Tento příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2018 oproti roku 2017 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.
Změny ve mzdové oblasti od 1. 1. 2018
Ing.
Miroslav
Bulla
Jedná se především o změny plynoucí z několika novel zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a změny v oblasti dávek nemocenského pojištění. Další ze zde zmíněných změn mají charakter každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů, a to v oblasti náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění, pojistného na zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, důchodového pojištění, cestovních náhrad, srážek z mezd, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci atd.
ZMĚNY V OBLASTI ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ
V oblasti zdaňování příjmů fyzických osob došlo v průběhu roku 2017 mimo jiné k následujícím změnám:
–
Od 1. 1. 2018 dochází k rozšíření možnosti použití daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně v § 6 odst. 4 ZDP v případech, kdy poplatník nepodepíše u plátce daně Prohlášení k dani. Kromě příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, se bude srážková daň nově vztahovat i na příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč – tzv.
příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu
(např. příjmy z dohod o pracovní činnosti, odměny členů statutárních orgánů, odměny za práci ve volební komisi apod.).–
Od roku 2018 se snižuje limit pro uplatnění
výdajového paušálu OSVČ
a pronajímatelů na polovinu (tj. na 1 mil. Kč, dosud 2 mil. Kč). Pro rok 2017 přitom platí přechodné období, dle kterého si podnikatelé mohou vybrat, zda uplatní vyšší výdajový paušál účinný v roce 2016 (limit 2 mil. Kč), ovšem bez možnosti uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na druhého z manželů bez vlastních příjmů, nebo zda uplatní paušální výdaje s nižším limitem (1 mil. Kč) s možností uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na druhého z manželů bez vlastních příjmů.–
Bylo rovněž zrušeno omezení uplatnění slevy na dani na druhého z manželů a daňového zvýhodnění na vyživované děti u poplatníků, kteří v rámci vyčíslení dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti a z příjmů z nájmu uplatnili výdaje procentem z příjmů, přičemž součet dílčích základů daně, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, byl vyšší než
50 % celkového základu daně
(§ 35ca ZDP).–
Nově je možné
Prohlášení k dani
učinit (stvrdit) i jinak než vlastnoručním podpisem – např. elektronickým podpisem nebo jinou formou autentického potvrzení správnosti údajů (identifikace zaměstnance přes interní informační systém). Možnost stvrzení vlastnoručním podpisem zůstává zachována i nadále.–
Došlo ke zvýšení hodnoty bezúplatného plnění na zdravotnické účely v podobě bezúplatného
odběru krve nebo jejích složek,
které si může dárce odečíst od svého základu daně z příjmů podle § 15 odst. 1 ZDP, z 2 000 Kč na 3 000 Kč. Zavedla se také nová odčitatelná položka od základu daně ve výši 20 000 Kč za bezúplatný odběr krvetvorných buněk (odběr kostní dřeně). Tyto částky lze přitom uplatnit již za zdaňovací období roku 2017.–
Od 1. 1. 2018 se zavádí nový benefit –
příspěvky na knihy.
Podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 4 ZDP budou od daně osvobozeny také příspěvky na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti (mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % ploch). Půjde tak o obdobu použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, příspěvků na kulturní nebo sportovní akce atd. Na straně zaměstnavatele se bude jednat o nedaňový náklad, či se bude poskytovat z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze zisku atd.–
Daňové zvýhodnění na první dítě
se zvyšuje od 1. 1. 2018 ze současných 1 117 Kč na 1 267 Kč za měsíc (tj. o 150 Kč měsíčně), resp. z 13 404 Kč na 15 204 Kč za rok (tj. o 1 800 Kč ročně). Daňové zvýhodnění na druhé a další děti zůstávají pro rok 2018 na úrovni stanovené od 1. 7. 2017 – viz § 35c a násl. ZDP.| Daňové zvýhodnění na děti | 2017 | 2018 | ||||
| 1. dítě | 2. dítě | 3. a další dítě | 1. dítě | 2. dítě | 3. a další dítě | |
| Roční daňové zvýhodnění:– na dítě – na dítě ZTP/P | 13 404 Kč 26 808 Kč | 19 404 Kč 38 808 Kč | 24 204 Kč 48 408 Kč | 15 204 Kč 30 408 Kč | 19 404 Kč 38 808 Kč | 24 204 Kč 48 408 Kč |
| Měsíční daňové zvýhodnění:– na dítě – na dítě ZTP/P | od 07/2017 | 2018 | ||||
| 1 117 Kč 2 234 Kč | 1 617 Kč 3 234 Kč | 2 017 Kč 4 034 Kč | 1 267 Kč 2 534 Kč | 1 617 Kč 3 234 Kč | 2 017 Kč 4 034 Kč | |
V oblasti zdaňování příjmů došlo dále k následujícím změnám, které vyplývají především ze zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2018:
–
Při uplatňování daňové slevy za umístění dítěte v mateřské škole apod. (viz § 35bb ZDP) si lze daň snížit maximálně do výše minimální mzdy za každé vyživované dítě, za rok 2017 tedy maximálně o 11 000 Kč, za rok 2018 to bude maximálně o
12 200 Kč
za každé vyživované dítě.–
Zvýšil se hrubý měsíční příjem nutný pro uplatnění měsíčního daňového bonusu na
6 100 Kč
(v roce 2017 to bylo pouze 5 500 Kč).–
–
Úhrn příjmů z pravidelně vypláceného důchodu nebo penze osvobozený od daně z příjmů se zvýšil z 396 000 Kč (rok 2017) na
439 200 Kč
(rok 2018). Tomu v roce 2018 odpovídá důchod 36 600 Kč měsíčně, takže tento limit překročí opravdu jen minimum důchodců. Důchody do této částky jsou od daně z příjmů osvobozeny.–
Zvýšila se hranice pro aplikaci
solidárního zvýšení daně
(sazba 7 %):| Hranice pro aplikaci solidárního zvýšení daně | 2017 | 2018 |
| Měsíční částka Roční částka | 112 928 Kč 1 355 136 Kč | 119 916 Kč 1 438 992 Kč |
ZMĚNY V OBLASTI PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
V oblasti pracovního práva došlo od 1. 1. 2018 především ke zvýšení
minimální a zaručené mzdy.
Nařízením vlády č. 286/2017 Sb. došlo k úpravě nařízení vlády č. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. –
Od 1. 1. 2018 se zvýšila základní sazba
minimální měsíční mzdy
na 12 200 Kč (do 31. 12. 2017: 11 000 Kč) a základní sazba minimální hodinové mzdy
na 73,20 Kč (do 31. 12. 2017: 66,00 Kč).–
Zvýšily se také nejnižší úrovně
zaručené mzdy
pro 8 skupin prací pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin:| Skupina prací | Nejnižší úroveň zaručené mzdy | |||
| v Kč za hodinu | v Kč za měsíc | |||
| do 31. 12. 2017 | od 1. 1. 2018 | do 31. 12. 2017 | od 1. 1. 2018 | |
| 1. | 66,00 | 73,20 | 11 000 | 12 200 |
| 2. | 72,90 | 80,80 | 12 200 | 13 500 |
| 3. | 80,50 | 89,20 | 13 400 | 14 900 |
| 4. | 88,80 | 98,50 | 14 800 | 16 400 |
| 5. | 98,10 | 108,80 | 16 400 | 18 100 |
| 6. | 108,30 | 120,10 | 18 100 | 20 000 |
| 7. | 119,60 | 132,60 | 19 900 | 22 100 |
| 8. | 132,00 | 146,40 | 22 000 | 24 400 |
ZMĚNY V OBLASTI POJISTNÉHO NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
V oblasti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení došlo od 1. 1. 2018 k následujícím změnám:
–
Jak již bylo zmíněno, od 1. 1. 2018 se zvyšuje minimální mzda na 12 200 Kč, zvyšuje se tak i
minimální měsíční pojistné
na zdravotní pojištění zaměstnanců (týká se pouze osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění) a osob bez zdanitelných příjmů na 1 647 Kč (dosud 1 485 Kč).–
U zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod a je zaměstnán u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením (tj. platí jen pro velmi malý počet zaměstnavatelů), je vyměřovacím základem pro platbu pojistného na zdravotní pojištění pouze částka
přesahující 7 177 Kč
(v roce 2017 to bylo 6 814 Kč).–
Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení
bude v roce 2018 činit 1 438 992 Kč (v roce 2017 to bylo 1 355 136 Kč).ZMĚNY TÝKAJÍCÍ SE NÁHRAD MZDY PŘI DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ
K poměrně rozsáhlým změnám došlo od 1. 1. 2018 v oblasti dávek nemocenského pojištění. Jde především o následující změny:
–
Od 31. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nebo karantény se zvyšuje sazba nemocenského
na 66 %
denního vyměřovacího základu (DVZ), od 61. kalendářního dne se sazba zvyšuje na 72 %
DVZ. Dosud činila sazba nemocenského 60 % DVZ po celou dobu trvání nároku na nemocenské.–
Zavádí se nová dávka –
otcovská poporodní péče (tzv. otcovské).
Nárok na dávku bude mít otec dítěte, který o dítě pečuje a osoba (muž nebo žena), která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů. Nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne jeho převzetí, jestliže takové dítě nedosáhlo 7 let věku. Výše dávky činí 70 % DVZ, výplata náleží za dobu 7 kalendářních dnů bez přerušení. Pozor, tato změna bude účinná až od 1. 2. 2018,
o dávku přitom mohou požádat nejdříve 1. 2. 2018 otcové dětí narozených nebo převzatých do péče dne 21. 12. 2017 a později.–
S účinností až od 1. 6. 2018 bude zavedena další nová dávka –
dlouhodobé ošetřovné.
Tato dávka je určena k ošetřování osoby, u které došlo k závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžadoval alespoň sedmidenní hospitalizaci v nemocnici a v den propuštění bude potvrzeno, že potřeba celodenní péče bude trvat nejméně dalších 30 dnů. Dávka bude náležet ve výši 60 % DVZ maximálně po dobu 90 kalendářních dnů.K 1. 1. 2018 došlo k
pravidelnému navýšení redukčních hranic
pro redukci průměrného hodinového výdělku při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a redukčních hranic pro redukci denního vyměřovacího základu při výplatě dávek nemocenského pojištění (Sdělením MPSV č. 349/2017 Sb.).–
Došlo k poměrně výraznému navýšení redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku (PHV) při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.Redukce průměrného hodinového výdělku (PHV)
Redukce průměrného hodinového výdělku (PHV)
| Výše PHV | Procentní sazba redukce | Maximální výše PHV |
| PHV do 175,00 Kč | 90 % | tj. max. 157,500 Kč |
| PHV od 175,00 Kč do 262,33 Kč | 60 % | tj. max. 52,398 Kč |
| PHV od 262,33 Kč do 524,65 Kč | 30 % | tj. max. 78,696 Kč |
| k PHV nad 524,65 Kč se nepřihlíží | – | – |
| Maximální redukovaný PHV | tj. max. 288,594 Kč |
Procentní sazby pro výpočet náhrady mzdy z redukovaného PHV
| Procentní sazba | Maximální výše hodinové náhrady | |
| 1. až 3. pracovní den trvání DPN (max. za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn) | 0 % | – |
| od 4. pracovního dne (resp. 25. hodiny) trvání DPN (pouze v době prvních 14 kalendářních dnů DPN) | 60 % | tj. max. 173,1564 Kč/hod. |
| Od 1. pracovního dne trvání karantény (pouze v době prvních 14 kalendářních dnů karantény) | 60 % | tj. max. 173,1564 Kč/hod. |
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), nestanoví pravidla pro zaokrouhlování dílčích částek ani výsledného redukovaného PHV. V souladu s kalkulačkou pro výpočet výše náhrad mzdy na internetových stránkách MPSV zde uvádíme nezaokrouhlený redukovaný PHV i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Na celé koruny směrem nahoru se pak zaokrouhluje až vypočtená celková náhrada mzdy za nemoc (viz § 142 ZP). V praxi, zvláště při ručním výpočtu, je možné zaokrouhlit (na dvě desetinná místa) redukovaný PHV (max. tedy 288,60 Kč) i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu (max. tedy 173,16 Kč/hod).
–
Mění se i redukční hranice pro
redukci denního vyměřovacího základu (DVZ)
při výplatě dávek nemocenského pojištění, kterou vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel. Nicméně uvádíme zde i tyto redukční hranice, např. pro případnou kontrolu výše vyplacených nemocenských dávek.Redukce denního vyměřovacího základu (DVZ):
| Výše DVZ | Procentní sazba redukce | Maximální výše DVZ |
| do 1 000 Kč | 90 % | tj. max. 900,00 Kč |
| od 1 000 Kč do 1 499 Kč | 60 % | tj. max. 299,40 Kč |
| od 1 499 Kč do 2 998 Kč | 30 % | tj. max. 449,70 Kč |
| k DVZ nad 2 998 Kč se nepřihlíží | – | – |
| Maximální redukovaný DVZ | tj. max. 1 650 Kč |
Výpočet nemocenského z redukovaného DVZ:
| Období poskytování nemocenského | Procentní sazba z DVZ | Max. výše nemocenského |
| Od 15. do 30. kalendářního dne trvání DPN | 60 % | tj. max. 990 Kč/den |
| Od 31. do 60. kalendářního dne trvání DPN | 66 % | tj. max. 1 089 Kč/den |
| Od 61. kalendářního dne trvání DPN | 72 % | tj. max. 1 188 Kč/den |
Poznámka:
Maximální nemocenské v roce 2018 tak za měsíc (31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci) bude činit 36 828 Kč (31 × 1 188 Kč), v roce 2017 to bylo pouze 28 923 Kč. Tento nárůst je způsoben zvýšením procentní sazby nemocenského při delších nemocech. Na toto maximální nemocenské však může dosáhnout pouze zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou přesahující 91 000 Kč.Mzdovým účetním a pojištěncům lze pro praktické využití doporučit kalkulačky pro výpočet výše náhrad mzdy a nemocenských dávek (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné), které jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), záložka Nemocenské pojištění.
ZMĚNY V OBLASTI CESTOVNÍCH NÁHRAD
–
Stejně jako každý rok dochází i v roce 2018 k úpravám výše
cestovních náhrad.
Změny vychází z vyhlášky MPSV č. 463/2017 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot. Poměrně výrazně (o 6 až 15 Kč) se zvýšilo stravné za kalendářní den při tuzemské pracovní cestě. Základní náhrada za použití vlastního vozidla na 1 km jízdy se zvýšila na 4,00 Kč (dosud 3,90 Kč).–
Zvýšily se touto vyhláškou stanovené
průměrné ceny PHM
(o 0,30 až 1,20 Kč). To povede v porovnání s rokem 2017 ke zvýšení vyplácených cestovních náhrad v případech, kdy zaměstnanec použije se souhlasem zaměstnavatele vlastní vozidlo.–
Co se týká
sazeb
zahraničního stravného,
ty jsou pro rok 2018 upraveny ve vyhlášce MF č. 401/2017 Sb. V roce 2018 se oproti roku 2017 změnilo 8 základních sazeb zahraničního stravného. Z evropských zemí se stravné zvýšilo pro Belgii (ze 45 na 50 EUR) a Velkou Británii (ze 40 na 45 GBP). U mimoevropských zemí došlo ke zvýšení stravného pro Austrálii a Oceánii, Nový Zéland, Bahamy (z 50 na 55 USD), Bolívii (ze 45 na 50 USD), Korejskou republika (ze 45 na 50 EUR) a Maroko (z 35 na 40 EUR). U sousedních a nejčastěji navštěvovaných zemí tedy k žádným změnám oproti roku 2017 nedošlo.ZMĚNY V OBLASTI SRÁŽEK ZE MZDY
I letos se mění parametry používané při výpočtu
srážek ze mzdy.
Při provádění srážek z mezd se postupuje mimo jiné podle § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Tyto nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2018, tj. začátkem února 2018.Životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení jednotlivce
| 2017 | 2018 | |
| Životní minimum | 3 410 Kč | 3 410 Kč |
| Normativní náklady na bydlení | 5 822 Kč | 5 928 Kč |
| Celkem | 9 232 Kč | 9 338 Kč |
Nezabavitelné částky
A) Základní nezabavitelná částka
| na osobu povinného | 6 225,33 Kč | tj. 2/3 z 9 338 Kč | (v roce 2017: 6 154,67 Kč) |
| na další osoby | 1 556,33 Kč | tj. 1/4 z 6 225,33 Kč | (v roce 2017: 1 538,67 Kč) |
B) Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení:
9 338 Kč
(po odečtení základní nezabavitelné částky)
–
jde o 100 % ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce (tj. 100 % z 9 338 Kč),
–
v roce 2017 to byla částka 9 232 Kč,
–
maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy tedy činí 3 112 Kč (v roce 2017 to bylo 3 077 Kč).
Od 1. 1. 2018 (od výplaty mzdy za leden) lze tedy při stejné čisté mzdě srážet méně než v roce 2017.
ZMĚNY V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI
–
Odvod do státního rozpočtu, není-li splněn povinný podíl
zaměstnávání osob se zdravotním postižením
(OZP) na celkovém počtu zaměstnanců za uplynulý rok 2017, činí 71 902,50 Kč za jednoho zaměstnance (za rok 2016 to bylo 67 500 Kč). Tento odvod se hradí úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, a je splatný 15. 2. 2018. –
Výše zmíněná částka se odvozuje z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2017, která činila 28 761 Kč (viz sdělení MPSV č. 447/2017 Sb.). Z této částky se odvozuje i
maximální výše podpory v nezaměstnanosti,
ta nyní činí 16 682 Kč (v roce 2017 to bylo 15 660 Kč), maximální výše podpory při rekvalifikaci pak činí 18 695 Kč (v roce 2017 to bylo 17 550 Kč).–
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru či na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. 6 100 Kč (dosud 5 500 Kč). Jedná se o tzv.
nekolidující zaměstnání.
Loňská novela zákona o zaměstnanosti zrušila možnost přivydělat si takto i na základě dohody o provedení práce.ZMĚNY V OBLASTI DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
–
Podle nařízení vlády č. 343/2017 Sb. se zvyšují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. 1. 2018. Základní výměra důchodu, která je společná pro všechny druhy důchodů, se zvyšuje o 150 Kč z 2 550 Kč na
2 700 Kč měsíčně.
Procentní výměra těchto již dříve přiznaných důchodů vzroste o 3,5 %,
o 3,5 % se zvyšují rovněž již dříve přiznané příplatky k důchodu. O zvýšení důchodu není třeba žádat, úpravu provede ČSSZ automaticky a všichni poživatelé důchodů obdrží oznámení o zvýšení důchodových dávek. Od 1. 1. 2018 tak vzrostou důchody průměrně o 475 Kč.–
Zvýšily se dvě
redukční hranice
rozhodné pro výpočet výpočtového základu důchodu z osobního vyměřovacího základu na částky 13 191 Kč, 119 916 Kč (Nařízení vlády č. 343/2017 Sb.).–
Minimální měsíční
pojistné na dobrovolné důchodové
pojištění od 1. 1. 2018 činí 2 099 Kč (v roce 2017 to bylo 1 977 Kč).–
Byl zaveden
strop pro odchod do důchodu 65 let,
skončilo tak postupné zvyšování důchodového věku bez omezení. Tento důchodový strop se může ovšem pravidelně každých pět let aktualizovat podle demografického vývoje. Důchodový věk pro jednotlivé pojištěnce je uveden v příloze zákona č. 155/1995 Sb. – Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971. U pojištěnců narozených po roce 1971 pak důchodový věk (prozatím) činí 65 let.Každoroční úpravy automatického charakteru (valorizace různých sazeb a parametrů) mají z pohledu zaměstnanců a příjemců různých dávek zpravidla
pozitivní
charakter.
Jde např. o zvýšení náhrad mezd při dočasné pracovní neschopnosti, dávek nemocenského pojištění, důchodů, cestovních náhrad, podpory v nezaměstnanosti atd. Pozitivního charakteru je i zvýšení minimální a zaručené mzdy a zvýšení nezabavitelných částek při srážkách ze mzdy. Totéž platí i pro daňové změny, tj. zvýšení daňového zvýhodnění na děti, limitu u solidárního zvýšení daně atd.Negativní charakter
naopak může mít zvýšení minimálního měsíčního pojistného na zdravotní pojištění (větší odvody na zdravotní pojištění), zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení (větší odvody na pojistné na sociální zabezpečení) atd.Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.