Dne 1. 12. 2016 vstoupil v účinnost zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoET“), který poměrně významně ovlivnil podnikatelské prostředí v České republice. Zákon o evidenci tržeb byl vzápětí doplněn zákonem č. 113/2016 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Tento doprovodný zákon přinesl související změny v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), a v zákoně č. 634/2004 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Následující příspěvek přináší nejen základní pojmy a fungování systému elektronické evidence tržeb, ale i jeho promítnutí do účetní evidence, evidence pro účely DPH a evidence tržeb.
Elektronická evidence tržeb a účetnictví
Ing.
Pavlína
Orlová
Zákon o evidenci tržeb již od okamžiku svého zrodu vykazoval spoustu nedostatků a nepřesností, které však z politických důvodů nebylo možné narovnat standardním legislativním procesem. Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) na tuto situaci reagovalo vydáním Metodického pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb vydaný pod čj. 119930/16/7100-10114109736 (dále jen „Metodický pokyn k EET“), který byl naposledy aktualizován dne 16. 5. 2017.1)
Systém elektronické evidence tržeb (dále jen „EET“) se do praxe implementuje ve čtyřech fázích podle předmětů činností, přičemž dvě fáze již máme víceméně úspěšně za sebou. Pro rozfázování etap EET byla použita klasifikace CZ-NACE, tj. klasifikace ekonomických činností:2)
| Etapa | Datum | Předmět činnosti |
| I. | Od 1. 12. 2016 | – NACE 55 – Ubytování (většinou krátkodobé ubytování, hotely, kempy, penziony, tábořiště, ubytovny…) – NACE 56 – Stravování a pohostinství, jde-li o stravovací služby (podnikatelé, kteří nabízejí jídla a nápoje k okamžité konzumaci na místě, tj. restaurace, hospody, kavárny, kantýny…) |
| II. | Od 1. 3. 2017 | - NACE 45.1 – Obchod s motorovými vozidly, kromě motocyklů – >NACE 45.3 – Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů – NACE 45.4 – Např. obchod, opravy a údržba motocyklů, jejich dílů a příslušenství – NACE 46 – Velkoobchod, kromě motorových vozidel – NACE 47 – Maloobchod, kromě motorových vozidel (včetně stánkového prodeje, prodeje na tržištích…) |
| III. | Od 1. 3. 2018 | Ostatní činnosti, které nejsou v 1., 2. nebo 4. fázi – tj. zahrnuje všechny ostatní NACE neuvedené v jiných fázích, například se jedná o:– NACE 56 – Stravování a pohostinství, jde-li o tržby z dodání zboží (tržby, které nejsou stravovací službou, tj. zmrzlina v kornoutu, popkorn v krabici, párek v rohlíku…)– NACE 45.20 – Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů (autoservisy) – >NACE 49.32 – Taxislužba – NACE 49.10 – Železniční osobní doprava meziměstská – NACE 49.41 – Silniční nákladní doprava – NACE 10.7, 10.1,… – Podnikatele ve výrobě (pekaři, cukráři, řezníci…) – NACE 86, 69.1, 75.0,… – Svobodná povolání (lékaři, právníci, veterináři, daňoví poradci …) |
| IV. | Od 1. 6. 2018 | Vybraná řemesla a výrobní činnosti: – NACE 13 – Výroba textilií – >NACE 14 – Výroba oděvů – NACE 15 – Výroba usní a souvisejících výrobků – NACE 16 – Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku – NACE 17 – Výroba papíru a výrobků z papíru – NACE 20.4 – Výroba mýdel a detergentů, čistících a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků – NACE 22 – Výroba pryžových a plastových výrobků – NACE 23 – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků – NACE 25 – Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení – NACE 31 – Výroba nábytku – NACE 32 – Ostatní zpracovatelský průmysl (výrobci her a hraček, sportovních potřeb, hudebních nástrojů…) – NACE 33 – Opravy a instalace strojů a zařízení – NACE 43 – Specializované stavební činnosti (například elektrikáři, obkladači, malíři, pokrývači…) – NACE 95 – Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (hodinový manžel, opravář počítačů…) – NACE 96 – Poskytování ostatních osobních služeb (například kadeřnice, maséři, kartářky…) |
Čekají nás tedy v blízké budoucnosti ještě dvě fáze implementace EET, přičemž lze očekávat, že pravděpodobně dojde k mírnému rozšíření okruhu činností vyňatých z povinnosti evidovat tržby.
Základní pojmy a fungování systému elektronické evidence tržeb
Cílem EET je získat on-line přehled o realizovaných tržbách, které zahrnují jak hotovostní transakce, tak tržby realizované prostřednictvím platebních karet, voucherů, šeků apod.
V tzv.
běžném režimu
musí být každá částka přijatá v hotovosti (platební kartou apod.) „namarkována“ do pokladního zařízení a současně nahlášena on-line datovou zprávou (po internetu) na společné technické zařízení Finanční správy České republiky (ČR); jedná se o tzv. evidenční povinnost.
Finanční správa obratem zašle příjemci tržeb unikátní fiskální kód (dále jen „FIK“). Příjemce tržby je povinen nejpozději v okamžiku převzetí hotovosti vytisknout zákazníkovi, od kterého evidovaná tržba plyne, účtenku,
která obsahuje stanovené náležitosti dle ZoET včetně přiděleného FIK kódu. Zákazník si na internetových stránkách Finanční správy může vzápětí ověřit, že tento FIK kód je pravý a že tržba byla skutečně přiznána.
Tržby mohou být evidovány také v tzv.
zjednodušeném režimu
(například v případě prodeje zboží a služeb v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob nebo v případech, kdy by evidování běžným on-line způsobem znemožnilo nebo ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tržby plynou).3) Ve zjednodušeném režimu se postupuje obdobně jako v běžném režimu EET s tím, že poplatník je povinen zaslat údaje o evidované tržbě datovou zprávou správci daně nejpozději do pěti dnů od uskutečnění evidované tržby (nikoliv tedy on-line). Na účtence se v tomto případě FIK kód neuvádí, neboť jej poplatník nemá k okamžiku přijetí tržby a tisku účtenky k dispozici.Kromě plnění evidenční povinnosti má poplatník také
oznamovací povinnost
, tj. musí oznámit údaje o provozovnách, prostřednictvím kterých provádí činnosti, z nichž plynou evidované tržby, nebo ve kterých přijímá evidované tržby. Výčet povinností poplatníka tímto nekončí, současně je povinen splnit
informační povinnost
spočívající v umístění informačního oznámení v provozovně, kde jsou přijímány tržby, či na internetových stránkách, na kterých poplatník nabízí zboží nebo služby, za které bude realizovat evidovanou tržbu. Textace informačního oznámení je uvedena v § 25 odst. 2 písm. a) ZoET: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“
Kdo je povinen evidovat tržby
Subjektem evidence tržeb jsou podle ZoET:
a)
poplatníci daně z příjmů fyzických osob (viz § 2 ZDP) a
b)
poplatníci daně z příjmů právnických osob (viz § 17 ZDP),
pokud přijímají evidované tržby.4)
Z povinnosti evidovat tržby jsou vyloučeni veřejnoprávní poplatníci (například stát, územně správní celky, příspěvkové organizace, Česká národní banka, držitelé poštovní licence), poplatníci s regulovanou činností (například banky, spořitelny, pojišťovny atd.).
Co je to evidovaná tržba
Evidenci tržeb podléhají příjmy, pokud naplňují:
a)
formální a
b)
materiální znaky evidované tržby.
Ad a)
Formální znaky
evidované tržby jsou řešeny v § 5 ZoET. Jedná se o platby:–
v hotovosti,
–
platby prováděné bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník s povinností evidovat tržby (například platby platebními kartami),
–
platby šekem, směnkou,
–
jinými obdobnými platebními prostředky (například vouchery, poukázkami, stravenkami atd.),
–
započtením
kauce
nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby. Formální znaky evidované tržby nejsou splněny v případě, kdy dochází k platbě převodem z účtu na účet (tj. bankovním převodem). V takovém případě přijatá tržba nepodléhá režimu EET.
Ad b)
Materiální znaky
evidované tržby jsou splněny, pokud se jedná o příjem z činností, které jsou podnikáním (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo se jedná o příjem ojedinělý, příjem, který podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo podléhá dani ze samostatného základu daně).Evidovanou tržbou nejsou zejména:
1.
Tržby vyloučené dle § 12 ZoET, například:
–
tržby uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla (dále jen „DIČ“) a po 10 následujících dnů po jeho přidělení,
–
tržby z poštovních služeb u poplatníků, kteří nemají poštovní licenci,
–
tržby související s pracovněprávním a obdobným vztahem,
–
tržby za stravování a ubytování žáků a studentů poskytovaných školou, vysokou školou nebo školským zařízením, které není příspěvkovou organizací,
–
tržby z jízdného nebo související platby hrazené v dopravních prostředcích či pravidelné hromadné přepravě osob,
–
tržby na palubě letadel,
–
tržby z osobní železniční přepravy,
–
tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků,
–
tržby z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu,
–
tržby z provozování veřejných toalet.
2.
Tržby vyloučené dle § 36 ZoET:
–
Jedná se o tržby poplatníka, který je povinen tržby evidovat srovnatelným způsobem podle práva státu, se kterým má ČR uzavřenou platnou a účinnou mezinárodní smlouvu o výměně informací, na základě které lze získávat srovnatelné informace o evidovaných tržbách.
Pověření
Poplatník může v souladu s § 9 odst. 1 ZoET pověřit evidováním tržeb jiného poplatníka, aby za něj tržby evidoval. I v tomto případě je však poplatník odpovědný za veškeré důsledky spojené s případným porušením povinností uložených ZoET.
Pověřený poplatník jedná svým jménem a na svůj účet, avšak datové zprávy odesílané správci daně obsahují kromě jeho DIČ i DIČ pověřující osoby. V systému EET jsou přijaté tržby evidovány u obou poplatníků – u pověřeného i u pověřujícího.
Přímé zastoupení
V případě přímého zastoupení přijímá platby zprostředkovatel jménem a na účet zastupovaného poplatníka. Zprostředkovatel jedná na základě mandátní či jiné smlouvy, jehož podstatou je smluvní vztah přímého zastoupení. Evidenční povinnost musí být splněna nejpozději k okamžiku uskutečnění tržby mezi zprostředkovatelem a zákazníkem (lze ji tedy splnit i dříve). Zastoupený poplatník si zajišťuje evidenční povinnost sám nebo prostřednictvím zprostředkovatele (zastupujícího), kterému může poskytnout například pokladní zařízení.
V datové zprávě o evidované tržbě se v případě přímého zastoupení v položce „DIČ poplatníka“ uvádí DIČ zastoupeného (nikoliv zprostředkovatele).
Následné přijetí platby poplatníkem od zprostředkovatele pak již evidenci tržeb nepodléhá, a to bez ohledu na formu platby.
Nepřímé zastoupení
U nepřímého zastoupení jedná zprostředkovatel na základě například komisionářské či jiné smlouvy obsahující smluvní vztah spočívající v nepřímém zastoupení. Převzetí platby od zákazníka provádí zprostředkovatel svým jménem na účet poplatníka. Zprostředkovatel (zastupující) je povinen zajistit splnění evidenční povinnosti sám bez součinnosti zastoupeného poplatníka.
Součástí datové zprávy o evidované tržbě se v položce „DIČ poplatníka“ uvádí DIČ zastupujícího (zprostředkovatele), nikoliv zastoupeného.
Účtenka
Podle ZoET musí účtenka obsahovat 10 základních náležitostí:
1.
Daňové identifikační číslo (u fyzických osob se jedná o jejich rodné číslo, u právnických osob se obvykle používá IČ s předponou CZ; v případě pověření se na účtence uvádí i DIČ pověřeného zástupce).
2.
Číslo provozovny vygenerované v aplikaci na Daňovém portále (první registrovaná kamenná provozovna dostává automatický číslo 11, číselná řada pak pokračuje označením 21, …).
3.
Číslo pokladny (každá pokladna v rámci jedné provozovny musí mít své vlastní unikátní číslo).
4.
Pořadové číslo účtenky (číslování by mělo tvořit ucelenou logickou řadu).
5.
Číslo pokladny (každé pokladní zařízení musí mít své vlastní číslo).
6.
Datum a čas nákupu s přesností na sekundy (tj. rok, měsíc a den + hodina, minuta, sekunda).
7.
Celková výše tržby (dle Metodického pokynu EET je nutné případně inkasovanou cizí měnu přepočítat na české koruny).
8.
Režim tržby:
a)
běžný režim nebo
b)
zjednodušený režim (který povolil příslušný správce daně na základě žádosti poplatníka).
9.
Fiskální identifikační kód (FIK), který pokladní zařízení získá od společného technického zařízení Finanční správy při on-line spojení v běžném režimu. Fiskální identifikační kód obsahuje 39 znaků a je vždy unikátní.
Nebo podpisový kód poplatníka5) (dále jen „PKP“) se na účtenku tiskne v případě, že „vypadne“ internet nebo že je evidováno ve zjednodušeném režimu, kdy nelze získat FIK kód od Finanční správy. V takovém případě by mělo pokladní zařízení automaticky tisknout kód PKP, který obsahuje 334 znaků (obsahuje údaje o DIČ, označení provozovny atd.). Pokud se tento PKP objeví na účtenkách, je třeba později účtenku odeslat znovu.
10.
Bezpečnostní kód poplatníka6) (dále jen „BKP“) představuje podpisový kód poplatníka, který slouží k ověření identity a tiskne se na účtenku vždy.
Dále je však třeba upozornit na specifickou situaci plátců daně z přidané hodnoty. Bude-li poplatník dle ZoET zároveň plátcem DPH, uvede na účtence také základ daně a DPH v členění podle sazeb daně.
Mezi povinné náležitosti účtenky pro účely ZoET nepatří informace o názvu (jménu) prodávajícího a o druhu prodávaného zboží, případně další informace, které jsou požadovány Českou obchodní inspekcí za účelem umožnit zákazníkům reklamovat zboží7). V těchto případech je třeba vedle účtenky vydávat zákazníkům další doklad nebo doplnit náležitosti účtenky o:
–
přesné označení výrobku nebo služby,
–
cenu za jednotlivé položky (případně včetně informací o DPH u plátců),
–
identifikační údaje prodávajícího (včetně jména a příjmení nebo názvu firmy a IČ),
–
informaci o tom, zda se jednalo o zboží použité nebo s vadou.
V případě osobního kontaktu je poplatník povinen vytištěnou účtenku předat zákazníkovi, například položit na pokladním místě. Zákazník nemá však dle ZoET povinnost si účtenku převzít. Nepřevzaté účtenky není třeba archivovat.
Obvykle bude účtenka vystavena v papírové formě, ačkoliv ZoET formu účtenky nestanoví. V některých případech však není možné splnit podmínky stanovené ZoET a zároveň v okamžiku příjmu platby předat zákazníkovi „papírovou“ účtenku. Například jestliže se prodej realizuje na internetu, prostřednictvím e-shopu apod. a je hrazen platební kartou, je možné vystavit pouze elektronickou formu účtenky a zaslat ji e-mailem, případně obdobnou formou.
Systém elektronické evidence tržeb a ostatní povinné evidence
Systém elektronické evidence tržeb a účetnictví
Základním předpisem pro vedení
účetnictví
je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ“), který stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví
a jeho průkaznosti. Účetnictví představuje uspořádanou soustavu informací, která v peněžním vyjádření zjišťuje a zachycuje stav a změnu majetku a jeho zdrojů, výsledku hospodaření, měří a hodnotí hospodářskou činnost podniku za určité období. Obchodní transakce se v účetnictví zachycují v zásadě zpětně, s určitou časovou odezvou.Na druhé straně EET je evidenčním nástrojem, který nemá přímou vazbu na jiné povinné evidence. Slouží k okamžitému zachycení každé „hotovostní“ transakce8) v okamžiku jejího uskutečnění (například přijetí hotovosti prodejcem).
Vedení evidence tržeb leží výhradně na bedrech poplatníků EET, tj. poplatníků, nikoliv na jejich účetních. Zajištění povinnosti stanovené ZoET se nedotýká primárně účetní profese.
Svaz účetních České republiky vydal v této souvislosti prohlášení, ve kterém upozorňuje, že evidence tržeb obsahově nespadá do náplně živnosti „Činnosti účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence“. V případě pověření k evidování tržeb dle § 9 ZoET nejsou případně způsobené škody kryty profesním pojištěním odpovědnosti z výkonu účetní profese. 9)
Účetní doklady
Problematiku účetních dokladů řeší ZÚ, podle kterého jsou účetní jednotky povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují tak, aby bylo možné určit obsah každého jednotlivého účetního případu v souladu s požadavkem srozumitelnosti, spolehlivosti a věrného zobrazení.
Náležitosti účetních dokladů jsou:
–
označení účetního dokladu,
–
obsah účetního případu a jeho účastníci,
–
peněžní částka nebo informace o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
–
okamžik vyhotovení účetního dokladu,
–
okamžik uskutečnění účetní operace, není-li shodný s okamžikem vyhotovení účetního dokladu,
–
podpisový záznam podle § 33 odst. 4 ZÚ osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
Pokud je veden seznam používaných symbolů a zkratek, lze podpisy nahradit podpisovým kódem, vytisknutím na počítači apod.
Účetní jednotky musí doklady označit a upořádat tak, aby bylo jasné, kterého účetního období se týkají, a byly obsahově i věcně správné.
Účetní doklady prokazující příjem či výdej hotovosti (například výdajový pokladní doklad) nemusí být v souladu s právními předpisy doloženy účtenkou dle ZoET. V praxi může být například výdaj uskutečněn vůči poplatníkům, kteří jsou vyňati z povinnosti evidovat tržby dle ZoET apod., kdy doložení výdaje účtenkou není reálně možné.
Systém elektronické evidence tržeb a evidence pro účely daně z přidané hodnoty
Daňovým dokladem dle ZDPH je písemnost, která splňuje stanovené podmínky. Může mít listinnou nebo elektronickou podobu. Elektronickou podobou daňového dokladu se přitom rozumí, že je vystaven a obdržen elektronicky. S touto formou daňového dokladu musí souhlasit osoba, pro kterou se předmětné plnění uskutečňuje.
Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje.
Daňový doklad musí být vystaven do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém došlo k uskutečnění plnění či přijetí úplaty, pokud k úplatě došlo dříve než k uskutečnění plnění.
Běžný daňový doklad je třeba vystavit při nákupu v hodnotě převyšující 10 000 Kč.
Náležitosti běžného daňového dokladu podle § 29 ZDPH jsou:
–
označení osoby, která uskutečňuje plnění,
–
daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
–
označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
–
daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
–
evidenční číslo daňového dokladu,
–
rozsah a předmět plnění,
–
den vystavení daňového dokladu,
–
den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu,
–
jednotková cena bez daně a sleva, není-li obsažena v jednotkové ceně,
–
základ daně,
–
sazba daně,
–
výše daně; tato daň se uvádí v české měně.10)
Pokud nákup nebude převyšovat hodnotu 10 000 Kč včetně daně, je možné vystavit tzv. zjednodušený daňový doklad. Vystavení zjednodušeného daňového dokladu není podmíněno formou úhrady (například v hotovosti), pouze celkovou částkou.
Náležitosti zjednodušeného daňového dokladu podle § 30a ZDPH jsou:
–
označení osoby, která uskutečňuje plnění,
–
DIČ osoby, která uskutečňuje plnění,
–
evidenční číslo daňového dokladu,
–
rozsah a předmět plnění,
–
den vystavení daňového dokladu,
–
den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty,
–
sazba daně,
–
celková částka.
V praxi je možné náležitosti účtenky doplnit o údaje zjednodušeného nebo běžného daňového dokladu.
Často se v praxi u nákupů nad 10 000 Kč nejprve vystavuje faktura (jako běžný daňový doklad pro účely DPH), která obsahuje informace o základu daně a výši daně. Následná úhrada faktury v hotovosti nebo platební kartou bude podléhat povinnosti EET, tzn. že bude třeba odeslat datovou zprávou informace o evidované tržbě včetně informace o základu daně a výši DPH. V těchto případech je třeba dát pozor na to, aby nedocházelo k duplicitnímu zachycení DPH na výstupu, tj. poprvé při účtování faktury vydané a podruhé při zaznamenání a odeslání údajů o evidované tržbě.
V případě, že je účtenka dle ZoET doplněna náležitostmi v souladu se ZDPH a nahrazuje tak daňový doklad u DPH, je třeba tuto účtenku evidovat pro účely DPH jako běžné (resp. zjednodušené) doklady.
Naopak v některých případech nemusí mít plátce povinnost vystavit daňový doklad dle ZDPH, nicméně se na něj může vztahovat povinnost evidovat tržbu dle ZoET a vystavit účtenku. Jedná se například o situace, kdy je dodáno zboží nebo poskytnuta služba fyzické osobě, neplátci DPH, a přijata úhrada v hotovosti (platební kartou apod.). V takovém případě je poplatník povinen vystavit účtenku dle ZoET, která má však jiné náležitosti než daňový doklad dle ZDPH.
Právní předpisy sice nestanoví povinnost poplatníka sledovat a identifikovat případné rozdíly mezi souhrnnými údaji o základu daně a dani na daňových dokladech, údajích uvedených v kontrolních hlášeních a přiznáních k DPH a vystavených účtenkách dle ZoET, nicméně tato zjištění mohou indikovat určité systémové chyby a zavdávat správcům daně příčinu k ostražitějšímu sledování daňového poplatníka.
Systém elektronické evidence tržeb a evidence hotovosti
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), stanoví v § 97 odst. 1 daňovým subjektům, které v rámci své podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti uskutečňují platby v hotovosti, průběžně vést evidenci těchto hotovostních plateb, pokud nezaznamenávají tyto platby v rámci jiné evidence stanovené zákonem.
Vzhledem k tomu, že evidence tržeb je stanovena zákonem, lze ji v tomto případě využít ke splnění povinnosti dle § 97 odst. 1 DŘ.
Kontrola údajů o evidovaných tržbách
Systém EET umožňuje poplatníkům zkontrolovat si, zda správně evidují tržby. Jednak je možné vystavenou účtenku zkontrolovat na webových stránkách Daňového portálu (sekce „Ověření“), zda je zaregistrována, jednak je možné jednou za čas (nejlépe pravidelně) zkontrolovat evidované tržby celkem, zda souhlasí s uzávěrkami na pokladnách. Po přihlášení prostřednictvím svých autentizačních údajů na Daňový portál v záložce Správa údajů evidence tržeb je možné získat údaje o souhrnných tržbách za den, měsíc, čtvrtletí a rok.
Je také možné získat detailní údaje o tržbách, a to prostřednictvím elektronické žádosti podané správci daně. Finanční správa údaje připraví za 1–7 dní a pošle upozornění na soubor s detailními informacemi, které poplatník najde na Daňovém portále po přihlášení. Tento soubor se maže po měsíci, z tohoto důvodu je třeba jej stáhnout.
Závěrem
V praxi dochází k mnoha případům, kdy se rozchází účetní evidence, evidence pro účely DPH a evidence tržeb dle ZoET včetně okamžiku zachycení relevantních údajů. Rozdíly v evidencích mohou vzbuzovat zájem správců daně o doložení relevantních informací, a proto je v zájmu daňových poplatníků nastavit své ekonomické systémy a evidence tak, aby získali prokazatelné podklady a důkazy o případně zjištěných odchylkách.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.
1) Dále GFŘ vydalo například: - Doplnění Metodického pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb o posouzení možnosti zahájení evidence tržeb z „minoritní“ činnosti poplatníka až v pozdější fázi, než kam spadá povinnost tuto činnost evidovat podle klasifikace NACE dostupné na internetové adrese: http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Archiv/Doplneni_Metodickeho_pokynu_k_aplikaci_zakona_o_evidenci_trzeb.pdf. - Stanovisko Generálního finančního ředitelství k určení okamžiku uskutečnění evidované tržby u platebních operací realizovaných prostřednictvím internetu. - Informaci K výkladu pojmu příkaz plátce prostřednictvím příjemce dostupné na internetové adrese: http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Vyklad_pojmu_Prikaz-platce-prostrednictvim-prijemce.pdf aj.
2) Klasifikace CZ-NACE je dostupná na internetové adrese: http://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_cz_nace.
3) O povolení evidování tržby ve zjednodušeném režimu musí poplatník požádat správce daně předem.
4) V případě evidované tržby není
relevantní
, zda poplatník je či není plátcem DPH.5) Technické parametry pro tvorbu PKP stanoví vyhláška č. 269/2016 Sb., o způsobu tvorby podpisového kódu poplatníka a bezpečnostního kódu poplatníka (dále jen „vyhláška č. 269/2016 Sb.“).
6) Technické parametry pro tvorbu BKP stanoví vyhláška č. 269/2016 Sb.
7) Dle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
8) To jest tržby naplňující formální a materiální znaky evidované tržby.
9)
„… v pracovněprávním vztahu v pozici např.
účetní/pokladní pověření dle § 9 zákona o evidenci tržeb nevzniká a plnou odpovědnost nese subjekt evidence tržeb.“
Zdroj: Tisková zpráva Stanovisko Svazu účetních České republiky k zákonu o evidenci tržeb ze dne 14. 11. 2016.10) Pro přepočet částky daně v cizí měně na českou měnu je přitom třeba postupovat podle § 4 odst. 5 ZDPH.