Podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „NOZ “ (§ 1257 až 1302) je služebnost věcným břemenem. Věcným břemenem jsou rovněž reálná břemena (§ 1303 až 1308 NOZ ). Se služebností jako věcným břemenem souvisejí, resp. mohou souviset rovněž některé daňové povinnosti. V první kapitole následujícího textu se budu věnovat právní úpravě služebnosti v občanském zákoníku, v další jejími dopady na daň z příjmů.
Služebnost a daň z příjmů
Ing.
Helena
Machová
Služebnost v občanském zákoníku
Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Služebnost se nabývá nejčastěji smlouvou, ev. pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou pro vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Služebnost se nabývá úplatně nebo bezúplatně.
Zřizuje-li se služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu (např. katastr nemovitostí), vzniká zápisem do tohoto seznamu. Zřizuje-li se služebnost k věci nezapsané do veřejného seznamu, vzniká účinností smlouvy.
V praxi se služebnost týká často inženýrské sítě, přičemž tato služebnost zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udr