Existují dva druhy motivací, jak nasměrovat lidi nebo firmy žádoucím směrem – cukr a bič. První motivace je pozitivní. Odměňuje žádoucí chování, a to například daňovými slevami na děti nebo finanční podporou čistších technologií, čímž říká: „Ano, tak to dělej!“. Druhá motivace je negativní. Trestá nežádoucí chování, a to např. vyššími daněmi nebo emisními poplatky, a tím nabádá: „Ne, tak to nedělej!“. Psychologové se vesměs shodují, že efektivnější je první způsob. Tam patří také odpočty od základu daně z příjmů na podporu výzkumu a vývoje i na podporu odborného vzdělávání.
Daňové odpočty za výzkum, vývoj a odborné vzdělávání
Ing.
Martin
Děrgel
Daň z příjmů se nepočítá přímo ze základu daně
Většina lidí má za to, že daň z příjmů se vypočte jako součin základu daně a sazby daně. Problémem je tedy jen zjistit základ daně, který obecně představuje rozdíl zdanitelných příjmů (výnosů) a daňově uznatelných výdajů (nákladů). To ovšem není celá pravda, resp. není to přesné – pro poplatníky jsou pravidla o něco složitější, ale i výhodnější. Daně z příjmů – jak u osob fyzických, tak i právnických – se totiž počítají z obecného základu daně sníženého o nejrůznější odpočty, které jsou pozitivně motivující. Vyčteme to z ustanovení § 16 odst. 2, a § 21 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“):
–
„
Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně
a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů,“–
„
Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně
zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně.“Pro zjednodušení správy daní platí speciální pravidla pro výpočet tzv. zálohové daně srážené během roku zaměstnavateli z mezd jejich zaměstnanců podle § 38h ZDP, dále pro tzv. srážkovou daň sráženou z příjmů jeho plátce dle § 36 ZDP a také pro daň ze samostatného základu daně ve smyslu § 16a, resp. 20b ZDP. U nich není povoleno snižovat základ výpočtu daně o žádné odpočty, což lze případně změnit po uplynutí příslušného zdaňovacího období při ročním zúčtování záloh zaměstnavatelem nebo v rámci daňového přiznání poplatníka.
Pozitivně motivující odpočty od hrubého základu daně jsou umožněny jak poplatníkům daně z příjmů fyzických osob (
DPFO
), tak i poplatníkům daně z příjmů právnických osob (DPPO
). Samozřejmě pro každý typ poplatníka platí poněkud odlišný balíček možných odpočtů – například podpora vlastního bydlení nebo spoření na důchod je určena pouze pro fyzické osoby. Nás ovšem budou zajímat dva druhy odpočtů od základu daně z příjmů, které jsou dostupné všem poplatníkům – samozřejmě pouze tehdy, když splní stanovené podmínky. Přičemž z jejich podstaty je nasnadě, že se týkají prakticky pouze podnikatelských subjektů:–
odpočet na podporu výzkumu a vývoje
(§ 34a až § 34e ZDP) a–
odpočet na podporu odborného vzdělávání
(§ 34f až § 34h ZDP).Protože jde skutečně o odpočty od základu daně, může je využít jen ten, kdo má za dané zdaňovací (či jiné zdaňované) období dostatečný základ daně. Ani poplatník s daňovou ztrátou nebo nízkým základem daně však o ně nemusí přijít, může je využít v dalších třech letech podle § 34 odst. 5 ZDP:
„Pokud není možné odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty, lze je odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikly.“
Odpočet na podporu výzkumu a vývoje
Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie definuje výzkum jako aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta. Za vývoj označuje soustavný proces, během kterého dochází ke změně aktuálního stavu do stavu nového. Tato velmi obecná, nejasná a nejednoznačná vymezení dávají tušit, že vlastně nevíme, o co přesně jde, kdy výzkum a vývoj začíná a končí a ani jaký je mezi oběma věcně blízkými pojmy praktický rozdíl. Zaměříme se na to, jak je výzkum a vývoj (dále také jen
VaV