Expertní odpovědi - strana 1

Společnost (s. r. o). koupila budovu s pozemkem. V kupní smlouvě je uvedena jedna kupní cena za celý objekt. Dle informací, které jsem se dočetla, by si společnost měla nechat udělat znalecký posudek, ve kterém ocení budovu a pozemek a v tomto poměru rozdělit pořizovací cenu. 1) K jakému datu má být znalecký posudek proveden? Mohu nechat udělat znalecký posudek nyní, když prodej byl v roce 2023, případně použít znalecký posudek 2 roky starý, který máme k dispozici? 2) Je jiný způsob ocenění než znaleckým posudkem, např. cenová mapa?

Občan dostal darem od vzdáleného příbuzného nemovitost a pozemky (cena dle znaleckého posudku je nižší než 5 mil. Kč). Jelikož tento dar nespadá do osvobození dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP je potřeba tento dar zahrnout do daňového přiznání. V § 10 odst. 5 ZDP je uvedeno, že u příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, je výdajem cena určená podle právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí, kterým je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Chápu to tak, že příjmem bude v tomto případě cena stanovená dle znaleckého posudku ke dni nabytí a jako výdaj mohu uplatnit taktéž cenu určenou dle znaleckého posudku? Nebo musím postupovat podle § 10 odst. 1, písm. n a výdajem bude pouze cena související s vypracováním darovací smlouvy, poplatky spojené s katastrem nemovitostí atd.? Jaký je rozdíl mezi § 10 odst. 1 písm. b) ZDP – příjmy z úplatného převodu 1. nemovité věci – jde-li o věc nabytou bezúplatně a § 10 odst. 1 písm. n) ZDP – bezúplatný příjem?

Kupujeme brusku na nástroje k vysekávacímu lisu za cca 400 000 Kč. Můžu zařadit tuto brusku do odpisové sk. 2 (28.9 (2-59)) - odpis 5 let?

OSVČ vedla do roku 2022 daňovou evidenci. Měla příjmy z řemeslné živnosti a z pronájmu nemovitostí a věcí movitých, které byly (a jsou) zařazeny do jejího obchodního majetku. Vše tedy zdaňovala v daňovém základu dle § 7 ZDP. Pokud by v r. 2023 přešla OSVČ na uplatňování výdajů ve výši paušálních výdajů (samozřejmě s podáním dodatečného DP na dodanění zásob a pohledávek r. 2022), zdanila by v r. 2023 příjmy z řemeslné živnosti v daňovém základu z podnikání dle § 7 ZDP a příjmy z pronájmu nemovitých a movitých věcí v § 9 ZDP (i když v nájemní smlouvě je podnikatel, pronajímatel uvedený vč. svého IČ? Nezahrnou se příjmy z nájmu také do ZD dle § 7 ZDP (paušální výdaj 30 %), když předchozí roky to byl příjem dle § 7 ZDP? A pokud bude nájemné při použití paušálních výdajů součástí § 9 ZDP, jsou s tím spojené ještě nějaké další povinnosti při této změně, na co je třeba pamatovat?

Občan, fyzická osoba, rezident ČR, má jen příjmy z § 6 ZDP. Na Slovensku vlastní nemovitost, kterou krátkodobě pronajímá. Na Slovensku podal přiznání z dani z příjmu fyzických osob, ve kterém má příjmy z nájmu uvedeny jako příjmy ze živnosti ve výši 3 000 EUR, náklady 2000 EUR a základ daně 1 000 EUR. Daňová povinnost na Slovensku je tedy 0 EUR. Nyní má podávat v ČR přiznání z celosvětových příjmů. V tomto přiznání by měl příjmy z nájmu zdanit. Daň k započtení je 0 Kč. Jedná se tedy o příjem v § 9 nebo § 7 ZDP? Mohu uplatnit k příjmům výdajové paušály, v jaké výši? Jak je to s odvodem sociálního a zdravotního pojištění ze zahraničních příjmů? Má ho odvádět v ČR nebo na Slovensku? Nemá v současné době v ČR vyřízený živnostenský list, jen na Slovensku.

Pohřební firma uskutečňuje službu zápůjčky věnců. Věnec na pohřeb zapůjčí, ozdobí stuhou, kterou popíše, popř. dozdobí květinami. Tato služba je doplňková, není součástí faktury za pohřeb. Je fakturována ostatním mimo objednatele pohřbu. Objednávají si tuto službu různé firmy, popř. fyzické osoby. Jaká zde bude sazba DPH? Předpokládáme, že se již nejedná o pohřební službu, ale o samostatné zdanitelné plnění, kde by se mělo fakturovat v 21% DPH. Je naše úvaha správná?

Může zaměstnavatel zakoupit jednateli společenský oblek a boty např. 1× za rok, který jednatel používá při výkonu práce? Se zaměstnavatelem má „smlouvu o výkonu jednatele" s pravidelnou měsíční mzdou. Jednalo by se o daňový náklad a u jednatele by se zakoupená hodnota nezdaňovala, případně jak s DPH? Jednatel se účastní četných obchodních schůzek, reprezentuje společnost atd.

Koupili jsme pozemek - ornou půdu. Dne 8. 3. 2024 podepsána kupní smlouva a zaplaceno. Návrh na vklad do katastru dne 15. 3. 2024. Vyrozumění o vkladu doručeno do datové schránky 12. 4. 2024. Na doručeném vyrozumění je uvedeno „Vklad byl proveden dne 11. 4. 2024 s právními účinky k 15. 3. 2024“. K jakému datu můžeme zařadit do majetku?

Česká společnost AAA s.r.o., která není plátce DPH a ani není identifikovaná osoba, potřebuje vystavit faktury na zahraniční zdravotní pojišťovnu, která má sídlo v Německu a má VAT číslo. Společnost AAA s.r.o. se zabývá zdravotní péčí (zubní ordinace), má klienty, kterým zahraniční zdravotní pojišťovna proplatí zubní péči. Jakým způsobem společnost AAA s.r.o. vystaví faktury: služby budou osvobozeny od DPH nebo poskytnuty v režimu přenesení daňové povinnosti (řežím reverse charge)?

Jak se daní Hoppygo (půjčovné vozidla)? Pokud klient 20× za rok pronajme své auto, musí ho před nájmem uklidit a dotankovat, jedná se o zdanění v § 6 nebo 7 nebo 10 ZDP?

Řešíme problém vyřazení majetku s dotací, kdy zůstatkovou cenu vyřazeného majetku aktivujeme do majetku nového. Zaúčtuje se nerozpuštěná dotace jednorázově do výnosů, nebo se má aktivovat k novému majetku? Logika by velela ano aktivovat, ale nemůžu to nikde v předpisech najít. 

Je možné, aby byl řádek Rozvahy: C. II. 8. 1 se záporným znaménkem: účet 364 (na tomto účtu ? Na účtu 364: závazky ke společníkům účtujeme: rozhodnutí o výplatě podílu na zisku: 432/364, zúčtování zálohy podílu na zisku: 364/432 a vyplacenou zálohu podílu na zisku 364/221 a srážkovou daň. Jaký je postup správného zaúčtování těchto operací? Nemělo by být: rozhodnutí valné hromady o zálohách na výplatu podílu na zisku: 342/364 a dále zúčtování zálohy na podíly na zisku: 431/432? Aby nezůstal účet 364 záporný? Zároveň může být záporný řádek rozvahy A VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku 432? Děkuji za správnou ukázku zaúčtování těchto položek do účetnictví, resp. správného podvojeného zápisu u těchto finančním rozhodnutí.

Tuzemská společnost s ručením omezeným nakoupila postupně v letech 2020, 2021 a 2022 bytové jednotky a u všech uplatňovala na vstupu plný nárok na odpočet DPH, po provedeném místní šetření finanční úřad vždy odpočty vrátil. V některých bytech bylo v roce 2021 poskytnuto ubytování. U některých bytů pořízených v roce 2021 i 2022, po nějakou dobu probíhalo dovybavení bytů a drobné stavební opravy, takže po tuto dobu byty nebyly pronajaty ani zde nebyly poskytovány ubytovací služby. Poté společnost začala postupně v roce 2022 a 2023 uzavírat smlouvy na pronájem, tudíž na výstupu se jedná osvobozená plnění. Jak má společnost správně postupovat ohledně úpravy odpočtu DPH? Jak je tomu, pokud pronájem byl zahájen např. až koncem roku 2022, tudíž pronájem netrval celý rok?

Společnost uzavírá obchod, kde by mohla využít zjednodušeného režimu dle § 17 zákona o DPH. Kupující je rakouská společnost a prodávající je německá společnost. Česká společnost, která by při této transakci chtěla vystupovat v pozici prostřední osoby má registraci k DPH také v Rakousku a Německu. (V těchto zemích nemá žádnou provozovnu ve smyslu zákona o DPH). Může česká společnost využít režim § 17 zákona o DPH pod svým českým DIČ?

Jak zaúčtovat zahajovací rozvahu po fúzi firem, kdy s. r. o. (dcera) je slučována se s. r. o. (matka). Nástupnickou společností je matka, která vlastní 100 % obchodního podílu na zanikající s. r. o. (matka 061 - 100.000 Kč, dcera 411 - 100.000 Kč). Rozhodný den je 1. 1. 2024 a zápis do obchodního rejstříku je 1. 2. 2024 bez přecenění znalce společnosti. V 1/2024 povedou každá společnost účetnictví odděleně? Nástupnická organizace zaúčtuje počáteční stavy obou společností k 1. 1. 2024? Dne 1. 2. 2024 nástupnická organizace zaúčtuje obraty za 1/2024 za obě společnosti? Účet č. 061 (nástupnické) a 411 (zanikající) a vzájemné pohledávky a závazky na účtech 378 a 379 budou v zahajovací rozvaze k 1. 1. 2024 vyloučeny, tzn. že se do počátečních stavů vůbec nezaúčtují nebo k této úpravě dojde až 1. 2. 2024, kdy došlo k zápisu do obchodního rejstříku?  

Společnost si v roce 2023 koupila osobní vozidlo Škoda Felicia za 10 tis. Kč od neplátce - protože nepřekročilo hranici 15 tis. Kč, aby se evidovalo jako drobný hmotný odpisovaný majetek přeúčtovala to společnost na účet 501/042. V roce 2024 toto vozidlo prodala opět za 10 tis. Kč - prodej budu účtovat na účet 641?

Společnost s r. o. koupila v roce 2018 osobní automobil z bazaru, který uplatnil zvláštní režim. Auto bylo tedy nakoupeno bez DPH a s. r. o. si neuplatnila nárok na odpočet. První registrace auta byla v r. 2013. Nyní bude s. r. o. auto prodávat. Předpokládáme, že se jedná již o běžný režim a prodej bude zatížen 21% DPH. Je naše úvaha správná?

Může zaměstnavatel určit vlastní částku zákonného odstupného (vyššího), nebo vždy musí vycházet z násobku průměrného výdělku? Pokud můžu určit vlastní částku, jak zadat informaci o odstupném v ONZ formuláři ČSSZ na 3. straně formuláře? Případně jak informovat UP o výši odstupného? 

OSVČ zaměstnává na DPP své dítě (studenta VŠ), měsíční odměna 10 000 Kč. Je možné, aby ještě OSVČ v DPFO rozdělila své příjmy a výdaje na toto dítě jako na spolupracující osobu? 

V s. r. o. sponzorujeme jednotlivé sportovce a také klub, který se zabývá tréninkem mladých sportovců. S. r. o. jim dodává vybavení, případně i přímo finance a oni za to firmu reprezentují v mediálních výstupech a na sociálních sítích, mají loga na autech, oblečení atd. Co vše k tomu bude potřeba doložit, aby se jednalo o daňově uznatelné náklady? Je nějaký rozdíl, když poskytnu fyzickou věc, nebo finance? Je nějaký rozdíl, když dar poskytnu fyzické osobě, nebo klubu? A to z pohledu s. r. o., tak fyzické osoby a klubu?