Expertní odpovědi - strana 500

Právnická osoba (s. r. o.) má jediného společníka, který je zároveň jediným jednatelem. Tato společnost poskytuje instalatérské služby. Společnost nemá žádné zaměstnance. Instalatérské práce vykonává pro tuto společnost její společník. Je možné, aby společník za tyto instalatérské práce, které vykonává pro svoji společnost, nepobíral žádnou odměnu dle § 6 zákona o daních z příjmů? Případně, že by společník, který je zároveň jednatelem, pobíral jen odměnu za výkon funkce jednatele a nepobíral žádnou odměnu za instalatérské práce, které pro svoji společnost vykonává? Existuje k této problematice nějaká aktuální judikatura? 

Pokud neplátce DPH zasílá zboží na Slovensko, jaký je limit pro to, aby se stal v ČR plátcem DPH? Je to 1 mil. Kč? 

Občan ČR byl v roce 2019 v 1-7/19 zaměstnán u české firmy. Od 1. 8. 2019 nastoupil do pracovního poměru v Německu u německého zaměstnavatele, kam se i s rodinou přestěhoval (od zaměstnavatele mu byl přidělen byt) a mají tam dočasný pobyt. Pracovní smlouvu tam uzavřel na 3 roky. V ČR nadále pronajímá byt. Na které příjmy se vztahuje v ČR jeho daňová povinnost v roce 2019 a poté v roce 2020?

Podnikatel registrovaný k DPH v ČR si nechává doručovat zboží od plátců registrovaných k DPH v Německu. Toto zboží je odesílatelem doručeno do Rakouska odkud ho sám podnikatel vlastní dopravou dopraví do ČR. Tato doprava do ČR ale ne vždy bezprostředně navazuje na dopravu do Rakouska. Nakoupené zboží je spotřebováno (používáno) v ČR. Pro tyto nákupy poskytuje pořizovatel zboží své české DIČ. Jaké místo se v tomto případě považuje za místo ukončení přepravy a kde se v tomto případě nachází místo plnění? Domnívám se, že u těchto plnění je místem ukončení přepravy ČR a český plátce má povinnost přiznat daň na výstupu podle § 108 a zároveň má nárok na odpočet daně na vstupu podle § 72 a že se v tomto případě neuplatní předposlední věta v § 11 odst. 2 zákona o DPH?

Plátce DPH registrovaný v ČR nakupuje zboží od plátců registrovaných k dani v jiných členských státech EU. Při těchto nákupech plátce neuvede své DIČ (jedná se např. o nákupy v řetězcích typu Makro, Ikea, OBI, Bauhaus apod. v EU). Plátce má od těchto dodavatelů z jiných členských států EU zjednodušený daňový doklad včetně zahraniční DPH. Toto zboží plátce dopraví vlastní dopravou do ČR, kde toto zboží použije ke svým zdanitelným plněním. Je plátce u tohoto typu pořízení zboží, kdy neuvede své DIČ, povinen přiznat DPH na výstupu? V případě, že ano, je daňovým základem cena včetně zahraniční daně nebo bez zahraniční daně? Má u tohoto pořízení zboží plátce nárok na odpočet přiznané daně? Na jakém řádku přiznání k DPH se tato plnění vykazují? Uvádí se tato plnění do kontrolního hlášení?

Máme licenci na dodávky elektrické energie. Tím se na vstupu dostáváme z hlediska DPH do režimu přenesené daňové povinnosti. Pokud nám dodavatel například v souvislosti s přeúčtováním nákladů na nájmy prostor fakturuje jednotlivé spotřebované energie, musí u elektrické energie použit vždy režim přenesené daňové povinnosti na nás?

Zaměstnanec byl odvolán z pracovního místa vedoucího zaměstnance, zároveň mu zaměstnavatel oznámil, že pro něj dále nemá vhodnou práci odpovídající zejména jeho kvalifikaci. Takže po dobu výpovědní doby, která bude dle smlouvy trvat 9 měsíců, mu bude plynout náhrada mzdy (překážky ze strany zaměstnavatele). Výpověď z pracovního poměru byla předána (oboustranně podepsána) 3. 12. 2019, překážky ze strany zaměstnavatele od 4. 12. 2019 do 30. 9. 2020. Bude mít nárok na dovolenou po dobu výpovědní doby 1-9/2020 a případně kolik dnů? Nárok ve firmě je 25 dnů/rok dovolené.

Absolventovi VŠ, na základě účastnické smlouvy pro mobilitu studentů Erasmus+ (praktická část pro čerstvé absolventy) ,kterou uzavřel s českou veřejnou vysokou školou, je vyplacena finanční podpora ve výši 2 000 EUR. Finanční podpora je poskytnuta ze zdroje EU Erasmus+ za účelem absolvování praktické stáže v rámci výše uvedené smlouvy. Je tato finanční podpora předmětem daně z příjmů fyzických osob (podle kterého ustanovení)?

Jak má správně postupovat v oblasti daně z příjmů vlastník domu na Floridě (český daňový rezident), jenž má příjmy z pronájmu tohoto domu? Jak by měl správně postupovat z hlediska daně z příjmů při případném prodeji tohoto domu?

Zapsaný spolek, založený za účelem pořádání a organizování charitativních sportovních, kulturních a společenských akcí, uspořádal charitativní běh, finanční výtěžek z prodeje triček a startovného daroval nezletilému nemocnému dítěti. Pro spolek nejsou příjmy z prodeje triček a startovného předmětem daně z příjmů? Pro obdarované dítě (jeho rodiče) není poskytnutý finanční příspěvek (dar) na nákup doplňkových léků předmětem daně z příjmů?

Společnost A poskytla společnosti B zápůjčku. Společnost B ji neuhradila a společnost A zaúčtovala v roce 2018 smluvní úroky a smluvní pokutu. Zápůjčka byla zajištěna směnkou, kde nominální hodnota směnky (jistina) zahrnuje i tyto úroky a smluvní pokutu. Soud rozhodl ve prospěch společnosti A. Zaniká tímto pro účetní a daňové účely úrok a smluvní pokuta z původní zápůjčky a stanou se součástí jistiny na směnce? Je to důležité zejména proto, že smluvní pokuta a úroky byly v minulosti zaúčtovány do výnosů a smluvní pokuta jako neuhrazená byla vyloučena v daňovém přiznání ze základu daně. Pokud společnost B směnku v budoucnu uhradí, bude podléhat smluvní pokuta ze zápůjčky dodanění daní z příjmu, nebo ji lze považovat nově jako jistinu u směnky? Lze popřípadě v účetnictví přeúčtovat pohledávku z úroku a smluvní pokuty na pohledávku z jistiny?

Navazuji na dotaz Irský pilot v České republice DAUC ID: 23274. Vycházím z toho, že zdanění rezidenta ČR je dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění možno, a dle zákona o daních z příjmů, kvalifikovat jako závislou činnost dle odst. 4 § 38f ZDP, . Dle směrnice Evropské unie musí piloti platit sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ve státě, kde mají "základnu". V tomto případě je "základnou" letiště Ruzyně Praha. Pražská správa sociálního zabezpečení formulářem A1 těmto osobám určila, že jsou OSVČ podléhající českým právním předpisům a bylo jim určeno zálohově odvádět pojistné v minimální výši. K vyměřovacímu základu jim bylo sděleno, že vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanoví z celkového příjmu dosaženého výkonem samostatné výdělečné činnosti v ČR a v ostatních členských státech EU. Otázka zní: 1) Vykonávali piloti v daném roce samostatnou výdělečnou činnost? 2) Pokud budu akceptovat, že daňová povinnost bude v daňovém přiznání k DPFO odpovídat závislé činnosti, jak se vypořádat s výkazem pro Pražskou správu sociálního zabezpečení - vyúčtování - "Přehled o příjmech a výdajích OSVČ". Pokud je dána povinnost, plnit všechny povinnosti stanové českými právními předpisy, tak potom musí být i možnost, uplatnit proti příjmům výdaje - např. 40 % dle § 7 ZDP. (V § 5 zákona o soc. zabezpečení je vyměřovací základ určen podle § 7 ZDP a je stanoven z příjmů ze samostatné činnosti po úpravě podle § 5 a § 23. V § 7 ZDP je s náklady ale počítáno. Věta " vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanoví z celkového příjmu dosaženého výkonem samostatné výdělečné činnosti v ČR a v ostatních členských státech EU" uvedená v "Potvrzení o příslušnosti OSVČ k českým právním předpisům sociálního zabezpečení podle příslušných ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a jeho prováděcího nařízení č. 987/2009" - tedy stanovení potvrzení o příslušnosti k českým právním předpisům soc. zabezpečení, formulář A1, by byl pro výpočet příjmů OSVČ, bez možnosti uplatnění výdajů, pro piloty naprosto disktriminační.

Zahraniční firma (Švýcarsko) nechá vyrábět v ČR a požaduje to účtovat při placení přes úvěr mezi výrobcem a odběratelem. Dle našeho názoru účtujeme u firmy v ČR takto: Zákazník uhradí 25 MD 311/D 604 faktura vystavená za 10 MD 221/D 311 zaplacená za 10 MD 221/D 314, 15 je přeplatek a účtujeme ho na zálohu na další fakturu. Zákazník však požaduje přeplatek ve výši 15 zaúčtovat jako úvěr a účtovat úrok do další vystavené faktury. Firmy však nemají uzavřenou žádnou úvěrovou či jinou smlouvu. Je náš názor správný?

Český daňový rezident (fyzická osoba) obdrží dar od francouzského občana, daňového rezidenta Francie. Předmětem daru bude podíl v obchodní korporaci, jejíž aktiva pozůstávají z více než 50 % své hodnoty z nemovitého majetku umístěného na území Francie. Tento dar bude zdaněn ve Francii daní darovací v souladu s tamní daňovou legislativou. Poplatníkem této daně je obdarovaný, tedy český daňový rezident. Domníváme se, že pro posouzení zdanění v České republice je nutné vyjít z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi Českou republikou a Francií v oboru daní z příjmu a majetku. Podle komentáře ke vzorové smlouvě OECD, z níž vychází i příslušná mezinárodní smlouva uzavřená mezi ČR a Francií, spadají příjmy ve formě darů pod článek 13 – „Zisky ze zcizení majetku“. Komentář na tomto místě zároveň dodává, že článek 2 smlouvy, který vyjmenovává daně, na které se smlouva vztahuje, bývá koncipován natolik obecně, že zpravidla definičně pojme i nejrůznější daně, které mohou jednotlivé státy na příjmy ve formě darů uvalovat. Protože příslušná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Francií obsahuje pouze demonstrativní výčet daní, na které se smlouva vztahuje (..“Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou zejména..“), domníváme se i daň darovací uhrazenou ve Francii je možné v daném případě zahrnout pod působnost smlouvy. V souladu s článkem 23 odst. 2 mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Francií pak může obdarovaný započítat daň darovací uhrazenou z příslušného daru ve Francii formou prostého zápočtu oproti dani z příjmů, kterou bude povinen uhradit z nepeněžního příjmu ve formě daru v České republice. Prosíme o potvrzení správnosti výše popsaného závěru, tedy možnosti započítat daň darovací uhrazenou ve Francii oproti daňové povinnosti k dani z příjmů v ČR.

Společnost s r. o. pronajímá bytovou jednotku fyzické osobě nepodnikateli. Je možné sjednat v nájemní smlouvě pouze cenu za nájemné, s tím, že energie by hradil pronajímatel a nájemci by je nevyúčtovával?

Fyzická osoba postaví dům, který bude sloužit částečně pro vlastní rekreaci a částečně pro ekonomické účely (poskytování krátkodobého ubytování – 15% DPH). Při výstavbě uplatní 80% odpočet DPH. Následně v průběhu 10 let (včetně kalendářního roku zařazení do užívání) bude sledovat poměr použití a případně upravovat dříve uplatněný odpočet při pořízení. Na začátku roku spočítá počet dní, po které bude dům rezervovaný pro vlastní rekreaci a počet dní, po které bude dům k dispozici k pronájmu. Poměr bude v součtu dní 2 měsíce: 10 měsícům. Na konci roku spočítá počet dní, po které byl dům skutečně využívaný pro vlastní rekreaci a počet dní, po které se podařilo dům pronajmout. Poměr bude nakonec v součtu dní 1 měsíc: 7 měsícům. Správný poměr, ve kterém je v daném roce potřeba upravit původní odpočet, je 2:10 nebo 1:7? Pokud bude daná nemovitost v SJM, ale ubytovací služby bude poskytovat manželka (manželka OSVČ – plátce DPH, manžel OSVČ – neplátce DPH), předpokládám, že může uplatňovat celý odpočet DPH z nákladů na výstavbu a provoz (samozřejmě v poměru používání pro ekonomické/soukromé účely). Je to tak?

Zaměstnanec dostane od zaměstnavatele výpověď dle § 52 písm. c) ZP. Dle § 67 odst. 1 písm. c) ZP náleží zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku, jelikož daný zaměstnanec odpracoval u zaměstnavatele 15 let. Nicméně u zaměstnavatele působí odborový orgán a byla sjednána kolektivní smlouva, na základě které má daný zaměstnanec nárok na odstupné ve výši pětinásobku jeho průměrného výdělku. Podléhá toto odstupné nebo některá jeho část odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Společnost s ručením omezeným poskytla zápůjčku právnické osobě. Právnická osoba zápůjčku neuhradila do doby splatnosti, tak byla vystavena zajišťovací směnka na částku zápůjčky s příslušenstvím. Nyní došlo k soudnímu řízení a avalista (fyzická osoba) má povinnost tuto směnku uhradit včetně nákladů soudního řízení. Společnost s r. o. vede v účetnictví pohledávku vůči právnické osobě na jistinu zápůjčky, úroky a smluvní pokutu. Jak správně zaúčtovat nově vzniklý stav, kterým přechází zaúčtovaná zápůjčka PO na účtu 378 na vymáhanou směnku po fyzické osobě? Bylo již zahájeno exekuční řízení. Má být vytvořena účetní opravná položka i k zaúčtovaným úrokům z prodlení?

Fyzická osoba, truhlář, podnikatel postavil truhlářskou dílnu, obdržel Rozhodnutí, že se povoluje užívání stavby ke zkušebnímu provozu, rozhodnutí nabylo právní moci 26. 12. 2019. Může v roce 2019 uplatnit daňové odpisy nemovitosti?

Akciová společnost se zabývá truhlářskou výrobou nábytku. Jsme měsíční plátci DPH. Nyní vyrábíme nábytek do rodinného domu operního pěvce Mgr. pan ..., který má živnostenské oprávnění - předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zprostředkovatelská činnost, druh činnosti - ohlašovací volná. Místo bydliště a adresa sídla podnikání jsou shodné. Pan Mgr (operní pěvec) má registraci DIČ a je spolehlivý plátce DPH. Vyrobený nábytek (kuchyňská linka, dveře, vestavné skříně, barový pult, postel, knihovna...) požaduje účtovat v režimu přenosu DPH. Je tento postup správný?