Expertní odpovědi - strana 499

Společnost, dříve sdružení, má dva společníky s podílem 50 %, oba plátci DPH. Za společnost jedná jeden ze společníků svým jménem. V novém režimu DPH si společníci přefakturovávají náklady a tržby. Jakým způsobem si mají přefakturovat náklady na pořízení zboží z EU? Je vůbec nutné tyto náklady přefakturovávat, když nemají vliv na výši odváděného DPH (1. společník na základě dokladu uplatní DPH na vstupu i výstupu.) Doplnění otázky: Pokud tedy je nutné přefakturovat i náklady z titulu pořízení zboží z jiného členského státu, můžete mi sdělit do jakých řádků na přiznání k DPH tato přefakturace vstoupí? Nemohu přeci 1. společníkovi uvést přefakturaci do řádku 20 jako dodání zboží do jiného členského státu.

Fyzická osoba - občan ČR, nepodnikatel - má ve spoluvlastnictví les (1/3). V roce 2019 tito spoluvlastníci pokáceli část lesa, jelikož byl napaden kůrovcem. Dřevo bylo poté odprodáno dřevařské firmě, jakým způsobem tento příjem má spoluvlastník zdanit?

Firma půjčila fyzické osobě podnikateli úročenou zápůjčku v penězích. Zápůjčka včetně naběhlých úroků je po splatnosti. Ve smlouvě je dohodnutá zákonná výše úroku z prodlení dle nařízení. 1) Firma se chystá tyto zákonné úroky uplatnit, ovšem neví, v jakém momentě o nich může (musí) účtovat? 1) Např. Je situace, že k 31. 12. poslala vyčíslený zákonný úrok z prodlení druhé straně - tak má o tomto účtovat a tuto částku má mít ve výnosech k 31. 12.? Výnosy vyloučí ze zdanění, jelikož úroky nebyly zaplaceny a budou zdaněny až při úhradě v dalším roce. 2) Ale u jiné půjčky se domluvila s podnikatelem e-mailově, že vyčíslený úrok (včetně jistiny a smluvního úroku) ke konkrétnímu budoucímu dni podnikatel zaplatí (např. ke dni 15. 11. 2019). Ovšem podnikatel nezaplatil, jak má firma evidovat výnosy v účetnictví v takovéto situaci k 31. 12. Má tam mít pouze část k 15. 11. nebo vše k 31. 12. nebo nic? U další zápůjčky je dohodnutý zákonný úrok z prodlení, ale firma ještě neřešila a neposlala upozornění druhé straně, má i tak k 31. 12. vypočíst výnosy ze zákonného úroku z prodlení do účetnictví?

Firma půjčila fyzické osobě podnikateli úročenou zápůjčku v penězích. Zápůjčka včetně naběhlých úroků je po splatnosti. Ve smlouvě je dohodnutá zákonná výše úroku z prodlení dle nařízení. Jelikož jde o zápůjčku, firma nemůže uplatnit výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč. Je to tak? Pokud je zápůjčka po splatnosti již od 30.4.2019 a v této době došlo ke změně repo sazby (1. 7. - zvýšení z 1,75% na 2%). Použije se na výpočet části úroku z prodlení 1,75% + 8% a od 1. 7. 8% + 2%, nebo je důležitá pouze sazba při vzniku zákonného úroku z prodlení a ta platí po celou dobu - tedy jen 9,75% ? 3) Zákonný úrok z prodlení se počítá z jistiny i naběhlých nezaplacených smluvních úroků? Např. bude-li jistina v prodlení 100 000 Kč a smluvní úroky 10 000 Kč, tak zákonný úrok z prodlení se začne počítat prvním dnem z prodlení z částky 110 000 Kč. Přičemž po splatnosti zápůjčky firma neuplatňuje smluvní úrok ze smlouvy souběžně se zákonným úrokem, ale pouze zákonný. Je to správně?

Jaká je lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů za rok 2019 u s. r. o., jestliže nastanou/nastaly současně tyto okolnosti - dochází k odštěpení části podniku se vznikem nových společností s rozhodným dnem k 1. 1. 2020, zápis přeměny do obchodního rejstříku cca 5/2020 - s. r. o. má poprvé za rok 2019 povinný audit účetní závěrky (překročení parametrů) - a) přiznání je podáváno prostřednictvím daňového poradce, b) přiznání není podáváno prostřednictvím daňového poradce.

Společnost s r. o. koupila 20. 12. 2019 automobil na leasing 48 měsíců za 310 598 Kč. Mohu 1/48 ceny auta dát v prosinci 2019 do nákladů? 

Stavební firma fakturuje dílčí plnění stavebních prací s DUZP 31. 12. na základě plnění rozpočtu stavby, rozpočet je v souladu se smlouvou o dílo. K 31. 12. není podepsaný předávací protokol s částmi stavby, protože to není reálné, staví se bytový dům se 3 patry a žádné patro není dokončené. Předávací protokol proběhne až při předání finálního díla. Firma k 31. 12. na základě dílčího plnění účtuje o výnosech a odvádí DPH. Je tento postup v pořádku?

U vozidla používaného i pro soukromé účely jsme při pořízení stanovili poměrný koeficient pro krácení nároku na odpočet DPH odhadem. Ke konci roku určíme dle evidence poměrný koeficient ve skutečné výši. Pokud se nebude lišit o více než 10 % od koeficientu stanoveného odhadem, nic opravovat nebudeme. V dalších letech se porovnává nově vypočtený poměrný koeficient s koeficientem určeným při pořízení odhadem, nebo přesně určeným ke konci roku, v němž bylo vozidlo pořízeno? 

Poplatník chce uplatňovat odečet úroků na bydlení u dvou bytových jednotek. V jedné trvale bydlí on a ve druhé jeho rodiče. Paní na FÚ mu prý řekla, že to lze. V § 15 je opravdu uvedeno, že "předmět bytové potřeby užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů". Z tohoto znění mi ale jasně nevyplývá, že může za všechny své rodinné příslušníky úroky uplatnit. Myslím, že lze uplatnit úrok pouze z jedné jednotky, ale nenacházím pro to jasnou oporu v zákoně. Jak to teda je? A pokud opravdu lze uplatnit pouze u jedné bytové jednotky, je možné, že uplatní úroky na jednotku, kde bydlí rodiče, a poplatníkova manželka na jednotku, kde spolu s poplatníkem bydlí?

Naše zahraniční mateřská společnost nám přefakturovává poplatky za centrálně poskytované manažerské pojištění; mzdové náklady k nám přiděleného zaměstnance působícího ve statutárním orgánu; a za poskytnuté bankovní záruky, které mateřská společnost nechala vystavit na základě naší žádosti pro naše účely. Tyto bankovní záruky jsou fakticky vystavené bankou v ČR na základě protizáruky, kterou jim poskytla zahraniční banka mateřské společnosti. Podléhají tyto platby do zahraničí oznamovací povinnosti dle § 38da zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů? Zároveň od mateřské společnosti využíváme jednotný účetní software, jedná se tzv. krabicový typ softwaru částečně upravený na naše potřeby, z kterého nám ze zahraničí fakturují poplatky za jeho poskytování a přímou podporu softwaru. Veškeré servery jsou umístěné v zahraničí. Jak se chovat k poskytovanému softwaru a jak je to s fakturovanou technickou podporu softwaru, např. dle našich požadavků úprava cizích měn, reorganizace tabulek po aktualizaci, restart serverů, úprava a rozdělení souborů pro přenos aj. Podléhají i zde tyto platby týkající se softwaru výše uvedené oznamovací povinnosti pro příjmy plynoucí do zahraničí?

Pokud zaměstnanec má u nás v 11 měsících podepsané prohlášení k dani a v 1 měsíci ho nemá, může ho dodatečně podepsat, abychom mu mohli spočítat roční zúčtování daně? 

Pokud je automobil zakoupen v prosinci, tedy na konci roku, má to nějaký vliv na odpis tohoto majetku? Musí se např. krátit - poloviční odpis atd.?

Pokud nakoupím automobil (starší) v Německu, tak v přiznání k DPH se částka automobilu uvede na řádku 3 a 43? 

Jak postupovat při vyřazení automobilu? Automobil byl již odepsán. Auto bylo zničeno - havárie a potřebuji ho vyřadit. 1. vyřazení automobilu: MD 022/D 082 - 400 000 Kč, 2. pojišťovna zaplatila 119 000 Kč - MD 315/D 648, 3. vrak byl prodán - MD 311/D 641 - 81 000 Kč. Je to tak v pořádku?

Společník tuzemské společnosti s ručením omezeným poskytl své společnosti úročenou zápůjčku. Nyní se rozhodl, že tuto zápůjčku včetně úroků chce převést na příplatek mimo základní kapitál. Je možné celý účet 365 včetně úroků převést na účet 413?

Fyzická osoba vedoucí účetnictví přemýšlí, k jakému datu má vyřadit auto z obchodního majetku (buď 31. 12. 2019 nebo 2. 1. 2020). Během roku 2020 začne FO užívat vozidlo poprvé pro soukromé účely. 1) Pokud vozidlo vyřadí z OM k 31. 12. 2019, může si uplatnit 100% daňový odpis za rok 2019, nebo pouze poloviční v souladu s par. 26/7 - protože i 31. 12. se myslí, že k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, .. a dle § 26 odst. 6 již majetek ke konci zdaňovacího období není evidován? Z toho důvodu si myslím, že poloviční, ale našel jsem i příklady, že celý odpis. 2) Pokud by FO majetek vyřadila v lednu, tak silniční daň bude platit za leden jen v případě, že byl majetek přímo používány k samostatné výdělečné činnosti. Tzn. jen fakt, že je auto v obchodním majetku, nutně neznamená, že by se měla platit silniční daň. Je to tak? 3) Toto rozhodnutí o vyřazení vozidla má vliv i na eventuální pozdější osvobození od daně příjmu při prodeji. Příjem z prodeje movité věci není osvobozen u věci, která v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku. Tzn. že i jediný den může prodloužit lhůtu pro osvobození, při vyřazení majetku z OM k 31. 12. 2019 by FO měla osvobozený prodej až v roce 2025 (v roce 2024 by podmínku nesplnila), naopak při vyřazení z OM v 2020 by první osvobozený prodej mohl nastat až v roce 2026. Je to tak? 4) Bylo-li auto pořízeno v 2015 a uplatněno DPH, tak vyřazením z OM k 31. 12. 2019, nemá žádný důsledek pro DPH, pokud kniha jízd dokládá, že vozidlo bylo 100% k podnikatelské činnosti. Je to tak?

Společnost A (tuzemský plátce DPH) bude fakturovat společnosti B do USA dodání zboží. Zboží však bude přepraveno z ČR pouze do Rakouska, kde bude ukončena doprava zboží a zboží bude v Rakousku zůstávat. Společnost B (z USA), nemá v Rakousku ani provozovnu, ani VAT. Přeprava zajišťuje společnost A na své náklady. Jak to bude s DPH u toho případu? Kam se bude uvádět do přiznání k DPH?

Firma nakoupí láhev alkoholu s cenou nad 500 Kč + DPH, který předá obchodnímu partnerovi jako bezúplatný dar (ekonomická významnost dobrého vztahu s partnerem tam pro firmu je). Jelikož se jedná o částku vyšší než 500 Kč, tak si nebude moci uplatnit odpočet DPH. Předpokládám, že ani na výstupu nemusí odvést DPH při darování obchodnímu partnerovi. Je to tak? Pokud by firma rozdala jednomu obchodnímu partnerovi 2 kusy různého rumu po jednotkové ceně 300 Kč + DPH (celkem za 600 Kč + DPH), byl by režim stejný?

Firma poskytuje skonto za včasnou úhradu faktury. Během celého roku nevytváří opravné daňové doklady, aby si nárokovala část DPH ze skont zpět. Firma přemýšlí, že by na konci roku k 31. 12. vystavila opravný daňový doklad, který by byl souhrnným daňovým dokladem - např. k 10 skontům za uplynulý rok. Je to možné? Podle mého názoru ne, ale rád bych se ujistil. V případě, že by se opravný souhrnný daňový doklad vystavil pouze za jeden měsíc skont (měsíčně), tak by to bylo možné?

Společník společnosti ABC s. r. o. bezplatně vypůjčí své soukromé vozidlo zaměstnanci společnosti ABC s. r. o., který toto vozidlo použije pro firemní jízdu pro společnosti ABC s. r. o. Má zaměstnanec v takovém případě nárok na náhradu PHM a zároveň i náhradu za amortizaci daného vozidla?