Osvobození od DPH - strana 1

Český plátce DPH na základě smlouvy o zprostředkování zajistil osobě z Ukrajiny získání kupce a zajistil administrativu kolem prodeje věci, která je v době realizace zprostředkování obchodu umístěna na území ČR. Výsledkem zprostředkování je uskutečnění vývozu této věci do třetí země, kde ale CZ plátce DPH nebude figurovat jako vývozce. V celém případu vystupuje jen jako zprostředkovatel a za realizaci služby obdržel provizi od ukrajinské osoby. Jedná se mi o postup pro DPH, pokud bude ukrajinskou osobou osobou povinnou k dani (TAX code pro daň z příjmů na Ukrajinu) nebo bude privátní osobou (lze TAX code nějak ověřit?)

Česká společnost AAA s.r.o., která není plátce DPH a ani není identifikovaná osoba, potřebuje vystavit faktury na zahraniční zdravotní pojišťovnu, která má sídlo v Německu a má VAT číslo. Společnost AAA s.r.o. se zabývá zdravotní péčí (zubní ordinace), má klienty, kterým zahraniční zdravotní pojišťovna proplatí zubní péči. Jakým způsobem společnost AAA s.r.o. vystaví faktury: služby budou osvobozeny od DPH nebo poskytnuty v režimu přenesení daňové povinnosti (řežím reverse charge)?

Odborný příspěvek má za cíl přiblížit specifika dokazování na DPH v případě dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie (dále též „JČS“). Tato oblast je aktuálně odbornou veřejností pečlivě sledována, jelikož v rámci správního soudnictví se řeší otázka, zda je možné při dodání zboží do JČS aplikovat pravidla vyplývající z judikatury vztažené ke vstupům, resp. k přijatým zdanitelným plněním (pozn. jedná o rozsudek Soudního dvora Evropské unie, C-154/20 , ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 9. 12. 2021, dále jen „SDEU Kemwater“, resp. rozsudek NSS, čj. 1 Afs 334/2017-208, ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 23. 3. 2022, dále jen „NSS Kemwater“). Judikatura počínající rozsudky SDEU Kemwater a NSS Kemwater položila základy současného pohledu na osobu dodavatele v rámci tuzemských obchodních transakcí. Při určitém zjednodušení je tak možné dojít k závěru, že tuzemský plátce za určitých okolností splní hmotněprávní podmínky nároku na odpočet daně, i když nebude zřejmé, od jakého konkrétního tuzemského plátce obdržel přijaté zdanitelné plnění. V tomto ohledu není překvapením, spíše to bylo otázkou času, kdy tato pravidla „na vstupu“ budou diskutována v soudním sporu, jenž se dotýká „výstupů“. Konkrétně tomu bylo v případě soudního sporu, který nejprve posuzoval Městský soud v Praze ze dne 18. 8. 2021, čj. 14 Af 4/2020-48, ve věci B2 Energy s.r.o. (dále jen „B2 Energy“). Ten dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala dodání zboží jeho konečným příjemcům prostřednictvím příjemců deklarovaných. Následně v reakci na kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky) řeší tento spor NSS, který ve svém usnesení čj. 4 Afs 291/2021-34 posuzoval otázku, zda lze odepřít nárok na osvobození od DPH při dodání zboží do JČS, jestliže není znám skutečný příjemce zboží, v souvislosti s nímž uplatňuje dodavatel nárok na osvobození od daně. Rozřešení této otázky nechal NSS na Soudním dvoru Evropské unie, když mu položil v tomto světle předběžnou otázku. Soudní dvůr Evropské unie na položenou předběžnou otázku odpověděl rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, C-676/22 , ve věci B2 Energy (dále jen „SDEU B2 Energy“). Tento článek se tedy zaměřuje na interpretaci rozsudku SDEU B2 Energy a na další souvislosti vyplývající z přiléhavé judikatury a poskytuje jeho kritickou oponenturu.

Občan (není OSVČ, zaměstnanec ani nemá s. r. o.) pronajímá byty, nemovitosti v § 9 ZDP - roční příjmy z pronájmu činí cca 3 mil Kč. Proč se na něho nevztahuje obrat pro DPH 2 mil. Kč? Určitě to má správně, protože podává DP a FÚ by jistě reagoval. 

Při prodeji nemovitých věcí se dle § 56 odst. 6 ZDPH může plátce DPH rozhodnout, že u nemovitých věcí splňujících podmínky osvobození, uplatní daň. V případě, že je kupující rovněž plátce, lze tak učinit pouze po jeho předchozím souhlasu a uplatní se režim přenesení daňové povinnost. Jak se bude postupovat, pokud kupujícím bude neplátce DPH? Lze tento převod nemovitých věcí dobrovolně zdanit? Jak se to bude u prodávajícího a kupujícího vykazovat?

Český plátce DPH nakupuje zboží od britského dodavatele, který má ale sklad a registraci k DPH v Holandsku. Zboží je tedy přepravováno z NL do CZ, český plátce DPH vyměřuje jako při pořízení zboží z jiného členského státu. Nyní se část jedné dodávky vrací dodavateli jako reklamace. Zboží ale fyzicky z ČR odešlo přímo do Británie, bylo dopravcem proclené. Dodavatel ale vystavil opravný daňový doklad s NL DIČ. Je tento postup správný? V jakých řádcích DPH český plátce uvede tuto vratku zboží?

Firma občas poskytne půjčku, z níž jí dle smlouvy plyne nárok na úroky vypočítané vždy k 31. 12. Jak se promítnou tyto nároky v krátícím koeficientu pro DPH dle § 76 zákona o DPH? Bude se jednat o osvobozená plnění a do jakého řádku DPH se uvádí?

Společnost zprostředkovává různé služby (široký záběr). Tyto služby pak přefakturuje + zvlášť na faktuře vyčíslí provizi,. Má provize sledovat DPH u původní služby (např. pokud je sužba osvobozená dle §68,70...) Nebo se vždy řídíme základním pravidlem dle §9?

Posuzuje se úrok z termínovaného vkladu (právnická osoba) jako plnění osvobozené bez nároku na odpočet (našla jsem názor, že uložení peněz v bance na termínovaný vklad může spadat pod § 54 odst. 1 písm. c) zákona o DPH?

Jsme česká společnost - plátce DPH. Exportujeme své výrobky do mnoha zemí EU a také do Švýcarska. Nyní nám jeden český automobilový dopravce (plátce DPH) vezl zároveň dvě zakázky. A to jednu pro zákazníka v Německu (plátce DPH), kterou tam také vyložil a následně pokračoval dále do Švýcarska, kde švýcarskému zákazníkovi vyložil zbytek nákladu-druhou zakázku. Dopravce nám za tuto dopravu vystavil jednu fakturu s "českou" DPH. Jaký by měl být v tomto případě správný postup stanovení DPH, když část dopravy spadá pod základní pravidla § 9 odst. 1 ZDP a část je služba spojená s vývozem osvobozená dle § 69 ZDP? 

CZ s. r. o. (plátce DPH) koupí od švýcarské (mimo EU) firmy zboží za 500 000 Kč. Toto zboží CZ s. r. o. prodává do Velké Británie (mimo EU). Zboží ze Švýcarska se odesílá přímo do Velké Británie. Zboží se vůbec tedy neocitne na území EU. Přijatá faktura od švýcarské firmy bude pro českého plátce mimo přiznání DPH? A česká firma uvádí prodej zboží firmě do Velké Británie do přiznání DPH? A kdo má zajistit proclení? Pro osvobození je v tomto případě důležité i kdo zajišťuje přepravu? 

Vládní konsolidační balíček přinesl vydavatelům a prodejcům knih dárek v podobě osvobození od daně z přidané hodnoty u dodání knih při zachování nároku na odpočet. Za stejných podmínek je možné od ledna prodávat i audioknihy. Dopady této novinky do konkrétních ustanovení zákona jsou stěžejní částí tohoto článku.

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH. V roce 4/2019 si koupil automobil s DPH, kterou si uplatnil. Auto 5 let používal k podnikání a také je odpisoval. Pořizovací cena auta byla bez DPH 631.785 Kč. Poslední odpis byl v roce 2023. V roce 2024 chce automobil prodat a pořídit nové. Musí podnikatel prodat původní auto s DPH, nebo může toto auto prodat již bez DPH, nebo musí prvně auto vyřadit z majetku a po jak dlouhé době může prodat bez DPH? 

Společnost s r. o., plátce DPH, vlastní od r. 2007 nemovitost, ve které podniká. V roce 2011 proběhla rozsáhlá rekonstrukce a nová kolaudace. Letos hodlá společnost nemovitost prodat, a to celou (budovy,pozemky, ploty, zpevněná plocha). Kupcemc je občan. Prodej zprostředkovává realitní kancelář, která v kupní smlouvě uvede sice výčet budov a pozemků, ale prodejní cena bude nerozklíčovaná, jen jedna. Nebude to pro nás problém při vyřazování z karet? Vyřadím vše z jednotlivých karet v PC a zůstatkovou cenu zúčtuji případně v daňovém přiznání? Účet 641 bude jen jeden. Vzhledem k tomu, že kolaudace rekonstrukce proběhla před více než 10 lety, bude prodej celého objektu osvobozen od DPH? Nemá na daně vliv to, že objekt je veden v katastru jako rodinný dům? Měli by kupující a prodávající mezi sebou udělat podrobný seznam toho, co převádějí Některé věci z vybavení ponechá prodávající v budově (např. otop ve sklepě, koberec)?

S. r. o. provozuje běžnou činnost s plným nárokem na odpočet DPH a do toho loni koupilo byt k pronájmu občanům-osvobozené plnění bez nároku. Spočítali jsme zálohový koeficient, celý rok ho používali a v posledním daňovém přiznání vypočetli vypořádací koeficient. Byl 97 %, takže po zaokrouhlení dle § 76 odst. 5 činí 100 %. Letos se ale pořídil druhý byt a začal pronajímat i ten. Máme dál používat starý vypořádací koeficient z 12/2023 ve výši 100% i když se změnili podmínky (místo jednoho bytu dva, nebo můžeme vypočíst nový zálohový koeficient podle změněných podmínek 91 % a použít ten?

Plátce DPH prodává vozidlo do třetí země. Vozidlo je opatřeno vývozovou registrační značkou, v technickém průkazu je uveden nový majitel ze třetí země. Je toto dostačující doklad k osvobození prodeje od DPH? 

Česká společnost, neplátce DPH má dva typy mincí, které se rozhodla v jednom měsíci prodat. (1) Jedna část mincí jsou zlaté mince, na které se vztahuje osvobození od DPH dle § 92 odst. 2. Na druhou část mincí se vztahuje zvláštní režim dle § 90 ZDPH. Potřebujeme zjistit, co se počítá do obratu pro DPH z důvodu případné registrace. Máme za to, že mince osvobozené dle §92 (1) se do obratu pro registraci k DPH nepočítají vůbec a u sběratelských mincí (2) se do obratu počítá pouze přirážka jako uskutečněné plnění? Příklad: Společnost prodá zlaté mince v hodnotě 2 mi.l Kč (osvobozené dle § 92 - nespadá do obratu) a zároveň prodá sběratelské mince za 2,1 mil., které pořídila za 2 mil. Kč. Přirážka je tedy 100 tis. Kč (dle našeho názoru do obratu vstupuje pouze tato přirážka). Musí se tato společnost registrovat k dani z přidané hodnoty? 

Společnost s. r. o. nakoupila zboží (brožuru dle § 71i zákona o DPH) z Polska. Na faktuře je uvedeno polské DIČ, 0% DPH. Brožura je zařazena pod celní kombinovanou nomenklaturou 4901. Pořizovatel nebude zahrnovat brožuru do daňového přiznání ani kontrolního hlášení?

Klient, právnická osoba, neplátce DPH, s obratem nad 2 mil. Kč vykonávající činnost mimoškolní výchova a vzdělávání, uskutečňuje pouze příjmy osvobozené od DPH dle § 57 odst. 1 písm. b) ZDPH. PO by chtěla pořídit nemovitost. Horní část - byty, by sloužila k pronájmu běžným občanům, spodní část by sloužila k vlastní podnikatelské činnosti, nepronajímala by se dalším osobám. Neohrozí souběh těchto příjmů osvobození dle výše uvedeného a PO se nestane plátcem DPH?

Dobrý den, chci se zeptat, zda a do jakého řádku přiznání k DPH se uvádí prodej zboží osvobozeného od DPH (v mém případě knihy)? Děkuji