105/2013 Sb.
ZÁKON
ze dne 20. března 2013
o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o mezinárodní justiční
spolupráci ve věcech trestních
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973
Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona
č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993
Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997
Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona
č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č.
226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003
Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona
č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005
Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona
č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006
Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona
č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č.
121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008
Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona
č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009
Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona
č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č.
197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011
Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona
č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011
Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb.,
zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb. a zákona č. 45/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 11 odst. 1 se na konci písmene i) slovo „nebo“ zrušuje.
2. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje
se písmeno k), které zní:
„k) proti tomu, ohledně něhož bylo trestní řízení pro týž skutek předáno
do cizího státu, pokud mu byl pro tento skutek cizozemským soudem pravomocně uložen
trest nebo ochranné opatření, které vykonává nebo již vykonal, nebo je nelze podle
práva tohoto státu vykonat, nebo bylo cizozemským soudem pravomocně upuštěno od uložení
trestu, anebo pravomocně rozhodnuto o zproštění obžaloby.“.
3. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Trestní stíhání nelze zahájit a, bylo-li již zahájeno, nelze v
něm pokračovat a musí být zastaveno také, bylo-li soudem nebo jiným justičním orgánem
členského státu Evropské unie nebo státu přidruženého mezinárodní smlouvou k provádění
schengenských předpisů pro týž skutek vydáno rozhodnutí, kterým
a) byl osobě pravomocně uložen trest nebo ochranné opatření, které
vykonává nebo již vykonala nebo je nelze podle práva tohoto státu vykonat, nebo kterým
bylo pravomocně upuštěno od uložení trestu, nebo
b) byla osoba pravomocně zproštěna obžaloby, nebo které má účinky pravomocného
zastavení trestního stíhání, ledaže
1. nevytváří ve státě, v němž bylo vydáno, překážku
věci pravomocně rozhodnuté,
2. bylo vydáno výlučně z důvodu, že v jiném státě bylo
zahájeno trestní stíhání proti téže osobě pro týž skutek,
3. bylo vydáno výlučně z
důvodu, že skutek není trestným činem nebo že nespadá do pravomoci orgánů státu,
který takové rozhodnutí vydal, nebo
4. bylo vydáno výlučně z některého z důvodů odpovídajících
důvodům uvedeným v odstavci 1 písm. a), c) až e), i) nebo j).“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
4. V § 11 odst. 3 se za slova „odstavci 1“ vkládají slova „nebo 2“.
5. V § 11 odstavec 5 zní:
„(5) Ustanovení odstavců 2 a 3 se přiměřeně užijí i na rozhodnutí mezinárodního
trestního soudu, mezinárodního trestního tribunálu, popřípadě obdobného mezinárodního
soudního orgánu s působností v trestních věcech, které splňují alespoň jednu z podmínek
uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech
trestních, nejde-li o rozhodnutí vydané z důvodu nedostatku jeho působnosti nebo
z důvodu nedostatečné závažnosti činu anebo nebezpečnosti pachatele.“.
6. V § 12 odst. 10 se za slova „se rozumí řízení podle tohoto zákona“ vkládají
slova „a zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních“.
7. V § 28 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Využije-li obviněný právo
uvedené v § 2 odst. 14, přibraný tlumočník přetlumočí na jeho žádost i jeho poradu
s obhájcem v průběhu procesních úkonů.“.
8. V § 28 odst. 2 větě první se za slovo „vazbě“ vkládají slova „ , usnesení
o nařízení pozorování obviněného ve zdravotnickém ústavu“.
9. V § 28 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Za podmínek uvedených v odstavci 1 je třeba obviněnému písemně přeložit
i písemnost neuvedenou v odstavci 2, je-li to zapotřebí pro zaručení spravedlivého
procesu, zejména pro řádné uplatnění práva na obhajobu, a to v rozsahu určeném orgánem
činným v trestním řízení, který je zcela nezbytný k seznámení obviněného se skutečnostmi,
které jsou mu kladeny za vinu; není-li odůvodněnému návrhu obviněného, který využil
právo uvedené v § 2 odst. 14, na pořízení překladu takové písemnosti vyhověno, orgán
činný v trestním řízení, který řízení vede, o tom rozhodne usnesením. Namísto písemného
překladu podle věty první lze písemnost nebo její podstatný obsah přetlumočit; ustanovení
věty první se nepoužije, jestliže již byla tato písemnost nebo její podstatný obsah
obviněnému přetlumočena nebo jestliže obviněný po poučení prohlásí, že pořízení jejího
překladu nepožaduje. Proti rozhodnutí podle věty první je přípustná stížnost. Pořízení
překladu a jeho doručení zajišťuje orgán činný v trestním řízení, který řízení vede.
(5) Práva uvedená v odstavcích 1 a 4 náleží i podezřelému.“.
10. V § 30 odst. 2 se za slovo „vydal“ vkládají slova „příkaz k zadržení
nebo“.
11. V § 36 odst. 4 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“.
12. V § 36 odst. 4 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena
c) až f) se zrušují.
13. V § 51b odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a jeho
kopii zašle nejpozději do 30 dnů ode dne poučení Národnímu bezpečnostnímu úřadu“.
14. V § 65 odst. 4 se za slovo „orgánů“ vkládají slova „a národního člena
Eurojustu“.
15. V § 72a odstavec 5 zní:
„(5) Doba trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto v řízení o dovolání (§ 265l
odst. 4 a § 265o odst. 2), o stížnosti pro porušení zákona (§ 275 odst. 3), o návrhu
na povolení obnovy řízení (§ 282 odst. 2 a § 287), po zrušení výroku o trestu nálezem
Ústavního soudu (§ 314k odst. 1) nebo v řízení o výkonu trestu vyhoštění (§ 350c
odst. 1), se posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení. Ustanovení
věty první se užije obdobně na vazbu v řízení podle zákona o mezinárodní justiční
spolupráci ve věcech trestních.“.
16. V § 73a odst. 1 se za slova „apartheidu a diskriminace skupiny lidí
(§ 402 trestního zákoníku),“ vkládají slova „agrese (§ 405a trestního zákoníku),“.
17. Za § 76 se vkládá nový § 76a, který včetně nadpisu zní:
㤠76a
Příkaz k zadržení
(1) Je-li dán některý z důvodů vazby a nelze-li osobě podezřelé ze spáchání
trestného činu doručit opis usnesení o zahájení trestního stíhání a takovou osobu
nelze předvolat, předvést nebo bez odkladu zadržet, vydá soudce na návrh státního
zástupce příkaz k jejímu zadržení.
(2) Příkaz k zadržení musí vedle údajů zajišťujících, že osoba, jež má
být zadržena, nebude zaměněna s jinou osobou, obsahovat přesný popis důvodů, pro
které se vydává. Připojí se k němu opis usnesení o zahájení trestního stíhání.
(3) Zadržení provedou na podkladě příkazu policejní orgány, které jsou
též povinny, pokud je to třeba, vypátrat pobyt podezřelé osoby.
(4) Policejní orgán, který podezřelou osobu na základě příkazu zadržel,
je povinen jí neprodleně doručit opis usnesení o zahájení trestního stíhání, vyslechnout
ji a s protokolem o jejím výslechu a dalším důkazním materiálem předat státnímu zástupci
tak, aby státní zástupce mohl případně podat návrh na její vzetí do vazby do 48 hodin
od zadržení; jinak musí být taková osoba propuštěna na svobodu.
(5) Soudce, kterému byla zadržená osoba dodána, dále postupuje přiměřeně
podle § 77 odst. 2.“.
18. V § 83c odst. 2 písm. a) se za slovo „vydán“ vkládají slova „příkaz
k zadržení,“.
19. V § 87b se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
20. V § 87b odst. 3 se část věty druhé za středníkem včetně středníku zrušuje.
21. V § 158e se odstavec 8 zrušuje.
22. V § 159a odst. 2, § 172 odst. 1 písm. d), § 179c
odst. 2 písm. e) a § 223 odst. 1 se slova „odst. 1“ zrušují.
23. V § 166 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Obviněný, který využil
právo uvedené v § 2 odst. 14, se zároveň vyzve, aby se vyjádřil, zda požaduje přeložení
některých písemností podle § 28 odst. 4.“.
24. V § 172 odst. 2 písm. b) se za slovo „úřadem“ vkládají slova „anebo
mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným
mezinárodním soudním orgánem s působností v trestních věcech, i když nesplňují některou
z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní
justiční spolupráci ve věcech trestních,“.
25. V § 173 odst. 1 písm. d) se slova „navrhuje-li se předání trestního
stíhání do ciziny, nebo“ zrušují.
26. V § 227 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
27. V § 327 odstavec 1 zní:
„(1) Soud může upustit od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku,
jestliže odsouzený byl nebo má být
a) vydán do cizího státu nebo předán cizímu státu podle části páté
hlavy druhé zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, nebo
b) vyhoštěn.“.
28. V § 327 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
29. V § 327 odst. 2 se slova „podle odstavce 1 nebo k vyhoštění podle odstavce
2“ nahrazují slovy „nebo k vyhoštění podle odstavce 1“.
30. V § 327 odst. 4 se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 3“.
31. V § 334f odstavec 1 zní:
„(1) Soud může upustit od výkonu trestu domácího vězení nebo jeho zbytku,
jestliže odsouzený byl nebo má být
a) vydán do cizího státu nebo předán cizímu státu podle části páté
hlavy druhé zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, nebo
b) vyhoštěn.“.
32. V § 334f se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
33. V § 334f odst. 2 se slova „podle odstavce 1 nebo k vyhoštění podle
odstavce 2“ nahrazují slovy „nebo k vyhoštění podle odstavce 1“.
34. V § 334f odst. 4 se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 3“.
35. § 350h včetně nadpisu zní:
㤠350h
Přerušení výkonu trestu vyhoštění a upuštění od výkonu trestu vyhoštění
(1) Předseda senátu může z důležitých důvodů na potřebnou dobu přerušit
výkon trestu vyhoštění. Pominou-li důvody přerušení, předseda senátu přerušení odvolá.
(2) Doba, po kterou byl výkon trestu vyhoštění přerušen, se nezapočítává
do doby výkonu trestu.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.
(4) Od výkonu trestu vyhoštění nebo jeho zbytku soud upustí, jestliže
po vyhlášení rozsudku, kterým byl tento trest uložen, nastaly skutečnosti, pro které
trest vyhoštění nelze uložit. Je-li odsouzený ve vyhošťovací vazbě nebo ve výkonu
trestu odnětí svobody, vyrozumí předseda senátu o pravomocném upuštění od výkonu
trestu vyhoštění příslušnou věznici.
(5) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 je přípustná stížnost, jež má odkladný
účinek.“.
36. V § 356 odstavec 2 zní:
„(2) Soud může upustit od výkonu zabezpečovací detence, jestliže odsouzený
byl nebo má být
a) vydán do cizího státu nebo předán cizímu státu podle části páté
hlavy druhé zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, nebo
b) vyhoštěn.“.
37. V § 356 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
38. V § 356 odst. 3 se slova „podle odstavce 2 nebo k vyhoštění podle odstavce
3“ nahrazují slovy „nebo k vyhoštění podle odstavce 2“.
39. § 364a zní:
㤠364a
Předseda senátu okresního soudu uvedeného v § 364 odst. 1 též rozhoduje
o
a) zahlazení odsouzení cizozemským soudem, mezinárodním trestním
soudem, mezinárodním trestním tribunálem anebo obdobným mezinárodním soudním orgánem
s působností v trestních věcech, které je zaznamenáno v evidenci Rejstříku trestů
na základě uznání rozhodnutí cizozemského soudu nebo na základě rozhodnutí Nejvyššího
soudu podle zvláštního právního předpisu, nebo na které se na základě rozhodnutí
Nejvyššího soudu podle zvláštního právního předpisu hledí jako na odsouzení soudem
České republiky,
b) zahlazení odsouzení zaznamenaných v evidenci Rejstříku trestů
na základě Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o výměně
údajů z informačních fondů obsažených v rejstříku trestů;
účinky v cizině může mít takové rozhodnutí pouze tehdy, stanoví-li
tak mezinárodní smlouva.“.
40. V § 460y odst. 1 se slovo „krajský“ zrušuje.
41. V části čtvrté se hlava dvacátá pátá včetně nadpisu a poznámek pod
čarou č. 6 až 8c zrušuje.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. II
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.,
zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č.
323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb.,
zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995
Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona
č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997
Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona
č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999
Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000
Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona
č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000
Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona
č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002
Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona
č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003
Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona
č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004
Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona
č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004
Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona
č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005
Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona
č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006
Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona
č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007
Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona
č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008
Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona
č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009
Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona
č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 73/2011
Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona
č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011
Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona
č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012
Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona
č. 44/2013 Sb. a zákona č. 80/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 4 písm. d) a v § 18 odst. 2 písm. d) se slova „smírného
urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva“ nahrazují slovy „urovnání
záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného
prohlášení vlády“.
2. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
i), které zní:
„i) příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním
soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním
orgánem, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona
o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech
trestních.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o státním zastupitelství
Čl. III
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994
Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona
č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004
Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona
č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008
Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 18/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb. a zákona č. 459/2011 Sb., se mění takto:
1. V nadpisu § 12i se slovo „Zpracovávání“ nahrazuje slovem „Zpracování“.
2. V § 12i se na konci odstavce 1 doplňují věty „Pro účely plnění úkolů
v Eurojustu má přístup do centrální evidence stíhaných osob také národní člen Eurojustu.
Pro účely plnění úkolů podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
lze údaje z centrální evidence stíhaných osob v nezbytném rozsahu poskytnout na vyžádání
též Ministerstvu spravedlnosti.“.
3. V § 19a odst. 1 větě první se za slovy „mimo území České republiky na
dobu nejdéle“ číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.
4. V § 19a odst. 2 se na konci textu věty třetí doplňují slova „ ; v případě
dočasného přidělení k Eurojustu tak ministr spravedlnosti činí na návrh nejvyššího
státního zástupce“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o výkonu vazby
Čl. IV
V § 14 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000
Sb., zákona č. 52/2004 Sb. a zákona č. 539/2004 Sb., odstavec 3 zní:
„(3) U osob ve vazbě podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve
věcech trestních stanoví podmínky pro uskutečnění návštěvy, kterými jsou zejména
termín návštěvy, okruh osob a přítomnost orgánu činného v trestním řízení, předseda
senátu. Jde-li o osobu v předběžné vazbě vykonávané v předběžném šetření nebo ve
vazbě v rámci dočasného převzetí za účelem provedení úkonu přípravného řízení, stanoví
tyto podmínky státní zástupce.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o Rejstříku trestů
Čl. V
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb.,
zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č.
269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008
Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona
č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 193/2012 Sb., se mění takto:
1. § 4 zní:
㤠4
(1) Do evidence Rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o odsouzení
a) cizozemským soudem, jestliže o uznání rozhodnutí takového soudu
rozhodl soud podle zvláštního právního předpisu a uznané rozhodnutí bylo cizozemským
soudem vydáno pro čin trestný i podle právního řádu České republiky,
b) mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem,
popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem (dále jen „mezinárodní soud“), které
splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c)
zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech
trestních, pokud o uznání jeho rozhodnutí rozhodl soud podle zákona o mezinárodní
justiční spolupráci ve věcech trestních,
c) mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených
v § 145 odst. 1
písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci
ve věcech trestních, pokud jde o odsouzení občana České republiky, osoby bez státní
příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, právnické osoby, která
má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační
složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek, nebo jiné
osoby, která vykonává trest uložený takovým mezinárodním soudem v České republice.
(2) Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodne, že se
do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky
soudem jiného než členského státu Evropské unie nebo mezinárodním soudem, který splňuje
alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b)
nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve
věcech trestních, jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle
právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a
druhem trestu, který za něj byl uložen.
(3) Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodne, že se
do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení osoby bez státní
příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, nebo právnické
osoby, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn
podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde
má svůj majetek, jde-li o odsouzení cizozemským soudem nebo mezinárodním soudem,
který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c)
zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech
trestních a jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního
řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu,
který za něj byl uložen.
(4) Pokud byly do evidence Rejstříku trestů zaznamenány údaje o odsouzení
občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen
trvalý pobyt, nebo právnické osoby podle odstavce 2 nebo 3 a soud podle zákona o
mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních následně rozhodne o uznání takového
rozhodnutí, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o
zaznamenání údajů o odsouzení; Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí
o uznání rozhodnutí.
(5) Na rozhodnutí cizozemského soudu nebo mezinárodního soudu zaznamenaná
do evidence Rejstříku trestů podle odstavců 1 až 3 se hledí jako na odsouzení soudem
České republiky.“.
2. Poznámky pod čarou č. 2 a 2a se zrušují.
3. V § 4a odst. 3 se slovo „může“ zrušuje.
4. V § 4a odst. 3 se slovo „rozhodnout“ nahrazuje slovem „rozhodne“.
5. Na konci § 5 se doplňuje věta „Ministerstvo spravedlnosti zašle neprodleně
Rejstříku trestů údaje uvedené v § 3 odst. 3 ohledně pravomocných odsouzení uvedených
v § 4 odst. 1 písm. c) , v § 4 odst. 2 a 3 a v § 4a odst. 3.“.
6. V § 10 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
7. V § 10 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „trestního řízení,
pokud je k nim příslušné podle zvláštního zákona“ nahrazují slovy „ , pokud je k
nim příslušné podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních“.
8. V § 10 odst. 3 větě první se za slovo „orgánům“ vkládají slova „a osobám“.
9. V § 10 odst. 3 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Rejstřík trestů
vydá opis také na žádost mezinárodního soudu, který splňuje alespoň jednu z podmínek
uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní
justiční spolupráci ve věcech trestních, a jeho orgánů.“.
10. V § 10 odst. 5 se slovo „cizozemských“ zrušuje a za slovo „odsouzeních“
se vkládají slova „cizozemskými a mezinárodními soudy“.
11. V § 13 odst. 1 se slova „cizozemskými soudy“ zrušují a za slovo „odsouzení“
se vkládají slova „cizozemskými a mezinárodními soudy“.
12. V § 16a odst. 4 větě první se za slova „trestním řízení“ vkládají slova
„nebo národnímu členovi Eurojustu“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím
nebo nesprávným úředním postupem
Čl. VI
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné
moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní
rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona
č. 120/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 234/2002 Sb., zákona č.
539/2004 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 41/2011 Sb.
a zákona č. 396/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
„(2) Pro účely tohoto zákona se za úřední osobu považuje též úřední osoba
cizího státu po dobu svého působení ve společném vyšetřovacím týmu na území České
republiky, splňuje-li podmínky uvedené v § 127 trestního zákoníku.“.
2. V § 4 odst. 1 se slova „§ 3 písm. b)“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 1 písm.
b)“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o azylu
Čl. VII
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č.
2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb.,
zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č.
57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb.,
zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č.
379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008
Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č.
427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 375/2011
Sb., se mění takto:
1. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Za prohlášení o mezinárodní
ochraně se dále nepovažuje projev vůle cizince podle odstavce 1, učinil-li cizinec
toto prohlášení poté, co Česká republika obdržela žádost o jeho předání mezinárodnímu
trestnímu soudu, mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě obdobnému mezinárodnímu
soudnímu orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1
zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech
trestních.“.
2. V § 3f se na konci odstavce 2 doplňuje věta „To nebrání provedení předání
cizince mezinárodnímu trestnímu soudu, mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě
obdobnému mezinárodnímu soudnímu orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených
v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční
spolupráci ve věcech trestních.“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o cestovních dokladech
Čl. VIII
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991
Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních
dokladech), ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004
Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona
č. 379/2007 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 197/2009
Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 384/2009 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 167/2012
Sb., se mění takto:
1. V § 6 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Podpis občana cestovní doklad
nemusí obsahovat, je-li vydán podle § 17 odst. 11.“.
2. V § 15 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Cestovní průkaz se vydá
též občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, jde-li o občana, který má být vydán
nebo předán z cizího státu do České republiky, nebo o občana, který má být z cizího
státu vyhoštěn a na kterého byl v České republice vydán příkaz k zadržení, příkaz
k zatčení, příkaz k dodání do výkonu trestu, zatýkací rozkaz nebo evropský zatýkací
rozkaz.“.
3. V § 17 odst. 11 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , nebo
v případech uvedených v § 15
odst. 1 větě druhé“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním
řízením
Čl. IX
V § 1 odst. 3 zákona č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších
osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 349/2005 Sb., se slova „soudu
nebo tribunálu ustanoveného na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci
dal Parlament souhlas a kterou je Česká republika vázána, nebo na základě rozhodnutí
mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem (dále jen „soudní orgán“)“
nahrazují slovy „trestního soudu, mezinárodního trestního tribunálu, popřípadě obdobného
mezinárodního soudního orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v
§ 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční
spolupráci ve věcech trestních (dále jen „soudní orgán“)“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. X
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009
Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona
č. 375/2011 Sb. a zákona č. 459/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 26 odst. 1 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje.
2. V § 26 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje
se písmeno i), které zní:
„i) byla dopadena na základě pronásledování podle § 92 prováděném příslušníkem
zahraničního bezpečnostního sboru.“.
3. V § 26 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; zajištění podle
odstavce 1 písm. i) však nesmí trvat déle než 6 hodin, pokud příslušný orgán cizího
státu nepožádá o omezení osoby na svobodě za účelem vydání nebo předání, přičemž
hodiny mezi půlnocí a devátou hodinou ranní se nezapočítávají“.
4. V § 34 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Není-li věci vydané nebo odňaté k dalšímu řízení třeba, policista
ji vydá osobě, o jejímž právu na věc není pochyb; jinak ji vrátí osobě, která ji
vydala nebo které byla odňata.“.
5. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní:
㤠34a
Předběžné zajištění věci
(1) Policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, pokud lze na základě
zjištěných skutečností důvodně předpokládat, že o zajištění nebo předání takové věci
požádá cizí stát.
(2) Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je policista
oprávněn tuto věc odejmout.
(3) O vydání nebo odnětí věci (dále jen „předběžné zajištění věci“) sepíše
policista úřední záznam a osobě vystaví potvrzení.
(4) Předběžné zajištění věci trvá nezbytně dlouhou dobu, nejdéle však
60 dnů.
(5) O předběžném zajištění věci, o možnosti uplatnit na ni právo, jakož
i o lhůtě podle odstavce 4 policie bez zbytečného odkladu vyrozumí cizí stát, v jehož
zájmu byla věc předběžně zajištěna.
(6) Nebrání-li tomu právní důvod, policie předběžně zajištěnou věc
bez zbytečného odkladu vydá osobě, u níž byla zajištěna, nebo tuto osobu vyrozumí
o možnosti věc převzít, pokud
a) cizí stát ve lhůtě podle odstavce 4 nedoručí žádost o zajištění
nebo předání věci podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
a
b) na věc neuplatní ve lhůtě podle odstavce 4 právo osoba jiná.
(7) Jestliže na předběžně zajištěnou věc uplatňuje nárok osoba jiná,
vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do
úschovy soudu a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila
v řízení ve věcech občanskoprávních.
(8) Pokud osoba, které má být věc vydána podle odstavce 6 nebo 7, přes
opakovanou výzvu věc nepřevezme, s věcí se dále nakládá jako s věcí nalezenou podle
občanského zákoníku.“.
6. V § 78 odst. 1 se za slovo „předává“ vkládají slova „národnímu členovi
Eurojustu, Národnímu bezpečnostnímu úřadu,“.
7. V § 89 se za slovo „organizacemi“ vkládají slova „ , s mezinárodními
trestními soudy, mezinárodními trestními tribunály, popřípadě obdobnými mezinárodními
soudními orgány, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1
písm. b) a c)
zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech
trestních“.
8. V § 92 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Nestanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného, je příslušník zahraničního
bezpečnostního sboru oprávněn pokračovat v pronásledování osoby i na území České
republiky. Pokud nestanoví mezinárodní smlouva něco jiného, příslušník zahraničního
bezpečnostního sboru
a) je povinen neprodleně informovat policii podle odstavce 6 a uposlechnout
jejích pokynů,
b) je povinen okamžitě na pokyn policie podle odstavce 6 zastavit pronásledování,
c) je povinen dodržovat právní předpisy České republiky,
d) je povinen na výzvu prokázat příslušnost k zahraničnímu bezpečnostnímu
sboru,
e) je povinen používat jednoznačně rozpoznatelné označení příslušnosti
k takovému sboru,
f) nesmí vstupovat do obydlí, nebo na jiná místa veřejně nepřístupná,
g) je v nepřítomnosti policisty až do okamžiku zajištění pronásledované
osoby uvedené v § 26 odst. 1
písm. i) oprávněn omezit přiměřeným způsobem její osobní svobodu, prohlédnout osobu,
zda u sebe nemá zbraň, a zbraň odejmout a v odůvodněných případech odejmout jinou
věc.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
9. V § 92 odst. 6 se slova „odstavce 2 řídí služební funkcionář stanovený“
nahrazují slovy „odstavců 2, 3 a 5 řídí policista určený“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna trestního zákoníku
Čl. XI
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona
č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011
Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona
č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb. a zákona č. 494/2012
Sb., se mění takto:
1. V § 8 odstavec 1 zní:
„(1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného
v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá
na území České republiky povolen trvalý pobyt, i tehdy, jestliže
a) čin je trestný i podle zákona účinného na území, kde byl spáchán,
b) pachatel byl dopaden na území České republiky, proběhlo vydávací
nebo předávací řízení a pachatel nebyl vydán nebo předán k trestnímu stíhání nebo
výkonu trestu cizímu státu nebo jinému oprávněnému subjektu a
c) cizí stát nebo jiný oprávněný subjekt, který žádal o vydání nebo
předání pachatele k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu, požádal o provedení trestního
stíhání pachatele v České republice.“.
2. § 10 se včetně nadpisu zrušuje.
3. V § 34 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena
e) až g), která znějí:
„e) doba, po kterou nebylo možné pachatele v České republice trestně stíhat,
jde-li o čin, jehož trestnost se posuzuje podle zákona České republiky na základě
§ 8 odst. 1,
f) doba od vydání příkazu k zadržení do jeho odvolání nebo do pozbytí jeho
platnosti z jiného důvodu,
g) doba, po kterou bylo dočasně upuštěno od některých úkonů trestního řízení
podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.“.
4. V § 34 odst. 4 písm. a) se slova „zatýkacího rozkazu nebo evropského
zatýkacího rozkazu“ nahrazují slovy „podáním žádosti o zajištění vyžádání osoby z
cizího státu, vydáním evropského zatýkacího rozkazu“.
5. V § 88 odst. 4, § 366 odst. 2 písm. a), § 367
odst. 1 a 2 a v § 368 odst. 1 se za slova „apartheidu a diskriminace skupiny lidí
(§ 402),“ vkládají slova „agrese (§ 405a),“.
6. V § 92 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se obdobně užijí na započítání předběžné,
vydávací a předávací vazby vykonané podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci
ve věcech trestních do trestu uloženého pro týž skutek.“.
7. V § 94 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , a jde-li o trest
vyhoštění, doba, po kterou byl výkon tohoto trestu přerušen“.
8. V § 127 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo pokud se souhlasem
orgánů České republiky působí na jejím území; tento souhlas se nevyžaduje, jde-li
o úřední osobu mezinárodního trestního soudu, mezinárodního trestního tribunálu,
popřípadě obdobného mezinárodního soudního orgánu, které splňují alespoň jednu z
podmínek uvedených v § 145
odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci
ve věcech trestních“.
9. V části druhé hlavě XIII se za § 405 pod nadpis dílu 2 vkládá nový §
405a, který včetně nadpisu zní:
㤠405a
Agrese
Kdo v postavení, které mu umožňuje vykonávat kontrolu nad některým státem
nebo řídit jeho politické anebo vojenské akce, v rozporu s ustanoveními mezinárodního
práva plánuje, připravuje, zahájí nebo provede útočný čin, který spočívá v použití
ozbrojené síly takovým státem proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické
nezávislosti jiného státu nebo v použití ozbrojené síly takovým státem jakýmkoli
jiným způsobem neslučitelným s Chartou Organizace spojených národů a který svou povahou,
závažností a rozsahem zakládá zjevné porušení Charty Organizace spojených národů,
bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestem.“.
10. V § 418 odst. 1 se za slova „útoku proti lidskosti (§ 401),“ vkládají
slova „agrese (§ 405a),“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o životním a existenčním minimu
Čl. XII
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č.
218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008
Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona
č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012
Sb., zákona č. 401/2012 Sb. a zákona č. 44/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 7 odst. 5 se slovo „smírného“ zrušuje a za slova „před Evropským
soudem pro lidská práva“ se vkládají slova „na základě smíru nebo jednostranného
prohlášení vlády“.
2. V § 7 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Za příjem se dále také nepovažuje
příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem, mezinárodním
trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem, které splňují
alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční
spolupráci ve věcech trestních.“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
Čl. XIII
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti
nim, se mění takto:
1. V § 1 odst. 2 se slova „a v řízení proti právnické. osobě trestní řád“
nahrazují slovy „ , v řízení proti právnické osobě trestní řád a v řízení o mezinárodní
justiční spolupráci ve věcech trestních přiměřeně zákon o mezinárodní justiční spolupráci
ve věcech trestních“.
2. V nadpisu části páté se slova „právním styku s cizinou“ nahrazují slovy
„řízení o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních“.
3. § 42 zní:
㤠42
(1) Má-li právnická osoba sídlo na území České republiky, pro účely zákona
o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních se považuje za osobu, která
je občanem České republiky nebo má na jejím území trvalý pobyt.
(2) Ustanovení části páté hlavy VI dílu 1 zákona o mezinárodní justiční
spolupráci ve věcech trestních o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu
ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění v České republice se užijí
na rozhodnutí jiného členského státu směřující vůči právnické osobě, která má na
území České republiky sídlo nebo majetek. Pravomocné rozhodnutí soudu České republiky
ukládající peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění lze při splnění podmínek uvedených
v části páté hlavě VI dílu 2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
zaslat do jiného členského státu, o němž lze důvodně předpokládat, že na jeho území
má tato právnická osoba sídlo nebo majetek.
(3) Ustanovení části páté hlavy IX zákona o mezinárodní justiční spolupráci
ve věcech trestních se neužijí.“.
4. § 43 až 47 se včetně nadpisů zrušují.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XIV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014, s výjimkou ustanovení čl.
I bodů 7, 8, 9 a 23, které nabývají účinnosti dnem 1. listopadu 2013, a s výjimkou
ustanovení čl. I bodu 40, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Zeman v. r.
Nečas v. r.