Audit

Společnost s.r.o. s povinným auditem byla v polovině roku 2023 prodána jinému majiteli. Za rok 2023 byla sestavena účetní uzávěrka, která byla schválena auditorem a bylo podáno řádné přiznání k dani z příjmu. Následná Valná hromada však uzávěrku neschválila, účetní knihy za rok 2023 byly znovu otevřeny a byly zde doplněny náklady, které snižují daň a provedeny některé další drobné korekce, takže bylo podáno dodatečné přiznání k dani z příjmu. Je v tomto případě nutné znovu zpracovat kompletně celý Audit opravené účetní závěrky?

Společnost s r. o. byla za rok 2023 střední účetní jednotkou a měla povinnost auditu. (Aktiva 117, Obrat 230, Zaměstnanci 95) Za rok 2024 bude pravděpodobně dle nových kritérií již malou účetní jednotkou. Odpadá společnosti okamžitě povinnost auditu, nebo bude brána následující 2 období jako střední ÚJ a bude mít povinnost auditu? 

Výbor pro audit je, v souladu s platnou legislativou, povinen jednou ročně vyhotovit zprávu o činnosti a tuto zprávu poskytnout Radě pro veřejný dohled nad auditem („Rada“). Rada monitoruje činnosti výborů pro audit pomocí těchto zpráv a prostřednictvím informací, které výbory pro audit zveřejňují na internetových stránkách subjektů, ve kterých působí.

Kdy má povinnost auditu evropská společnost? Jedná se konkrétně o evropskou společnost (SE), která má sídlo v ČR. Je to malá účetní jednotka, ale s aktivy nad 40 milionů. Obrat je menší než 80 milionů a žádní zaměstnanci. 

Jednou z činností Rady pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“) je provádět, v souladu s požadavky evropského práva, kontroly kvality u auditorů a auditorských společností, které mají ve svém portfoliu alespoň jeden subjekt veřejného zájmu.

Podléhá účetní závěrka organizační složky v ČR auditu při splnění daných kritérií? Organizační složka má zahraničního zřizovatele, který auditu podléhá v zahraničí. Jde mi pouze o českou účetní závěrku. 

V článku se budeme věnovat zejména vymezení čistého obratu v širších účetních, daňových a dalších souvislostech. Konsolidační balíček neušetřil změn ani oblast českého účetnictví. Očekávaná novela od 1. 1. 2024 a následně i nový zákon o účetnictví plánovaný od 1. 1. 2025 přinášejí mnohé významné změny, kdy předmětem našeho zájmu se stane zejména vymezení čistého obratu a navazující kategorizace účetních jednotek. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto velmi zajímavou oblast a otázky s tímto související právě v níže uvedeném příspěvku!

Nový zákon o účetnictví zavádí povinný audit místo ověřování účetní závěrky a výroční zprávy. Povinný audit je spojen s novým institutem statutární výroční zprávy a ověřuje, zda údaje v ní jsou v souladu s účetní závěrkou. Toto poskytuje vyšší vypovídací hodnotu výstupů z auditu. Povinný audit bude, stejně jako doposud, prováděn v souladu se zákonem o auditorech.

Voce 2023 budeme mít obrat přes 80 mil, aktiva 41 mil., zaměstnanců máme 25. Budeme muset mít povinný audit, nebo tyto výsledky musí být dva roky po sobě?

Malá účetní jednotka za rok 2022 podléhala povinnému auditu. K rozvahovému dni roku 2023 překročí ale jenom jedno kritérium, a to obrat. Znamená to, že pro rok 2023 již nebude podléhat povinnému auditu?

Převzali jsme účetnictví klienta od roku 2023. Klient si ještě s původní účetní zpracoval účetní závěrku a podali přiznání k DPPO v řádném termínu. My jsme ale následně zjistili, že klient měl již za rok 2022 mít účetní závěru ověřenou auditorem. Společně s auditorem jsme audit provedli, to ale znamenalo vstoupit do roku 2022 a provést účetní operace, které mají vliv na výsledek hospodaření(od výraznější tvorby opravných položek, po opravě několika drobnějších chyb). Aktuálně je audit hotov a můžeme konstatovat, že účetnictví i účetní závěrka je v pořádku a je ověřená auditorem. Rozhodně je potřeba podat dodatečné DPPO. Kam promítnout změny, které nastaly, protože došlo i k opravě výkazů účetní závěrky: a) vše promítnout do řádku 10 a v podstatě podat celé DPPO jako by bylo podáváno řádné a v části pro dodatečné přiznání popsat rozdíly a co se stalo; b) v žádném případě řádek 10 neměnit a vše promítnout pouze do řádků zvyšujících a snižujících daň( v tom případě ale nebude ř.10 sedět na výkazy a vlastně by se v přiznání nijak neprojevily účetní úpravy, typu např účetních opravných položek?

Subjekty veřejného zájmu (dále jen „SVZ“) jsou, v souladu se zákonem o auditorech 1), povinny zřídit výbor pro audit. Jeho základním posláním je dohled nad procesem sestavování účetní závěrky a systémem účinnosti vnitřní kontroly a vnitřního auditu. Výbor pro audit odpovídá i za dohled nad procesem řízení rizik a dodržováním etického kodexu společnosti. K povinnostem výboru pro audit patří vyhotovení zprávy o činnosti, ve které zhodnotí svoji činnost ve vztahu k činnostem uvedeným v zákoně o auditorech . Tuto zprávu poskytne výbor pro audit Radě pro veřejný dohled nad auditorem (dále jen „Rada“), která vykonává veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory auditorů České republiky v rozsahu stanoveném zákonem o auditorech . Cílem tohoto příspěvku je zhodnotit, na základě analýzy dat získaných od výborů pro audit, zda plní své poslání a roli, která je od nich očekávána a motivovat výbory pro audit k zavedení dobré praxe.

Co by se stalo, kdyby si účetní jednotka neuvědomila (účetní by opomněla porovnat povinné hodnoty), že pro ni nastala povinnost mít UCE závěrku ověřenou auditorem a provedla pouze řádnou UCE závěrku a takto podala přiznání k DPPO. Přišel by na to FÚ a účetní jednotku by vyzval k provedení řádného auditu? Hrozilo by v takovém případě penále? Jaký by byl následující postup? Druhá otázka: V roce 2023 překročíme 2 hodnoty pro povinné ověření UCE závěrky auditorem. Stejně tak jako v roce 2022 /hodnoty překročeny pouze v roce 2022,2023/. Ale pokud v roce 2024 dojde k plánovanému navýšení limitů pro povinný audit, tak tyto limity již nepřekročíme. To se tedy provede povinný audit jen pro letošní období, tj. rok 2022 a následující období již ne?

Ačkoli návrh paragrafového znění nového zákona o účetnictví je dostupný již relativně dlouho, související prováděcí vyhlášky dosud stále chybí. Povzbudivou zprávou v tomto směru je, že už i Ministerstvo financí prostřednictvím svých zástupců na různých školeních otevřeně deklaruje, že původně avizované datum platnosti, resp. účinnosti nového zákona, tj. 1. 1. 2024, je nereálné. Aktuálně uvažované datum účinnosti nového zákona o účetnictví tak je 1. 1. 2025. Doprovodný zákon (zajišťující novelizace navazujících právních předpisů – zejména zákon o daních z příjmů , zákon o obchodních korporacích a další právní předpisy) by měl být hotov (snad) do konce léta 2023. Z paragrafového znění nového zákona je ale již dobře patrné, co by měly být ty nejzajímavější koncepční změny. Tak se na ně pojďme podívat.

Pokud mateřská společnost přijme ve zdaňovacím období od dceřiné společnosti podíl na zisku, zaúčtuje jej do výnosů na účet 665. Tento výnos ovlivní výši obratu mateřské společnosti, která přesáhne ve zdaňovacím období 80 mil. Kč a překročí druhé kritérium pro povinný audit. Je opravdu tento výnos z podílu na zisku součástí obratu, který se započítává jako jedno z kritérií povinného auditu účetní jednotky?

Společnost s r. o. vznikla v roce 2020 a byla zařazena do kategorie mikro účetní jednotka. Na konci roku 2020 vykázala tyto výsledky: aktiva 7 mil, obrat 14 mil, zaměstnanci 2. V roce 2021 je stále mikro účetní jednotkou a vykázala tyto výsledky: aktiva 28 mil., obrat 94 mil., zaměstnanci 5. V roce 2022 má tyto výsledky: aktiva 54mil., obrat 206 mil., zaměstnanci 13. Předpokládám, že stále spadá do kategorie mikro a auditu nepodléhá. Ale jak to bude v roce 2023, když se předpokládá, že obrat i aktiva ještě vzrostou nebo přinejmenším budou stejné? Do jaké kategorie bude firma v roce 2023 spadat? Domnívám se, že už by měla být zařazena do kategorie malá účetní jednotka, je to tak? Bude mít už v tomto roce (2023) povinnost auditu, když už bude v kategorii malá účetní jednotka a překročila za 2 po sobě jdoucí období 2 ze 3 kritérií pro povinný audit, nebo musí tyto kritéria překročit za 2 období, ale v pozici malá účetní jednotka?.

Jak je to s povinností auditu u této s. r. o.: Rok 2022: Aktiva netto: 52 366; Obrat: 67 937; průměrný přepočtený počet zaměstnanců: 39,43 Rok 2021: Aktiva netto: 45 047 Obrat: 77 188; průměrný přepočtený počet zaměstnanců: 50,71 Za rok 2022 nesplňujeme kritéria, ale v roce 2021 jsme audit měli. Musíme mít i pro rok 2022 audit? 

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2023 na s. 15. Budeme se věnovat dále standardům ISQM 2 a ISQM 220.

Mezinárodní organizace IAASB1) vydala dva nové standardy pro systém řízení kvality ISQM 1 a ISQM 2 a revidovala mezinárodní auditorský standard ISA 220 (řízení kvality auditu účetní závěrky), které nahradí s účinností od 15. 12. 2022 současně platné standardy ISQC 1 a ISA 220.

Společnost účtuje náklady na zpracování daňového přiznání do toho roku, kdy je daňové přiznání zpracováno (tj. náklady na zpracování DPPO za r. 2021, zpracované v r. 2022 jsou v nákladech roku 2022). Za rok 2022 společnosti vznikla povinnost auditu. Jak zaúčtovat z hlediska časového náklady na audit? V r. 2022 byla zaplacena záloha, faktura za předaudit nebyla vystavena. Jak by měly být správně zaúčtovány tyto dva druhy nákladů? Předpokládám, že způsob by měl být asi u obou shodný?