Bezúročná zápůjčka

Školská právnická osoba (soukromá) plánuje přístavbu školy. Potřebuje získat finanční prostředky na překlenutí určitého období – je možné uzavřít bezúročné půjčky s rodiči žáků či jiných třetích osob (FO nebo PO)? 

Společnost A (s. r. o.) je jediným společníkem ve společnosti B (s. r. o.). Společnost A poskytne společnosti B bezúročnou zápůjčku na nákup 66 % podílu ve společnosti C (s. r. o.). Společnosti B vznikne následně osvobozený příjem z titulu vyplaceného podílu na zisku společnosti C. Platí i v tomto případě závěr koordinačního výboru odsouhlasený ze strany GFŘ, tedy že v případě bezúročné zápůjčky společníka do jiné obchodní korporace nejde o bezúplatný příjem vedoucí ke zvýšení základu daně u společnosti B i v případě, kdy „odpuštěné“ úroky přesáhnou částku 100 000 Kč?

Bratr prodává sestře výrobní areál za 13 mil. Kč, sestra zaplatí bratrovi po podpisu kupní smlouvy 3 mil. Kč, zbylých 10 mil. Kč bude sestra bratrovi splácet po dobu 10 let (každoročně tedy 1 mil. Kč). Toto splácení je ale bezúročné. Může se u bratra nebo sestry jednat o vznik nepeněžního příjmu dle § 3 ZDP?

Fyzická osoba A, nepodnikatel, poskytla bezúročnou zápůjčku ve výši 6 mil. Kč jiné fyzické osobě B, nepodnikateli a tuto v r. 2018 postoupila za nominální hodnotu na právnickou osobu X. Právnická osoba X závazek neuhradila a fyzická osoba A v r. 2023 postoupila svou pohledávku v částečné výši 1,5 mil. Kč na jinou právnickou osobu Y rovněž v nominální hodnotě. Právnická osoba Y závazek v roce 2023 ve výši 1,5 mil. Kč fyzické osobě A uhradila. Zbývající část pohledávky ve výši 4,5 mil. Kč eviduje fyzická osoba A stále za právnickou osobou X. Kdy a v jaké výši vznikla povinnost přiznat zdanitelný příjem u fyzické osoby A? Zápůjčka není předmětem daně. Měl se ale příjem přiznat v případě postoupení dle § 10 ZDP, a to již v roce 2018 v celé výši tj. 6 mil. Kč, současně s uplatněním výdaje ve výši zápůjčky, tj. rovněž 6 mil. Kč? V případě dalšího postoupení a úhrad zbylé pohledávky v následujících letech již žádné daňové povinnosti fyzické osobě A nevzniknou?

Společnost s.r.o. s jedním společníkem a jedním jednatelem, tento společník při nákupu používá platební kartu z firemního účtu na úhradu nákupu obědů při jednání nebo nákupu hospodářských novin, ale nedodá daňové doklady. Tyto transakce zaúčtuji na účet 355-pohledávka za společníkem a pak na závěr roku společník vrátí tyto peníze do pokladny firmy. V roce 2023 celkové nákupy bez dokladů činilo 60 tisíc. Je takto možné se vypořádat s nákupy bez dokladů? Společník je ve starobním důchodě a zároveň je zaměstnán v s.r.o.. Ptám se nákupy bez dodání dokladů, zda náhodou nepatří jako benefit pro zaměstnance, ikdyž on zaměstnává jen sebe 1 zaměstnanec.

S. r. o. poskytla bezúročnou zápůjčku druhé s. r. o. V obou společnostech figuruje stejný jednatel. Má to nějaký dopad na daň z příjmů?

Jednočlenná s. r. o půjčí vlastníkovi této s. r. o. 1 mil. Kč. Může to být půjčka bezúročná, nebo musí být  úročená a jakou výší úroku?  A jak by tomu bylo naopak, při půjčce vlastníka do své s. r. o., bude bezúročná nebo úročená?

1) Společnost A (s. r. o.) půjčila v roce 2023 na základě smlouvy o bezúročné zápůjčce peníze společnosti B (s. r. o.), kde je společníkem (100% podíl). Vzhledem k tomu, že úroky by v případě použití běžné úrokové sazby přesáhly částku 100 000 Kč, musí společnost B částku potenciálních úroků zdanit jako bezúplatný příjem, nebo se lze řídit sdělením koordinačního výboru při řešení příspěvku č. 452/22.04.15 a nepovažovat to za bezúplatný příjem? Nejsem si jistá, jestli se tato situace dá aplikovat na případ dvou právnických osob, nebo jen pokud je věřitelem fyzická osoba (jako společník). 2) Společnost A dále poskytla půjčku dalšímu, ale cizí s. r. o. (nejsou majetkově provázáni). Ve smlouvě je stanovena roční úroková sazba s tím, že celá hodnota půjčky včetně úroků bude splacena za dva roky. Musíme hodnotu úroků účtovat a zdanit poměrnou částí připadající na jednotlivé roky, nebo až v roce, kdy budou uhrazeny? A může si naopak dát dlužník do nákladů úroky v jednotlivých letech, nebo až v roce, kdy je skutečně uhradí?

TJ Sokol uzavřela s městem smlouvu o zápůjčce, splatnost 5 let. Na jaký účet v účtové osnově tuto půjčku zaúčtovat? Obec půjčila jednotě. Půjčka je bezúročná. 

Společník vlastní 50% podíl ve firmě A a zároveň 100% podíl ve firmě B. Jedná se tedy o spojené osoby. Firma A poskytne zápůjčku firmě B. Může být tato zápůjčka bezúročná, aby si nemusel vydlužitel zvyšovat základ daně z důvodu majetkového prospěchu? Nebo bude potřeba zápůjčku úročit cenou obvyklou? Jenže cena obvyklá u bezúročné zápůjčky je přece 0%. Jakým způsobem a na základě jakého ustanovení je tedy možné provést tuto zápůjčku, aby nemusela být úročena?

V r. 2022 uzavřela s. r. o. bezúročnou smlouvu o zápůjčce s jinou s. r. o. na 4 mil. V obou s. r. o. je jediným společníkem stejný člověk. Jakým způsobem bude počítám majetkový prospěch u vydlužitele a vztahuje se i v případě „spojených osob“ možnost osvobození [§ 19b odst. 1 písm. d) ZDP]? Vydlužitel obdržel první část půjčky 2 500 000 v únoru 22, druhou část 1 500 000 obdržel v červnu 22. Celá část zápůjčky byla vrácena v říjnu roku 22. Musí vydlužitel použít obvyklý úrok pro možnost osvobození a jak ho případně určit? 

Společník zapůjčil do společnosti s. r. o., které je 50% společníkem, bezúročnou zápůjčku na nákup dlouhodobého majetku ve výši 20 mil. Kč. Bude mít poskytnutí bezúročné zápůjčky do své společnosti nějaké daňové dopady pro společnost nebo pro společníka? Je potřeba u společnosti řešit majetkový prospěch, který by byl předmětem daně z příjmů právnických osob?

Jaký je aktuální daňový pohled na bezúročné půjčky v podnikání? Možné je např., že společník poskytne bezúročnou půjčku společnosti s. r. o. nebo si také společnosti půjčí mezi sebou, ač nejsou majetkově propojené. To praktikují často i nadnárodní korporace v rámci tzv. cashpoolu, byť zde jde o společnosti majetkově propojené. V jakých případech může být půjčka bezúročná a v jakém musím být stanoven úrok (v obvyklé výši)?

Česká společnost s r. o. má dva společníky, z toho je jeden jednatel a druhý prokurista. Může si společník, který je prokurista, vzít u společnosti bezúročnou nebo úročenou půjčku? 

Společnost s r. o. vlastní nemovitost, kterou dlouhodobě pronajímá. Před uzavřením smlouvy o pronájmu nemovitost zrekonstruovalo, na rekonstrukci si půjčilo několik milionů od jiného s. r. o., půjčka je bezúročná, splatnost půjčky je za 15 let. 1) Kvůli případnému zdanění musí dlužník každý rok spočítat, zda fiktivní úrok ze zápůjčky nepřesáhne 100 000 Kč. K tomu zjistil v době poskytnutí zápůjčky procentuelní úrok shodný s úrokem své banky pro poskytování úvěrů. Používá dané procento po celou dobu zápůjčky, nebo zjišťuje procento pro poskytování úvěru bankou pro každý rok nově? 2) Pokud v daném roce musí fiktivní úrok v daňovém přiznání uvést na ř. 30, může stejnou částku uvést na ř. 112 , neboť peníze byly použity na rekonstrukci domu, který nyní pronajímá?

Účtuji dvě české s. r. o. - obě společnosti mají více společníků, ale zároveň jeden (fyzická osoba) figuruje v obou firmách. První společnost (řeznictví) dodává druhé masné výrobky a zboží v celkové hodnotě asi 100 000 Kč/rok. Druhá společnost (maloobchod) té první nic neprodává ani neposkytuje. Předpokládám, že u obou firem bude nutné v přiznání k dani z příjmů právnických osob uvést písm. „T-transakce s tuzemskou spojenou osobou“. Jak to ale bude s vyplněním samostatné přílohy k položce 12 I. oddílu? Není překročen ani jeden limit (aktiva, čistý obrat ani zaměstnanci), stejně tak se neuskutečnily transakce se spojenou osobou se sídlem v zahraničí, firmy nejsou příjemci investiční pobídky, avšak první firma (řeznictví) vykazuje za rok 2022 daňovou ztrátu, maloobchod nikoli. Budeme tedy zmíněnou přílohu muset vyplňovat? Jestliže ano, v případě řeznictví, vyplním sloupec Výnos (prodej) - zásoby materiálu, výrobků a zboží (uvedu cenu bez DPH), v případě maloobchodu budu vyplňovat, když není splněna ani jedna podmínka? Jestliže společník (veden u obou společností) - poskytne (jako fyz. osoba - občan) řeznictví bezúročnou půjčku, je nutné ji taky v této příloze k DPPO vykazovat? 

V r. 2019 uzavřela s. r. o. bezúročnou smlouvu o zápůjčce s jinou s. r. o. na 2 mil. V obou s. r. o. je společníkem stejný člověk. Dosud tato půjčka nebyla splacena a ani se nepředpokládá, že by byla splácena v nejbližších letech. 1) Jakým způsobem se stanoví obvyklý úrok, který je považován za fiktivní pro účely posouzení, zda by přesáhl 100 000 Kč, či ne? Pokud by byla povinnost každý rok počítat s jiným procentem úroků dle banky, bere se celoroční průměr (úroky se během roku v bance mění)? Nebo lze využít údaje Statistického úřadu pro úvěry? 2) Limit 100 000 Kč platí pro zvýšení základu při výpočtu daně na ř. 30 DPPO pouze u dlužníka, nebo i pro věřitele? 3) Pokud by fiktivní úrok byl vyšší než limit, zvýšil by dlužník na ř. 30 DPPO základ o celý fiktivní úrok, nebo jen o rozdíl oproti obvyklému? 4) Pokud by limit 100 000 Kč platil i pro věřitele, znamenalo by to, že věřitel by na ř. 30 DPPO zvýšil základ pro výpočet daně o celou vypočítanou částku fiktivního úroku, nebo o rozdíl oproti obvyklému úroku? 5) V případě nespojených osob by pro dlužníka platila stejná pravidla jako v bodě 3) a věřitel by zvýšil základ pro výpočet daně na ř. 30 DPPO o celý obvyklý, tj. fiktivní úrok?  

Jednatel s. r. o. je i společníkem vložil finanční výpomoc do s. r. o. Musí jednatel uplatňovat úroky po firmě? Musí společník uplatňovat úroky po firmě? Pokud ano, podle jakého ustanovení? 

Společnost s r. o.  A má jednatelku, která je zároveň 10% majitelkou v této společnosti A. Jednatelka má dále s. r. o. B, ve kterém je jednatelkou a majitelkou 100%. Ze společnosti A do společnosti B si poslala dne 22. 6. 2022 zápůjčku ve výši 1 mil. Kč, a tuto zápůjčku vrátila dne 25. 7. 2022. Já jako externí účetní jsem po ní chtěla smlouvu o zapůjčení finančních prostředků, a aby v té smlouvě byl úrok v obvyklé výši. Ani jednoho jsem se nedočkala. Co mám udělat, abych měla účetnictví správně? Někde si zjistit úrok v ceně obvyklé, a zaúčtovat ho k 31. 12. 2022, aniž bych měla smlouvu? Je možné v tomto případě sjednat bezúročnou zápůjčku? A kdy je možné sjednat bezúročnou zápůjčku – do výše 100 000 Kč? 

Společnost s r. o. na základě smlouvy o bezúročné zápůjčce obdržela od sesterské společnosti částku 20 mil. Kč. Tato částka byla použita na výstavbu nové sladovací haly. Bude nutné v daňovém přiznání s. r. o. řešit hodnotu bezúplatného příjmu z důvodu nulových úroků?