Cena obvyklá

Ve společnosti nabízíme zaměstnancům zaměstnanecké akcie, respektive právo opce na akcie mateřské společnosti. Probíhá to přibližně tak, že zaměstnanci obdrží nabídku na opci, kterou mohou, ale nemusí přijmout. Pokud ji přijmou, musí podniknout určité kroky – zaslat potvrzení, že opci přijímají. Na základě tohoto oznámení je jim uděleno právo opce. Následně se zaměstnanci rozhodnou, zda opci uplatní, či nikoli. Jedná se mi o ujištění správného výkladu daných pojmů v zákoně, a to s odkazem na jednotlivé okamžiky těchto skutečností. Dle § 14 ZDP: „Příjem zaměstnance … nebo opce na nabytí tohoto podílu se považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou … e) okamžik uplatnění opce (zaměstnanec akcie skutečně koupí).“ S odkazem na § 17 ZDP je toto odložené zdanění použito tehdy, pokud „zaměstnavatel oznámí správci daně záměr použít tento postup do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nabyl podíl nebo opci …“. S odkazem na tyto dva paragrafy zní můj dotaz takto: běží lhůta pro oznámení „odložení zdanění“ již od okamžiku, kdy zaměstnanec obdrží dokument, ve kterém je uvedeno „udělujeme Vám právo opce“? Řekněme, že nabídka/odsouhlasení/udělení práva opce proběhlo v 9/2025. Běžel tedy do 20. 10. 2025 termín pro oznámení správci daně o „odložení zdanění“? A pokud zaměstnavatel toto oznámení neučinil, měla být tato opce zdanitelným příjmem již v 9/2025, a to i přesto, že ke skutečnému nákupu akcií nedošlo? Jedna taková opce byla udělena i v 12/2024. Nemám informaci, zda došlo k odložení zdanění do náhradního termínu dne 2. 6. 2025. Pokud tedy k oznámení o odložení zdanění u této opce nedošlo v zákonné lhůtě, měla být tato nabytá opce z 12/2024 zdanitelným příjmem v 5/2025?

Účetní jednotka má transakce s propojenou osobou za ceny nižší než je obvyklá cena. Vyplývá pro účetní jednotku riziko, že nepoužívá obvyklou cenu?

Obdržela jsem fakturu ve znění „Náklady na zajištění veletrhu“. Náklady nám přefakturovává mateřská společnost. Je to pro nás daňově uznatelný náklad a můžu to považovat za službu? 

Podnikatel OSVČ chce vložit soukromý automobil (vlastníkem vozu je manželka, která je zároveň spolupracující osobou) do svého obchodního majetku. Automobil byl zakoupen před 2 lety za 50 000 Kč. Je nutný nějaký odborný odhad ceny, nebo lze určit přiměřeně např. částku 30 000 Kč a takto vložit do podnikání? Auto budeme používat v poměru 80/20 – firemní/soukromé účely. Je třeba navštívit dopravní inspektorát a nahlásit tuto změnu? Vlastníkem by měla zůstat manželka podnikatele.

Česká s. r. o. má slovenského jednatele, který trvale žije na Slovensku. Většinu práce pro české s. r. o. vykonává jednatel z části svého domu na Slovensku, který vlastní jako fyzická osoba. Je možné uplatnit do daňových nákladů české s. r. o. náklady na pronájem využívané části domu na Slovensku na základě uzavřené nájemní smlouvy mezi slovenským jednatelem a českou s. r. o.? Cena by byla nastavena na úrovni ceny obvyklé.

Manželé jsou OSVČ, plátci DPH. Manžel koupil před manželstvím podnikatelské prostory, kde podniká, vložil je do majetku a část pronajímal nejdříve své přítelkyni za cenu obvyklou. Vystavoval na nájem fakturu a pokračuje s tím i po svatbě. Jeho manželka má v těchto prostorech svůj elektroměr, elektřina je na její jméno a platí si ji zvlášť. Může manžel vystavovat fakturu v tomto případě na nájem své manželce?

Nájem nemovité věci nelze pro účely ocenění nepeněžního příjmu dosaženého směnou považovat za právo odpovídající věcnému břemenu, ani když je dlouhodobý a nájemné bylo jednorázově předplaceno.

Naše firma vlastní několik firemních aut, žádné není přiděleno konkrétnímu zaměstnaci, a pokud potřebuje zaměstnanec použít auto soukromě, počítáme mu 6 Kč na kilometr, je tento postup možný? Nebo je nutné mu každý den půjčení počítat půjčovné a spotřebu pohonných hmot?

OSVČ chce fakturovat své s. r. o., kde je jediným společníkem a zároveň jednatelem. 1. Jedná se pouze o jednu fakturu s DPH za materiál na stavbu, který zůstal na skladě OSVČ. OSVČ chce ukončit činnost a podnikat dále pouze přes s. r. o. Je tato fakturace přípustná? 2. OSVČ chce fakturovat své s. r. o. za práci na stavbě vč. materiálu (oba plátci DPH) s přenesenou daňovou povinností. Je tato fakturace možná?

Společnost s r. o. plánuje zápůjčku firemního vozidla / dodávky zaměstnanci, uzavřou dohodu o pronájmu vozidla. V dohodě je bod: Zaměstnanec se zavazuje uhradit zaměstnavateli za přenechání motorového vozidla k užívání cenu ve výši XX Kč za jeden den užívání (dále také jako „cena“). Smluvní strany prohlašují, že výše ceny byla sjednána s ohledem na to, že se jedná o benefit poskytovaný ze strany společnosti svému zaměstnanci, a že jsou si vědomy skutečnosti, že výše ceny neodpovídá obvyklé ceně za nájem obdobného vozidla./ Zaměstnavatel přenechává motorové vozidlo zaměstnanci bezúplatně. Jaký je dopad takového pronájmu pro zaměstnavatele a zaměstnance, pokud bude cena nižší než cena obvyklá, případně pokud bude vozidlo pronajato bezúplatně a zaměstnanec uhradí pouze spotřebované pohonné hmoty?

Musí majitel nemovitosti pronajímat nemovitost osobě blízké za cenu obvyklou? Výše pronájmu se potom projeví ve zdanění příjmů a také např. v žádosti o příspěvek na bydlení. 

Korporátní společnost s.r.o má v DHM služební vůz, který byl před dvěma lety zakoupen zbrusu nový v hodnotě 1 200 000 Kč včetně DPH a majitel této společnosti by ho chtěl pronajmout nepodnikající osobě na delší dobu, než jeden měsíc. Jednalo by se o blízkého příbuzného majitele firmy. Chtěla bych se zeptat, za jakých podmínek a zda vůbec je to možné a zda by se nekrátil roční daňový odpočet na výše uvedené služební vozidlo. Dále v jaké výši by měla být stanovena měsíční částka za pronájem + DPH. Vycházelo by se zde z ceny pronájmu obvyklé + DPH a DPPO? 

Manželé, oba podnikající jako fyzické osoby § 7 ZDP, každý samostatně v jiném oboru. Manžel vlastní nemovitost, která je psaná na něj a byla darováno přímo mu před 3 lety od otce. Manžel nevložil darovanou nemovitost do obchodního majetku. Manželé nemají rozdělení SJM. Manželka nyní začala podnikat jako fyzická osoba v dané nemovitosti. Měl by, nebo může manžel fakturovat nájemné dané nemovitosti manželce ve výši ceny obvyklé, nebo není možné nájemné mezi manželi fakturovat?

Společník, fyzická osoba, hodlá prodat svůj celý 100% podíl na ABC s. r. o. bulharské s. r. o., tzn. novým společníkem v s. r. o. bude bulharská s. r. o. Prodej se uskuteční po 5 letech, tj. bude dle ZDP osvobozený. Musíme řešit výši prodejní ceny tohoto podílu, když je prodej osvobozený? Pokud FÚ určí obvyklou cenu např. namísto smluvně sjednaných 100 000 Kč třeba 1 mil. Kč, hrozí nám nějaký doměrek, sankce od FÚ? Napadá mě využití § 23 odst. 7 ZDP ze strany FÚ.

Mohou si partnerské společnosti mezi sebou poskytnout bezúplatně nějaké plnění? Například bezúplatné právo (licenci) využívat vybraný videoobsah? Jaké jsou případná rizika?

Plátce DPH vede daňovou evidenci. V majetku má automobil r. v. 2009, leasing ukončen v roce 2014, vložen se zůstatkovou cenou 1 Kč. Nyní auto přepsáno v TP z IČO na r. č. u tohoto auta bude změna používání (se 4 000 Kč paušálem) bez jakéhokoliv dodanění DPH? Podnikatel rovněž nebude mít takové příjmy a zvažuje ukončení DPH. Může být po ukončení DPH automobil vyřazen z majetku do soukromého vlastnictví, aniž by to mělo nějaké daňové dopady z hlediska DPH, nebo je nutné při vyřazení mít doklad o ceně obvyklé a z této ceny odvést DPH?

Jelikož názor žalovaného a městského soudu o povinnosti stěžovatelky prokázat způsob kalkulace části sjednané ceny za službu (konkrétně režijní přirážky) nemá oporu v § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů , nemohly ani pochybnosti správce daně s tím spojené aktivovat stěžovatelčino důkazní břemeno. Žalovaný nezpochybnil daňovou účinnost nákladů vynaložených za přijaté služby jako takovou, nýbrž pouze jejich výši akceptovatelnou z hlediska snížení základu daně stěžovatelky. Fakticky tedy upravil stěžovatelčin základ daně, avšak nikoliv cestou porovnání sjednané ceny s cenou obvyklou (a umožněním stěžovatelce tento rozdíl vysvětlit), nýbrž cestou zpochybnění kalkulací sjednané ceny, přestože pouze na tomto základě uplatněným nákladům daňovou účinnost upřít nelze.

Existují dvě s.r.o., v každé je jediný společník a tento společník je shodný. Obě firmy jsou plátci DPH. Jedna s.r.o. (A) se zabývá nákupem použitých počítačů od jiných firem, tyto počítače vyčistí, případně opraví a prodá konečným zákazníkům. Zároveň nakupuje a prodává i příslušenství k počítačům či provádí servis. V případě, že již není možno nakoupený počítač opravit a prodat jako celek, prodá ho za nižší cenu než byla nákupní na náhradní díly do druhé s.r.o. (B). Ta počítač rozebere a náhradní díly postupně prodává konečným spotřebitelům, většinou do EU. 1) Je tento způsob rozdělení činností mezi A a B firmy možný? 2) Bylo by schůdné, kdyby B kromě náhradních dílů nakupovala od firmy A i část vyčištěných a opravených počítačů za původní cenu navýšenou o částku za tento servis a dál tyto počítače prodávala do EU? 3) Nedostanou se firmy těmito obchody do kolize s některým ze zákonných předpisů?

Zcela odlišná je však situace, v níž daňové orgány postaví svůj závěr o existenci řetězce jinak spojených osob pouze na základě skutečnosti, že se sjednaná cena odlišuje od ceny obvyklé. Jak bylo uvedeno výše a jak uvedl také rozšířený senát v usnesení č. j. 2 Afs 132/2020-63, pouhé zjištění odlišné obvyklé ceny od ceny sjednané k závěru o tom, že se jedná o tzv. jinak spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5. zákona o daních z příjmů , nepostačuje.

Manžel (podnikatel, OSVČ, plátce DPH) má v majetku automobil, u kterého si nárokoval DPH. Manželka podniká také, ale v jiném oboru (OSVČ, neplátce DPH). Manžel by chtěl manželce prodat automobil, aby ho měla ve svém podnikání. Je v tom nějaký problém? Předpokládám, že odvede DPH z obvyklé ceny a zdaní příjem. Je nějaké riziko u manželky, že by jí tento náklad nebyl uznán? Mají SJM.