Cizoměnová pohledávka

Česká firma s r. o., registrován k DPH pouze v ČR. Provádí stavbu na Slovensku, v rámci toho nakupuje materiál i práce přímo od slovenských dodavatelů, plátců slovenské DPH. Ti vystavují svoje faktury vč. slovenské DPH. Takovou fakturu zatím účtuji vč. DPH do nákladů - je to správně? Naše firma má právo na odpočet na Slovensku (žádost o vrácení zpracovala odborná firma). Pokud Slovensko DPH vrátí, jak se o ní účtuje? Jako snížení původně zaúčtovaného nákladu? Nebo toto pojetí je celé špatné, a má se to celé účtovat úplně jinak? Předem děkuji za přesný návod, jak v tomto případě správně účtovat jak přijaté faktury, tak případnou vratku DPH ze Slovenska.

Jsme výrobní firma ve strojírenství. Náš zahraniční klient má sjednán faktoring s cizozemskou bankou. Objednal si u nás výrobu velké zakázky. Klient od nás očekává pouze informaci o splnění tzv. milníku z naší strany (např. vyrobení zakázky na 30 %) a nechce žádné dílčí ani zálohové faktury. Klient pouze pošle žádost do své banky(faktorovi) na úhradu procentuálního plnění dle smluvně sjednaných platebních podmínek. Jedná se tedy o interní proces na straně klienta bez nutnosti vystavovat námi fakturu. Klient žádné dílčí fakturace nechce. Faktura bude pouze jedna a to na konečnou cenu námi vyrobené zakázky, což může být až za 1,5roku. Jak má být celý proces správně zaúčtován, když nejsou požadovány žádné dílčí ani zálohové faktury? Pouze nám budou na náš účet chodit peníze (od banky-faktora) dle smlouvy a až po splnění celé zakázky chce klient jednu celkovou vyúčtovací fakturu? Dle tvrzení zahraničního klienta takto dělají faktoring s jinými zahraničními dodavateli a nikdo s tím neměl problém.

V současném ekonomicky propojeném světě se s transakcemi v cizí měně setkává již téměř každá účetní jednotka. Jedním z hlavních důvodů existence kurzových rozdílů je skutečnost, při které vlastní transakce, která je předmětem účetnictví, je realizována v určitě měně a účtování o této transakci (skutečnosti) je nutné provádět v jiné, zákonem stanovené měně. V České republice problematiku kurzů, a tedy i kurzových rozdílů, řeší zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o účetnictví “) v § 4 odst. 12, kterým se nařizuje vedení účetnictví v české měně, přičemž ale u vyjmenovaného majetku a závazků stanoví současně použít vedle peněžních jednotek české měny i cizí měnu, ve které předmětná skutečnost byla realizována.

Okamžikem uskutečnění účetního případu se rozumí den, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem účetnictví (účetnímu případu). Z účetního i daňového hlediska se jedná o významný okamžik, zejména se zvláštním zřetelem vztahujícím se k přelomu účetních období. V § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) se uvádí, že okamžik uskutečnění účetního případu je povinnou náležitostí účetního dokladu; tento okamžik může (ale nemusí) být totožný s okamžikem vyhotovení dokladu. Je však třeba mít na paměti, že okamžik uskutečnění účetního případu není dnem (datem), kdy se o účetním případu účtuje.

Společnost používá pro přepočet cizí měny na měnu českou denní kurz vyhlášený ČNB. Vystavené faktury v cizí měně jsou přepočteny kurzem, který je vyhlášen předchozí pracovní den, protože je vystavuje v době, kdy ještě není kurz vyhlášen. Může společnost použít pro přepočet denní kurz aktuální dne, pokud fakturu vystaví v době, kdy už je za daný den kurz ČNB vyhlášen, může využívat oba kurzy, jen se to bude odvíjet od času, kdy budeme vystavovat danou fakturu? Vše zde záleží, jak si to dá společnost do vnitropodnikové směrnice?

Součástí účetních operací, které souvisí s účetní závěrkou, je také výpočet kursových rozdílů k rozvahovému dni. Přepočet hodnot korunového vyjádření se týká nejen zůstatku valutových pokladen a devizových kont, ale také pohledávek a závazků vyjádřených v cizí měně.

Na stránkách tohoto časopisu jsme se postupem času seznámili s bezpečnou účetní metodikou řešení vybraných problémů, na které nenajdeme odpověď v účetních předpisech ani v Českých účetních standardech. Jednalo se o tzv. Interpretace od v Česku nejpovolanější účetní autority, kterým je nezávislá Národní účetní rada (dále jen „NÚR“) tvořená Komorou auditorů ČR, Komorou daňových poradců ČR, Svazem účetních a Vysokou školou ekonomickou, zastoupenou Fakultou financí a účetnictví. Jejich koncepce vyžaduje, aby doporučené řešení daného účetního problému mělo obecnou platnost, obdobně jako právní předpisy. Jde zkrátka o metodiku využitelnou všemi účetními jednotkami a nikoli o odpověď na konkrétní dotaz jedné z nich. Ovšem firemní účetní obvykle a přirozeně hledá individuální řešení právě toho jeho problému, resp. účetní nejasnosti. Přičemž v administrativou zavalené každodenní praxi nebývá čas promýšlet konkrétní uplatnění obecně sepsaných Interpretací NÚR, které tak zbytečně často účetní odkládá stranou spolu s účetními předpisy a nezbývá mu (jí), než opět poněkud nejistě improvizovat a vymýšlet vymyšlené jen proto, že metodika nebyla správně pochopena. Naštěstí si jsou členové NÚR vědomi rychlosti a přepracovanosti běžné účetní praxe a pro usnadnění využitelnosti jejich metodických Interpretací je doprovázejí ilustrativními příklady, kde se snaží názorně ukázat jejich uplatnění. Z doposud vydaných 37 Interpretací ale bohužel najdeme příklady pouze v devíti z nich, neboť jejich příprava samozřejmě znamená další práci navíc a hlavně čas, kterého dotyční účetní experti jistě nemají nazbyt. V tomto prakticky pojatém příspěvku se zaměříme na příklady doprovázející zmíněných 9 Interpretací NÚR. Před samotným příkladem si pro připomenutí vždy ve stručnosti shrneme to hlavní z doporučeného řešení.

Máme neuhrazenou pohledávku, na kterou bychom chtěli tvořit opravnou položku. Pohledávka je v zahraniční měně. Na jakou částku se tvoří opravná položka, pokud je vystavená faktura v EUR zaúčtována kursem toho dne (listopad)? Na konci roku byla přeceněna kursem ČNB k 31. 12. Tvoří se opravná položka na původní částku anebo na částku po přecenění?

Oblast pohledávek není jednoduchá, zejména pokud jsou transakce s pohledávkami primárně vyjádřené v cizí měně. Svědčí o tom také interpretace Národní účetní rady1), která za dobu své existence zpracovala několik interpretací týkajících se cizoměnových pohledávek. Následující článek se věnuje méně obvyklým transakcím s pohledávkami vyjádřených v cizí měně, které v české účetní legislativě nejsou jednoznačně řešeny.

Cizoměnové pohledávky a problémy s nimi spojené Ing. Ivana Pilařová Samotný vznik závazkových vztahů v cizích měnách, jejich úhrada a následný vznik kursových rozdílů z této platby patří v...