Daň z nabytí nemovitých věcí

Myslíte si, že znáte českou daňovou legislativu a už nás/vás nemůže nic překvapit? Opak je pravdou, alespoň se tak domnívám, ale posuďte sami, až si přečtete příklady daňových paradoxů, se kterými jsem se během své praxe setkal. Pojďme se na příklady těchto paradoxů podívat blíže.

Firma s. r. o. chce přispívat na penzijní připojištění svému společníku/jednateli. Tento společník/jednatel nemá se s. r. o. sepsanou žádnou formu smlouvy ani jako zaměstnanec, ani na výkon funkce a nepobírá žádnou mzdu ani odměnu; a od roku 2024 je jako OSVČ přihlášen v režimu paušální daně. Může s. r. o. tomuto společníkovi/jednateli v tomto případě přispívat na penzijní připojištění? V případě že ano, bude tento příspěvek daňový náklad firmy? Do jaké výše? Neporuší společník podmínky pro režim paušální daně, když mu s. r. o. přispěje na PP ve výši 50 000 Kč za rok? V jakém případě by bylo možné, aby příspěvky byly pro s. r. o. daňovým nákladem a společník by neporušil podmínky pro paušální daň?

Osvobozením příjmů z prodeje hmotné movité věci se zabývá § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). V článku se budeme zabývat zdaněním příjmů z prodeje hmotné movité věci, které ovlivňuje skutečnost, zda tento majetek je nebo není zařazen v obchodním majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, zda poplatník vede daňovou evidenci, účetnictví nebo uplatňuje paušální výdaje, a rovněž skutečnost, když dojde k převedení vlastnického práva k předmětu finančního leasingu po jeho skončení na uživatele finančního leasingu a tento majetek je zařazen do obchodního majetku, případně není zařazen do obchodního majetku poplatníka.

Přestože zákon č. 386/2020 Sb. , který zcela podstatným způsobem změnil způsob osvobození příjmů z prodeje nemovitostí, byl zveřejněn ve Sbírce zákonů již v září roku 2020, mnoho poplatníků se začíná zajímat o danou problematiku až nyní, v souvislosti se zpracováním přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021. Úvodem je nutno konstatovat, že klíčovým datem důležitým pro posouzení situace je 1. 1. 2021. Podle čl. IV bodu 2 přechodných ustanovení k zákonu č. 386/2020 Sb. totiž platí, že došlo-li k nabytí nemovité věci před 1. 1. 2021, na příjem z pozbytí této nemovité věci podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen ZDP ), se použije osvobození podle textu zákona platného před tímto datem. Nejdůležitější tedy je, kdy k nabytí nemovité věci došlo.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2021, čj. 8 Afs 119/2020-38

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 5/2021. Pokračujeme ve výkladu novely zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci Finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají KooV dvě hlavní přednosti: a) závěry potvrzené zástupci Finanční správy ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Příspěvek si klade za cíl podrobněji seznámit čtenáře s některými možnými dopady novely zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoDzNV“), která je účinná od 1. 1. 2021 a byla dne 31. 12. 2020 vyhlášena ve Sbírce zákonů. Dále se zaměříme také na některá úskalí při zdaňování vybraných nemovitých věcí ve světle aktuálních výkladů a judikatury.

Rok 2020 ve srovnání s jinými roky přinesl řadu novel zákona o daních z příjmů 1). Tato legislativní smršť je v řadě případů reakcí na aktuální situaci ovlivněnou dopady šíření virové pandemie. Obdobně jako v minulosti se soustředím na představení novel zákona o daních z příjmů ve vazbě na daň z příjmů fyzických osob. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů.

Tak jako každý rok i v letošním lednovém čísle tohoto časopisu vám přinášíme novinky z oblasti daní a jejich změn. K nejrozsáhlejším a nejdůležitějším změnám došlo v oblasti daní z příjmů, kterým se článek zejména věnuje. Pozornost je však věnována i novinkám a změnám v oblasti DPH a dalších daní a pochopitelně nevynechává ani zásadní novelu daňového řádu platnou od 1. 1. 2021.

Dne 26. 9. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb. , kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. , o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy.

Jak jsme vás již dříve informovali, v rámci protikrizových opatření bylo mimo jiné navrženo zrušení 4% daně z nabytí nemovitých věcí, které bylo po dlouhém legislativním procesu úspěšně schváleno. Společně se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí však dochází také k dalším změnám, a to v zákoně o daních z příjmů . V následujícím článku jsme pro vás připravili shrnutí i těchto změn společně s tím, pro koho je zrušení daně z nabytí nemovitých věcí výhodné a pro koho nikoliv.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2020, čj. 4 Afs 89/2020-44

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2020. 4, čj. 10 Afs 366/2019-35

V prvním podzimním úvodníku Účetnictví v praxi navzdory kazícímu se počasí a novým a novým opatřením v boji proti pandemii koronaviru opět přinášíme novinky ze světa účetnictví a daní. Hlavním tématem našeho příspěvku tentokrát bude zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, dále také krátce zmíníme posunutí účinnosti oznamovací povinnosti dle DAC 6 a změnu interpretace Národní účetní rady.

Jste spoluvlastníkem několika pozemků, vy i druhý spoluvlastník máte každý na pozemcích ideální podíl ve výši ½. Vztahy k pozemkům jste se nyní rozhodli přeuspořádat, a to směnou. Po směně vlastníte některé pozemky každý sám a zbylé zůstávají ve vašem podílovém spoluvlastnictví. Směna proběhla tak, aby velikost směňovaných podílů byla ve výsledku stejná a aby ani jeden z vás neplatil žádný doplatek.

S účinností zákona o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí došlo ke dni 26. září 2020 ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětnou účinností pro případy, kdy byl vklad práva do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 a později.

S účinností zákona o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí č. 386/2020 Sb., dochází od 26. září 2020 ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětnou účinností pro případy, kdy byl vklad práva do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 a později.

Publikovali jsme nové články, v nichž se podíváme na ukončení činnosti osoby samostatně výdělečně činné z hlediska daně z příjmů, projdeme si změny pro uplatňování DPH od 1. 7. 2020 a v neposlední řadě se budeme věnovat reklamním a propagačním předmětům z pohledu daně z příjmů a DPH.

Právnická osoba (PO) pořídila nemovitost, cena dle smlouvy 1 500 000 Kč. Tuto nemovitost zařadila do užívání v pořizovací hodnotě dle smlouvy o prodeji 1 500 000 Kč (s prodejcem nejsou propojené osoby). Pro daň z nabytí nemovitých věcí si nechala PO vypracovat znalecký posudek, cena nemovitosti dle znaleckého posudku cca 4 500 000 Kč. Jak účtovat o rozdílné ceně – oceňovací rozdíl k nabytému majetku v částce 3 000 000 Kč (021/097)? Účetně odepisovat 180 měsíců (559/098)?