Změny v daních pro rok 2021

K 1. 1. 2021 nabyly účinnosti tři důležité novelizace zákona o daních z příjmů (ZDP), a to:

K 1. 1. 2021 byl ZDP novelizován také zákonem č. 543/2020 Sb., což je . Tímto zákonem bylo rozšířeno osvobození od daně z příjmů právnických osob pro příspěvky výrobců vybraných výrobků a provozovatelů solárních elektráren plynoucí provozovatelům kolektivního systému zajišťujícímu povinnosti podle současně platného zákona o odpadech ve vztahu k elektrozařízením a solárním panelům za podmínky, že jsou tyto příspěvky použity na zpracování elektroodpadů nebo odpadu ze solárních panelů o další výrobky, které jsou podle nového zákona považované za výrobky s ukončenou živností, vůči nimž bude provozovatel kolektivního systému zajišťovat plnění povinnosti zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění na základě příspěvků od výrobců. Osvobození se dále nově vztahuje i na příspěvky, které platí podle zákona o obalech osoby, jež uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, autorizované obalové společnosti na základě tzv. smlouvy o sdruženém plnění, podle níž tato společnost zajišťuje plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů (tzv. sdružené plnění).

V zákoně č. 543/2020 Sb., , výslovně doplnil, že rezerva na zajištění rekultivace a následné péče o skládku podle § 42 nového zákona o odpadech (zákon č. 541/2020 Sb.) patří mezi ostatní rezervy vymezené v § 10 zákona o rezervách, a je tedy daňovým výdajem (nákladem). Dále došlo ke změně § 10a upravujícího zvláštní vázaný účet, na který musí být deponovány peněžní prostředky některých druhů rezerv proto, aby mohly být daňově uznatelným výdajem (nákladem).

Pro pro fyzické osoby dle § 15 odst. 1 ZDP, resp. pro právnické osoby dle § 20 odst. 8 ZDP, se přechodně za roky 2020 a 2021 použije přechodné zvýšení na . Tuto úpravu přinese samostatná novela ZDP (Poslanecká sněmovna ji projednává jako tisk 918), která však bude vyhlášena až na přelomu ledna a února. Právnické osoby budou moci tento vyšší odpočet uplatnit i v případě hospodářského roku, a to pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022 – tedy např. již pro hospodářský rok 04/2019 až 03/2020 nebo 01/2021 až 02/2022. V případě hospodářského roku, který skončil v roce 2020 (např. tedy hospodářský rok 12/2019 až 11/2020), lze zvýšený odpočet uplatnit v dodatečném daňovém přiznání nejpozději do konce února, resp. března 2021 (podle toho, zda zákon nabude účinnosti již v lednu nebo až v únoru).

Zákonem č. , došlo v zákoně o daních z příjmů pro rok 2021 především ke změnám týkajícím se daně z příjmů fyzických osob. Jednak se jedná o změny v osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí nezahrnutých do obchodního majetku (např. ) a snížení . Vypuštění zaplacené daně z nabytí nemovitých věcí (není-li součástí ocenění podle účetních předpisů) z výčtu příkladů daňových výdajů (nákladů) v § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP či obdobná změna § 24 odst. 2 písm. u) ZDP (daň z nabytí nemovitých věcí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovité věci, která byla ve společném jmění manželů) či § 10 odst. 5 ZDP (daň z nabytí nemovitých věcí jako daňový výdaj v rámci dílčího základu daně pro ostatní příjmy dle § 10 ZDP) jsou pouze legislativně-technické změny související se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí.

Novelizace zákonem č. zavedla do ZDP novou úpravu . OSVČ s aktivním podnikáním k 1. 1. 2021 mohly do paušálního režimu vstoupit nejpozději na základě oznámení do podaného 11. 1. 2021. OSVČ obnovující přerušené podnikání či osoby zahajující činnost mohou do paušálního režimu vstoupit nejpozději při obnovení, resp. zahájení podnikatelské činnosti, a to počínaje kalendářním měsícem, ve kterém činnost obnoví, resp. zahájí.

Pokud by OSVČ v průběhu roku zjistila, že do paušálního režimu vstoupila neoprávněně (např. zjistí, že její příjmy dle § 7 ZDP za rok 2020, s výjimkou příjmů osvobozených či zdaněných srážkovou daní, přesáhly hranici 1 mil. Kč), je povinna tuto skutečnost oznámit dle § 38lf. Pokud by došlo k ukončení paušálního režimu (např. z důvodu překročení limitu 1 mil. Kč pro příjmy dle § 7 v průběhu roku 2021), je povinna oznámit dle § 38lg do 15 dnů skutečnosti zakládající ukončení paušálního režimu.

Pokud by OSVČ např. 10. 3. 2021 překročila hranici 1 mil. Kč příjmů dle § 7 ZDP, tak sice k ukončení paušálního režimu dojde až k 31. 12. 2021, ale tuto skutečnost je OSVČ povinna nahlásit do 15 dnů od 10. 3. 2021.

Ačkoli nepřináší až tak velké množství změn, jedná se o změny natolik zásadní, že je lze považovat za změny nejdůležitější. Změny v oblasti dlouhodobého majetku jsou použitelné již pro majetek pořízený od 1. 1. 2020, tedy nejen pro zdaňovací období roku 2020, ale i pro hospodářské roky, za které nebylo dosud podáno daňové přiznání – např. pro hospodářský rok 11/2019 až 10/2020. Proto je změnám v oblasti dlouhodobého majetku věnována samostatná kapitola a změnám pro rok 2021 další samostatná kapitola.

Daňový balíček s použitím již pro zdaňovací období roku 2020 a např. pro hospodářské roky započaté v roce 2020 umožňuje výdaje na pracovní cesty či hybridy zahrnuté v obchodním majetku prokázat namísto skutečnými výdaji tzv. referenční cenou elektřiny – pro rok 2020 cenou 4,80 Kč/kWh a pro rok 2021 cenou 5,00 Kč/kWh.

Daňovým výdajem (nákladem) je podle bodu 6 přechodných ustanovení daňového balíčku v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 na účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento výdaj lze uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém byl vynaložen. Pokud poplatník tento výdaj uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani položku snižující základ daně. Pokud tedy poplatník např. nakoupil roušky a část roušek spotřeboval pro ochranu zdraví svých zaměstnanců a zbývající část daroval obci, může celou hodnotu roušek uplatnit jako daňový náklad, přitom hodnotu darovaných roušek již nemůže odečíst jako dar ve formě odčitatelné položky od základu daně (hodnota darovaných roušek tedy může snížit základ daně pouze jednou).

Daňový balíček 2021:

platí povinně pro hmotný majetek uvedený do užívání od 1. 1. 2021 a pro technické zhodnocení dokončené od 1. 1. 2021. Dobrovolně však lze použít tuto změnu již pro majetek pořízený od 1. 1. 2020 a pro technické zhodnocení dokončené od 1. 1. 2020. Tuto změnu vysvětluje několik typických příkladů.

V případě technického zhodnocení hmotného majetku dokončeného v roce 2020 by se postupovalo analogicky s výše uvedeným příkladem 1.

Obdobně jako u změny hodnotové hranice pro hmotný majetek se postupuje v případě zrušení kategorie nehmotného majetku. Jedná se o zrušení kategorie nehmotného majetku dle ZDP, účetní kategorie dlouhodobého nehmotného majetku se nemění.

U hmotného majetku pořízeného od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 lze použít ZDP. Jedná se tedy o možnost využitelnou pro hmotný majetek zatříděný do odpisové skupiny 1 nebo 2. Protože metodu mimořádných odpisů lze použít pouze v případě, kdy je poplatník prvým odpisovatelem (tedy prvou osobou, která je vlastníkem tohoto majetku jakožto hmotného majetku), musí se jednat o nový (dosud nepoužívaný) hmotný majetek. Mimořádné odpisy lze použít za zdaňovací období roku 2020, ale např. i pro hospodářský rok 9/2019 až 08/2020 (u majetku pořízeného od 1. 1. 2020).

Použití mimořádných odpisů není povinné a lze je kombinovat s jinými metodami odpisování. Pokud tedy poplatník s ročním zdaňovacím obdobím v roce 2020 pořídil několik nových hmotných majetků zatříděných do odpisových skupin 1 a 2, tak u některých může zvolit metodu mimořádných odpisů dle § 30a ZDP a u zbývajících může zvolit metodu rovnoměrných či zrychlených odpisů podle § 31, resp. § 32 ZDP.

Většina změn obsažených v daňovém balíčku se použije převážně poprvé pro rok 2021. Především se jedná o se zachováním 15% sazby daně z příjmů fyzických osob do základu daně nepřevyšujícího 48násobek průměrné mzdy (za rok 2021 do základu daně 1 701 168 Kč) a zavedením progresivní sazby 23 % pro základ daně z příjmů fyzických osob nad 48násobek průměrné mzdy.

Sazba srážkové daně 15 % zůstává v roce 2021 nejen pro srážkovou daň pro příjmy ze závislé činnosti, ale např. i pro srážkovou daň z podílů na zisku.

Pro rok 2021 se zvyšuje z 24 840 Kč na 27 840 Kč a od roku 2022 na 30 840 Kč.

Daňový balíček 2021 dále zavedl např. tzv. , tedy peněžitý příspěvek na stravování, který je do částky cca 75,60 Kč (za jednu směnu podle zákoníku práce) na straně zaměstnance osvobozen od daně a na straně zaměstnavatele je bez limitu daňovým nákladem. Možnost peněžitého příspěvku na stravování (tedy vedle příspěvku v nepeněžité formě) byla promítnuta např. do vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb.

Daňový balíček 2021 přináší změny ve . Naopak u příjmů ze státních dluhopisů vydávaných Českou republikou se osvobození rozšíří s účinností od 1. 1. 2021. Osvobození od srážkové daně pro úrokové příjmy nerezidentů ze státních dluhopisů vydávaných ČR v zahraničí se od 1. 1. 2021 rozšiřuje i na příjmy tuzemských držitelů státních dluhopisů a nově se týká všech státních dluhopisů, a to nejen českých státních dluhopisů vydávaných podle českého práva v tuzemsku, ale i dluhopisů vydávaných ostatními státy EU a EHP. S odloženým použitím se naopak ruší osvobození úrokových příjmů nerezidentů z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v ČR.

Od roku 2021 není limitována maximální částka daňového bonusu na děti – pro rok 2020 tento limit činí 60 300 Kč.

Důležitou změnou zákona o DPH od 1. 1. 2021 je změna v dobrovolném , kterou přinesl daňový balíček 2019 (zákon 80/2019 Sb., který jako celek nabyl účinnosti 1. 4. 2019). Nájmy některých nemovitých věcí (např. rodinných domů) nelze od 1. 1. 2021 dobrovolně zdaňovat, což má vliv na odpočet DPH z přijatých plnění souvisejících s tímto nájmem. Pokud byl u nemovitostí, které již nelze zdaňovat, uplatněn odpočet DPH, projeví se to úpravou odpočtu daně za poslední období roku 2021.

K problematice zdaňování nájmu od 1. 1. 2021 vydalo GFŘ informaci dne 18. 12. 2020. V této informaci GFŘ přibližuje svůj názor na okruh nemovitých věcí, u kterých nelze od 1. 1. 2021 dobrovolně uplatňovat DPH. Jako příklad nemovité věci, u jejíhož nájmu lze i od 1. 1. 2021 nadále uplatňovat daň, je zde uveden prostor se způsobem využití např. jako ateliéru (a takto je zapsán i v katastru nemovitostí) – tento prostor není svým stavebně technickým uspořádáním určen pro trvalé bydlení a nejedná se tak o obytný prostor, u jehož nájmu je nutné osvobození uplatňovat.

Daňový balíček 2021 přinesl do zákona o DPH změny reagující na zvýšení hodnotové hranice pro a jeho technické zhodnocení ze 40 na 80 tis. Kč a dále na zrušení kategorie v zákoně o daních z příjmů. Ačkoli z pohledu daní z příjmů lze tyto změny použít již pro období roku 2020, pro účely DPH se projeví až od 1. 1. 2021. Tzn. že plátce DPH ve všech variantách výše uvedeného příkladu 1 musí stroj pro účely DPH považovat za hmotný majetek a provádět u něho úpravu odpočtu daně v pětiletém období počínaje rokem 2020. Naproti tomu při pořízení stroje v roce 2021 dle výše uvedeného příkladu 2 se pro účely DPH o hmotný majetek již nejedná a nepodléhá tak úpravě odpočtu daně.

Daňový balíček 2021 od 1. 1. 2021 přeřadil do 15% sazby DPH zpracování komunálního odpadu (kód 38.3), čímž dojde k nepřímé podpoře recyklace odpadu – před touto změnou se totiž 15% sazba vztahovala jen na sběr, přepravu a likvidaci (vč. přípravy k likvidaci) komunálního odpadu. K jiným změnám v oblasti sazeb DPH nedošlo.

Od 1. 1. 2021 mělo dojít na úrovni EU ke změnám, které se týkají např. zasílání zboží – tyto změny byly odloženy na 1. 7. 2021 a příslušná implementační novela, která tyto změny zapracuje do zákona o DPH, je teprve projednávána Poslaneckou sněmovnou.

Za podmínek uvedených ve Finančním zpravodaji 38/2020 lze uplatnit za zdaňovací období září 2020, říjen 2020, listopad 2020, prosinec 2020, leden 2021, únor 2021 a březen 2021, popř. za zdaňovací období III. čtvrtletí 2020, IV. čtvrtletí 2020 a I. čtvrtletí 2021, dojde-li k úhradě daně, k níž se úrok z prodlení váže, .

Spojené království je od 1. 1. 2021 považováno pro účely DPH za třetí zemi se všemi důsledky. V informaci, kterou k a DPH GFŘ zveřejnilo 17. 12. 2020, je např. potvrzeno, že dodání zboží, u kterého byla přeprava zahájena v roce 2020 a ukončena až v roce 2021, se považuje za intrakomunitární dodání zboží.

K nabyla účinnosti zásadní novela daňového řádu č. Z hlediska běžné praxe je zásadní novinkou . Standardní tříměsíční lhůta zůstává nezměněna a standardní termín pro podání daňového přiznání za rok 2020 tak bude . Novela daňového řádu 283/2020 Sb. však zvýhodňuje elektronická podání, a to následovně:

Lhůta 3. 5. 2021 pro elektronické podání zůstane zachována i při jejím nedodržení. Jestliže tedy bude za rok 2020 podáno daňové přiznání v červnu 2021, tak v případě „papírového“ přiznání bude poplatník v prodlení od 1. 4. 2021, ale v případě elektronického podání až od 3. 5. 2021. Poplatník přitom nemá žádnou oznamovací povinnost, že bude přiznání podávat elektronicky.

U poplatníků s zůstává lhůta 6 měsíců po skončení zdaňovacího období beze změny. Šestiměsíční lhůta (za rok 2020 tedy 1. 7. 2021) zůstává zachována pro podávání daňových přiznání , avšak se dvěma důležitými změnami. Obdobně jako u elektronických podání nově platí, že pokud podá poplatníkovi daňové přiznání za rok 2020 daňový poradce před 1. 4. 2021, tak se lhůta neprodlužuje a platí standardní lhůta 1. 4. 2021. Druhou změnou je to, že plná moc pro zpracování a předložení daňového přiznání nemusí být u správce daně doložena před 1. 4. 2020.

Možnost vrácení nesporné části nadměrného odpočtu je od 1. 1. 2021 upravena v nově vloženém ustanovení § 174a daňového řádu „záloha na daňový odpočet“ a do zákona o DPH je od 1. 1. 2021 vložen § 105a „záloha na nadměrný odpočet“. Podle této úpravy, pokud část nadměrného odpočtu, kterou již správce daně nehodlá prověřovat v rámci postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontroly, dosáhne alespoň 50 000 Kč, tak vznikne nárok na jeho výplatu.

Novela snižuje výši za pozdní úhradu daně (§ 252 daňového řádu). Do 31. 12. 2020 výše úroků činila příslušnou reposazbu (ve druhém pololetí 0,25 p. b.) zvýšenou o 14 p. b., za prodlení v druhém pololetí 14,25 % Pro rok 2021 nedošlo oproti 1. 7. 2020 ke změnám reposazby (ta k 1. 1. 2021 činí rovněž 0,25 p. b.), avšak pro 1. pololetí roku 2021 se tento úrok zvyšuje již o 8 p. b. a činí tedy za prodlení spadající do 1. pololetí roku 2021 8,25 %

Před 1. 1. 2021 se úrok z prodlení uplatňoval počínaje pátým pracovním dnem po prodlení, od roku 2021 se uplatňuje počínaje . Před 1. 1. 2021 se nepředepisoval úrok do 200 Kč, v roce 2021 se nepředepisuje úrok z prodlení nižší než 1 000 Kč. Při zpoždění s úhradou daně do 10 tis. Kč se tak při sazbě úroků z prodlení do 10 % (do repo sazby ČNB ve výši 2 %) úrok z prodlení neuplatní zhruba do ročního zpoždění s úhradu daně.

Úrok z prodlení se podle úpravy od 1. 1. 2021 uplatňuje také na vratku vzniklou v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně – např. by bylo možné použít na neoprávněně vyplacený kompenzační .

Výše (§ 250) zůstává nezměněna – např. tedy 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení počínaje šestým pracovním dnem po lhůtě pro podání daňového přiznání, nejvýše však 5 % stanovené daně a současně maximálně 300 000 Kč. V případě pokuty za opožděné tvrzení daně tedy zůstala zachována toleranční lhůta 5 pracovních dnů po lhůtě pro podání daňového přiznání. Změnou je, že pokuta nepřesahující 1 000 Kč se nepředepisuje – do 31. 12. 2020 tato tolerance činila jen 200 Kč. Předpis pokuty od výše 1 000 Kč při maximální výši pokuty 5 % tvrzené daně znamená, že pozdě podané daňové přiznání s daňovou povinností do 20 000 Kč nemůže být touto pokutou postiženo.

Novela umožňuje rozšíření funkčnosti daňových informačních schránek a také (§ 71 daňového řádu) – podání je možné nově podepsat tzv. e-identitou (s využitím přístupu se zaručenou identitou) či prostřednictvím daňové informační schránky.

Novela reaguje také na nález Ústavního soudu 337/2019 Sb., pokud jde o (§ 72 daňového řádu). Formuláře daňových tiskopisů jsou tak vyhlašovány ve formě vyhlášky – např. formuláře pro DPH byly vyhlášeny vyhláškou 457/2020 Sb. „Formulářové“ vyhlášky však neobsahují strukturu elektronických podání (např. vyhláška 457/2020 Sb. obsahuje vzor daňového přiznání či souhrnného hlášení, ale neobsahuje vzor kontrolního hlášení, což lze považovat za nepraktické). Naproti tomu vyhlášky obsahují i pokyny k daňovým přiznáním, což lze zase považovat spíše za zbytečné.

Daňový balíček 2021 přinesl docela zajímavou změnu – podle nově vloženého § 21b bude možné účetní závěrku, která je podána jako příloha daňového přiznání v elektronické podobě, zveřejnit ve sbírce listin prostřednictvím správce daně.

Pro rok 2021 zůstal beze změny zákon o dani silniční. se pro rok 2021 použijí ve stejné výši jako pro rok 2020, tzn. ve výši změněné „protikrizovým“ balíčkem 299/2020 Sb. (zákon měnící některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2).

Za podmínek uvedených ve Finančním zpravodaji 38/2020 lze uplatnit , dojde-li k úhradě daně, k níž se úrok z prodlení váže, . Za stejných podmínek je prominuta splatná 15. 4. 2021.

Od 1. 1. 2021, tedy poprvé pro zdaňovací období roku 2021 s lhůtou pro podání daňového přiznání do konce ledna 2021, se novelou 283/2020 Sb. změnilo v osvobození – osvobozeny jsou jen ty pozemky v národních parcích, jež jsou zařazeny do zóny přírodní. Případnou změnu v osvobození je nutné zohlednit v daňovém přiznání, které je v tomto případě povinnost podat. Změna zákona o dani z nemovitých věcí byla odůvodněna novým vymezením zón v národních parcích podle zákona č. 123/2017 Sb., který novelizoval zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve věci terminologie označování jednotlivých zón národních parků a nově nastavil zonaci národních parků.

Novela daňového řádu 283/2020 Sb. od 1. 1. 2021 v dani z nemovitých věcí zrušila na vyšší daňovou povinnost, pokud se nejedná o přiznání podávané na základě výzvy finančního úřadu.

přináší do daně z nemovitých věcí nové ustanovení , podle kterého je pro účely daně z pozemků rozhodující formální zápis druhu pozemku v katastru nemovitostí. Tato změna se použije již pro rok 2021. Druhou změnou v dani z nemovitých věcí je místní koeficient podle § 12, kterým může obec ovlivnit výši daně v dané obci. Tento místní koeficient doznal od 1. 1. 2021 dvou změn. Prvou změnou je, že koeficient nemusí být 2, 3, 4 nebo 5, ale může být v rozmezí 1,1 až 5 s přesností na jedno desetinné místo. Druhou změnou je, že tento místní koeficient nemusí platit pro celou obec, ale nově také pro její části. Protože však koeficient musí obec vyhlásit nejpozději do 1. 10. předchozího roku, může se změna koeficientu dle § 12 projevit nejdříve pro rok 2022.

Cena zemědělské půdy pro stanovení základu daně z nemovitých věcí dle § 5 odst. 1 je pro katastrální území jednotlivých obcí pro rok 2021 stanovena vyhláškou č. 298/2014 Sb. ve znění vyhlášky 548/2020 Sb.

pro daný předmět daně (např. orná půda) pro konkrétní obec či její část a pro příslušné zdaňovací období jsou dostupné na daňovém portálu Finanční správy ČR: https://www.daneelektronicky.cz v sekci Dokumenty / Dokumentace daňového portálu / Daň z nemovitých věcí.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 1/2021.