Daňová povinnost

Od ledna 2024 byla zrušena povinnost registrace k dani z příjmů fyzických osob, ovšem i nadále v upravené podobě je nutné oznamovat nepodání daňového přiznání. Významně se omezila i registrace plátců daní z příjmů s výjimkou zaměstnavatelů, což opět kalí nenápadně zavedená oznamovací povinnost. Naopak beze změny zůstává registrace identifikovaných osob a plátců. Specifické regulační požadavky se nadále vztahují na spotřební a ekologické daně, které spravuje celní správa.

Zákon o daních z příjmů umožňuje několik způsobů, kterými si daňový poplatník může legálně snížit daňovou povinnost. Jednou z těchto možností je právě sleva na dítě, která je oproti jiným slevám specifická, a to především tím, že se jedná o daňový bonus. Daň tedy může být uplatněna nejen do výše samotné daňové povinnosti, ale poplatníkovi může být dokonce vyplacena zbylá část právě ve formě bonusu. Jak již bývá zvykem, je nutné splnit několik podmínek, kterými se bude tento článek zabývat, aby měl poplatník na danou slevu nárok. Jedná se však o slevu daňovými poplatníky velmi často využívanou, a to především z důvodu její vcelku vysoké výhodnosti a jednoduchosti pochopení.

Poplatník podal 24. 4. 2024 dodatečné DPH za 2/2024. Jedná se o snížení daňové povinnosti. Do kdy správce daně by měl DPH zaregistrovat na portále DIS+? Prozatím tam nic není. Vrátí finanční úřad daný přeplatek vycházející z dodatečného DPH automaticky, nebo je potřeba zažádat o tuto vratku? Poplatník nic správci daně na daních nedluží. 

Plátce DPH přijme od ORD z Polska službu, kde se stanoví místo plnění v tuzemsku dle základního pravidla dle § 9 zákona o DPH, pravidlo B2B. Na faktuře uvede polská ORD pouze částku v Eurech. Faktura z DUZP 20. 9. 2023, datum vystavení 25. 9. 2023 a plátce jí přijme a uhradí dne 1. 10. 2023. Uhradí jí ze svého korunového účtu, kde zadá platbu 1 000 EUR, ale banka mu odečte již přímo Kč např. 25 000 Kč + zvlášť naúčtuje poplatky (tj. banka to sama přepočte za ten poplatek). 1) Je správný postup, když si dá plátce do daňové evidence rovnou 25 000 Kč jako daňový výdaj + výdaj 100 na bankovní poplatek? Nemusí přepočítávat např. pevným kurzem fakturu, ačkoliv byla vystavena v Eurech? Jeho výdaj odešel z korunového účtu, a proto se nic nepřepočítává? Je tento postup z pohledu zákona o daních z příjmů správný? 2) A jaký je pohled zákona o DPH – bude fakturu 1 000 EUR plátce přepočítávat k datu DUZP nebo ke dni poskytnutí úplaty, tj. ke dni který nastal dříve? V daném případě musí plátce ke dni DUZP, tj. k 20. 9. 2023 přepočítat 1 000 EUR (užívá pevný kurz k 1. 1. 2023)? Přepočítá základ daně kurzem 24,115, tj. základ daně bude v přiznání na řádku 5. 24 115 Kč a DPH = 5064,15 --> zokrouhleno na 5 064 Kč. Je tento postup z pohledu DPH správný? Pokud by se jednalo o malé částky např. 100 EUR, pak by se již v přiznání zaokrouhlil základ daně 2411,5 na 2412 a daň pak na 506,52 na 507 Kč. Je možné takto postupně zaokrouhlovat jednotlivé faktury? A pak součet, několika faktur takto zaokrouhlený, uvést v přiznání? Plátce má pouze několik faktur do měsíce, a proto je může jednoduše „sečíst v ruce“ na kalkulačce.

Náš klient od nás na začátku období obdržel rozpis záloh, a nastavil si na jejich úhradu např. trvalý příkaz k úhradě. Našemu klientovi dodáváme určité zboží nebo službu, ale např. k datu 30.11. je dodávka tohoto plnění smluvně ukončena. Dne 2.12. obdržíme na základě nezrušeného trvalého příkazu zálohu na období "prosince", ačkoliv již v prosinci nemá dodávka probíhat. Bude tato záloha předmětem zdanění DPH?

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud uzavírá, že si stěžovatel musel být vědom toho, že ve výroční zprávě uvedený podíl 9 % není skutečným (přesným) podílem hodnoty žalobkyní přijatých zdanitelných plnění na jejích celkových výnosech. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, v rozhodném znění (dále jen „daňový řád “), však platí, že „[s]práva daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady“ (zvýraznění doplněno Nejvyšším správním soudem). Tomuto dílčímu účelu (cíli) správy daní se stěžovatel zpronevěřil.

Cílem této informace je seznámení daňových subjektů využívajících kryptoměnu (virtuální měnu či digitální měnu nebo též převodní tokeny) s daňovými povinnostmi, které plynou z činností s kryptoměnou.

Správce daně při stanovení daně podle pomůcek [§ 98 odst. 3 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu] nesmí svévolně vybrat z množiny podnikatelů podobných daňovému subjektu jen ty nejefektivnější, aby právě jejich údaje použil jako pomůcku pro výpočet co nejvyšší výsledné daňové povinnosti daňového subjektu. Jsou-li rozdíly ve výsledcích hospodaření srovnávaných podobných podnikatelů propastné, musí správce daně řádně zdůvodnit, proč vybral pro potřebu pomůcek právě ty nejefektivnější podnikatele.

Nejvyšší správní soud předně souhlasí se stěžovatelem, že účelnost delegace ve smyslu § 18 odst. 1 daňového řádu musí být posuzována v kontextu celého skutkového stavu, nikoliv výhradně ve vztahu ke správci daně.

Nejvyšší správní soud shodně s krajským soudem konstatuje, že nebyla naplněna zákonná podmínka pro posečkání úhrady daně ve smyslu § 156 odst. 1 písm. e) daňového řádu . Podání žaloby, tím méně teprve očekávané podání kasační stížnosti v případě neúspěchu u krajského soudu, samo o sobě nelze považovat za možnost zániku povinnosti uhradit daň, neboť výsledek takového sporu nelze předvídat, resp. není možno výsledek brát v úvahu dříve, než je o něm skutečně rozhodnuto. Stěžovateli tudíž nelze přisvědčit v názoru, že žalovaný měl vyčkat výsledku soudního řízení ve věci přezkumu samotné daňové (odvodové) povinnosti. Správci daně, resp. žalovanému nepřísluší předjímat výsledek soudního přezkumu rozhodnutí o stanovení daně či předpokládat zrušení daňové povinnosti za situace, kdy existuje pravomocné rozhodnutí nadané presumpcí správnosti; pouze tím je správní orgán vázán. Nelze proto přisvědčit námitce, že správce daně postupoval nepřiměřeně, resp. v rozporu s § 5 odst. 3 daňového řádu , pokud nevyčkal soudního rozhodnutí ve věci stanovení daně.

… Daňová povinnost zaniklé právnické osoby přechází na jejího právního nástupce nebo zřizovatele nebo zakladatele, který má povinnost podat v zákonné lhůtě řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení o daňové povinnosti zaniklé právnické osoby. Citované ustanovení však žádným způsobem nestanoví formu učinění takového podání. Neplyne z něj povinnost právního nástupce podat přiznání jménem zaniklé společnosti samostatně, naopak zákon stanoví, že daňová povinnost zaniklé společnosti přechází na právního nástupce, zakladatele nebo zřizovatele. Pokud stěžovatelka podala jediné daňové přiznání a v něm uvedla souhrnně výši odvodů jak z loterií nebo jiných podobných her, které v odvodovém období roku 2012 provozovala ona sama, tak výši odvodů z loterií nebo jiných podobných her, které provozovala její zaniklá právní předchůdkyně, jejíž daňové povinnosti na ni přešly, neporušila žádnou zákonem stanovenou povinnost.

Cílem příspěvku je jednoznačně definovat způsoby pro řádné a účinné uplatnění plné moci ve smyslu naplnění § 27 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. V dalším textu...

Směrnice ATAD V roce 2016 byla v rámci Evropské unie schválena Směrnice Rady (EU) 2016/1164 , kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (dále jen „Směrnice ATAD“). Směrnice ATAD (Anti Tax Avoidance Directive) si dala za cíl „zajistit, aby daně byly placeny tam, kde vznikají zisky a hodnota.“1) Za tímto účelem upravuje 4 daňové oblasti, které by měly umožnit státům lépe zasáhnout proti daňově optimalizačním praktikám a dává členským státům za povinnost je implementovat do svých vnitrostátních předpisů tak, aby jejich úprava byla v celé EU jednotná. Česká republika Směrnici ATAD implementovala daňovým balíčkem – zákonem č. 80/2019 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (dále jen „novela“), jenž byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 27. 3. 2019 a mění mimo jiné i zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZDP “ či „zákon o daních z příjmů “). Podstatné je si říci, že všechny změny, které jsou v souladu s implementací Směrnice ATAD se týkají pouze právnických osob.

Směrnice o zamezení vyhýbaní se daňovým povinnostem Ing. Mgr. Stanislav Kouba 1 Úvod - projekt BEPS Poslední legislativní záměry EU (Evropské Komise) byly iniciovány v návaznosti na projekt OECD...