Dílo autorské

Jak správně postupovat při stanovení správné výše výdajů stanovených procentem z příjmů (tzv. výdajového paušálu) v případě podnikatele, fyzické osoby, který podniká na základě volné živnosti podle přílohy č. 4 živnostenského zákona vedené pod číslem 56 Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály? V rámci této živnosti provádí podnikatel konkrétně tyto činnosti: Činnosti IT specialisty, programátor a grafik. Předmětem jeho činnosti je tvorba počítačových her, což to zahrnuje programování, grafické zpracování, počítačové animace a scénář hry. Výsledky své činnosti poskytuje další subjektům, distributorům, které hry nabízejí, popř. provozují na svých portálech. Podnikatel, autor počítačových her a scénářů, k nim pak pravidelně na základě informací o užívání jeho her koncovými uživateli získává od distributora (zprostředkovatele) odměnu. Domnívám se, že výsledky činnosti uvedeného podnikatele jsou pod ochranou autorského práva, přikládám i citaci z výstupu z Koordinačního výboru mezi GFŘ a KDP ČR č. 04/2014, citace je na konci dotazu. Je moje domněnka je správná? A co má přednost při stanovení správné výše „výdajového paušálu“ u daně z příjmů? Použití § 7 odst 1 písm. b) ZDP, tzn. příjmy ze živnosti a možnost uplatnění 60% „výdajového“ paušálu, nebo použití § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, tzn. příjmy z poskytnutí autorských práv apod. a možnost uplatnění max. 40% „výdajového“ paušálu? Citace z Koordinačního výboru GFŘ a KDP ČR 04/14 z dubna 2014: 5. Příjmy autorů software 5.1 Použité pojmy Software - počítačový program, databáze nebo jejich části4 jako duševní výtvor autora. Pod pojmem počítačový program jsou chápána i díla určená pro jiná zařízení obdobného druhu jako např. mobilní telefony, smartphony, tablety, netbooky, chrombooky, ale i e-booky, čtečky knih, inteligentní brýle nebo hodinky ad., pokud naplňuji znaky autorského díla. Autor software - fyzická osoba5, která je nositelem osobnostních i majetkových práv k software Distributor - právnická nebo fyzická osoba, která vykonává svým jménem a na svůj účet majetková práva k software, včetně poskytování práva na využití nebo užití třetím osobám (koncovým uživatelům), v textu příspěvku zahrnuje různé typy jako „výrobce“ software, softwarehouse, autorizovaný prodejce, dealer, reseller ad. Koncový uživatel - oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, který k ní má vlastnické nebo jiné právo, případně právo k jejímu využití nebo užití s výjimkou jejího dalšího převodu6 5.2 Popis situace Počítačové programy požívají autorské ochrany podle § 2 odst. 2 zákona 121/2000 Sb. autorský zákon, stejně jako databáze, pod podmínkou, že se jedná o vlastní duševní výtvor autora. Týká se to jak dokončeného díla, tak i jednotlivých fází nebo částí. Z dikce ustanovení § 7 odst. 2 ZDP je zřejmé, že dále uváděné případy se netýkají situace, kdy autor tvoří software v pracovně právním vztahu, musí se tedy vždy jednat o samostatnou činnost. V praxi lze většinou odlišit dvoustupňový převod práv k software od autora (autorů) ke koncovým uživatelům: Autor na distributora za úplatu převádí majetková práva, ve smyslu software dále rozmnožovat, upravovat, spojovat s jinými díly a také poskytovat jeho kopie (rozmnoženiny) třetím osobám. Koncoví uživatelé si opatřují vlastnické či podobné právo na užití rozmnoženiny software v souladu s tzv. licenční smlouvou7 nebo licenčními podmínkami8, platí pro ně určitá omezení (např. limitované kopírování software pouze pro účely archivace ad.). Z hlediska úhrad a plateb se ve světle výše uvedeného jedná opět o dva rozdílné mechanismy a právní tituly: Příjmy distributora jsou úhradou za vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu (software) a nejsou tedy příjmem autora. Dílčí závěr č. 5: Pod pojem „příjem autora“ dle § 7 odst. 6 ZDP spadají v případě počítačových programů, databází a jejich částí toliko příjmy, které plynou autorům - nositelům osobnostních a majetkových práv k software jako úhrada za poskytnutí oprávnění k výkonu práv majetkových jiné osobě (distributorovi) a dále příjmy, které plynou autorovi za vytvoření software na objednávku. Výše uvedenou definici naopak nenaplňují úhrady ze strany oprávněných koncových uživatelů rozmnoženin počítačových programů, kteří úplatně nabývají vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího užívání, nikoli za účelem dalšího převodu. Stanovisko GFŘ: Souhlas Jedná se o to, jestli psaní scénářů považovat za autorskou činnost a jaký výdajový paušál pro ni použít. Pan Fiala je uveden v titulcích hry jako autor scénáře. Dodávka scénáře je ale technicky provázána s produktem (nikdy nedodává samostatně scénář, je to součást vytvořené PC hry).

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. ledna 2021 ve věci C-501/19 UCMR-ADA

Poslanci Evropského parlamentu schválili dne 26. 3. 2019 návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „směrnice“), jejímž cílem je přizpůsobit autorské právo v členských státech Evropské unie moderní éře digitalizace, zejména tedy prostředí na internetu. Jelikož tato směrnice může – a bude – mít podstatný vliv na podobu ochrany autorských práv ve všech členských státech Evropské unie, je tento článek zaměřen na nejpodstatnější změny, které může směrnice po její transpozici do vnitrostátního práva přinést, zejména tedy na velmi diskutované a poměrně kontroverzní články 11 a 13 směrnice.

V příspěvku si na příkladech ukážeme postup zdanění autorských honorářů zvláštní sazbou daně dle § 7 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a v daňovém přiznání jako příjmů ze samostatné činnosti. Rovněž se zmíníme o případech, kdy dochází ke zdanění autorských honorářů podle § 6 ZDP jako příjmů ze závislé činnosti a ke zdanění příjmů ze zděděných autorských práv podle § 10 ZDP .

Dne 18. ledna vynesl Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) poměrně překvapivý rozsudek týkající se uplatnění DPH u autorských práv, který patrně změní zavedenou praxi. A jak je to v těchto případech pravidlem, tak se závěry tohoto rozsudku budou aplikovat zpětně, takže plátci by si měli zkontrolovat, jak v těchto případech postupovali.

Autorské honoráře – zdanění, pojistné – I. část Ing. Ivan Macháček Vymezení autorského práva Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o...