Diskriminace
Zaměstnanec pracuje ve firmě jako řidič. Řidiči jsou odměňováni měsíční tarifní mzdou a osobním ohodnocením. Zaměstnanec byl dlouhodobě nemocný (nepracovní úraz) a po nástupu do práce zjistil, že všichni řidiči mají zvýšenou základní tarifní mzdu a jemu zaměstnavatel zvýšení mzdy nepřiznal i když splňuje všechny podmínky. Může zaměstnavatel zvyšovat měsíční tarifní mzdu jen někomu nebo je zvýšení mzdy pro všechny zaměstnance. Osobní ohodnocení je nenároková složka mzdy. Pokud zaměstnavatel odebere zaměstnanci osobní ohodnocení , existují nějaká pravidla i pro zaměstnavatele. Musí mu sdělit, na jak dlouho mu odebírá osobní ohodnocení nebo vše záleží na vůli zaměstnavatele.
Zaměstnavatel se rozhodl poskytovat zaměstnancům navíc placené pracovní volno, tzv. free day. Výši nároku pro každého zaměstnance stanovil podle odpracovaných/zameškaných směn v předcházejícím pracovním roce, konkrétně, že zameškaných 5 pracovních dnů z důvodu nemoci krátí nárok na free day o 1 den. Chci se ujistit, zda se nejedná o diskriminační postup, domnívám se ale, že ne, když i např. nárok na dovolenou vychází z počtu odpracovaných směn.
- Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2019, sp. zn. 9 Afs 103/2018 , www.nssoud.cz
- Článek
České pracovní právo je ovládáno zásadou zákazu diskriminace. Je vyžadováno, aby bylo naplňováno právo na rovné zacházení ve vztahu zaměstnavatele ke svým zaměstnancům. Právo rovného zacházení se dotýká v prvé řadě především rovného zacházení pro muže i ženy. Rovnost žen a mužů se dotýká celé řady problémů v pracovním právu. Jedním ze stěžejních je odměňování mužů a žen, kdy v současnosti stále existuje stav, kdy ženy jsou odměňovány jinak, a to obvykle hůře než muži.
- Článek
Dne 8. prosince 2010 byl ve Sbírce zákonů publikován pod číslem 346/2010 Sb. předpis s účinností od 1. ledna 2011 novelizující zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „novela“ a „zákon o daních z příjmů“). Novela je obecné veřejnosti známa zejména z titulu zrušení osvobození příjmů z provozu elektráren z ekologických zdrojů, především solárních elektráren. Autoři tohoto článku si kladou za cíl posoudit novelu z pohledu evropského práva. Článek se zabývá nejen ustanoveními, která byla do konečného znění novely vtělena, ale i ustanoveními, která byla předmětem diskusí v rámci legislativního procesu.