Dluh

Jak správně účtovat vklady klientů do dluhopisů vydávaných společností, včetně zaúčtování úroků? Společnost vydává dluhopis, který si klient zakoupí. Jaký je správný způsob zaúčtování této transakce v účetnictví? Mělo by být v bance zaúčtováno jako: MD 221/D 379 (závazek vůči klientům), nebo MD 221/D 473 (vydané dlouhodobé dluhopisy), popř. MD 221/D 241 (vydané krátkodobé dluhopisy). A vyplacené úroky z dluhopisu jako MD 562/D 221?

V návaznosti na předchozí ročníky oddlužovací akce známé pod pojmem „milostivé léto“ přichází Ministerstvo financí s dalším kolem této akce. Letošní milostivé léto má však nejužší záběr a týká se pouze dluhů na zdravotním pojištění.

V dnešním článku se zaměříme na problematiku zaniklých dluhů, konkrétně z pohledu dlužníka. Prozkoumáme, jaké situace mohou vést k zániku dluhu, jaké jsou právní důsledky pro dlužníka a jak se tento proces odráží v jeho finanční situaci. Cílem je poskytnout dlužníkům ucelený přehled o této problematice a pomoci jim lépe porozumět svým právům a povinnostem.

Pro civilněprávní praxi lze za velmi zajímavý označit rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 10. 2023, sp. zn. 28 Cdo 1217/2023, který nahlížel na právní problematiku „plnění za jiného“, a to v podstatných detailech.

To, že si správce daně zajistil díky právní úpravě v § 242 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “, příp. „daňový řád “) svým způsobem specifické postavení oproti ostatním věřitelům (účastníkům insolvenčního řízení), už dnes nikoho nepřekvapuje. Jak přistupovat k samotné aplikaci tohoto ustanovení DŘ ve vztahu k insolvenčnímu řízení už také judikatura Nejvyššího správního soudu, popř. Ústavního soudu z větší části vysvětlila, avšak i přesto dochází občas k určitým excesům, na které je vhodné poukázat v rámci celkové osvěty této společnosti. Typickým příkladem mohou být snahy některých správců daně „předbíhat“ ve frontě se zbývajícími věřiteli i v případech, kdy je dlužníkem v úpadku daňový subjekt a tento úpadek je řešen konkursem. V průběhu tohoto konkursu se navíc zjistí, že jde o tzv. „předlužený“ konkurs, jelikož z rozvrhového usnesení vydaného v rámci tohoto insolvenčního řízení vyplývá, že stav majetkové podstaty, resp. dosažený výtěžek z jejího zpeněžení neumožní ze 100 % uspokojit všechny pohledávky za majetkovou podstatou, pohledávky jim postavené na roveň a zajištěné pohledávky v rozsahu stanoveném v § 167 a 298 zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ “, příp. „insolvenční zákon “).

Pro civilně právní praxi lze za velmi zajímavý označit rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. října 2023, sp. zn. 28 Cdo 1217/2023, který nahlížel na právní problematiku „plnění za jiného“, a to v podstatných detailech

Společnost A se dostala do potíží a nesplácí své závazky. Společnost B (se stejným jednatelem) na základě dohody o přistoupení k dluhu tyto závazky přebrala. Jak je toto řešeno daňově? Ve společnosti A daňový náklad ? Některé závazky jsou v nákladech již roku 2022. Ve společnosti B jako nedaňový náklad nebo jako pohledávka za jednatelem? Děkuji

Uznání dluhu může být i jednostranným právním jednáním, kdy dlužník potvrdí, že uznává dluh z určitého titulu co do důvodu a výše. Doporučujeme však formu dohody, pokud mají být dohodnuty i jiné podmínky, jako například splátkový kalendář.Uznání dluhu posiluje postavení věřitele - pokud dlužník svůj dluh uzná co do důvodu a výše, je poté v případném soudním řízení na dlužníkovi, aby prokázal, že dluh neexistuje. Posiluje to tedy procesní postavení věřitele. Dále to má vliv na běh promlčecí lhůty, kdy se právo promlčí za deset let po splatnosti dluhu, která je uvedená v uznání dluhu. Pokud je ujednáno plnění dluhu ve splátkách, každá splátka se promlčuje deset let po její splatnosti. Pokud je dluh zajištěn ručitelem, poté je uznání dluhu vůči němu účinné, vysloví-li s tím souhlas.

...

Plátci pojistného, tedy subjekty, kterým může vzniknout dluh u zdravotní pojišťovny, jsou ve zdravotním pojištění: – hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (platící pojistné za sebe a za své zaměstnance), – samoplátci, mezi které řadíme: – osoby samostatně výdělečně činné, – osoby bez zdanitelných příjmů. Tento dluh může mít různou podobu. Zdravotní pojišťovny jsou ze zákona povinny uplatňovat, tedy vyměřovat a v případě nezaplacení vymáhat dlužné pojistné a penále. Takto musí bez výjimky postupovat vůči všem dlužícím subjektům. Naproti tomu pokutu za porušení zákona uložit mohou, ale také nemusí. Co dělat, když jste se ocitli v informačním systému zdravotní pojišťovny jako dlužník? Především – aktivně situaci řešit. O tom, že jste se stali dlužníky, buď dobře víte sami, anebo vám to připomene zdravotní pojišťovna, která vás o existenci vašeho dluhu (i v jejím vlastním zájmu) v rámci desetileté promlčecí doby nepochybně sama uvědomí.

Fyzická osoba (zároveň společník společnosti) má závazek z titulu půjčky. Došlo k uzavření dohody o přistoupení k dluhu dle § 1892 občanského zákoníku, kdy ke smlouvě o půjčce přistoupila také společnost. Jistina zatím není splácena, ale ze společnosti došlo k úhradě úroku z půjčky. Prosím o potvrzení správnosti následujícího postupu: tím, že nedošlo k převzetí dluhu, ale pouze k přistoupení, je nutné úroky z půjčky účtovat jako pohledávku vůči společníkovi (případně snížení historického závazku vůči společníkovi). Tím, že splatit půjčku může buď fyzická osoba (společník), nebo společnost, nelze úroky účtovat do daňově uznatelných nákladů.

Fyzická osoba nepodnikatel přijal půjčku 5 mil Kč, která byla standardně úročena úrokem 10%. Po 2 letech dlužník zemřel, v okamžiku úmtí činil dluh 6 mil Kč (5 mil. jistina, 1 mil. úroky). Dědic přijal dědictví, přešel na něho dluh 6 mil Kč. S věřitelem se dohodl, že uhradí 5.400.000 Kč. Jak je třeba daňově naložit s odpuštěnou částí dluhu? Pokud bych tuto otázku zobecnil a předpokládal, že dlužník nezemřel a dohodne se s věřitelem, že mu část závazku promine a dlužník splatí pouze 5,4 mil Kč, popřípadě jen 4 mil Kč. Jak by v této situaci vypadaly daňové povinnosti dlužníka? 

Ustanovení § 23 odst. 3 zákona o daních z příjmů říká: výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela. Firma, plátce DPH, hodně let obchodovala zbožím, které dovážela z Ruska. Minulý rok kvůli sankcím firma přestala obchodovat s Ruskem a nestihla uhradit faktury za koupené zboží. Faktury nelze uhradit – žádná banka neprovede úhradu, protože dodavatel zboží se dostal do mezinárodního sankčního seznamu. Firma chce uhradit dodavateli, má peníze, ale to nejde kvůli sankcím. V roce 2024 firma bude musit podle § 23 odst. 3 zákona o daních z příjmů výsledek hospodaření zvýšit o výši neuhrazeného dluhu. Jakým způsobem je možná řešit tuto situaci, protože, firma nemůže za to, že neexistuje možnost uhradit dluh? Zvyšovat výsledek hospodaření o několik milion korun firma nechce. Porušovat zákon firma také nechce. 

Základní povinností každé skupiny plátců ve zdravotním pojištění je řádné placení pojistného (záloh na pojistné u OSVČ) ve prospěch příslušné zdravotní pojišťovny. Pohledávky na pojistném a na penále tak mohou vzniknout u plátců pojistného, kterými jsou (mimo stát): a) hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance), b) samoplátci, mezi které řadíme: osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

Společnost s ručením omezeným již několik let nevyvíjí žádnou činnost. Na účtu 365 má zůstatek. Jedná se o půjčky a vklady společníků do pokladny a na BÚ. Peníze byly použity na nákup a rekonstrukci nemovitosti. Nemovitost byla již prodána a část dluhu se společníkům tímto splatila. Společnost již nemá na pokladně a běžném účtu žádný zůstatek. Zbývající dluh není z čeho splatit. Jednatel svolal valnou hromadu, kde se se společníky dohodli, že zbývající dluh již nebudou od společnosti požadovat. Jako externí účetní jsem se o konání valné hromady dozvěděla se značným zpožděním, kdy už přiznání k DPPO bylo podáno. Mohu na základě rozhodnutí valné hromady o odpuštění zbývajícího dluhu, v roce, kdy se konala valná hromada zaúčtovat převod dluhu z účtu 365 na účet 648 a podat dodateční přiznání k DPPO. Je tento postup správný nebo lze řešit jiným způsobem? Některé vklady od společníků jsou již z roku 1997. Nejsou tyto již promlčeny? O likvidaci společnost zatím neuvažuje.

Obdrželi jsme z OSSZ splátkový kalendář na dlužné pojistné za zaměstnance. Měsíční splátka zahrnuje jak dlužné pojistné tak i penále. Splátky jsou rozpočítané na 36 měsíců. Jak zaúčtovat měsíční splátku? Rozpočítat si dlužné penále na počet měsíců (36) a každou měsíční splátku rozdělit na pojistné a penále. Nebo penále zaúčtovat až po doplacení dlužného pojistného?

Firma A převzala dluh firmy B vůči pivovarům z titulu poskytnutých peněž.prostř. na budoucí plnění - odměna za odběr. ( původně 2mil Kč na 5let při splnění ročního odběru). Záloha byla tedy u firmy B vedena na účtě výnosů příšt.období. Nyní došlo k převzetí závazku vůči pivovarům (tj.nevyčerpaná část ve výši 800tis Kč) z firmy B na firmu A. Jaký bude postup účtování při převzetí závazku u nové firmy, a případně má nějaké daňové dopady ? 

Základní povinností zákonem stanovených skupin plátců je především řádné hrazení pojistného, resp. záloh na pojistné u OSVČ. Kromě státu, jehož prostřednictvím jsou realizovány zdravotním pojišťovnám platby za tzv. „státní pojištěnce“, rozlišujeme další skupiny plátců, a to: a) hromadné – zaměstnavatelé, b) individuální – osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, kdy se v tomto příspěvku zaměřím na zaměstnavatele jako na rozhodující skupinu plátců pojistného, kteří hradí pojistné jak sami za sebe, tak odvádějí i pojistné sražené zaměstnancům. Pojistné hrazené zaměstnavatelem musí být za příslušný kalendářní měsíc odvedeno (připsáno na účet) zdravotní pojišťovny nejpozději k 20. dni následujícího kalendářního měsíce. Zaměstnavatel je povinen pojistné sražené zaměstnanci odvést zdravotní pojišťovně společně s částkou pojistného, které hradí jako zaměstnavatel. Jestliže zaměstnavatel strhává zaměstnanci pojistné, které zdravotní pojišťovně neodvádí, může být toto jeho počínání dokonce předmětem trestního stíhání. Pokud není pojistné placeno zaměstnavatelem včas a ve správné výši, vzniká dluh na pojistném včetně souvisejícího penále. V uplatňování a následném vymáhání nezaplacených pohledávek jsou zdravotní pojišťovny nekompromisní, neboť platby od zaměstnavatelů představují v portfoliu jejich příjmů významnou položku.

Jsme škola, příspěvková organizace. V rámci naší doplňkové činnosti (plátce DPH) vystavujeme faktury odběratelské - obědy pro cizí strávníky. DPH promítnu v kontrolním hlášení a daňovém přiznání ke dni vystavení faktury. Někteří naši odběratelé uhradí fakturu dlouho datu splatnosti, někdy až 2 měsíce. Zajímá mne, zda můžeme požadovat úrok z prodlení úhrady - tedy zda můžeme toto uvádět na vystavené faktuře pro případ, že by k tomuto mělo případně dojít. Jak případné úroky danit (pokud se daní)?

Mezi největší problémy současnosti patří astronomické schodky státního rozpočtu a celkově hospodaření našeho státu. V tomto ohledu jsou proto municipality spíše ukázkou toho, jak by měl anebo mohl hospodařit stát z hlediska vyrovnaných rozpočtů, nicméně nezaškodí se podívat na to, jak pamatuje platná právní úprava na případné zadlužení obcí a zda poskytuje při řešení tohoto zadlužení nějaká koncepční východiska pro případ, že by v důsledku špatné ekonomické situace docházelo masivně k předlužení obcí a bylo nutno na tento problém smysluplně reagovat.