Dodání zboží

lze nějak vyřešit následující situaci z pohledu DPH ke spokojenosti všech tří stran? Dodavatel (A) vystavuje fakturu odběrateli (B) na zboží. Odběratel zboží obratem prodává novému odběrateli(C). Odběratel (B) je vlastně jakýsi prostředník v obchodu, jelikož zboží nejprve koupí a obratem prodá s vyšší cenou. Důvodem nákupu a prodeje je následný prodej umožňující novému odběrateli (C) zaplatit fakturu na zboží ve 12-ti splátkách. Nákup a prodej je klasicky fakturován, 1. faktura mezi A a B a 2. faktura mezi B a C , mezi všemi stranami vzniká kupní smlouva o následném prodeji . Všichni účastníci jsou plátci DPH. Jde o to, že dodavatel (A) přijal zálohu rovnou od konečného odběratele (C), na tuto zálohu mu vystavil daňový doklad k přijaté platbě. Když došlo k předání zboží (cca za měsíc od přijaté zálohy) vystavil dodavatel (A) konečnou fakturu odběrateli (B), kde uvedl celkovou cenu zboží a od ceny odečetl zaplacenou zálohu i s odečteným DPH z dokladu k přijaté platbě. Ale problém je v tom, že fakticky platbu neplatil dodavateli (A) odběratel (B), ale odběratel (C). Odběratel (B) vystaví posléze fakturu odběrateli (C) a tato faktura bude znít na celkovou částku zboží. Odběratel B má problém s odečtenou zálohovou platbou s rozepsaným DPH z faktury, jelikož ji neplatil. Mezi stranami sice existuje trojstranná kupní smlouva, kde je řečeno, že záloha bude placena rovnou od odběratele (C) dodavateli (A), ale teď si nevíme rady s DPH ze zálohy. Cena zboží se musí fakturovat celá, tu nelze ponížit o zaplacenou zálohu. Je nějaká jiná varianta jak DPH na fakturách vyřešit, aby nemusel dodavatel (A) vystavit dobropis na daňový doklad k přijaté platbě?

Prosím o radu, jak se správně postavit k fakturaci z hlediska DPH : Český plátce prodává Slovenskému plátci / disponujícímu českým DIČ / , výrobní nástroj, který si český plátce nechal vyrobit v Německu, nástroj byl z Německa převezen do Itálie na finální úpravy. V čase fakturace slovenskému plátci se výrobní nástroj nachází fyzicky v Itálii, po dokončení úprav ale bude převezen do České republiky / dopravu zabezpečí český plátce / , do závodu českého plátce, kde trvale zůstane. / jde o nástroj, na kterém český plátce vyrábí sériově pro slovenského plátce / . V jakém režimu DPH má správně český plátce fakturovat?

Osoba neusazená v tuzemsku, se sídlem v Lucembursku, registrovaná k DPH v ČR, prodá zboží tuzemskému plátci DPH. Zboží je vyskladněno ze skladu obchodního partnera v ČR, a dodáno v rámci ČR kupujícímu. Prodávající bude fakturovat toto dodání zboží pod svým českým DIČ a s 21% DPH, je to tak?

Společnost s.r.o., plátce DPH, registrovaná k dani pouze v České republice, nakupuje zboží (stroj) v Itálii (italský plátce DPH), které je přímo přepraveno na Slovensko (slovenský plátce DPH). Lze v tomto případě uplatnit postup formou třístranného obchodu, pokud jde o dodání zboží s instalací? Instalaci zajištuje česká společnost. Pokud ano, je problém, že pořízení a dodání zboží nejsou uvedeny ve stejném přiznání (měsíci)? Jinými slovy, je možné na řádek 30 (pořízení zboží) uvádět v moment přijetí faktury od italského dodavatele a na řádku 31 (dodání zboží) uvádět až v moment vystavení slovenskému zákazníkovi, tedy po dokončení instalace, která může trvat několik měsíců?

Jsme e-shop a prodáváme do EU a Švýcarska, zákazník vyplnil fakturační adresu (na firmu) ve Švýcarsku (tedy třetí země), ale dodací adresu do Francie (v adrese není uvedena firma, pouze adresa občana). Zboží bude odesláno z České republiky do Francie. DPH podáváme přes OSS. Jaký vliv má v tomto případě fakturační adresa na DPH? Bude sazba na faktuře dle Francie, tedy podle země dodání, nebo kvůli fakturační adrese to bude jinak? Jak bude tento pohyb zboží vykázaný v daňovém přiznání?

Český plátce DPH je v rámci třístranného obchodu v postavení prostřední osoby. Obchod vykazuje na ř. 30 a 31. Otázka, je zda je možné, aby bylo pořízení zboží vykázáno např. v měsíci září (ř. 30) a dodání zboží (ř. 31) měsíci říjnu, tzn. pořízení a dodání nebude v jednom zdaňovacím období. 

Jsme plátci DPH a přijali jsme fakturu za zboží od plátce z EU (v srpnu), ale zboží nám přišlo částečně v září a na druhou část čekáme až nám jí propustí celníci, takže to bude pravděpodobně až během října. V jakém období a jak bych měla fakturu zaúčtovat? 

V první části průvodce velkou novelou DPH se věnujeme mimo jiné změnám při registraci plátce, stanovení místa plnění u virtuálních přístupů na akce, zrušené fikci dodání po dovozu zboží a naopak zavedení fikce úhrady daně při pořízení nového dopravního prostředku plátcem. Limit pro registraci plátce se bude počítat za kalendářní rok. Kromě obratu v tuzemsku ve výši 2 mil. Kč bude mít vliv na registraci plátce i obrat v Evropské unii ve výši 100 000 EUR (2 536 500 Kč). Dále se rozšíří důvody vzniku identifikované osoby o situaci, kdy osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, poskytne úplatu, ze které jí vznikne povinnost přiznat daň. Pokud bude fakturována osobě nepovinné k dani účast na akci, která je přenášena nebo jinak zpřístupněna virtuálně, bude místo plnění určeno dle příjemce služby. V případě právnické osoby ve státě jejího sídla, u fyzické osoby ve státě jejího pobytu. Novela ruší fikci dodání, podle níž se za dodání zboží za úplatu také považovalo předání dovezeného zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu, v tuzemsku bez změny vlastnického práva do okamžiku převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. Nové znění § 19c odst. 5 zákona o DPH bude ze strany finančního úřadu považovat DPH z pořízení vozidla za zaplacené, pokud plátce nový dopravní prostředek plně vloží do obchodního majetku, bude u něj mít nárok na odpočet v plné výši, nebude nespolehlivým plátcem a nebude mít nedoplatek na finančním úřadě.

Prosím o posouzení našeho řešení situace. Český plátce dodává jako prostředník na Ukrajinu počítačový hardware a poté poskytuje (jako prostředník) i nastavení softwaru těchto zařízení na dálku.   A) Hardware je pořizován od rakouského dodavatele, plátce DPH, který zajišťuje celní formality a je uveden jako vývozce na celním prohlášení. Zboží je dopravováno z Rakouska na Ukrajinu bez vstupu na území ČR. Dopravu zajišťuje rakouský dodavatel. Vlastnické právo je převedeno dodáním hardware na místo odběratele.   B) Nastavení softwaru provádí na dálku maďarská společnost po té, co je hardware dodán odběrateli na Ukrajině a zprovozněn jeho vlastními silami. Nastavení softwaru český plátce fakturuje samostatně.   Řešení A) Ve výše popsané situaci bude místem plnění pro DPH Rakousko, protože zde začíná přeprava zboží. Rakouský dodavatel uplatní osvobození od DPH při vývozu na faktuře českému prostředníkovi. U českého dodavatele při fakturaci se jedná o dodání zboží s místem plnění ve třetí zemi, které není předmětem české DPH. V DAP DPH uvede plnění na ř. 26. Na faktuře ukrajinskému odběrateli DPH nebude figurovat. Český plátce měl by zjistit, jestli mu nevznikají povinnosti spojené s DPH na Ukrajině.   Řešení B) Služba nastavení softwaru je fakturovaná maďarským plátcem DPH českému plátci DPH a má místo plnění podle § 9 odst. 1 českého zákonu o DPH v ČR a měla by být fakturována v režimu reverse charge. Český plátce posílá fakturu za službu ukrajinskému odběrateli, přičemž tato služba má podle § 9 odst. 1 českého zákona o DPH místo plnění na Ukrajině. To znamená, že tato služba není předmětem českého DPH a v českém daňovém přiznání k DPH česká firma uvede tuto dodávku na řádek 26.

Tuzemský plátce DPH dodá zboží do DE. Dopravu zajišťuje odběratel (plátce DPH) z DE. Na CRM je jako příjemce plátce z DE, místo vykládky je však u klienta našeho odběratele. Musí být na CRM i místo vykládky adresa našeho odběratele z DE? Nevíme kým odběratel našeho klienta je, zda je nebo není plátcem DPH. Chceme abychom měli dodání zboží osvobozené od daně, aby nenastala situace, že zboží náš odběratel dodá neplátci DPH a zde se již nebude jednat o dodání zboží do EU.

Společnost, plátce daně, dodává zákazníkovi rekuperační jednotky, včetně zpracování projektu a montáže. Dopravu v tomto případě účtuje v jednom balíčku na 601. Je to v pořádku, neměla by být doprava účtována zvlášť jako služba na 602? Je v pořádku, pokud účetní jednotka účtuje dopravné u jednoho typu výrobků na 601 a u jiného typu výrobku na 602? Bylo by lépe sjednotit? 

Obchodní firma má pronajatý stánek na veletrhu. Od pořadatele má přijatou fakturu za služby za pronájem stánku. Dle smlouvy o sponzoringu jí je na akci propagováno logo, je vidět jako sponzor na webových stránkách apod. Na druhou stranu se ve smlouvě o sponozingu zavázala na akci přispět svoje zboží, které souvisí s tematikou veletrhu, v nákupní ceně 10 000 Kč bez DPH. Firma si z toho zboží odečetla DPH 2 100 Kč již ve starším přiznání. Musí odvést DPH při poskytnutí zboží na akc,i a to na ř. 1 nebo nějakou korekcí dřívější odpočtu, nebo nikoliv (nejedná se o darovací smlouvu, ale o sponzoring)? 

Plátce DPH koupil osobní automobil a neuplatnil DPH na vstupu. Automobil má částečně pro svoji osobní potřebu, odpisy uplatňuje poměrně podle počtu ujetých km pro podnikání a pro osobní potřebu. To byl také důvod, proč si nechtěl komplikovat účetnictví ještě odpočtem DPH. Nyní automobil prodává za nižší cenu než nákupní. Musí při prodeji odvést DPH? 

Český plátce DPH prodává zboží osobě registrované k dani ve Velké Británii. Zboží bude z Česka dodáno polskému odběrateli, který je třetím účastníkem obchodu. Dopravu zajišťuje podnik z Británie, který nemá VAT ID žádné z evropských zemí. Prosím o vyhodnocení našeho řešení situace. Podle nás se jedná o dodání zboží v řetězci s netypickým prvkem – prostředníkem bez evropského VAT ID. Proto český dodavatel nemůže fakturovat dodávku s osvobozením od DPH podle § 7 odst. 3 písm. a) ZDPH. Český dodavatel bude fakturovat s českou DPH. Pak britský podnik bude moci na svojí faktuře do Polska uplatnit osvobození od DPH podle § 7 odst. 3 písm. b) ZDPH. Dnem uskutečnění dodávky do Polska britskému podniku vznikne povinnost registrovat se k české DPH podle § 6c odst. 3 ZDPH. Po obdržení českého DIČ, britská firma předa ho dodatečně koncovému zákazníkovi do Polska a českému dodavateli pro KH. 

Proč je důležité sledovat judikaturu DPH? Máme přece zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), kde jsou popsány základní vztahy a principy – resp. pravidla, podle kterých se uplatňuje či neuplatňuje na určité transakce DPH. Nestačí proto pro potřeby jakékoli osoby povinné k dani znát pouze tento zákon? Někomu to stačit může, nicméně podle mého názoru je to stejné, jako když půjdete na fotbalový zápas se znalostmi typu: hraje proti sobě 11 hráčů, doba hry je 90 minut plus nastavení a zvítězí ten, kdo dá více gólů. Tyto informace vám postačí k tomu, abyste se během utkání orientovali v tom, co se na hřišti děje. Může ovšem nastat třeba situace, kdy se v pokutovém území bránící hráč dotkne rukou míče, což někdy znamená pokutový kop pro soupeře, a jindy zase ne. Jaké faktory musí brát rozhodčí v potaz v případě těchto situací? Rozhodčí posuzuje např. pozici ruky, zvětšení postavy hráče, vzdálenost mezi hráčem a míčem. To vše je třeba vyhodnotit jako celek při dané herní situaci. Tady pak rozhodčí čerpá ze zkušeností z historie a z výkladových stanovisek rozhodcovské komise. Stejně tak, jak je důležité pro fotbalové týmy se orientovat v těchto situacích, je důležité pro osoby povinné k dani mít přehled o výkladu určitých daňových pojmů. Zde se dá poukázat například na meze vyhledávací činnosti správce daně, osobu deklarovaného dodavatele a odběratele, úplatu v souvislosti s plněním, materiální doručení, povinnost správce daně vydat výzvu k podání dodatečného daňového přiznání atp.

Naše firma dodala náhradní díly firmě "B" na základě kupní smlouvy. Díly byly dodání ve dvou termínech (březen a květen) , ale fakturace proběhla až po dodání všech objednaných dílů, tedy v květnu. A chci se zeptat z pohledu DPH, zda se správně mělo fakturovat po každé dodávce dílů( tedy v březnu a v květnu) nebo zda je možné díly vyfakturovat, až když byly dodány všechny. Ve smlouvě není uvedeno, že fakturace musí být až s kompletní dodávkou dílů. Ale zákazník chtěl pouze jednu souhrnnou fakturu.

OSVČ, neplátce DPH, prodává na dálku (ebay.com) zboží zákazníkům v EU, jak koncovým spotřebitelům, tak i podnikajícím osobám neplátcům DPH a firmám s EU DIČ. Při překročení hranice tržeb u EU přeshraničních prodejů 10 000 EUR/rok je nutné z těchto prodejů odvádět DPH v zemi dodání zboží. Započítávají se do tohoto limitu i prodeje podnikajícím osobám/firmám s EU DIČ? Jaké další povinnosti z pohledu DPH mohou OSVČ vzniknout? Může se do systému OSS zaregistrovat neplátce DPH?

Plátce DPH prodává vozidlo do třetí země. Vozidlo je opatřeno vývozovou registrační značkou, v technickém průkazu je uveden nový majitel ze třetí země. Je toto dostačující doklad k osvobození prodeje od DPH? 

Dodavatel z EU vyslal svého zaměstnance - servisního technika z EU k našemu CZ zákazníkovi. Díly potřebné pro opravu si přivezl s sebou - nám vystavil fakturu na všechny díly, které k zákazníkovi vezl. Nemáme tedy žádný důkaz o přepravě do ČR. Je to takto v pořádku? Musíme si sehnat důkazní prostředky od dodavatele? Případně jaké? Díly, které při opravě neupotřebil, přivezl zpět dodavateli do EU. Dodavatel nám vystavil dobropis na tyto nepoužité díly. Požaduje od nás vystavení dodacího listu na tyto díly. Můžeme přijmout dobropis, kde opět nemáme žádný důkazní prostředek, o přepravě vrácených dílů dodavateli do EU? Je nutné mít důkazní prostředek?

Firma (A) vyrábí výrobky. Většinu těchto výrobků hned prodá svému hlavnímu distributorovi (B) a to z důvodu skladových – A nemá dostatek prostor. Na tyto prodeje je vystavena klasická faktura, která je uhrazena a přechází vlastnictví. B následně obsluhuje prodeje na území ČR. Pak ale nastávají situace, kdy dochází k tomu, že A svým jménem dodává zboží do EU (nebo na vývoz). Jelikož ale A nemá své skladové zásoby, tak prodává zboží, které má na svém skladu B. To funguje tak, že A vystaví opravný daňový doklad na B, tím pádem dostane zboží dokladově na svůj sklad a následně A vystaví fakturu na odběratele v EU (nebo vývoz). Jak je to z pohledu DPH (opravné doklady) a DPPO (v případě, že by B prodávalo zpět A za cenu, za kterou původně nakoupilo)?