Dodání zboží do jiného členského státu

Český plátce (s.r.o.) vyfakturuje rovněž českému plátci dodání zboží, ale toto zboží bude dodáno na Slovensko. Bude takto fakturace s českou DPH nebo se jedná o osvobozené plnění?

OSVČ, plátce DPH, prodal v září 2024 elektronické cigarety, které nepodléhaly spotřební dani slovenskému neplátci DPH. Tento prodej jsme zatížili českou DPH a uvedli v daňovém přiznání na ř. 1, do kontrolního hlášení jsme to nedávali. Byl náš postup správný?

Odběratel cizinec EU/Nizozemec požaduje na základě objednávky a předložení informací o plátcovství DPH v NL (kontrola přes Vies) že bude zboží, stav.materiál přebírat jím pověřená osoba, která zboží bude převážet mimo ČR do NL svým vlastním automobilem - provádí pro něj stavební práce. Odběratel požaduje, aby DD faktura na zboží byla vystavena bez Dph v režimu Revers charge. Vedení odsouhlasilo nákup zboží bez Dph. Požadovali jsme po pověřené osobě tedy čestné prohlášení, že zboží bylo skutečně dodáno na místo určení mimo ČR a potvrzení o předání v NL od odběratele. Jaké další dokumenty mohu požadovat k prokázání, že zboží skutečně bylo doručeno mimo ČR? DD faktura byl vystaven v režimu Revers charge - bez Dph za období 5,6,7.24. Nyní - zboží se dopravuje na místo v ČR, kdy pověřená osoba tvrdí, že bude následně zboží odvezeno do NL, nemáme důkaz že je zboží převezeno mimo hranice ČR a vystavili jsme DD fakturu s Dph v 8.24, kdy nám zákazník odmítá faktury s dph zaplatit a chce DDfakturu bez Dph? DD vstoupil do hlášení DPH+KH za 8.24. Dodá - li mi nyní 10.24 potvrzení o dovezení zboží do NL v měsíci 8.24, jak provést opravu DDfaktury, DPH a KH ? Vystavit v měsíci 10.24 opr.daň.doklad jen na dodané zboží, (bude-li mít potvrzení o dodání od odběratele) a dopravu v ČR ponechat s 21% ? A vystavit nový DD jen na zboží v režimu Revers charge ? Oprava DD bude v období 10.24 v DPH,KH a SH nebo dojde k opravám i za období 8.24 ?! Bude k prokázání dodání do NL dostačovat čestné prohlášení od pověřené osoby a odběratele? Jak jinak řešit situaci a vyhnout se riziku, zda zboží skutečně překročí hranice ČR?

Česká společnost, plátce DPH, má v plánu dodat zboží firmě do Estonska, plátci DPH, která následně plánuje zboží vyvézt na Ukrajinu. Bylo domluveno, že firma z Estonska zajistí přepravu na své náklady a zboží bude dodáno a vyloženo v Estonsku. Estonská firma si pak ve své režii uskuteční vývoz na Ukrajinu. Obdrželi jsem ale informaci, že firma z Estonska si domluvila místo vykládky v Polsku a odtud bude uskutečněn režim vývoz na Ukrajinu. Nyní si ale nejsme jisti, když zboží pojede do Polska, a nikoliv do Estonska, zda splníme podmínku pro osvobození § 64 zákona o DPH - Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu. Firma z Estonska tvrdí, že nám veškeré přepravní papíry potvrdí. Bude se prosím jednat o osvobozený režim, když je místo vykládky v jiném státě? 

Tuzemský plátce DPH dodá zboží do DE. Dopravu zajišťuje odběratel (plátce DPH) z DE. Na CRM je jako příjemce plátce z DE, místo vykládky je však u klienta našeho odběratele. Musí být na CRM i místo vykládky adresa našeho odběratele z DE? Nevíme kým odběratel našeho klienta je, zda je nebo není plátcem DPH. Chceme abychom měli dodání zboží osvobozené od daně, aby nenastala situace, že zboží náš odběratel dodá neplátci DPH a zde se již nebude jednat o dodání zboží do EU.

Česká s. r. o. (dodavatel-plátce DPH) realizuje dodávku zboží na Slovensko (odběratel, též plátce DPH). DPH bude odvádět odběratel v rámci dodání zboží do jiného státu EU na Slovensku. K předání zboží dojde v průběhu měsíce září a k tomu datu bude vystavena faktura. Pokud dodavatel obdržel ke dni 30. 8. na účet od odběratele zálohu, musí za měsíc srpen vystavit daňový doklad k přijaté platbě, ačkoli s nulovou DPH, a uvést zálohu do souhrnného hlášení za srpen, nebo zda stačí vystavit až konečnou fakturu v září na celkovou částku hodnoty zboží, tuto částku uvést do souhrnného hlášení a zálohovou platbu z pohledu DPH v srpnu neřešit?

Odborný příspěvek má za cíl přiblížit specifika dokazování na DPH v případě dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie (dále též „JČS“). Tato oblast je aktuálně odbornou veřejností pečlivě sledována, jelikož v rámci správního soudnictví se řeší otázka, zda je možné při dodání zboží do JČS aplikovat pravidla vyplývající z judikatury vztažené ke vstupům, resp. k přijatým zdanitelným plněním (pozn. jedná o rozsudek Soudního dvora Evropské unie, C-154/20 , ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 9. 12. 2021, dále jen „SDEU Kemwater“, resp. rozsudek NSS, čj. 1 Afs 334/2017-208, ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 23. 3. 2022, dále jen „NSS Kemwater“). Judikatura počínající rozsudky SDEU Kemwater a NSS Kemwater položila základy současného pohledu na osobu dodavatele v rámci tuzemských obchodních transakcí. Při určitém zjednodušení je tak možné dojít k závěru, že tuzemský plátce za určitých okolností splní hmotněprávní podmínky nároku na odpočet daně, i když nebude zřejmé, od jakého konkrétního tuzemského plátce obdržel přijaté zdanitelné plnění. V tomto ohledu není překvapením, spíše to bylo otázkou času, kdy tato pravidla „na vstupu“ budou diskutována v soudním sporu, jenž se dotýká „výstupů“. Konkrétně tomu bylo v případě soudního sporu, který nejprve posuzoval Městský soud v Praze ze dne 18. 8. 2021, čj. 14 Af 4/2020-48, ve věci B2 Energy s.r.o. (dále jen „B2 Energy“). Ten dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala dodání zboží jeho konečným příjemcům prostřednictvím příjemců deklarovaných. Následně v reakci na kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky) řeší tento spor NSS, který ve svém usnesení čj. 4 Afs 291/2021-34 posuzoval otázku, zda lze odepřít nárok na osvobození od DPH při dodání zboží do JČS, jestliže není znám skutečný příjemce zboží, v souvislosti s nímž uplatňuje dodavatel nárok na osvobození od daně. Rozřešení této otázky nechal NSS na Soudním dvoru Evropské unie, když mu položil v tomto světle předběžnou otázku. Soudní dvůr Evropské unie na položenou předběžnou otázku odpověděl rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, C-676/22 , ve věci B2 Energy (dále jen „SDEU B2 Energy“). Tento článek se tedy zaměřuje na interpretaci rozsudku SDEU B2 Energy a na další souvislosti vyplývající z přiléhavé judikatury a poskytuje jeho kritickou oponenturu.

Nakupování v e-shopech nezná hranic. Při přeshraničním obchodování se jedná z pohledu DPH převážně o prodej zboží na dálku. Ten má svůj limit pro určení místa zdanění i speciální obchodní pojmy jako fulfillment nebo dropshipping. Jejich daňové dopady, jednoduchý režim EU a komplikovaný dovozní režim jsou spolu s novou povinností poskytovatelů platebních služeb obsahem tohoto článku.

Jsem český plátce a obdržím fakturu za reklamní předměty od jiného plátce CZ - uplatním si odpočet. Následně potřebuji část kusů přefakturovat slovenskému plátci. Jaký je prosím v tomto případě postup? V jakém režimu bychom měli fakturovat? Jde o dodání zboží v rámci EU? 

Jsme česká firma s. r. o., plátci DPH, máme vyfakturovat dodání zboží na Slovensko české firmě plátci DPH, fimra je zaregistrována jak na území ČR, tak na území Slovenska k plátcovství DPH - SK DIČ. Přepravu uskutečňuje naše s. r. o. - dodavatel na místo určení na Slovensko pro odběratele. Chápeme správně, že dodání zboží na Slovensko bude osvobozeno od DPH a dané skutečnosti uvedeme do souhrnného hlášení?

Nakupujeme stroj z DE(1). Do stroje je nutné před dodáním zákazníkovi dodat spotřební materiál. Spotřební materiál nakupujeme také z DE, ale od jiného dodavatele než nám dodává stroj DE (2). Dodání spotřebního materiálu dochází dříve než je stroj expedován. V následujícím textu zkusím shrnout jaké možnosti z pohledu zákona o DPH máme a jaké mají případné důsledky. V případě nesprávných údajů, prosím o opravu/doplnění. 1. Spotřební materiál je potřeba dodat např. v 11/2023. Stroj je expedován včetně spotřebního materiálu 2/2024. Spotřební materiál se přepraví od dodavatele DE2 k dodavateli DE1. Dochází k povinnosti registrace DPH v DE, protože zboží neskončilo v ČR? 2. Spotřební materiál pořídíme a dovezeme z DE do ČR - pořízení zboží s nárokem na odpočet (vstup, výstup). Následné dodání spotřebního materiálu do DE - faktura odběrateli v SK - pokud nemá DIC DE - dochází k jeho povinné registraci v DE? 3. Třístranný obchod přichází v úvahu za podmínek přepravy spotřebního materiálu z DE přímo do SK - důkazní prostředek - dokumentace o přepravě. Následně by si musel SK zákazník zajistit přepravu do DE? Nabízí se případně nějaká další možnost, abychom se nemuseli registrovat k DPH v DE?

Dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani může být od daně z přidané hodnoty osvobozené. Prodej zboží na dálku bude zpravidla podléhat režimu jednoho správního místa. Pokud se použije zvláštní režim, předchozí uvedené neplatí. Cílem následujícího článku je proto seznámení se s pravidly při prodeji zboží do jiného státu, abychom je následně uměli správně v praxi aplikovat.

Česká firma prodala dříví rakouské firmě v režimu reverse charge. Odběratel potvrdil na CMR listech odběr zboží, do dneška ale fakturu (5 871 EUR) neuhradil a nespolupracuje s naším právníkem. Nyní je případ u rakouského soudu. Jelikož neexistuje písemná kupní smlouva, jako argument u soudu by velmi pomohlo, kdyby byl důkaz, že rakouský odběratel zaúčtoval fakturu, uvedl ji v kontrolním hlášení a zaplatil DPH. Má česká firma právo požádat FÚ o vyjádření, zda je vše v pořádku, zda rakouský odběratel přiznal fakturu a zaplatil DPH, nebo požádat FÚ o kontrolu měsíce 11/2020, kdy byla faktura vystavena? Lze nějak operovat podezřením z daňového úniku? Jak funguje párování faktur s reverse charge mezi státy EU? Vidí český FÚ, že došlo ke spárování faktury? 

Klient (plátce DPH) prodal s instalací 3D tiskárnu do Rumunska. Tiskárna je veliká, kotví se do země. klient tuto tiskárnu sám smontuje a zabuduje v Rumunsku. Bude toto plnění na řádku 26 DPH přiznání? Vzniká povinnost v Rumunsku se kvůli tomuto plnění registrovat a je zde případně nějaký limit pro registraci? Má na výše uvedené nějaký vliv, že přepravu tiskárny zařídí kupující z Rumunska na svůj účet a odpovědnost?

Dovezli jsme zboží z Číny. Firma UPS nám zaslala fakturu, kde si účtuje položku Předplacení celního dluhu 350,00 Kč? Kam byste zaúčtovali tuto položku? Jak zaúčtovat, když je na faktuře vyměřené clo? Účtujeme způsobem A. 

Osoba povinná k dani (usazená a registrovaná k DPH v Německu, nikoliv v ČR) přemístí zboží v režimu skladu do ČR pro jinou zahraniční společnost (usazenou na Slovensku a registrovanou k DPH na Slovensku i v ČR), která toto zboží pořídí na české DIČ a převeze následně na Slovensko. Otázkou je, zda má německá společnost povinnost registrovat se k DPH dle § 6c odst. 3, neboť dle § 13 odst. 2 se se jedná o dodání zboží do jiného členského státu, které však nesplňuje podmínky osvobození § 64 (zákazník uvede české DIČ), nebo prodej slovenské společnosti lze považovat za tuzemské plnění, kdy povinnost přiznat daň má kupující plátce bez povinnosti registrace prodávajícího dle § 6c odst. 2. Přeprava je organizována kupujícím.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 12. 2022 ve věci C-247/21 Luxury Trust Automobil

Rakouská firma (plátce DPH) má ještě české a německé DIČ. Nyní nakoupila zboží od české firmy (plátce DPH) s českým DIČ, které následně je fakturováno do Německa konečným zákazníkům. (Konečný zákazník si zařizoval dopravu a pro zboží si jel sám). Ale to zboží bylo vyfakturováno s německým DIČ, německým zákazníkům s německou daní. Je to takto možné? Nemusejí být faktury na výstupu s českým DIČ? U českého finančního úřadu vznikne nadměrný odpočet, ale nebude k tomu žádný výstup.

Jak se dívat na Kypr z pohledu DPH? Dodáváme zboží na Kypr do severní i jižní části. Chtěla bych se ujistit, že i z pohledu DPH se na Kypr díváme jako na ostrov, který je rozdělený na dvě části. Dodávka do severní části Kypru je tedy považována za vývoz, a budeme mít nezdanitelné plnění. V případě dodávky do jižní části se jedná o dodání zboží do jiného členského státu EU, a tedy bude režim služby 21 %, reverse charge. 

Český plátce DPH (CZ1) nakoupí zboží od polského plátce DPH (PL). CZ1 dodává zboží dále dalšímu českému plátci CZ2. Zboží jde ale fyzicky přímo od PL k CZ2, místo ukončení přepravy je v tuzemsku. Dopravu zajišťuje ve většině případů PL, výjimečně CZ1 jakožto prostředník. Je to tak, že u obou možností zajištění dopravy bude přeprava přiřazena k prvnímu dodání, tedy mezi PL a CZ1 a tedy: 1. CZ1 tak pořizuje zboží z jiného členského státu(od PL), faktura bude vystavena bez DPH, CZ1 provede samovyměření uvádí v CZ přiznání na řádku 3 a 43 (pokud má nárok na odpočet)? 2. CZ1 poté dodává zboží bez dopravy a jelikož se zboží nachází v tuzemsku, vystavuje pro CZ2 doklad na klasické tuzemské plnění, tedy s českým DPH?