Domácnost

Možnost uplatnění daňového zvýhodnění a slevy za umístění dítěte v případě, kdy dítě nežije s oběma rodiči současně v jedné společně hospodařící domácnosti, je věčné téma, protože zákon o daních z příjmů tyto situace zcela jednoznačně a výslovně neupravuje. Článek poukazuje na to, že ani aplikace definice společně hospodařící domácnosti nemusí být zcela jednoznačná, o čemž svědčí rozsudky NSS čj. 8 Afs 155/2019-46 a Krajského soudu v Praze čj. 51 Af 3/2020-55 . Přesto uvedené rozsudky poskytují určitý návod, jak zmiňované položky snižující daň uplatňovat, protože základní smysl a úmysl zákonodárce je, aby příslušná položka v konkrétním měsíci byla uplatněna vždy jen u jednoho poplatníka, nikoliv u obou rodičů současně.

Klientka má dceru ve věku 14 let. Dceru má po rozvodu svěřenou do své péče. V létě dcera odešla žít trvale k otci, od té doby se táhnou soudy o svěření do péče. Dcera žije s otcem v jeho domácnosti, k matce zajede jednou až dvakrát do měsíce, vrátit se domů k matce odmítá. Může si matka uplatnit celý rok zvýhodnění na tuto dceru, protože je soudem svěřena do její péče, nebo si může uplatnit pouze měsíce, kdy s ní prokazatelně žila ve společně hospodařící domácnosti?

Do 30. 6. 2018 uplatňoval otec na studující dceru daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů . Dne 30. 6. 2018 se konala svatba a od 1. 7. 2018 bydlí dcera již s manželem, který také studuje a nemá dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na dani (§ 35c odst. 8 zákona o daních z příjmů ). Novomanželé tedy bydlí s rodiči manžela a daňové zvýhodnění na dceru nemůže uplatnit ani rodič manžela, protože není jeho dítětem. Podle § 21e zákona o daních z příjmů se společně hospodařící domácností rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Poplatník uvedený v § 2 zákona o daních z příjmů má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši … (§ 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů ). Otec dceru však nadále finančně podporuje (hradí náklady na její potřeby). Existuje zákonná možnost, aby otec na dceru nadále uplatňoval daňové zvýhodnění? Na danou problematiku existují v odborné veřejnosti různé názory, podle jedněch má otec právo nadále daňové zvýhodnění uplatňovat, protože stále hradí náklady na její potřeby, i když už dcera žije s manželem v rodinném domě s jeho rodiči. Jak vlastně chápat pojem společně hospodařící domácnost ve smyslu § 21e zákona o daních z příjmů a § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů ?

Jednou ze slev, o kterou můžou poplatníci – fyzické osoby – snížit svou daňovou povinnost, je sleva za umístění dítěte. Poprvé takto mohli postupovat v roce 2014.

Každý poplatník – fyzická osoba – může snížit (při splnění zákonem stanovených podmínek) svou daňovou povinnost o některou ze slev (ev. o některé ze slev) na dani uvedenou v § 35ba zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Jedná se o základní slevu na poplatníka, slevu na manželku (manžela), slevu na invaliditu prvního nebo druhého stupně, slevu na invaliditu třetího stupně, slevu na držitele průkazu ZTP/P, slevu na studenta, slevu za umístění dítěte a slevu na evidenci tržeb. V následujícím textu se budu věnovat problematice uplatnění slevy na manželku (manžela) v praxi.