Dovoz zboží a služeb

Společnost s r. o., neplátce DPH, občas nakoupí nějaké zboží na Temu či reklamu z Izraele. Co to pro něj z pohledu DPH znamená? Musí se stát identifikovanou osobou nebo plátcem DPH? A pokud ano, tak jak se bude dané zboží či služba účtovat na který řádek tiskopisu DPH? A lze použít režim přenesené povinnosti? A jsou s tím spojené i jiné povinnosti?

Klientka, identifikovaná osoba, chce nakupovat zboží ze třetích zemí (z Číny - od společností Temu a Shein). Je potřeba tyto nákupy uvádět v přiznání k DPH? Případně na jakých řádcích?

Nakupujeme zboží z Turecka, potřebovala bych si ujasnit, kdy spadá do DPH. Faktura přijde do firmy, ale na zboží čekáme, až po dodání zboží je k dispozici JSD. Rozdíl v doručení může být i měsíc. Vzhledem k tomu, že údaje pro výpočet DPH jsou až na JSD, patří celek, tedy faktura + JSD do přiznání k DPH až k datu JSD. Pochopila jsem problematiku správně? Na co je potřeba si dát pozor?

Objednali jsme pro svého zaměstnance online školení, poskytovatelem je firma z Velké Británie. Zaplatili jsme platební kartou poplatek za školení a obdrželi jsme přístupové údaje pro absolvování školení, které se uskutečnilo následující den po úhradě. Firma používá pro účtování aktuální denní kurzy ČNB. Platba 30 GBP byla zaplacena kartou 27.8. a z běžného účtu (v CZK) byla částka odepsána 29.8. (kurzem banky). Školení proběhlo 28.8., byl vystaven i certifikát s tímto datem, doklad za školení (fakturu) jsme obdrželi 12.9. s částkou bez DPH (0% VAT). 1) Platí pro účetnictví, že by faktura měla být zaúčtována do nákladů kurzem platby předem, nikoli kurzem platným v den přijetí faktury, tj. že kurzový rozdíl by neměl vzniknout? 2) Pro účely DPH bude povinnost přiznat DPH již ke dni poskytnutí platby, tj. dnem provedení transakce kartou 27.8., bez ohledu na pozdější odepsání částky z účtu? Nebo je podstatné datum poskytnutí služby dne 28.8.? Děkuji za upřesnění.

Firma, plátce DPH, pořídila zboží ze 3. země, zboží bylo procleno v EU, ale v SK, kde bylo vyměřeno SK DPH, které firma uhradila. Uvede firma dovoz zboží do ř. 7 a zároveň do ř. 43 přiznání k DPH? (zboží je určeno pro ekonomickou činnost firmy).

Poměrně hladce prošel na konci června prvním čtením vládní návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk č. 726), která má navrženou účinnost od 1. ledna 2025. Důvodem novely zahrnující 445 bodů je na jedné straně transpozice evropských směrnic, zejména směrnice Rady EU 2020/285 týkající se zvláštního režimu pro malé podniky, a na druhé straně zapracování některých rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Schvalované změny jsou napříč celým zákonem, takže nějakým způsobem budou mít dopad na všechny plátce, ale dotknou se i: současných neplátců, jimž se změní pravidla pro vznik plátcovství na základě překročení obratu, veřejnoprávních subjektů, které často využívají specifickou úpravu majetku vytvořeného vlastní činností, jež bude zcela zrušena, ale i privátních osob se zdravotním postižením, protože jim bude zrušena možnost vracení daně. A když už jsme u toho rušení, tak to čeká i omezení odpočtu u osobních automobilů. Životnost tohoto opatření, zavedeného od 1. ledna 2024, má skončit na silvestra 2026.

Při uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) u přepravy zboží a osob je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o DPH “) a výkladů k němu. Pro správné uplatnění daně je klíčové vymezení místa plnění a smluvní podmínky, za nichž jsou tyto služby poskytovány. V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění, a to jak u přepravy zboží, tak i u přepravy osob. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy zboží, a to jak v tuzemsku, tak i u přepravy zboží mezi členskými státy a přepravy spojené s dovozem a vývozem, na kterou se vztahuje osvobození od daně podle § 69 zákona o DPH . V závěrečné části textu jsou vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy osob, a to jak v tuzemsku se zaměřením na změny sazeb daně, které byly provedeny novelou zákona o DPH , jež je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , a které nabyly účinnosti od 1. 1. 2024, tak i pravidla, za nichž se uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně u mezinárodní přepravy osob, která vyplývají z § 70 zákona o DPH .

Společnost nakupuje drahé náhradní díly ze třetích zemí. Některé náhradní díly se po čase posílají na opravu. Díl je pak poslán ze třetí země zpět do ČR, je vystaveno celní prohlášení s uvedenou hodnotou dílu a poznámkou (vráceno po placené opravě). Jelikož nedošlo ke změně majitele, pouze se dovezl opravený díl, už tento dovoz do přiznání DPH nezohledňuji? 

V únoru dovezla s. r. o., plátce DPH, zboží z Turecka. Propuštěno do volného oběhu 26. 2. JSD vystaven na základě faktury na 10 000 USD. Dne 1. 3. dodavatel z Turecka zaslal opravenou fakturu na vyšší částku 10300 USD. Následně byla podána na celní úřad žádost o opravu JSD na novou fakturu 10 300 USD. Oprava JSD celním úřadem bude provedena zřejmě v březnu. Jak máme postupovat ohledně přiznání DPH za měsíc únor a březen? 1. Máme v únoru přiznat DPH na základě JSD z 26. 2. a následně v přiznání DPH za březen přiznat základ daně a daň pouze z rozdílu, tj. navýšení o cca 300 USD (+poplatky celnímu deklarantovi, clo z tohoto rozdílu)? 2. Nebo máme po získání opraveného JSD podat dodatečné přiznání DPH za únor a zvýšit základ daně a daň? 

Tuzemská s.r.o., plátce DPH, uzavře obchod s dánskou společností (také plátce DPH) na práci ve Švédku (pro švédskou společnost) majetku švédské společnosti a to pracovníky z ČR. Jedná se tedy o subdodávku, kdy budeme postupně dodávat jak materiál, výrobky + montáž bude na místě v zahraničí. Jedná se o dodání 1) materiálu, výrobků (z ČR) do EU nebo 2) dodání materiálu + montáž přímo na místě – v EU? Jedná se nám o nastavení správné spolupráce: fakturace, DPH a dalších možné předpisy (zaměstnanci, OSVČ – subdodavatelé). Jako např. Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení, případně jaké další…. Dovoz zboží z EU – doplnění textu: reverse charge Základ daně a DPH na řádku 7/8, 43/44 (bez DPH) KH na A2 Vývoz zboží do EU – doplnění textu: reverse chargé Hodnota plnění na řádku 20 Následné souhrnné hlášení: kód 0 Služby v jiném státě - doplnění textu: reverse chargé Hodnota plnění na řádku 21 Následné souhrnné hlášení: kód 3 Náležitosti faktury: Fakturace DPH – bez DPH A text u faktury 2006/112/es rozdíl 235/2004? 

Jsem OSVČ, plátce DPH, vedu daňovou evidenci. Dovážím zboží z Číny, při úhradě zboží bankovní převodem , platím bankovní poplatek za odchozí zahraniční platbu. Je tento bankovní poplatek součástí základu daně pro vyměření cla a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží podle § 38 odst. 1 zákona o DPH, nebo je tento poplatek režijní výdaj v daňové evidenci?

Jsme s. r. o., plátci DPH, dovážíme zboží z Ćíny, proclení se uskutečňuje v ČR, zde také vykážeme dovoz v přiznání k DPH, ale doprava končí až na SLovensku, kam zboží přímo dodáváme obchodnímu partnerovi ( vystavíme na zboží fakturu bez DPH jako dodání zboží do EU - plátci ). Je tento postup z hlediska DPH v pořádku? Druhá otázka se týká vedlejších nákladů k dovozu - partner z Číny nám k dovozu mimo běžné faktury za zboží vystavuje další samostatnou fakturu za náklady na design produktu, poplatky za balení zboží a vizuální design výrobků - lze veškeré tyto služby považovat za vedlejší náklady k dovozu nebo je máme vykázat jako služby dle § 108 zákona o DPH. 

Jak postupovat z pohledu DPH a účetnictví při dovozu zboží z Číny (nepodléhá spotřební dani)? FP za zboží vystavena i přijata v 10/2023, FP za dopravu vystavena/přijata v 10/2023, zboží bude dodáno vč. JSD ve 12/2023? Dopravu zajišťuje komplet firma z CZ vč. nakládky v Číně, lodní dopravy do Polska, tam přeložení na kamionovou dopravu a vykládky v CZ.

Jsme plátci DPH, vyvezli jsme zboží do Švýcarska, část dodávky vykazuje vady a odběratel nám ji vrátil. Vrácené zboží prošlo celním řízením a bylo propuštěno do režimu 4000 volný oběh. Současně bylo vyměřeno clo. K dispozici máme pouze fakturu pro celní účely. Víc dokladů ani informací zatím nemám. Existuje možnost, že zboží bude námi opraveno a bezplatně zasláno zpět. Jak máme postupovat z hlediska DPH? Máme z uskutečněného dovozu přiznat DPH, i když nemáme klasickou fakturu, ale pouze fakturu pro celní účely? A jak máme postupovat případě bezplatné opravy a opětovného vyvezení do Švýcarska?

Anglická firma nakupuje zboží v EU (Litva, Bulharsko, Rumunsko) i mimo EU (Turecko, Ukrajina). Anglická firma je plátce DPH v Anglii, ale není registrována nikde v EU. Zboží je dovezeno do skladů v EU (mimo jiné i v ČR) poté, co anglická firma zboží zakoupí a uhradí, je tudíž majitelem tohoto zboží. Příjem - uskladnění - vyskladnění - výdej zboží si objednává anglická firma u logistických firem jako komplet službu. Nemá v EU vlastní zaměstnance a ani nemá na vlastní jméno pronajatý sklad v EU. Zboží si od anglické firmy objednávají odběratelé a na základě objednávek je anglickou firmou vystavena faktura, která je hrazena přímo této anglické firmě na její účet. Po uhrazení přepravní firma dodává zboží odběrateli. Pokud toto zboží kupuje česká firma (plátce DPH) od anglické firmy, odvede DPH jako při nákupu zboží ze třetí země a může si následně uplatnit DPH a nemusí ji zajímat, kde a za jakých podmínek anglická firma zboží nakoupila, zda v EU či v jiné třetí zemi? Anglická firma tvrdí, že nemá povinnost se dle EU a anglických předpisů v EU registrovat k DPH.

Nakoupili jsme zboží ze Švýcarska. Část zboží se bude vracet. Dodavatel má pobočku v Německu (má VAT number DE) Je v pořádku, pokud dojde ke vrácení zboží (přepraví se) do Německa, že bude vystaven dobropis ze Švýcarska?

Osoba neusazená k dani v tuzemsku (má sídlo v třetí zemi) by ráda do ČR dovezla svůj majetek (osoba v ČR není registrována k DPH), majetek je v dalším kroku vyvezen do třetí země, v některých případech majetek bude úplatně dodán a v některých případech do třetí země bude dodán bezúplatně. Slyšeli jsme, že při dovozu si musí tato společnost ze třetí země zvolit zástupce, který za ni podá celní prohlášení. Jak to v praxi probíhá? Zástupce zaplatí clo a DPH a následně obě položky přeúčtuje společnosti? Změní se situace nějak, pokud by se osoba neusazená k dani zaregistrovala k DPH v ČR? 

Společnost s r. o., plátce DPH, doveze zboží z Číny. Chce použít denní kurz ČNB. Na faktuře je datum vystavení 2.10., na JSD je datum 12. 10., zboží dorazilo na sklad 17. 10. 2023. Jaký je správný kurz, kterým mám zaúčtovat fakturu do účetnictví? Které datum je pro mne rozhodné - vystavení, na JSD nebo dodání? Kurz dle předchozí otázky je shodný pro DPH i účetnictví? 

Objednali jsme si od české firmy dovoz zboží ze Švýcarska na Slovensko, dopravce uplatnil osvobození podle § 69 zákona o DPH. Je to správně? Pokud ano, pak tento přijatý doklad nebude uveden na žádném řádku DPH. Je to tak? Nejsme registrováni k DPH na Slovensku. Nejsme dovozce, jsme přepravní služba, která si objednala subdodavatele (jiné přepravní služby), ale dovozce je zákazník, který si u nás přepravu objednal. Bohužel nevím, jestli a jak bylo zaplaceno clo.

Dodavatel z Číny zaslal náhradní díly s fakturou k proclení na 10 USD. Fakturu jsme účtovali jako závazek. Dodavatel tuto částku však nechce od nás uhradit. Jak správně závazek proúčtovat? Zboží jsme nehradili, bylo zasláno zdarma.