Důchodce

 Dne 19. 6. 2024 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů zákon č. 163/2024 Sb., který přináší rovněž změny v zákoně o daních z příjmů. Mimo jiné se zavádí osvobození příspěvku na stravování ve formě nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem bývalým zaměstnancům, kteří u zaměstnavatele pracovali v době odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu z důvodu invalidity třetího stupně.

Důchodce, bez jiných příjmů kromě důchod, si založil spořící účet u VUB bank na Slovensku. Banka nabízí, že pokud se dodá potvrzení o daňovém domicilu v ČR, tak nebude strhávána srážková daň z úroků plynoucích ze spořícího účtu. Osoba je pak povinna tyto příjmy zdanit v daňovém přiznání v ČR. Pokud by úroky plynoucí ze spoření nepřevýšily 50 000 Kč, má povinnost i přes to důchodce podávat daňové přiznání v ČR a tyto úroky zdanit?

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke změně zákonů vztahujících se na podporu spoření na stáří. Jednak jde o zákon o daních z příjmů , zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zákon o podnikání na kapitálovém trhu , zákon o doplňkovém penzijním spoření ad. V článku si uvedeme stěžejní změny vztahující se ke změnám ve státní podpoře penzijního spoření, a především se zaměříme na zásadní změny týkající se daňové podpory produktu spoření na stáří.

OSVČ má přerušenou živnost od roku 2020 do roku 2030. Nemá žádné příjmy kromě starobního důchodu (do limitu osvobození), a nemá tedy povinnost podat daňové přiznání. Každý rok ale podává o tom oznámení na FÚ vzhledem k § 136 odst. 5 daňového řádu. Vyplývá z tohoto ustanovení opravdu povinnost toto oznamovat i pro takovýto případ?

Starobní důchodce měl v roce 2023 měsíční důchod ve výši 28 000 Kč. Dále měl příjem z pachtu 43 000 Kč za rok. Vzhledem k tomu, že důchod je osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP a příjem z pronájmu (pachtu) zdaňovaný dle § 9 ZDP nepřesáhl hranici 50 000 Kč, může důchodce postupovat dle § 38g odst. 1 ZDP - není povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob? V případě, že nemusí podat přiznání, má povinnost tuto skutečnost oznámit správci daně?

Holanďan (důchodce) trvale usazený a bydlící v ČR (nyní již český rezident) prodal v Nizozemsku dům. Prosím o ujištění, že se tento prodej event. zdaňuje jen v Nizozemsku. 

Jednatel s.r.o. uvažuje od odměně 3.000 Kč/měsíc. Jedná se o důchodce, který nikde jinde nepracuje. Uzavřeme s ním smlouvu o výkonu funkce, jak to bude prosím s daní ze mzdy a SP a ZP?

Jak od 1. 1. 2024 nastavit DPP, když měl zaměstnanec 10 000 Kč měsíčně za 25 hodin (400 Kč/hod). Nárok na dovolenou budeme proplácet. Jedná se o důchodce a kvůli proplacení dovolené ho nechceme přihlašovat na OSSZ a zdravotní pojišťovnu. Má se snížit hodinová sazba či máme ponechat hodinovou sazbu 400 Kč a v prosinci poskytnout 24hodinovou dovolenou, tak aby nebyl překročený limit 10 000 Kč? A může být dovolená být čerpaná již od ledna 2024, i když nejsou splněné nároky na dovolenou (tj. musí odpracovat min. 80 hodin a zaměstnání musí trvat min. 28 dní)?

Dům pro seniory je registrovaný poskytovatel dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jedná se o soukromý podnikatelský subjekt, společnost s ručením omezeným. Současně má živnostenské oprávnění na hostinskou činnost a ubytovací služby. Fakturuje sociální služby (v § 48 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) jako osvobozené (dle § 58 ZDPH), kromě ubytování a stravování. Ubytování a stravování fakturuje se sazbou DPH 10 %. Je to tak správně?

Jsme příspěvková organizace. Přispíváme z FKSP svým zaměstnancům na doplňkové penzijní spoření měsíčně 500 Kč. Nejsou nějaká omezení u zaměstnanců, kteří již pobírají starobní důchod a zároveň mají uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření?

Starobní důchodce pracující na DPP do limitu 10.000 Kč měsíčně neměl podepsané prohlášení poplatníka k dani. Prohlášení neměl podepsané ani v minulých letech i přesto, že neměl jiný pracovní poměr. Za rok 2022 podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a zažádal o přeplatek na dani. V přechozích letech daňové přiznání nepodal. Ze mzdy mu byla sražena srážková daň. Lze podat zpětně daňové přiznání za rok 2021 atd. a žádat o přeplatek na dani? Případně kolik let zpětně?

OSVČ zemědělec a zároveň starobní důchodce má v roce 2022 příjmy pouze dotace a příjem z nájmu pozemku 8 000 Kč. Jsou to dotace na obdělávaného pozemku. 1) OSVČ se o ně stará a udržuje v souladu s podmínkami nároku na dotaci. Lze na tento příjem uplatnit 80% paušál? 2) Příjem z dotace byl inkasován ve výši 9 000 Kč v roce 2022 a dále bude v roce 2023 ještě vyúčtování – pravděpodobně OSVČ dostane ještě nějaký příjem v řádově tisícikorun – ať už dostane nebo nikoliv – bude se tento příjem započítávat už do roku 2023 – je tomu tak (zdanění příjmů na peněžní bázi)? 3) Nájem a příjem ve výši 8 000 Kč zdaní OSVČ dle § 9 zákona o daních z příjmů za použití paušálních výdajů ve výši 30 % nebo příjem z nájmu pozemku bude zdaňovat také jako příjmy z podnikání s 80 % paušálem? OSVČ nemá obchodní majetek a nevede daňovou evidenci. 4) Pokud by příjmy důchodce nepřesáhly 15 000 Kč (v roce 2022 však přesáhly) není povinen přiznání podat dle § 38g zákona o daních z příjmů? 5) V přehledech pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ uvede OSVČ své příjmy a u OSSZ nebude odvádět žádnou platbu (nepřekročí limit pro účast vedlejší činnost) a u ZP vypočte a odvede příslušnou částku a následně žádné zálohy platit nebude, je tomu tak?

Můj klient je aktivním důchodcem a přes své staří má tyto příjmy: a) starobní důchod, b) je spolupracující osobou svého syna, s kterým má společnou domácnost (nemá tedy vlastní IČO), přehled na ČSSZ podává každý rok, i když je většinou nulové, na VZP platí pojištění jako "vedlejší", c) má uzavřenou DPP do 10 000 Kč ve společnosti své dcery, Měl by mít nárok na kompenzační bonus jako spolupracující osoba OSVČ.

Potřebujeme zaměstnat dva důchodce (starobní důchod), a to na dohodu o provedení práce (dále jen „DPP“). Mzda bude do částky 10 000 Kč, odpracované hodiny nepřesáhnou 300 hodin za rok a oba budou mít podepsané prohlášení. Bylo by to: jedna osoba na výpomoc – účetnictví, administrativní práce a 2. osoba výpomoc při montážích. Nevím, zda toto je možné, zda mohu mít na tyto činnosti zaměstnané osoby na DPP, když se bude jednat o pravidelnou činnost každý měsíc v rozsahu cca 25 hodin měsíčně (350 Kč za hodinu). V případě, že toto možné je, tak v tomto případě zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvádí žádné pojištění ani daně – to mám zjištěné. Je v tomto případě možná DPP, když je pracovní činnost pravidelná, opakující se? Posílá zaměstnavatel na Finanční úřad, OSSZ, VZP nějaká měsíční hlášení, pokud jsou nulová? Musí důchodce za rok podávat daňové přiznání, když si vydělá cca 105 000 Kč za rok na DPP?

Jednatel společnosti s r. o., který je od r. 2018 starobním důchodcem, se rozhodne omezit hospodářskou činnost ve společnosti, ve které zaměstnává jednoho pracovníka na DPČ a svoji činnost se rozhodne odměňovat rovněž na dohodu o pracovní činnosti malého rozsahu do 2490 Kč jako účetní (bez SP, ZP), dále má uzavřenou Smlouvu o výkonu funkce jednatele bez odměny. Je možný takový postup v případě, že v rámci své činnosti hodlá dále využívat vybavení, počítače, telefonní přístroje, automobil v majetku společnosti (spotřeba PHM paušálem)? Je problém, že nebude mít odměny podlehájící sociálnímu a zdravotnímu pojištění? 

Starobní důchodce od ledna do září 2017 byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti, u které podepsal prohlášení k dani za období 1-9/2017. Od října do prosince bude pracovat na dohodu o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč za měsíc. Jak má postupovat z hlediska odvodu daně? Jaká je pro něj optimální varianta zdanění příjmu?

Jednatel - starobní důchodce uzavře v roce 2017 se s. r. o. dlouhodobou dohodu o provedení práce s pravidelnou měsíční odměnou 10 000 Kč a limitem 25 hodin měsíčně. Zároveň u s. r. o podepíše Prohlášení poplatníka, takže 10 000 Kč bude i jeho čistou mzdou a rovněž s. r. o. nebude zatížena žádným dalšími odvody. S. r. o. jej ani nemusí hlásit u OSSZ a zdravotní pojišťovny. Je tomu tak? Může s. r. o.  tomuto jednateli přispívat na i důchodové připojištění v roční výši 50 000 Kč, aniž by s tím byly spojeny pro s. r. o. či jednatele nějaké další náklady (odvody, daně)? Tj. bude těchto 50 000 Kč pro s. r. o. daňově uznatelných?

Jak postupovat v případě, že OSVČ pronajímá nebytové prostory a od 5. 10. 2016 bude starobní důchodce. Jaké kroky se musí podniknout? Nahlásit to na zdravotní pojišťovně a sociálním? Sociální a zdravotní pojištění platit nebude? Pronájem prostor je cca měsíčně 83 000 Kč. Výši důchodu mi zatím nesdělil. Může si vydělat kolik chce? Zároveň je zaměstnancem s. r. o. a jednatelem. Bude tam mít starobní důchod nějaký dopad? 

Ústavní soud ČR (dále jen ÚS) rozhodl formou nálezu 28. června 2016 ve věci posouzení ústavnosti § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění zákona č. 346/2010 Sb. ÚS v dané věci konstatoval protiústavnost předmětného ustanovení zákona o daních z příjmů , což je bezesporu dobrá zpráva pro ekonomicky činné důchodce, kteří dosahují vysokých příjmů.1)

Podnikání důchodců Ing. Ivan Macháček Řada důchodců současně s pobíraným starobním důchodem dosahuje dalších příjmů z výdělečné činnosti. Může jít jednak o příjmy dosahované v rámci pracovněprávního vztahu, dále...