Evidence DPH

Kdy a jak se registrovat k dani z přidané hodnoty Ing. Karel Raiser Zákon č. 235/2004 Sb. (dále jen „zákon o DPH“) stanoví poměrně přesné podmínky pro registraci k...

Novela zákona o DPH č. 355/2021 Sb. ze dne 14. 9. 2021 (dále jen „novela ZDPH “) dovršila změny týkající se DPH u zahraničních obchodů – v poslední době došlo v roce 2019 ke změnám ve zdanění přeshraničních služeb, v roce 2020 ve zdanění dodání zboží do jiných členských států osobám registrovaným k dani. Novela ZDPH promítla do zákona o DPH se zpožděním změny předpisů EU, které byly členské státy povinny uplatňovat již od 1. 7. 2021. Po změnách uplatňovaných od 1. 7. 2021, resp. od účinnosti novely ZDPH (od 1. 10. 2021) by v nejbližší době nemělo k žádným systémovým změnám v uplatňování DPH u zahraničních obchodů dojít, protože o zavedení tzv. konečného systému zdanění obchodu mezi členskými státy navrženého v letech 2017 a 2018 se stále diskutuje. V nejbližší době se tak zřejmě uplatní jen již schválené změny, jako je oznamování přeshraničních plateb poskytovateli platebních služeb od roku 2024 dle Směrnice 2020/284 a určité úlevy ve zdanění přeshraničních obchodů malými podniky (v ČR se jedná o neplátce DPH) od roku 2025 dle Směrnice 2020/285. Novela ZDPH se týká uplatnění DPH u tzv. prodeje zboží na dálku a u dovozu zboží. Např. e-shopy mohou do konce října DPH ze zásilek do jiných členských států za 3. čtvrtletí 2021 vykázat a odvést na základě čtvrtletního daňového přiznání v systému one stop shopu, pokud se do něho včas zaregistrovaly. Článek se proto věnuje aktuálním problémům souvisejícím s novými eurounijními pravidly, uplatňovanými od 1. 7. 2021, resp. s opožděným přijetím novely ZDPH .

Zásada jednání v dobré víře je jedním ze základních právních principů. Takovému jednání proto přísluší významná ochrana. V daňové oblasti je v dobré víře ten (daňový subjekt), který může vzhledem ke konkrétním okolnostem být důvodně přesvědčen o oprávněnosti (zákonnosti) svého jednání, zejména pak o oprávněnosti údajů ve svém daňovém přiznání a dalších svých daňových tvrzeních. Jedná-li tedy daňový subjekt správně (tj. souladně se smyslem a účelem hmotného a procesního daňového práva) nebo v omluvitelném omylu, tj. chybově nebo se neorientuje v často komplikovaném hmotném daňovém právu, nejedná se o porušení zásady jednání v dobré víře. Daně již ze své povahy (zde má autor na mysli zejména povahu daně jako povinného finančního odvodu do veřejného rozpočtu, když protihodnota, kterou každý daňový subjekt z veřejného rozpočtu získává – například dopravní infrastruktura, školství, zdravotnictví, vnitřní a vnější bezpečnost apod. – není bezprostředně hmatatelná či kvantifikovatelná a daňový subjekt ji v okamžiku platby odvodu nevnímá) nutně svádí k účelovému jednání směřujícímu k umělé redukci vlastní daňové povinnosti. Zásada jednání v dobré víře se tak v rozhodovací činnosti správce daně explicitně objevuje nejen v oblasti řešení řetězcových podvodů na dani z přidané hodnoty (karuselové podvody, akviziční podvody, tuzemské řetězcové podvody), ale také v oblasti oprav základu daně a daně či při rozhodování o prominutí příslušenství daně, a to jednoduše proto, že tuto zásadu je třeba vnímat jako univerzální pravidlo.

DPH je daní z přidané hodnoty, jak si však poradí s případy, kdy naopak dojde k úbytku hodnoty majetku. Například když střechou či otevřeným oknem zateče do skladu a voda poškodí zásoby cukru nebo cementu. Jde-li se o plátce, pak si zpravidla standardně nárokoval odpočet DPH na vstupu z těchto zásob, které se ale již zjevně nestanou součástí řádného zdanitelného plnění a tak „na oplátku“ nepřispějí k DPH na výstupu. Takto poškozené, resp. zničené zásoby pochopitelně nelze reklamovat u jejich dodavatele, takže padá možnost řešení úbytku hodnoty dobropisem a návazným snížení uplatněného odpočtu daně. Případné pojistné plnění od pojišťovny, ani náhrada škody od provinilého zaměstnance anebo jiné osoby nepodléhá DPH na výstupu. V důsledku je z hlediska DPH „obětí“ stát, který se „těšil“ na přírůstek DPH z přidané hodnoty onoho cukru nebo cementu, ale kvůli jejich promočení z toho nakonec nic nebude. Ovšem někdy tomu tak není a plátce musí kvůli manku nebo škodě uplatněný odpočet daně snížit, přičemž nejde jen o zásoby, ale také o dlouhodobý majetek.

Dnešní soudnička nepotěší žádného plátce DPH, resp. jeho interního či externího daňového poradce. Finanční správě a posléze ani soudům nestačil pro uznání nároku na odpočet z nákupů zboží daňový doklad existujícího plátce, výpověď dodavatele o uskutečněném plnění ani návaznost na zdanitelný prodej zboží. Důvodem byla řada „drobných“ pochybností o nákupech, které – což je nejpodstatnější – plátce neodstranil, byť byl zastoupen dlouholetým daňovým poradcem. Nejčastějším důvodem neuznání odpočtu daně sice v praxi stále zůstává vědomé nebo jen nedbalé zapojení do daňového podvodu, ovšem nepříjemně sílí tzv. důkazní nouze. Hlavní poselství, které by si měl čtenář odnést je, že není radno podcenit kvalitu ani obsah odvolání a soudních podání.

V minulém příspěvku jsme se věnovali problematice „spojených osob“ v daních z příjmů, ovšem „spojené osoby“ nejsou jen doménou daní z příjmů, ale setkáme se s nimi rovněž na poli daně z přidané hodnoty (dále také jen „DPH“). V DPH nejde o stěžejní téma provázející každý obchodní případ sjednaný třeba mezi mateřskou a její dceřinou společností, proto i odborná veřejnost často tápe. „Spojené osoby“ promlouvají do DPH konkrétně ve třech případech. Nejvýznamněji pokud cena sjednaná neodpovídá ceně obvyklé, na rozdíl od daní z příjmů je pro účely DPH rozsah tohoto daňového testu podstatně užší. Nemilým překvapením dále může být, že věřitel nemůže opravit základ daně, a tak snížit svou DPH na výstupu z neuhrazené tzv. nedobytné pohledávky za „spojenou osobou“. A do třetice – a to i co do významnosti v běžné praxi – najdeme „spojené osoby“ v DPH v problematice tzv. skupiny, která může být jedním (souhrnným) plátcem této daně, a to nejen usnadní administrativu, ale může přinést i vyšší odpočet DPH.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2019, sp. zn. 2 Afs 435/2017 , www.nssoud.cz