Likvidace majetku

Společnost s r. o. má v majetku šestým rokem televizor (původní pořizovací cena byla 55 000 Kč bez DPH). Televizor je již odepsaný. Firma by se ho ráda zbavila, ale nemá zájem platit nějaké inzerce a zabývat se prodejem, ze kterého by vzešlo pár korun. Ze zaměstnanců TV nikdo nechce. Firma by TV ráda vyhodila, odvezla do kontejneru/sběrného dvoru. Může toto udělat? Nemá povinnost majetek prodávat? Je to vlastně všeobecná otázka, když se firma bude chtít v budoucnu zbavit jakéhokoli majetku, který již odepsala a nepoužívá má povinnost ho prodávat? Jde o případy, kdy cena z prodeje není pro firmu nijak zajímavá a významná, aby prodej řešila. Když toto udělá, neznamená to pro firmu nějakou povinnost z pohledu výnosů a daně z příjmu?

V důsledku realizace stavby Obcí XY bude naší společnosti znemožněn stávající vjezd do areálu a bude přistoupeno k nucené likvidaci části objektů (vrátnice, vnitrokomunikace, apod.). Obec následně bezúplatně převede na naši společnost pozemky, na kterých bude provedena stavba spočívající v nově vybudovaných objektech, které nahradí objekty původní. Náš názor je, že pokud převezmeme do svého vlastnictví pozemky a již zkolaudované stavby nahrazující původní, u společnosti v okamžiku nabytí nebudou předmětem daně z příjmu a lze bezúplatné pořízení pozemků v ocenění dle § 29 písm. d) zákona o dani z příjmů, zaúčtovat kapitálově na účet příslušné skupiny 41X . Prosím o posouzení správnosti názoru.

Bytové družstvo vzniklé v roce 2000 začalo převádět byty do osobního vlastnictví nyní v 2024. úplatně za 4 000 Kč. 15 bytů. Vše zprostředkovává notář, ale nevíme si rady z účetního hlediska. Vedle BD vzniklo SVJ a všechny byty budou převedeny najednou. A časem BD bude zlikvidováno. Rozvaha 021 = 8 mil., 411= 50 tis., 413 (další členský vklad) = 9,2 mil, 422 (nedělitelný fond) =17 tis., 427 (fond oprav) = 625 tis., 429 = 183 tis. Mohu odúčtovat bytové jednotky MD 413/D 021? nebo jiný postup? Jakým způsobem se může v BD vypořádat se ztrátou? Převážně vznikla náklady na právní úkony. Může jí pokrýt 413? MD 413/D 429? Fond oprav 427 můžeme převést na SVJ? Jsou proti tomu prostředky na bance. 

OSVČ nevede účetnictví a ani daňovou evidenci, ale využívá výdajový paušál ve výši 60 %. Koupila osobní automobil, při jehož nákupu uplatnila odpočet DPH. Uplatňuje zároveň odpočet DPH z pohonných hmot. Nyní došlo k havárii a totální likvidaci automobilu. Pojišťovna proplatí OSVČ částku. Bude OSVČ tuto částku zahrnovat také do svých příjmů zdanitelných příjmů, ze kterých pak může také uplatnit 60 % výdaje? A v rámci DPH již není potřeba činit nějaké kroky?

Budeme likvidovat prodejnu se smíšeným zbožím. Jak prodat zboží před koncem doby spotřeby - DPH jen ze zlevněné ceny a odpis zboží ze skladu v celé hodnotě? Je tento odpis daňový? Mohli bychom před dnem uzavření prodat zbytek zboží třeba jen za 50 %? Jak s DPH a jak to půjde do nákladů? 

Jsme příspěvková organizace ÚSC. Máme na skladě na účtu 112 antigenní testy které mají platnost do dubna 2023. Můžeme tyto prošlé testy odúčtovat do nákladů a na jaký účet, byl by daňově uznatelný? 

Před deseti lety jsem kupovala tiskárnu za 10 000 Kč do s. r. o. Je zaúčtována na 501 100, a vedena v operativní evidenci. Je již nefunkční, a potřebuji ji vyřadit. Dříve jsme na tato zařízení dělali předávací protokol, a předávali jsme oprávněné osobě (telefony, tiskárny atd.). Jak mohu v současné době zlikvidovat takovéto zařízení? Mohu ji odvézt do sběrného dvora jako běžný občan, nebo ji musím předat jako podnikatel se všemi náležitostmi. A jakými? 

Firma s r. o., plátce DPH, vlastní osobní auto vyrobené v roce 2005, zakoupené do firmy v roce 2019. V srpnu 2023 došlo k poškození motoru. Na základě posouzení účelovosti opravy vozidla technikem se firma rozhodla, že opravu nebude provádět a auto odevzdala na autovrakoviště a v TP byl zapsán zánik vozidla. Auto ještě nebylo zcela daňově odepsané za rok 2023 měl být uplatněn odpis ve výši 40 050 Kč. Firma si v roce 2023 uplatní 50 % odpisu a daňová zůstatková cena vozidla bude 20 025 Kč. Může si tuto daňovou zůstatkovou cenu uplatnit do daňových nákladů? 

Tento příspěvek je posledním článkem z tříčlánkové série, která je zaměřena na problematiku dobrovolné likvidace. Záměrem příspěvku je za užití sumačních tabulek podat přehled vybraných povinností a úkonů vztahujících se k dobrovolné likvidaci, a to jak z pohledu soukromoprávního, tak i veřejnoprávního 1) . Záměrem tohoto příspěvku je poskytnout pohled na stěžejní úkony, které jsou spojeny s procesem likvidace, a specifikovat jejich související atributy (lhůty, odpovědnost, výstup/y). Text příspěvku je tematicky řazen do tří základních částí: a) vstup do likvidace, b) průběh likvidace a c) ukončení likvidace.

Tento příspěvek, který je druhým článkem z tříčlánkové série, vymezuje základní východiska a základní fáze dobrovolné likvidace, což by mělo poskytnout čtenáři určitý ucelenější pohled na tento vcelku náročný proces a úkony, které je zapotřebí v souvislosti s dobrovolnou likvidací realizovat. 1)

Tento příspěvek, který je prvním z plánované série tří článků zabývajících se problematikou dobrovolné likvidace, uvádí základní východiska týkající se zrušení právnické osoby (event. zrušení obchodní korporace) a dále vymezení podmínek pro funkci likvidátora. V navazujících dvou příspěvcích se autoři zabývají účetními a daňovými aspekty dobrovolné likvidace obchodní korporace, resp. dobrovolné likvidace společnosti s ručením omezeným. 1)

Právnická osoba v roce 2017 sestavila dopravník v hodnotě cca 4M CZK, zařazen ve 3. odpisové skupině. K dispozici má precizní evidenci jednotlivých součástek, komponent a položek, z nichž je tvořena pořizovací cena. V současné době je majetek zhruba v polovině odepisování, má tedy účetní i daňovou zůstatkovou hodnotu. Vzhledem ke změně výroby bude v tomto roce (2022) dopravník demontován. Část (celá konstrukce) bude zlikvidována bez následného využití (cca třetina pořizovací ceny), druhá část bude využita do aktuálně sestavovaného dopravníku pro novou výrobu a třetí část si účetní jednotka chce ponechat pro případné další využití v horizontu 1 - 2 let. Účetní jednotka má seznam jednotlivých položek, které spadají do každé z částí. Prosím o rozbor správného postupu z hlediska účetního i daňového v kontextu účetní a daňové zůstatkové ceny demontovaného majetku, následného ocenění souboru (či jednotlivých) součástek, které budou využity do nového majetku a také ocenění a účtování souboru (či jednotlivých) součástek, které zůstanou pro další potenciální využití účetní jednotce. Zejména pak, jak správně by měla účetní jednotka naložit s částí, která bude čekat na případné další využití (sklad součástek, soubor majetku bez daňového odpisu...).

Společnost s ručením omezeným je obvykle zakládána za účelem dlouhodobého (trvalého) provozování podnikatelské činnosti. Někdy ale časem nastanou okolnosti, ať už interní nebo externí, kdy je nejlepší nebo dokonce jedinou variantou ukončení činnosti firmy. Důvody nemusejí být vždy dramatické a nepříjemné, např. stěžejní část závodu byla výhodně prodána konkurenci a zisky hodlají společníci využít již plně pro své osobní potřeby, nebo odcházejí do důchodu a nenašli za sebe vhodné nástupce. Nicméně nejčastější příčinou ukončení činnosti s. r. o. bývá podnikatelský neúspěch a vážné rozpory společníků. K tomu se nedávno přidala úřady, potažmo státem nařízená protipandemická omezení a „uvěznění“ zaměstnanců v domácí karanténě. V případě, že firma zvládne vyrovnat své dluhy, mohou její likvidaci v klidu kočírovat její společníci, jinak se však otěží ujímá „nelítostný“ externí insolvenční správce.

Nájemce provede se souhlasem pronajímatele na své náklady technické zhodnocení na najatém majetku a disponuje písemným souhlasem pronajímatele s daňovým odepisováním, tj. v průběhu zdaňovacích období technické zhodnocení nájemce ve svém účetnictví eviduje, a také jej daňově odepisuje. V průběhu nájemního vztahu se ale nájemce rozhodne toto technické zhodnocení zlikvidovat, přičemž se může jednat o následující dvě varianty: a) Technické zhodnocení je kompletně odstraněno a v souvislosti s touto činností není realizováno žádné jiné technické zhodnocení na najatém majetku. b) Technické zhodnocení je kompletně odstraněno, nicméně tato činnost bezprostředně souvisí s realizací dalšího technického zhodnocení na stejném najatém majetku (např. vybourání původních příček, které si nájemce na počátku nájemního vztahu zajistil, a provedení výstavby příček nových). Ad a) Je možné v případě varianty a) celou daňovou zůstatkovou cenu technického zhodnocení na najatém majetku uplatnit do daňově uznatelných nákladů u nájemce v roce provedení likvidace technického zhodnocení (samozřejmě za předpokladu, že bude likvidace doložena příslušnou dokumentací) a to v souladu s ustanovením § 24 zákona o daních z příjmů ? Pro úplnost lze uvést, že tato likvidace souvisí s efektivnějším uspořádáním nájemních prostor, tj. má spojitost se zdanitelnými výnosy nájemce. Ad b) Je možné v případě varianty b) celou daňovou zůstatkovou cenu technického zhodnocení na najatém majetku uplatnit do daňově uznatelných nákladů u nájemce v roce provedení likvidace technického zhodnocení, nebo se daňová zůstatková cena likvidovaného technického zhodnocení (včetně bouracích prací či jiných nákladů souvisejících s odstraněním technického zhodnocení) stane součástí vstupní ceny nového technického zhodnocení, které nájemce realizuje, a jako jeho součást bude do daňových nákladů promítnuta až následně, a to formou daňových odpisů? Daňový odpis technického zhodnocení na najatém majetku by byl vypočten koeficientem pro zvýšenou vstupní cenu?

Nemovité věci jsou definovány v § 498 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jako pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.

K úbytkům zboží dochází například jejich prodejem, vkladem do jiné obchodní společnosti či družstva, darováním, v důsledku manka, škody anebo také likvidací. K likvidaci zboží dochází například z důvodu jeho nepoužitelnosti, v důsledku prošlé lhůty použití, případně v důsledku poškození, kdy zboží nelze již opravit. Likvidací zboží v účetnictví rozumíme fyzické znehodnocení a současně vyřazení zboží z evidence. Při likvidaci zboží je kladen důraz zejména na prokázání likvidace.

V létě minulého roku, kdy byla novela daňových zákonů č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „novela č. 170/2017 Sb. “), předložena Poslanecké sněmovně, to vypadalo, že novela č. 170/2017 Sb. bude schválena včas, a oproti jiným rokům tak budeme mít klidnější Vánoce bez horečného nastavování systémů dle nových pravidel. Konec roku 2016 byl sice klidnější, ale nikoliv z důvodu dřívějšího schválení novely č. 170/2017 Sb. , které se nakonec o několik měsíců prodloužilo. Schválením novely č. 170/2017 Sb. až na jaře roku 2017 se její očekávaná účinnost pak posunula z 1. 1. 2017 na 1. 7. 2017. Uvedené posunutí účinnosti přitom přináší nemalé nejasnosti.

Podnikateli vedoucímu daňovou evidenci zbyly na skladě zásoby zboží, které jsou neprodejné, a to i po snížení ceny pod nákupní hodnotu, a které bude muset vyvést na skládku odpadu. Jak podnikatel naloží s výdaji na tyto zásoby, které již v minulých letech při nákupu zásob a jejich zaplacení uplatnil do daňových výdajů? Náhradu škody žádnou nedostane, protože zásoby nemá pojištěné.