Materiál

Montážní firma s r. o. montuje potrubí pro jiné společnosti, v době prací si na té stavbě, kde pracují, oplotí kus toho stavebního pozemku, kde mají svoje stroje. Nakupí si betonové plotové desky a pak nakoupí službu - postavení plotu. Jak naúčtovat nákup desek na plot a tu službu, protože po dokončení prací toto betonové oplocení firma zlikviduje jako podkladový materiál pro stavbu cest. Nechá je tedy objednavateli, pro kterou zakázku dělá. Jak zaúčtovat?

Firma s.r.o. koupila dodávku za 700 tis. Kč. Dne 05.11.2023 koupila, dne 08.11.2023 zařadila do používání, a začala odepisovat. Dne 25.11.2023 koupila desku cca za 15 tis. Kč a připevnila k podlaze automobilu, aby se materiál v korbě vozu nepřesouval. Je dobře, když jsem materiál zaúčtovala do spotřeby? Nejedná se o zvýšení vstupní ceny automobilu?

Jediný společník (zároveň i jednatel s. r. o.) postupně převádí výrobu jako OSVČ na novou s. r. o. Jako OSVČ uplatňuje skutečné náklady. Vzhledem k délce svého podnikání má asi ve dvou případech u dodavatelů materiálu velmi výhodné ceny, na které jeho s. r. o. nemá šanci dosáhnout (jsou to historické slevy, v nynější době už je dodavatel nikomu nedává). Jako řádný hospodář s. r. o. tedy tento materiál nakupuje jako OSVČ (také pořád i pro své podnikání, v živnosti dojíždí ještě staré zakázky apod.) a za stejnou, nákupní cenu přeprodává své s. r. o. Nechce si dávat žádnou marži, ze strachu, aby nebyl obviněn z vyvádění peněz ze s. r. o. V rámci s. r. o. asi žádný problém nevzniká, ale co u OSVČ? Pokud je to bez marže, měl by to vést spíše v nedaňových nákladech a příjmech? Případně kvůli průkaznosti před FÚ bylo by lepší, pokud by tam nějakou menší marži (3–5 %) měl? Jedná se pouze o materiál, nefakturuje žádné služby apod.

Podnikatel nakupuje starší vozíky, které opravuje a následně prodává. Jak se prosím pohlíží na tyto vozíky? Jako materiál, zboží či jinak?

Účtujeme zásoby metodou A. Jsme výrobní firma a zakoupený materiál jde většinou po vytvoření skladové příjemky skladníkem hned do výroby. Následně je nám doručena faktura. Prosím o sdělení, zda lze zaúčtovat fakturu- pořízení materiálu přímo na sklad , tzn. 112/321 (bez zaúčtování na účet pořízení 111). Pokud ano, je možné takto začít účtovat v průběhu roku? Tj. např polovina roku 111/321 a polovina roku na 112/321?

Prodáváme sportovní potřeby a občas se stane, že klient vrátí poškozené zboží, které je jako takové neprodejné (je vyskladněno jako zlikvidované poškozené zboží), ale některé díly se dají použít - buď na opravu jiného reklamovaného zboží, nebo k dalšímu prodeji (jako samostatný díl). Jak správně tyto "náhradní" díly ocenit? Můžeme navézt na sklad s nulovou pořizovací cenou?

Společnost účtuje materiál způsobem B. Na konci roku provede inventuru materiálu a zjistí, že některé skladové položky materiálu si převzala společnost pro své potřeby a opravy. Materiál je účtován při příjmu faktury 501120/321 . Je třeba vytvořit účetní zápisy např. že materiál byl použit ke spotřebě ve společnost, tzn pořád bude účet 501 ale s analytickým rozčleněním, např. -501120;+501500 ? Nebo jen poznámka ve skladové evidenci postačí ?

Dne 1. 6. 2022 jsme dostali zálohovou fakturu se dvěma položkami: a) svitek 1, váha 573 kg, cena za celý 5 139,81 PLN a b) svitek 2, váha 410 kg, cena za celý 3677,70 PLN. Tedy zálohová faktura je na částku 8 817,51 PLN, zaplatili jsme 1. 6. 2022, mám kurz dle komerční banky přepočtem 5,5713 Kč, celkem 49 124,99 Kč. Dne 2. 6. ráno poslal dodavatel opravenou zálohou fakturu, jelikož nemá svitek o váze 410 kg, ale o váze 489 kg. Za tento je cena 4 386,33 PLN, celkem za 2 svitky 9526,14PLN, rozdíl 708,63 PLN, doplatíme 2. 6. 2022. Taková je praxe, jelikož svitek je jako jeden kus (jedinec), který takto je dál evidován. Vzhledem nedostatku surovin já potřebuji a dodavatel se ptá, jestli chci, nebo nechci. U jedince se zaznamenává dodavatel a přesná váha svitku, kvůli reklamacím, pro inventuru a také takto dál vstupuje do výroby a potom i výrobek nese na sobě, z kterého svitku byl vyroben. Skladově nemohu přijmou jednoho jedince dvakrát. Jak máme udělat příjemku, za jakou cenu u svitku (změněný svitek by měl mít 2 kurzy), u kterého nám dodavatel změnil váhu? Musím ho naskladnit jako jeden.

Jak postupovat při prokazování nákupu do EU a z EU? Běžně nakupujeme hotové palety od dodavatelů z ČR nebo Polska. Teď je problém koupit hotové palety, výrobci nemají dřevo. Sami jsme si zajistili dřevo v ČR a výrobce palet v Polsku, ale dodavatel dřeva ho chce přímo zavést do Polska, má zkušenosti s dopravou. Všichni jsou plátci DPH. Pokud by nám dodavatel dřeva fakturoval na jedné faktuře dřevo a dopravu, můžeme dál přeprodat do Polska výrobci palet a fakturovat osvobozené plnění? Může být dodavatel dřeva třetí osobou, která na náš účet sjedná dopravu a doprava bude pouze přefakturovaná mezi českými firmami, pokud bychom v objednávce pověřili dodavatele dřeva, aby zajistil dopravu do Polska? Polská firma by nám pak hotové palety fakturovala a přivezla také jako osvobozené plnění. Můžeme takto fakturovat a mít osvobozené plnění při prodeji a pak si u nákupu palet zase nárokovat DPH jako pořízení z EU?

V praxi se poměrně často setkáváme s diskusí, co považovat za neskladovatelné nákupy, jak nahlížet na položky A.I.2. Spotřeba energie a A.I.3. Spotřeba jiných neskladovatelných dodávek výkazu zisku a ztráty. V následujícím článku je uveden možný přístup k této problematice.

Obdrželi jsme fakturu z Polska. Jedná se o nákup koženky (drobný spotřební materiál pro firmu). Uvedli jsme svoji DIČ dodavateli. Na faktuře je vyčíslena částka za zboží bez DPH a DPH 0 %. Dle mého názoru se jedná o reverse charge. Je to tak? Na faktuře doměřím tedy DPH 21 %? Nevadí, že faktura z Polska je v českých korunách, a nikoliv v jejich měně?

Velkou skupinou na straně aktiv v rozvaze jsou oběžná aktiva. V rámci oběžných aktiv jsou na prvním místě zásoby. Zaměříme se nejprve na umístění zásob v rozvaze na straně aktiv a následně na první položku zásob, kterou je materiál.

V následujícím příspěvku navazujeme na první díl příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2018 na s. 19. V druhé části příspěvku se zaměříme zejména na vymezení jednotlivých druhů zásob a způsob oceňování zásob.

Spotřební materiál představuje i v organizacích veřejného sektoru položky aktiv, které jsou v průběhu rozpočtového období postupně spotřebovávány, a to buď bez vytvoření další hodnoty (slouží k provoznímu chodu organizace), nebo jsou spotřebovávány k produkci výrobků nebo služeb, které s přidanou hodnotou buď slouží organizaci samé, nebo mohou být určeny k dalšímu prodeji. Podstatou obou pojetí je, že dané aktivum bude dříve nebo později spotřebováno. Neslouží k zajištění dlouhodobého chodu vybrané účetní jednotky tak jako majetek dlouhodobý.

Příspěvková organizace zřízená Ministerstvem zdravotnictví si smluvně dohodla pořízení zdravotnického materiálu, který dodavatelská společnost nedodala do termínu dle kupní smlouvy. Z důvodu nutnosti použití zdravotnického materiálu bylo sjednáno dodání zboží u jiné společnosti, která dodala stejné zboží, ale za cenu vyšší o cca 20 000 Kč. Jakým způsobem je možno řešit kompenzaci zvýšené ceny u původního obchodního partnera (museli jsme nakoupit dražší zboží)? A jak se tato kompenzace zaúčtuje?

Je krásné a povznášející, když člověk umí vyrobit něco prospěšného vlastníma rukama. A nemusí to být hned perpetum mobile, ale třeba jen ptačí budka, lavička, anebo přístřešek na auto. Výrobní proces je z ekonomického úhlu pohledu přeměňováním materiálu pomocí výrobních zařízení a lidských zdrojů, z účetního hlediska jde hlavně o zvládání spletité sítě nákladů. Pořizované vstupy a vnitropodnikové procesy se promítají do přírůstku zásob vlastní výroby, kde jsou tyto náklady zmraženy do okamžiku prodeje výrobků. Potíž je ale v tom, jak v konkrétních případech výrobky, případně polotovary a nedokončenou výrobu, účetně ocenit. A nejde přitom o pouhé „účetní hrátky“, ocenění zásob se totiž promítá i do základu daně z příjmů účetní jednotky.