Minimální vyměřovací základ

OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěná. Podle Přehledu z roku 2023 jí vyšlo platit měsíčně nemocenské ve výši 273 Kč. Minimální nemocenské pojištění je 216 Kč pro rok 2024. Může platit 216 Kč nebo musí platit 273 Kč?

Klient byl řádně v paušální dani 2023. V průběhu roku se nechal zaměstnat. OSVČ byl do konce roku a stále je. Do konce roku platil paušální daň. Podal přiznání. Do Přehledu VZP uvedl, že byl v paušálním režimu, že byl od měsíce zaměstnání OSVČ vedlejší a že zaplatil zálohy rovnající se části paušální daně připadající na VZP. Je toto správně dle vás? Úřednice z VZP tvrdí, že platby zaplacené na VZP propadají a nedají se použít jako zaplacené zálohy na pojištění roku 2023.

Jaký je minimální vyměřovací základ pro zaměstnance, jehož pracovní poměr skončil dohodou dne 29. 5. 2024 ? Tento odpracoval v 5/24 pouze 6 dnů ( včetně 2 svátků, za které se měsíční mzda nekrátí), čerpal 1 den sick day a 4 dny neplaceného volna. To vše do 15. 5. 2024. Od 16. 5. 2024 je v pracovní neschopnosti, která trvala i ke dni ukončení pracovní poměru a trvá dále.

Máme zaměstnankyni, která má pracovní úvazek 4 hod./týden, mzdu má 15 000/měsíc. Má i jiné příjmy, co od ní potřebuji dodat, abych nemusela z její mzdy odvádět zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy?

Ve zdravotním pojištění registrujeme spoustu specifických situací, při jejichž řešení je důležité, aby zaměstnavatel použil správný postup. Důsledkem chyby při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je vznik dlužného pojistného a penále, nebo naopak existence přeplatku na pojistném. Nedodržení některé ze zákonných povinností může být pro zdravotní pojišťovnu relevantním důvodem k uložení pokuty. Na rozdíl od možnosti uložit pokutu je úřední povinností zdravotní pojišťovny uplatňovat, tedy vyměřovat, a v případě nezaplacení vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále – výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v závěru.

Nejen na přelomu let vycházejí zaměstnavatelé primárně z právní úpravy zdravotního pojištění, dané především zákony č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Protože však zdravotní pojištění nepůsobí izolovaně, ale je navázáno na další právní předpisy, jsou důležitými například zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, nebo zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, všechny zákony ve znění pozdějších předpisů. Na které problémové oblasti zdravotního pojištění by se měli zaměstnavatelé na přelomu let 2023/2024 zaměřit?

Maminka pracuje na 50 % úvazek v pracovním poměru. Její mzda je 16 500 Kč hrubého (jiné příjmy nemá, ani již nepobírá rodičovský příspěvek). Doma má tři děti a to 4leté (chodí do školky a ve školce spí), 7leté a 9leté (obě dvě chodí po škole i do družiny). Musí se jí její vyměřovací základ dopočítávat do 17 300 Kč, tj. do minimální mzdy pro zdravotní pojištění, nebo nikoliv? Hraje zde roli, kolik má děti a jak jsou staré? Případně, jsou zde nějaké další podmínky u maminek, kteří pečují o děti a zároveň pracují a jejich odměna za práci nedosahuje minimální mzdy?

Od října k nám nastoupí na zkrácený pracovní úvazek (2 hodiny denně) zaměstnankyně, která celodenně pečuje o dítě do 7 let věku. Tato osoba byla do konce září 2023 na rodičovské dovolené. Od ledna 2023 podniká jako OSVČ. Nemusíme jako zaměstnavatel u tohoto zaměstnance dodržet minimální vyměřovací základ - viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona o zdravotním pojištění? Až bude vyplňovat zaměstnankyně Přehled za r. 2023 jako OSVČ, může od října 2023 zaškrtnout f), a tím pádem také neplatit minimální zálohu na zdravotní pojištění, viz § 3a odst. a) stejného zákona - tzn. bude platit pojistné ze skutečného příjmu, povinné minimum dodržet nemusí?

Jak vypočítat částku odvodu zdravotního pojištění u nového zaměstnance, který nastoupil dne 21. 8. 2023 (pracovní smlouva, úvazek 40 h/týdně). Minimálně musí být za 08/2023 odvedeno ze základu 6 139 Kč (11 kalendářních dnů), tj. 829 Kč? V případě, že od 1. 8. do 20. 8. 2023 byl na ÚP, tak doplatek do minima u ZP neřeším, ale co v případě, kdy v minulém zaměstnání skončil 31. 7. 2023 a k nám nastoupil 21. 8. 2023. Jak je to v tomto případě se zdravotním pojištěním - máme jako firma povinnost odvést minimum, tj. 2 336 Kč, nebo si to zaměstnanec musí pořešit sám?

Nejsou výjimkou situace, kdy mají pojištěnci více příjmů, ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u více zaměstnavatelů. Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “), tj. když zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká zaměstnavateli povinnost odvádět pojistné. Pojistné tak odvádí zaměstnavatel z: – příjmů zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů typicky u zaměstnanců pracujících na základě pracovní smlouvy nebo z příjmů charakteru funkčních požitků, – příjmu alespoň 4 000 Kč u osob vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4–6 zákona č. 48/1997 Sb. , kdy se především jedná o osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti, – příjmu převyšujícího 10 000 Kč u dohody o provedení práce.

Dobrý den, zaměstnanec (59 roků) pobírá invalidní důchod II.stupně a pracuje na zkrácený úvazek 40 hodin měsíčně. Hrubá mzda činí cca 4.000 Kč. Je držitelem průkazu ZTP. V jaké výši je vyměřovací základ pro odvod na zdravotní pojištění? Děkuji

Při placení pojistného nehraje ve zdravotním pojištění roli rozsah pracovního úvazku, jinými slovy, jestliže se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být zaměstnavatelem tento odvod zabezpečen. Když je v roce 2023 příjem zaměstnance nižší než 17 300 Kč, musí zaměstnavatel (resp. mzdová/mzdový účetní) vědět, zda zaměstnanec nespadá do některé ze skupin osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. – viz dále. Pokud zaměstnanec některou ze zde vyjmenovaných podmínek (výjimek) splňuje, může být jeho vyměřovací základ nižší než aktuálně platné minimum, což je: – částka 17 300 Kč při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc nebo – příslušná poměrná část tohoto minima dle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.

Společnost zaměstnává zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti - mzda 8 650 Kč měsíčně. Toto je jediný příjem zaměstnance (stát není plátcem ZP za zaměstnance), společnost proto odvádí zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu 7 300 Kč. Na základě rozhodnutí zaměstnavatele sráží zaměstnanci 4,5 % z 8 650 Kč, dopočet odvodu z minimálního vyměřovacího základu odvádí zaměstnavatel. Dle informace u zdravotní pojišťovny to není problém. Prosím ale o sdělení, zda tato skutečnost nemá další vliv - daňový, např. zda se nejedná o nedaňový náklad u zaměstnavatele a další možný daňový vliv u zaměstnance.

Historií legislativního vývoje nacházíme v oblasti zdravotního a sociálního pojištění i v právních podmínkách roku 2023 jak určité společné znaky či souvislosti, tak zřejmé odlišnosti. Podívejme se blíže na některé z nich.

Plátci pojistného jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu): hromadní plátci pojistného, tj. zaměstnavatelé, platící pojistné za sebe a za své zaměstnance, samoplátci, mezi které řadíme osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

S účinností od 1. 1. 2023 se zvýšila minimální mzda, ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance. Rovněž se zvýšila částka rozhodného příjmu zaměstnance, například u dohod o pracovní činnosti. Kromě toho byly přijaty další změny v zákonech zdravotního pojištění nebo v související právní úpravě s dopady právě do oblasti zdravotního pojištění. Podívejme se nyní blíže na postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v aktuálně platných právních podmínkách.

Osoba vykonávala samostatnou výdělečnou činnost hlavní několik posledních let. Nyní ji bude zpětně přiznán řádný starobní důchod k datu 1.5.2020 a doplacen zpětně. Za roky 2020, 2021 již podala přehled o příjmech a výdajích na OSSZ i zdravotní pojišťovnu, platila vždy minimální pojistné v obou případech. Může nyní podat opravné přehledy na OSSZ i zdravotní pojišťovnu z důvodů, že zpětně od 1.5.2020 by byla její SVČ hodnocena jako vedlejší a požadovat vrácení přeplatků na pojistném? Ke změnám daňového základu by nedošlo, ale ke změně minimálního vyměřovacího základu ano.

Institut minimálního vyměřovacího základu zaměstnance (i OSVČ) byl do právní úpravy začleněn již od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění, tedy od 1. 1. 1993, a to s tím záměrem, aby (velmi) nízké příjmy neměly ve svém důsledku negativní dopad na naplňování příjmové stránky systému. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance se v průběhu uplynulých let průběžně zvyšovala, naposledy k 1. 1. 2022 na částku 16 200 Kč.

Pokud máme zaměstnance, který dosáhl důchodového věku, avšak nebyl mu přiznán starobní důchod z důvodu chybějící doby pojištění, je v pořádku, že za takového zaměstnance nenahlásíme kód D (důchod nebyl přiznán, není poživatelem důchod a není tedy státním pojištěncem), avšak nemusíme dopočítávat do minimálního vyměřovacího základu v souladu s § 3, odst. 8, písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.?

Minimální mzda zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část (a dále ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů).