Nabývací hodnota nemovitosti

Každý, kdo podniká, se zpravidla nevyhne vynaložení finančních prostředků na pořízení přímo nemovitostí anebo alespoň různých výrobních zařízení či dalších účelových zařízení a předmětů různého druhu. Pozornosti správné účetní i daňového poradce by neměly ujít právě odpovědi na otázky, kdy předmětná zařízení s budovou nebo se stavbou ne/tvoří jeden funkční celek, přestože jsou s ní pevně spojeny, a představují tak samostatné movité věci, které jsou samostatně odpisovány. Stejně tak obdobné otázky logicky přicházejí i v opačných případech, tedy zařízení, která naopak pevné spojení s budovou či stavbou nevykazují, ale přesto jsou jejich součástí, a jsou tedy odepisovány v rámci jejich ocenění. Má už profesní obec, resp. alespoň naše soudy v tomto ohledu jasno? Na tuto otázku se prostřednictvím následujících vybraných rozsudků z dílny našich soudců zkusíme blíže podívat. Připravil jsem pro Vás dle mého názoru výběr 10 nejzajímavějších „daňových“ rozsudků z této oblasti.

Investice do nemovitosti se v posledních letech dle hysterie na trhu dala považovat za výhru jackpotu. Pojďme si však projít ve stručných bodech konkrétní parametry, ke kterým bychom v procesu hledání nemovitosti neměli zůstat slepí. Lze lidsky bezesporu chápat, že zejména při koupi nemovitosti pro účely vlastního bydlení lze podléhat jistým emocím, přesto by konkrétní kupující měl mít spuštěny na pozadí bezpečnostní kontrolky. V neposlední řadě nelze opomenout otázky daňové, které samozřejmě s obchody s nemovitostmi přímo i nepřímo souvisí.

Jak jsme vás již dříve informovali, v rámci protikrizových opatření bylo mimo jiné navrženo zrušení 4% daně z nabytí nemovitých věcí, které bylo po dlouhém legislativním procesu úspěšně schváleno. Společně se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí však dochází také k dalším změnám, a to v zákoně o daních z příjmů . V následujícím článku jsme pro vás připravili shrnutí i těchto změn společně s tím, pro koho je zrušení daně z nabytí nemovitých věcí výhodné a pro koho nikoliv.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2019, č. j. 4 Afs 397/2018-32

Nabyvatel, jako fyzická osoba nepodnikající, nabyl podíl na nemovité věci, kancelářských prostorách, které dále pronajímá obchodní společnosti A. Kupní cena byla stanovena na základě znaleckého posudku, kde znalec stanovil cenu obvyklou. Při podávání přiznání k dani z nemovitých věcí nabyvatel přiložil posudek jako podklad pro stanovení kupní ceny. Finanční úřad toto neakceptuje a vyžaduje znalecký posudek s cenou podle vyhlášky. Otázka tedy zní, zda je nutné nechávat dělat další znalecký posudek, nebo jestli platí instrukce na http://smernahodnota.financnisprava.cz/2018/nebyt/ kde se vyplní parametry budovy a FÚ si cenu určí sám? Hraje v tomto případě roli skutečnost, že tato fyzická osoba je společníkem obchodní společnosti B, která je vlastníkem společnosti A, které jsou kancelářské prostory pronajímány?

V polovině loňské roku jsem koupil podíl na pozemku, nyní se rozhoduji dokoupit další část tohoto pozemku a navýšit tak svůj současný spoluvlastnický podíl. V případě první koupě platil daň z nabytí nemovitostí prodávající. Bude poplatníkem i nyní? Lze použít směrnou hodnotu? Na pozemku jsou nějaké stromy.