Náhrada škody

Plátce DPH, OSVČ, vede daňovou evidenci (dále jen DE). Vozidlo této OSVČ havarovalo, bylo odtaženo a následně opraveno (toto neodepsané vozidlo je zavedeno plně v majetku/v podnikání OSVČ). Pojišťovna z pojistky OSVČ uznala krycím dopisem náklady na odtah (faktura č. 1 od odtahové spol.: ZD 5.896 + 21% DPH 1.238,16 = 7.134,16 Kč) - tento odtah za OSVČ pojišťovna včetně DPH uhradila přímo odtahové společnosti. Následně pojišťovna požádala OSVČ o vratku DPH (1.238,16 Kč), které za OSVČ uhradila odtahové společnosti, toto DPH pojišťovně přes b.ú. OSVČ vrátila, neboť si částku DPH z faktury č. 1 standardně nárokovala (viz bod č. 3 níže). Pojišťovna dále na opravu vozidla uznala krycím dopisem poj. plnění ve výši 113.219,- Kč a ustanovila spoluúčast OSVČ ve výši 10.000,- Kč. Uznané poj. plnění (113.219,- Kč) pojišťovna poukázala na podnikatelský b.ú. OSVČ. OSVČ následně nechala opravit vozidlo u autoservisu (faktura č. 2: ZD 123.219 + 21% DPH 28.875,99 = 149.094,99 Kč), tuto fakturu OSVČ zaplatila ze svého b.ú. (z finančních prostředků zaslaných pojišťovnou + OSVČ zaslala 10.000,- Kč navíc, aby srovnala fakturaci autoopravně/svoji spoluúčast). V rámci DE účtuje OSVČ v úč. programu Pohoda. Je následující postup řešení shora uvedeného případu v DE správný? 1.) Částky z faktury č. 1 (konečná suma: 7.134,16 Kč vč. 21% DPH) zadá OSVČ v úč. programu jakožto závazek (přijatá faktura od odtahové služby), následně stejnou, konečnou částku jako u faktury č. 1 (7.134,16 Kč) zadá jakožto pohledávku za pojišťovnou. Poté v programu Pohoda proběhne v interních dokladech postupná „likvidace výběrem“ shora uvedeného závazku a pohledávky. Nejedná se zde o zápočet v pravém slova smyslu, neboť u zápočtu jde o dvojstranný akt (zde by figurovaly strany tři, tj. OSVČ, pojišťovna a odtahová společnost). Software Pohoda dle našeho názoru proto zápočet v pravém slova smyslu nenabízí? Resp. zápočet zobrazuje jakožto nesprávné řešení. Chápeme tedy správně, že je zde vhodné zvolit postupnou likvidaci závazku a pohledávky a nikoliv zápočet? Po shora popsané “likvidaci výběrem“ se pohledávka i závazek „vynulují“ a z pohledávky za pojišťovnou se v peněžním deníku stane „příjem zvyšující základ daně“ a ze závazku za odtahovou službou „výdaj snižující základ daně“. Následně bude nutno částku, tj. 7.134,16 Kč zohlednit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob do zdanitelných příjmů a daňově účinných výdajů (jak mj. dle našeho názoru správně vyplývá z úč. programu). Rozdíl příjmů a výdajů se touto operací nezmění. Je shora popisovaný postup řešení správný? 2.) Shora uvedený způsob v bodě 1.) lze dle našeho názoru provést i jinak, tzn. lze pohledávku za pojišťovnou do účetního programu vůbec nezadávat. Nutné by do úč. programu Pohoda bylo pouze zadat přijatou fakturu od odtahové služby (mj. kvůli uplatnění DPH) a zlikvidovat takovou fakturu v programu Pohoda "bez vazby“. Následně by se opakoval postup viz bod č. 1.). Tzn. přičetla/odečetla by se stejná částka v rámci daňového přiznání fyzických osob. Ovšem zde bychom tedy přičítali a odečítali pouze základ daně z přijaté faktury č. 1, což je 5.896,- Kč? Nebo opět by se přičítala/odečítala částka včetně DPH, tj. 7.134,16 Kč? Víme, že se tímto celkový základ daně v rámci daňového přiznání fyzických osob nezmění (nebude touto operací ovlivněn), přesto by nás to zajímalo. Mj. jsme např. kvůli vratce DPH od OSVČ pojišťovně přes b.ú. (viz bod č. 3 níže) zkoušeli vymyslet i různé jiné operace, aby se co nejlépe celý případ propojil, nicméně v úč. programu bylo následně zpracováno nelogicky, tedy všechny ostatní způsoby řešení kromě bodu 1+2 jsme tedy vyloučili. 3.) DPH (1.238,16 Kč) za odtah v rámci faktury č. 1 si OSVČ standardně nárokovala z přijaté faktury od dodavatele – odtahové společnosti. Jak bylo uvedeno, tuto částku (DPH) zaplatila za OSVČ odtahové společnosti pojišťovna. Následně tedy vratka OSVČ na b.ú. pojišťovny (za uhrazené DPH), byla zavedena v DE jakožto nedaňový výdaj, a to pouze na b.ú. Tedy rekapitulujeme, že částka 1.238,16 Kč = daňově neúčinný výdaj, zohledněný pouze na b.ú. OSVČ. Nevytvářeli jsme žádný závazek v agendě „ostatních závazků“, ani nečinili jiné operace. Je celkové řešení bodu č. 3.) zde v pořádku? 4.) Částka, resp. základ daně přijaté faktury č. 2 (123.219,- Kč) byl zadán do závazků a po úhradě skrz b.ú. promítnut do daňově účinných výdajů, včetně spoluúčasti 10 tis. Dále - DPH (28.875,99 Kč) z této faktury bylo nárokováno standardně. 5.) Krycí dopis od pojišťovny byl zadán jakožto pohledávka za pojišťovnou (113.219,- Kč). Po úhradě pojišťovnou a proúčtování skrz b.ú. OSVČ je v peněžním deníku promítnuta částka 113.219,- Kč jakožto zdanitelný příjem. Ze shora uvedeného zjednodušeně sděleno vyplývá, že DPH z obou přijatých dvou faktur bude standardně znárokováno/vypořádáno a v rámci daně z příjmů fyzických osob, resp. do daňového přiznání fyzické osoby se shora uvedené příjmy a výdaje "vynulují", kromě částky 10 tis., která bude daňově účinným výdajem (spoluúčast). Pokud není postup správný, prosíme o korekci shora uvedených bodů.

Společnost ABC měla uzavřenou smlouvu se společností BCD, která se ve zkratce týkala toho, že společnost ABC bude pro společnost BCD tisknout noviny až do roku 2028, společnost ABC musela vynaložit vysokou investici do technického vybavení, aby byla schopna smlouvu plnit, a proto v jednom odstavci smlouvy byl uveden předpoklad, že společnost BCD neodstoupí od smlouvy dříve než v roce 2028 a nebo poskytne společnosti ABC kompenzaci vynaložených nákladů. Společnost BCD od smlouvy odstoupila a tato kompenzace je vyčíslená na 5 mil. Kč. Společnost BCD má tuto kompenzaci vyplatit v roce 2025, na jaký účet a kdy účtovat tyto tržby? A jak je to s DPH?

Řeším případ, kdy logistická firma poskytuje přepravní služby (rozvoz zboží) zákazníkovi s tím, že vybírá za zboží (které bylo v majetku zákazníka) hotovost a tuto hotovost následně přeposílá na jeho účet. Toto mají ujednáno ve smlouvě o poskytování logistických služeb. K těmto službám využívá jak svoje zaměstnance, tak další externí dopravce (OSVČ). Nyní došlo k tomu, že 1 z těchto externích dopravců vybral hotovost při rozvozu zboží, ale tuto hotovost nepředal logistické firmě. Protože se jednalo o významnou částku, která by měla značný dopad na fungování této logistické firmy, sepsala se zákazníkem dohodu o uznání dluhu a jeho splácení. Dotaz - jaký bude mít daňový dopad z pohledu DZP tato úhrada dluhu u logistické firmy. Pachatel je znám, podáno trestní oznámení, prozatím nic neuhradil. Škoda ale způsobena defakto cizím subjektem (externím dopravcem) na cizím majetku (konečný zákazník). Tuto škodu postupně hradí logistická firma. 

Praktický lékař podnikal do konce roku 2020 jako OSVČ. V roce 2020 pořídil osobní automobil a zařadil jej do obchodního majetku. V roce 2021 začal provozovat lékařskou praxi formou s.r.o. Jako OSVČ ukončil činnost v roce 2021, automobil vyřadil z obchodního majetku a dále jej pronajímal svému s.r.o. Příjmy z pronájmu přiznává v par.9 ZDP a pokračoval v odpisování automobilu zahájeném v roce 2020. V roce 2024 měl s vozem autonehodu. Pojišťovna vyhodnotila škodu jako „totální škodu“. Poškozené vozidlo odkoupila za 700.000 Kč a dalších 600.000 Kč vyplatila jako náhradu škody, celkem tedy 1.300.000 Kč. Domnívám se, že částka 700 tisíc za odkup vozidla bude předmětem daně z příjmů v par.10 ZDP, neboť k němu došlo do 5 let od vyřazení z OM. Částka 600 tisíc by také měla být předmětem daně z příjmů (par.10 ZDP), neboť se jedná o pojistné plnění na majetku, který slouží k nájmu. Je tento postup správný? A pokud by nájem vozu byl ukončen k 31.12.2023 a v roce 2024 již nebyl pronajímán, bylo by pojistné plnění 600 tisíc předmětem daně z příjmů?

V den převzetí nového vozidla došlo při cestě od prodejce k jeho nabourání. Zřejmě se bude jednat o totální škodu, ale zatím čekáme na informaci od pojišťovny. Máme vozidlo zařazovat do majetku, když nebylo vlastně vůbec používáno? Pokud půjde vozidlo opravit, máme ho zařadit do majetku po opravě? Můžeme si v případě totální škody uplatnit DPH na vstupu?

Naše firma se několik let soudila o náhradu škody. Nyní byl soud ukončen, my jsme dostali náhradu škody a právní kancelář nám vystavila fakturu za své právní služby. Máme nárok na odpočet DPH z právních služeb, když získaná náhrada škody není předmětem DPH?

Vlivem silného větru a deště došlo k odchlípnutí střechy pronajaté skladové budovy a ke zničení zboží ve skladě. Zboží je nepoužitelné. Mimořádnou inventurou bylo vyřazeno zboží v PC 600 tisíc Kč a bude řádně zlikvidováno (s protokolem). Zboží bylo pojištěno, škoda nahlášena pojišťovně. Má vliv na daňovou uznatelnost, zda je událost definována jako živelní pohroma podle § 24 odst. 10. (sklad není v oblasti, která byla zaplavena, i když událost se stala v prvních dnech zářijových povodní 2024)? Je správné účtování: odpis zničeného zboží 582/504, náklady likvidace 588/321, pohledávka za pojišťovnou (pouze do výše vyčíslené v účetnictví) 378/688? Uvažujeme správně, že nemusíme vracet DPH na vstupu u zničeného zboží dle § 77 zákona o DPH, když škoda bude řádně prokázána a zaprotokolována?

Dne 21. 8. 2024 podepsal ministr spravedlnosti novelu advokátního tarifu , která nabude účinnosti od 1. 1. 2025. Tento článek se zaměřuje konkrétně na změny, které se propíšou do úhrad nákladů za zastoupení advokátem či daňovým poradcem, popř. do odškodňování takových nákladů, v souvislosti se správou daní. Doplňuje se i způsob výpočtu mimosmluvní odměny, úhrad či nákladů zastoupení bez účasti kvalifikovaného zástupce.

Zaměstnanec je členem dobrovolných hasičů a pomáhá při povodních. Má nárok na volno, a pokud ano, pak na placené nebo neplacené? Placené volno: je nárok na refundaci a v jaké výši? Jak se v takovém případě postupuje? 

V roce 2023 došlo ke škodní události při přepravě našeho stroje k zákazníkovi. Přeprava byla pojištěná. Náklad v podobě nového náhradního dílu, který bylo nutné vyměnit, proběhl v r. 2023. Bohužel jsem tuto informaci obdržela až nyní v 7/2024 a účetnictví za r. 2023 je již uzavřené, tudíž nebyl tvořený žádný dohad na pojistné plnění v r. 2023. K výplatě pojistného plnění dojde v 7/2024. Jak prosím tuto situaci účetně a daňově vyřešit? Na jaké účty pojistné plnění včetně předpisu náhrady zaúčtovat a s jakým datem?

Zboží zasíláme různými přepravními společnostmi i na dobírku. Jedna přepravní společnost nám peníze z dobírek přestala na účet posílat. Jedná se celkem o 55 tis. Kč a o 12 faktur (různí odběratelé). Faktury jsem si interním dokladem uhradila a vytvořila pohledávku za přepravní společností ve výši 55 000 Kč. Z tohoto důvodu bych se chtěla ještě jednou zeptat (původní dotaz ID:40367) na správné účtování: 1. úhrada 12 faktur interním dokladem 546/311 nedaňově? 2. Nyní bylo na přepravní společnost podáno insolvenční řízení, kam jsme pohledávku řádně přihlásili. Takže vytvořím pohledávku, náhrada škody za přepravní společností 315/645 ve výši 55 tis. Kč, vytvořím zákonnou opravnou položku 558/391 a dle výsledku insolvenčního řízení zruším zákonnou OP 391/558 a daňově odepíšu 546/315. Takže výnosy a náklady = 0 Jenže z tohoto účtování mi nakonec vyplývá, že stejně ty pohledávky zdaníme. Takže když nebudu účtovat o pohledávce za přepravní společností do výnosů a následně nebudu vytvářet zákonnou opravnou položku, výsledek bude stejný. Je moje úvaha správná? Je nějaké jiné řešení? (jsme s.r.o., vedeme účetnictví, plátci DPH). 

Když byly společnosti s ručením omezeným odcizeny zásoby dřeva, viník byl dohledán policií a nyní škodu splácí, jak je to s odvodem DPH z příjmu obdrženého jako náhrada škody? Škoda byla vyčíslena bez DPH a viník tuto částku postupně splácí.

Pokud oprávněný zaměstnanec použije k nákupu firemní platební kartu a ztratí doklad - jak přistupovat k výdaji? Mám na mysli nákupy související s dosažením zisku - různé (PHM na pracovní cestě, spotřební materiál): a) nejpřísněji - dát k úhradě zaměstnanci, b) firma nechá „na sobě“, ale o výdaji účtuje nedaňově, c) na základě čestného prohlášení firma zaúčtuje „normálně“ do daňových výdajů, jakoby doklad měla?

Pojistná událost vznikla v 12/2023. Pojišťovna oznámila, že bude plnit v 2/2024. Účtuji v roce 2023: 385/648 nebo účtuji o výnosu z plnění od pojišťovny až k okamžiku, kdy oznámila, že bude plnit, byť pojistná událost začala v 12/2023?

Firma s r. o. staví halu, která ještě není dokončena - je na účtě 042. Byla zde udělána střecha, která byla povětrnostními podmínkami poničena. Následně jsme obdrželi fakturu na opravu této střechy a pojišťovna nám vyplatila náhradu. Budeme tuto opravu účtovat na účet 511 a náhradu od pojišťovny na 648, nebo oprava jde na 042? 

Podnikatel, FO, je neplátce DPH. Poslední čtyři roky podával daňové přiznání, kde uplatňoval výdaje procentem. V této době pořídil vozidlo na úvěr. Z důvodu totálního zničení vozidla byla úvěrová smlouva předčasně ukončena a úvěrující na účet podnikatele poukázal pojistnou náhradu sníženou o nesplacenou část jistiny. Musí podnikatel tuto pojistnou náhradu zdanit? Pokud ano, tak v plné výši, nebo částku, která mu byla poukázána na účet?

Zákon o dani z přidané hodnoty neobsahuje žádné ustanovení, v němž by bylo uvedeno slovo škoda. Důvodem je, že vyúčtování škody není předmětem daně, protože škoda nepředstavuje ani dodání zboží ani poskytnutí služby. Podstatné je však určit, zda požadovaná úplata představuje úhradu za poskytnuté plnění nebo za náhradu škody. Chybná klasifikace může znamenat neodvedení daně nebo naopak odvedení daně nad rámec zákona, kdy onen Černý Petr přechází na poskytovatele úhrady, protože daň nad rámec zákona si nemůže odpočítat.

Společnost s r. o. měla dne 12. 12. 2023 pojistnou událost na autě (totální škoda). Dne 6. 1. 2024 společnost s r. o. obdržela informaci o vyřízení pojistné událost s datem vzniku pojistné události 12. 12. 2023. Půjde výnos (pojistné plnění od pojišťovny) do roku 2023, nebo až ke dni vyjádření o vyřízení pojistné události v roce 2024?

V druhé polovině loňského roku opět došlo k vydání několika judikátů Nejvyššího soudu ČR, které mají ať už přímý, či nepřímý vliv do problematiky odškodňování. Za upozornění stojí zejména ukotvení procesního postupu soudu při hodnocení důkazu znaleckým posudkem a doposud stále poměrně málo prozkoumaná oblast odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávnou informací či radou dle § 2950 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). V praxi se občas objevují někteří poradci, zejména online, kteří vybírají nemalé pravidelné měsíční poplatky od svých „klientů“, přičemž se zaštiťují disclaimerem, že se rozhodně nejedná o radu. To pak může sekundárně poškozovat i certifikované poradce z oblasti práva, financí, daní atd. Následně dodávám závěry judikatury k odpovědnosti státu za škodu v rámci posouzení nepřiměřené délky řízení, a to v kontextu posouzení správního prověřování a daňové kontroly. K tomu doplňuji aktuální nález Ústavního soud k nákladům soudního řízení v případě rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Závěrem uvádím několik poznámek k odškodňování v souvislosti s úkony prováděnými Policií ČR a za dobu účinnosti krizových opatření státu.

Velkoobchod dodává zákazníkovi zboží, k přepravě využívá externího přepravce. Zboží k přepravě měl velkoobchod koupené od plátce DPH za 50 000 Kč + 10 500 Kč DPH. Přepravce polovinu zboží poškodil, velkoobchod bude přepravci vystavovat fakturu na náhradu škody. Na faktuře za škodu se nevyčísluje DPH. Měla by tedy být částka na faktuře ve výši 30 250 Kč, nebo 25 000 Kč (vzhledem k tomu, že si velkoobchod při nákupu uplatnil DPH na vstupu)? Má velkoobchod povinnost vracet uplatněnou DPH z poškozeného zboží? Pokud ano, v jakém řádku daňového přiznání by se měla částka 2 250 Kč projevit?