Nedokončená výroba

Mějme s.r.o., neplátce DPH, poskytující služby. V průběhu roku 2023 uzavře s.r.o. smlouvu o dílo na vypracování dokumentace, na což přijme zálohu 50 tis Kč. Zálohu zaúčtuje ke dni přijetí 221/324. Ke konci roku 2023 je zakázka v nějakém stádiu rozpracovanosti, nicméně oproti původním předpokladům není ještě dokončená, takže k 31. 12. 2023 zaúčtuje celou přijatou zálohu 50 tis. Kč na 324/518. Přijatá záloha se tak na účtu 710 promítne do výnosů, a do daně z příjmů za rok 2023. Jak se nicméně celý případ doúčtuje v roce 2024 na účet 602 ke dni dokončení a předání zakázky? Např. kdyby původní cena dle smlouvy o dílo byla 100 tis. Kč, z čehož 50 tis. Kč již bylo uhrazeno v roce 2023 jako záloha? Jak případ zaúčtovat, aby se přijatá záloha (již zdaněná za rok 2023 prostřednictvím účtu 581) znovu nepromítla do daně z příjmů za rok 2024? Jako doplňující dotaz bych se ještě zeptal, zdali je v pořádku na účet 581 zaúčtovat celou přijatou zálohu, bez nějakého dalšího pitvání, kolik % činí skutečná rozpracovanost (neb to to v praxi prakticky není vůbec podle čeho určit; každá zakázka je unikát, takže není podle čeho stanovit, kolik času třeba ještě zbývá na dokončení)?

Rostlinná výroba je závislá na přírodním prostředí, sezonnosti a je ohrožená škůdci a nákazami, přičemž účetní zachycení závisí na plodnosti rostlin a způsobu plánovaného užitku. Rostliny se zařazují do dlouhodobých aktiv, pokud splňují parametry podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. , například dlouholetou plodnost a minimální hustotu osázení, jinak jsou sledovány jako zásoby. Pěstování se v účetnictví oceňuje podle skutečných nákladů, přičemž náklady se vynakládají ve fázích jako příprava půdy, setí, pěstování a sklizeň na osevní a sklizňové plochy. V rostlinné výrobě existují různá kalkulační řešení pro jednotlivé víceprodukty, přičemž metody jako rozčítací a odčítací kalkulace se používají pro rozdělení nákladů mezi hlavní a vedlejší produkty. Nedokončená výroba je sledována na účtu 12x, a v případě škod je rozlišována mezi úplnými a částečnými škodami s příslušným účetním zachycením.

Stavební firma pořídila starý rodinný dům, který zbourala a na jeho místě nyní staví nový rodinný dům se záměrem ho ihned po dostavění prodat. V souvislosti s touto výstavbou nyní žádá o dotaci Zelená úsporám. Pořízení původní nemovitosti nebylo účtováno jako dlouhodobý majetek, ale celá částka byla účtována na účet 121 – jako rozpracovaná zakázka (od začátku bylo počítáno s tím, že jde o nákup nemovitosti s cílem vystavět novou a prodat). Jaký bude teď správný postup účtování o této dotaci? Bude přijetí této dotace účtováno do výnosů a veškeré náklady související s pořízením a výstavbou nemovitosti pak přeúčtovány z nedokončené výroby přes účet 581 do nákladů?

Předmětem činnosti společnosti je provádět správu nemovitostí na základě uzavřených smluv. Kromě této činnosti provádí dle vzájemných dohod na základě předem stanovených cenových nabídek součinnost (čili dohled) na pracemi pro majitele nemovitostí, kterým provádí správu. Jde o nemovitosti určené k pronájmu pro podnikatele. Práce se konkrétně týkají dohledu (součinnosti) při pracech, které jsou zajištěny jinými dodavateli např. dojde k poškození majetku vlastníka nemovitosti, tato společnost zajistí dodavatele, aby byl majetek následně opraven nebo jde o součinnost při pracech při dokončování stavebních úprav v rámci nebytových prostor majitele nemovitostí, stavební úpravy opět zajišťují jiní dodavatelé, společnost zajistí dohled na těmito pracemi, následně úklid těchto prostor prostřednictvích svých zaměstnanců apod. Jak stanovit nedokončenou činnost v případě, že tyto práce započali v roce jednom a jsou dokončeny v roce dalším? Kalkulační jednicí v tomto případě bude konkrétní zakázka, kterou si strany vzájemně domluví a cena bude vycházet z ceny přímých nákladů (tj. přímý materiál, který společnost nakoupila pro účely této zakázky - účet 501), dále přímých mezd (mzdy úklidu, manažera vč. odvodů: účty 521, 527, 524) a dále pak je povinnost tam dávat i nepřímé náklady? Jak je stanovit? Co to v tomto případě může být - např. může to být odpis vysavače použitého na vysátí prostor?

Ve společnosti A došlo vlivem zatopení šachet k poškození výtahů (pojistná událost vznikla 27. 12. 2023 - účtování o předpisu na základě dopisu od pojišťovny (víme přesně částku plnění) k 31. 12. 2023 - 385/648?), s dodavatelem společností B se tedy vzájemně dle cenové nabídky dohodli na činnostech v souvislosti s opravami tohoto poškozeného majetku. Práce na opravě byly provedeny částečně v roce 2023 a dokončeny a celé vyfakturovány v roce 2024. Jak účtovat v rámci let 2023 a 2024 u společnosti, která práce provedla čili společnost B (rok: 2023 nedokončená činnost ve výši části provedených prací: účtování 121/581 a v okamžiku vyúčtování celé služby v roce 2024 účtování: 311/602 a zrušení nedokončených prací -121/581 nebo opačný zápis 581/121? Účtovaní ve společnosti A, která práce "přijala"- rok 2023: 511/383 (část prací týkající se roku 2023) a v okamžiku přijetí faktury od dodavatele v roce 2024: účtování 383/321 (část prací roku 2023) a zbytek prací roku 2024 511/321?

Firma uzavřela velkou zakázku na smlouvu o dílo, dle které měly být práce dokončeny v červenci 2023. Z provozních a jiných důvodů došlo k ukončení zakázky až v prosinci 2023, k předání díla až začátkem ledna 2024, protože se jednalo ještě o reklamaci nedodělků. Odběratel není plátcem DPH, dodavatel ano. V dani z příjmů je na obou stranách účtováno časově do výnosů dodavatel, do nákladů odběratel. Jak to má být správně s DPH (DUZP), když se v průběhu díla vyplácely zálohy dle smlouvy o dílo, o zálohách bylo účtováno dle data v bance, tj. červen + srpen + září/2023 a doplatek v lednu 2024? 

Stavební firma zahájila v listopadu 2023 zakázku, která přechází do dalšího roku. Fakturovat se bude celá zakázka až po dokončení díla (předpoklad je v březnu 2024). Firma o nákladech účtuje zakázkově, není tedy problém zjistit výši nákladů na dané zakázce. Pokud výnosy z této zakázky budou až příští rok, je správný postup, že na konci roku 2023, všechny náklady této zakázky "odúčtujeme" na nedokončenou výrobu? Lze do nedokončené výroby kromě přímého materiálu a subdodávek, zahrnout i mzdové náklady (hrubé mzdy, soc., zdav.), když je rozúčtováváme přímo na konkrétní zakázky? Měla by se v tomto případně započítávat i správní režie? Pokud bylo v roce 2022 účtováno o nedokončené výrobě ve výši 150 000 Kč, ale po rozporu zákazníkem bylo v roce 2023 vyfakturováno pouze 90 000 Kč, je možné i přesto celou nedokončenou výrobu, tedy těch 150 000 Kč rozpustit do nákladů roku 2023, i když výnosy tomu neodpovídají?

Společnost (developer) v současné době staví nový nebytový komplex - během výstavby bylo nutné jednak odkoupit plynovodní přípojku a jednak zrušit jinou plynovodní přípojku - vstupují oba náklady do ceny pořízení dlouhodobého majetku?

Jak správně postupovat v případě, kdy stavební firma před dvěma lety účtovala o nedokončené výrobě, nicméně kvůli delším sporům se zákazníkem se jednatelé již rozhodli, že se tato zakázka nedokončí a dosavadní náklady se ani nebudou fakturovat? Jaké je správné účetní a daňové řešení? Má to i nějaký dopad na DPH, když jsme z daných nákladů uplatňovali odpočet? 

V  jaké situaci se provádí dohad na výnosy a kdy se účtuje o nedokončené výrobě, kdy které použít?

Podnikatel nakupuje starší vozíky, které opravuje a následně prodává. Jak se prosím pohlíží na tyto vozíky? Jako materiál, zboží či jinak?

Firma – plátce DPH uzavřela koprodukční smlouvu, kde vystupuje jako koproducent. Firma dostala od producenta fakturu: koprodukční vklad – financování nákladů na výrobu filmu. Ve faktuře je uvedené základ DPH, částka DPH a částka celkem s DPH. Natáčení filmu bude dokončeno v roce 2023, ve stejném roce film bude v kinech. Z pohledu účetnictví základ DPH bude nákladem příštích období? Firma má nárok na odpočet DPH? 

V roce 2022 jsme obdrželi fakturu za službu, která byla provedena v r. 2021 a vztahuje se k materiálu na skladě, jedná se o dodatečnou úpravu na zakoupeném materiálu. Na tyto náklady nebyla v roce 2021 vytvořena dohadná položka. Sestavujeme dílo, a tedy účtujeme o nedokončené výrobě. Jak správně naložit s nákladem z předchozího období?Výnosy budeme realizovat příští rok, výsledkově je tedy tato situace v roce 2022 neutrální, ale jsem nucena náklady roku 2021 v tomto případě mít zaúčtovány v roce 2022 na nedaňový účet nebo lze akceptovat, že všechny náklady vykážeme jako daňově uznatelné v období, ve kterém vykážeme výnosy, a tedy mohu náklad z roku 2021 v roce 2022 zaúčtovat takto dodatečně jako daňově uznatelný náklad a takto zahrnout na účet nedokončené výroby?

Stavební firma (plátce DPH, vede účetnictví, zásoby způsobem B) na základě jednotlivých smluv o dílo opravuje budovu. Vždy po dokončení jednotlivých zakázek vystaví předávací protokol a daňový doklad. V 9/2022 začala pracovat na další části samostatné zakázky, ale zakázka nebyla ke 31. 12. 2022 dokončena, byla předána až ve 2/2023. Jedná se o dost velkou částku, která způsobem zaúčtování na konci roku ovlivní výši placení daně z příjmu. Bylo na konci roku zaúčtováno správně jako nedokončená zakázka a všechny náklady související s budoucím příjmem – mzdy, materiál stavební, PHM 0 nejsou nákladem ZO 2022? Zaúčtováno bylo všechno od 9/2022 na MD 121/D 581 ke 31. 12. 2022.

Pro slovenskou firmu, plátce DPH, zpracováváme účetnictví české firmy (jedná se o zákazníka té slovenské firmy). V průběhu roku od ledna do prosince odevzdáváme měsíčně DPH, provedené práce si zapisujeme. Na konci roku zaúčtujeme na MD 388/D 602. V následujícím roce po zpracování DPPO předáme jako kompletní, vystavíme daňový doklad na zpracování účetnictví, poradenské služby DUZP ke dni dokončení např. 31. 3. zaúčtujeme MD 311/D 388. Je to správně z hlediska zákona o daních z příjmů a DPH? V přiznání k DPH, kontrolním i souhrnném hlášení máme uvedeno až po dokončení kompletního účetnictví za předchozí rok, např. ve 3. měsíci následujícího roku.

Dodavatel, plátce DPH, má smlouvu s obcí na projekt stavby komunikace se stavebním povolením. Projektová dokumentace byla zpracována dle požadavku, ale obec, nebo spíš starosta, přestala spolupracovat a bez podpisů obce (starosty) nelze nikdy stavební povolení realizovat, a tím pádem firma o peníze přijde. Bohužel ve smlouvě není nic o tom, co dělat, když obec přestane spolupracovat. Dodavatel proto zkusil projekt obci vyfakturovat v lednu 2023, jako pokus o získání peněz za provedenou akci. Ale obec na to „neskočila“ a fakturu odmítá proplatit, protože není dle smlouvy. Je to v patu. V účtárně jsme se o pokusné fakturaci dozvěděli dnes. Jak fakturu nejlépe zlikvidovat? Nejlepší je asi stornovat, protože když nikdy nedošlo ke zdanitelnému plnění, tak není asi ani co dobropisovat... A vzhledem k tomu, že obec už nikdy nezaplatí, je nesmysl tu fakturu uchovávat.

Stavební společnost ukončila a předala investorovi (ŘSD) dílo k 31. 12. 2022. Součástí předání byly i provedené vícepráce, které ještě nebyly fakturovány. Na tyto vícepráce jsme vytvořili dohadnou položku MD 388/D 602. Podle názoru kolegů se jedná o nedokončenou výrobu. Neměla by se nedokončená výroba měla účtovat u rozpracovaných zakázek? 

Developer postavil bytový dům. Bývalá účetní účtovala na účet 042, v účtování jsem musela pokračovat i já. Kolaudace bytů A proběhla 21. 12. 2022. Tři byty byly prodány 30. 12. 2022, ostatní budou prodány v roce 2023. Jeden byt nám zatím zůstane, ten jsem zařadila do majetku k 1. 2. 2023, kdy bylo zřejmé, že se neprodá. Jak mám postupovat v účtování zboží: 1. ke dni kolaudace všechny byty převést na sklad MD 132/D 042 - má to být 21 .12. nebo 22. 12. po kolaudaci; 2. nebo převést na sklad jen byty, které se budou prodávat, a zbytek převést na MD 021/D 042 (bez odpisu) do majetku firmy a pak účtovat o prodeji majetku? 

Firmě vede účetnictví externí účetní kancelář. Účetní kancelář zpracuje směrnici o použití pravidel v oblasti účetnictví. Jsou zde záležitosti jakými metodami/pravidly je vedeno účetnictví (např. hranice pro ocenění dl. hm. nehmotný majetek, technické zhodnocení, kalkulace nedokončené výroby, stanovení významnosti, způsob oceňování majetku + zásob atd.) Zkrátka věci, které ze zákona o účetnictví a prováděcí vyhlášky dávají účetní jednotce prostor pro zvolení daného parametru. Tuto směrnici může chtít např. auditor, nebo ji může požadovat finanční úřad při kontrole DPPO, nejčastěji ji však používá samotný externí účetní, aby soustavně dodržoval pravidla UJ a měl přehled daných změn. Většina příchozích mikro účetních jednotek tuto směrnici nemá zpracovanou, některé pravidla má zmíněné v příloze, jiné jsou nepsané. Pokud to má firma zpracované písemně považujeme to za výhodu a jistou transparentnost a vodítko k dodržování jednotlivých pravidel a kontrolu jejich změn v čase. Pokud vedení účetnictví obstarává externí zpracoval, je nutné směrnici a její např. každoroční změny písemně podepisovat? Domnívám se, že podepisování těchto pravidel z žádného zákona nevyplývá a není nutná. Je to takto v pořádku, nebo naopak by z právního hlediska pro platnost byly podpisy verze směrnic potřeba? Pokud by byly podpisy potřeba - tak otázkou je, zda je to doporučené nebo dokonce z nějakého zákona pro platnost nutné? A jaká osoba (y) by se měla pod to podepsat směrnici podepsat? Zda jednatel účetní jednotky (nemá často ani ekonomické vzdělání, proto to dává externí kanceláři), nebo její pověřená osoba pro předávání dat účetní kanceláři (např. provozní manažer, asistentka jednatele), nebo jednatel externí účetní firmy, nebo pověřená osoba účetní firmy účetní, která se směrnici připravuje, nebo je nutný mít podpisy více osob apod. ? (Bavíme se, zde převážně o mikro účetních jednotkách s 0 až 10 zaměstnanci, kde není interně ve firmě osoba s účetním vzděláním)

Pro fakturaci stavebních prací bylo ve smlouvě o dílo sjednáno, že fakturace bude probíhat průběžně měsíčně a DUZP je den převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části, tj. zpravidla 1. den kalendářního měsíce následujícího po měsíci v němž byly provedeny stavební práce. DPH je tedy odvedeno následující měsíc po měsíci kdy byly práce provedeny. Jak je to s daní z příjmu, když práce za měsíc prosinec jsou převzaty až v roce následujícím? Patří výnos do roku, kdy byly práce provedeny nebo předány?