Nelegální zaměstnávání

Změny v posuzování nelegální práce a zpřísnění postihů jsou v poslední době stále více aktuální. Nelegální práce, přesněji řečeno nelegální zaměstnávání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou, známé též pod pojmem švarcsystém, definuje zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v § 5 písm. e). Nelegální prací je práce, která má znaky závislé práce definované v § 2 odst. 1 zákoníku práce a je konána fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, resp. cizincem bez povolení nebo v rozporu s povolením k zaměstnání nebo bez povolení k pobytu v případech, kdy je povolení příslušnými právními předpisy vyžadováno.

S účinností od 1. 4. 2019 došlo k malé novele zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, která do daňového řízení výslovně zakotvila princip zákazu zneužití práva. Není to sice převratná novinka, neboť daný princip bylo možné dovozovat z obecných právních zásad našeho právního řádu. Nicméně finanční správa si od ní slibuje mj. usnadnění posuzování tzv. zastřeného pracovněprávního vztahu známého širší veřejnosti pod mediální zkratkou švarcsystém. Některé praktické poznámky ke švarcsystému obsahuje tento článek.

Problematika „švarcsystému“ je právně i daňově velmi rozsáhlá a v konkrétní praxi se často jeví jako nepřehledná a nejednoznačná, jelikož je protkána mnoha právními normami a judikaturou soudů. Přestože v nedávné době nedošlo k novelizaci zákona o zaměstnanosti či zákona o daních z příjmů fyzických osob ovlivňující danou oblast, byla vydána některá soudní rozhodnutí, jež mohou napovědět, jakým směrem se daňová i právní oblast tohoto ožehavého tématu, především v podobě možné překvalifikace smluvního vztahu mezi podnikateli na závislou činnost, ubírá.