Nepeněžitý vklad

Firma s.r.o ABC má v majetku nemovitost +pozemek. Pozemek je evidován v pořizovací ceně a neodepisuje se a budova-sklad je evidována v pořizovací ceně a odepisuje se. Nyní se bude zakládat novou s. r. o, kam přejde tento majetek a ten bude pronajímán. Převod se uskuteční způsobem odštěpění. Jedním, z požadavků přípravných prací je vypracování znaleckého posudku ocenění části odštěpovaného majetku. Pokud znalecký posudek určí cenu vyšší než je v původní sročce, zaeviduji tento majetek v nové s. r. o. podle znaleckého posudku? A v té s. r. o., kde byl majetek původně, zaúčtuji odpis a zůstatkovou cenu, jako při prodeji?

Město jako zřizovatel dceřiné společnosti vložilo do s. r. o. několik nemovitostí jako nepeněžní vklad do základního jmění. V loňském roce se rozhodli, že jednu nemovitost chtějí vrátit a současně, že o hodnotu nemovitosti sníží základní kapitál. Za tímto účelem nechali nemovitost odhadnout. Odhad byl cca 9 mil. Kč. Zůstatková cena daňová v s. r. o. u této nemovitosti byla cca 3 mil. Kč.  s. r. o. vyřadilo nemovitost zápisem MD 541/D 081, v hodnotě účetní zůstatkové ceny, MD 081/D 021 v hodnotě pořizovací ceny a zápisem MD 355/D 641 ve výši odhadu. Město rozhodlo o snížení základního kapitálu ve výši odhadu nemovitosti, zápis v s. r. o. MD 411/D 365. Pohledávka a závazek budou započteny. Bude částka rozdílu mezi znaleckým posudkem a daňovou zůstatkovou cenou zdanitelným příjmem s. r. o. a je tento postup správný?

Článek 73 směrnice Rady 2006/112/ES musí být vykládán v tom smyslu, že základ daně v případě vkladu nemovitostí jednou společností do základního kapitálu druhé společnosti výměnou za akcie této druhé společnosti musí být určen s ohledem na emisní hodnotu těchto akcií, pokud se tyto společnosti dohodly, že protiplnění za tento kapitálový vklad bude tvořeno touto emisní hodnotou.

Mateřská firma holdingu vlastní nemovitost. Nyní by chtěla tuto nemovitost vložit do nově založené dceřiné společnosti ve formě s. r. o., a to z důvodu rozložení rizika. Nemovitost je již 17 let odpisována a má zůstatkovou hodnotu 3 mil. Kč. Jaká hodnota bude považována za vklad matky do dcery a jak se bude nemovitost dále odpisovat? 1) Daná zůstatková hodnota 3 mil. a bude následně dcera pokračovat v odpisech či bude odpisovat tyto 3 mi. na dalších 30 let? 2) Nemovitost se ocení znalcem na současnou hodnotu a daná dcera bude odpisovat tuto nemovitost 30 let z ceny dle odhadu a zároveň bude mít oproti matce závazek ve výši dané odhadnuté ceny? 

Německá matka (jediný společník) vložila do české dcery nemovitý majetek do základního kapitálu a vkladového ážia. Vložené nemovitosti jsou umístěny v České republice. Po nějaké době si německá matka zamýšlí vyplatit část vkladového ážia zpět. Pod jaký článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjem z vkladového ážia zařadit? Pod který článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění zařadit příjem, pokud by si německá matka nechala část nepeněžního vkladu vrátit již při nepeněžitém vkladu nemovitostí do základního kapitálu české dcery (např. znalec ocenil nemovitosti na 50 mil., do základního kapitálu by německá matka vložila 20 mil. a 30 mil. by si nechala vyplatit zpět).

Jaká bude nabývací hodnota obchodního podílu dle § 24 odst. 7 ZDP v následujícím případě: - společník (fyzická osoba rezident ČR) neměl obchodní podíl nikdy v daňové evidenci/ účetnictví - společník obchodní podíl nabyl tak, že společnost sám před méně než 5 lety založil peněžitým vkladem do ZK ve výší 300.000 Kč. Dále vložil mimo základní kapitál peněžitý příplatek ve výši 3.000.000 Kč. Nyní tento obchodní podíl bude vkládat jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu nově založené a.s. (on sám je 100% vlastníkem a.s. - jedná se pouze o sjednocení podílů pod novou a.s.) - v tomto případě bude nutné nechat ocenit obchodní podíl soudním znalcem. Předpokládejme, že soudní znalec ocení podíl na 30.000.000 Kč. - nově založená a.s. tudíž bude mít ZK ve výši 2.000.000 Kč a zbylých 28.000.000 Kč bude dle rozhodnutí společníka vloženo jako vkladové ážio. - z titulu nepeněžitého vkladu nevzniká ani vkladateli ani nabyvateli daňová povinnost. - pokud by si však vkladatel chtěl obratem vkladové ážio vyplatit v penězích, jaké by bylo zdanění? naše úvaha je, že výplata vkladového ážia bude předmětem srážkové daně (§36 ZDP), bude se tedy jednat o příjem nezahrnovaný pod §10 ZDP. Vkladatel si oproti 28.000.000 Kč může uplatnit daňovou nabývací hodnotu podílu. Jaká je v tuto chvíli jeho nabývací hodnota podílu? Je to: a) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč b) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč plus peněžitý vklad do nově založené a.s. ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 5.300.000 Kč c) lze využít přecenění znalcem, tudíž nabývací hodnota podílu je nyní 30.000.000 Kč (nepeněžitý vklad) + peněžitý vklad ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 32.000.000 Kč? Důležité je, že není splněn časový test 5 let (to je jak v okamžiku vkladu nepeněžitého majetku ve formě obch. podílu, tak ani v okamžiku rozhodnutí o výplatě vkladového ážia v penězích společníkovi). -

OSVČ, vedoucí daňovou evidenci, neplátce DPH od 1. 1. 2024 přechází na právní formu s. r. o. (elektroinstalace), kde bude jednatelem, který bude pobírat měsíční odměnu, která bude jeho hlavním zdrojem příjmů (z pohledu daňového a v rámci pojistného na něj bude nahlíženo jakožto na zaměstnance), dále si jednou ročně vyplatí odměnu z výplaty podílu na zisku (za elektroinstalace). V dosavadním obchodním majetku OSVČ má zahrnuto vozidlo, které půjde posledním rokem (2024) daňově odepisovat. Dále za vozidlo tento podnikatel v současnosti uplatňuje krácený paušální výdaj na dopravu (dále jen „paušál“), neboť vozidlo užívá taktéž soukromě (tj. 4 000 Kč měsíčně). Ostatní „povolené“ výdaje mimo „paušál“ uplatňuje dle skutečnosti (tj. u vozidla opravy, úpravy, náhradní díly, pojistné). Nyní uvažuje, jak nejlépe ekonomicky toto vozidlo využít v rámci své FO, ale zároveň s. r. o. Tzn. vozidlo by využíval jak pracovně pro s. r. o., tak soukromě (případně připusťme i možnost, že by vozidlo využívala pracovně pouze s. r. o.). Víme, že vozidlo může tato osoba do své s. r. o. vložit, odprodat, využít cestovních náhrad či ho své společnosti pronajímat (spojené osoby, čili za cenu obvyklou). Následně musí vhodně zkombinovat uplatnění výdajů (buď tzv. "paušálem", nebo skutečnými výdaji). Prosíme o zhodnocení všech těchto možností, popř. co doporučujete jako nejvýhodnější variantu, kterou zvolit pro s. r. o. a kterou pro OSVČ? Také prosíme o zhodnocení zákonných povinností při tom kterém způsobu, a to zvlášť jak pro s. r. o., tak pro shora zmíněnou osobu, která má prozatím vedeno vozidlo v obch. majetku (jako OSVČ).

Fyzická osoba (plátce DPH) zdědila po otci (zůstaviteli) starší zemědělské stroje. Hodnota konkrétních strojů byla vyčíslena v notářském zápisu např. na 10 až 50 000 Kč/kus. Dědic je sice OSVČ, ale nekalkuloval, že by majetek chtěl jako FO používat a rovnou stroje přepsal na technických průkazech na své existující s. r. o. Předpokládáme, že díky stáří techniky již byla zůstavitelem dávno zahrnuta v daňových odpisech. Nyní řeší dědic, zda tyto věci do své s. r. o. prodat nebo vložit. Pokud by se jednalo o vklad, tak je možné využít notářské zápisy (místo speciálního posudku) o cenách a v těchto cenách navést do účetnictví do skupiny 02x/413. Bude kromě účetního odpisování možné i daňové odpisování? Zůstavitel sice majetek odepsal, ale vkládající FO tento majetek neodpisovala a rovnou vložila do s. r. o. Bude muset FO dědic při vkladu do své s. r. o. řešit odvod DPH?

Společník vložil v minulosti do základního kapitálu společnosti nepeněžitým vkladem nemovitost. Znaleckým posudkem byla tato nemovitost oceněna na 5 mil. Kč. O to byl v minulosti základní kapitál zvýšen. Nyní po 3 letech chce provést snížení základního kapitálu o 5 mil. Kč, neboť má volné peněžní prostředky a celou částku si vyplatit. Předpoklad je, že původní hodnota vkladu 5 mil. Kč dle znaleckého posudku do základního kapitálu je hodnotou vkladu, a tedy nyní při snížení bude uplatněna jako výdaj, resp. snížení kapitálu a výplata finančních prostředků ze snížení základního kapitálu, který byl v minulosti zvýšen nepeněžitým vkladem, bude pro společníka osvobozena z hlediska daně z příjmů. Nemovitost zůstává nadále ve společnosti.

Společnost A, plátce DPH, vlastní nemovitost. Tuto nemovitost pořídila od neplátce, tedy bez odpočtu daně za 5 000 000 Kč. Následně na nemovitosti proběhlo technické zhodnocení, to proběhlo již s nárokem na odpočet(samozřejmě v rámci režimu PDP) a to v částce 1 000 000 Kč Nyní společnost A chce vložit do společnosti B (s. r. o., plátce DPH) nemovitost vkladem. Daňově se trápíme s DPH. Ustanovení § 13 odst. 4, písm. d). Za dodání zboží za úplatu se také považuje vložení nepeněžitého vkladu ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil u něj, nebo u jeho části odpočet daně. Vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění povinnosti přiznat daň společně a nerozdílně. 1) Při vložení nemovitosti tedy vystavíme dańový doklad na částku podle znaleckého posudku a společnost A daň odvede a společnost B si uplatní nárok na odpočet? 2) Protože společnost A neuplatnila nárok na odpočet z pořizovací ceny viz výše, ale pouze u technického zhodnocení, je druhý dotaz směřován na to, zda bude odvod DPH z celé hodnoty vkladu, protože z části uplatněn odpočet byl, nebo pouze z části odpovídající TZ, ze kterého jediného byl upatněn odpočet, nebo je to v režimu zcela bez DPH, protože odpočet z TZ neberu v potaz?   

Minule jsme se věnovali v praxi nejčastějším předmětům nepeněžitých vkladů do obchodních korporací – účetně či daňově odpisovaného majetek. Takže stručný právní, účetní, a hlavně daňový pohled na nepeněžité vklady nyní v souladu s očekáváním dokončíme – vklady neodpisovaného majetku. Ano, správně předpokládáte, že jde o zásoby materiálu, zboží, výrobků, případně zvířat, které firma dostane do vínku od zakladatele, resp. společníka. Ovšem výjimkou nejsou ani vklady pozemků, pohledávek, akcií a dalších cenných papírů a podílů ve firmách. Tak se dobře usaďte, právě vyplouváme prozkoumat méně známé končiny nepeněžitých vkladů...

Slovník spisovné češtiny rozlišuje tři druhy vkladů. Peněžitou částku uloženou v peněžním ústavu, např. termínovaný vklad na 3 roky. Peněžitý vklad coby sázka vložená do hazardní hry, třeba zakoupení herního losu. Hodnota vložená do společného podnikání jako účastnický podíl, kupříkladu auto, které Pepa dá do vínku své firmy Taxík, s. r. o. Nás budou zajímat posledně zmíněné vklady, protože jen ty mohou být nepeněžité. Abychom nechytali mnoho zajíců, omezíme se na v praxi nejčastější nepeněžité vklady do obchodních korporací, kterými jsou nepochybně daňově a/nebo účetně odpisovaný (dlouhodobý) hmotný a nehmotný majetek alias investice.

Obec vlastní nemovitosti, které pronajímá jinému podnikatelskému subjektu. Z důvodu rozšíření této aktivity bylo rozhodnuto najít strategického investora. Z tohoto důvodu byla založena nová akciová společnost, kde vlastní část akcií obec a část nový strategický investor. Hodnota základního kapitálu z upsaných akcií byla ze strany obce splacena nepeněžitým vkladem. Nepeněžitý vklad je představován nemovitostmi vlastněnými obcí. Obec odepisovala vložené nemovitosti pouze účetně. Daňové odpisy nebyly uplatňovány. Část těchto nemovitostí je zapsána jako kulturní památka. Jak a na základě čeho bude v nové společnosti účtováno o nepeněžitém vkladu ze strany obce? Z jaké ceny budou v nové společnosti uplatňovány daňové odpisy? Jak budou nastaveny daňové odpisové plány s přihlédnutím ke skutečnosti, že v minulosti nebyly uplatňovány žádné daňové odpisy.

Zemědělec (OSVČ) se rozhodl, že část svých nemovitostí, které vlastní, zahrne do obchodního majetku. Vstupní cenou bude reprodukční pořizovací cena, jelikož majetek vlastní déle než pět let. Je možné vyčlenit do obchodního majetku pouze dvůr, stodoly a pozemek, a rodinný domek ponechat nadále v soukromém vlastnictví, i přesto, že nemovitosti mají společné číslo popisné?

Dobrý den, U společnosti AA s.r. o. došlo k rozdělení odštěpením se vznikem nové společnosti BB s.r.o. Do této nově vzniklé společnosti byla vyčleněna nemovitost a na základě rozhodnutí statutárního orgánu bylo rozhodnuto o vyčlenění nemovitosti v hodnotě 3 mil. Kč na straně aktiv (s odpisy 0,5 mil. Kč). Na straně pasiv bylo rozhodnuto o snížení nerozděleného zisku 2,5 mil. Kč. odúčtování nemovitosti bych volil 4xx/021 3 mil. a 081/4xx 0,5 mil. Je možné nerozdělený zisk odúčtovat 428/4xx 2,5 mil. tak, aby se účet 4xx vzájemně pokrátil a byl ve výsledku nulový? Děkuji

Společníci s. r o. (podíl 10 % + 10 %), manželé vlastnící výrobní halu, kterou mají v obchodním majetku FO a pronajímali ji s. r. o., se rozhodli tuto halu převést na společnost. Nevíme, jaký způsob převodu zvolit. V případě že by se rozhodli halu vložit do s. r. o. formou příplatku, je nutné rozhodnutí valné hromady ověřené notářem, je nutný znalecký posudek, nebo je možné určit cenu dohodou, nebo jako zůstatková cena v obchodním majetku FO? Lze takto nabytý majetek v s. r. o. odpisovat? Nebo zvolit formu prodeje za cenu dle znaleckého posudku (popř. lze použít cenu dohodou?)? V případě darování haly dětem (zbývající společníci s. r. o.), které by halu vložily do s. r. o. odpisovat nelze? Je případně jiná možnosti řešení problému?

Jakým způsobem lze do firmy, která je plátcem DPH, vložit osobní věci jednatele - např. tiskárnu, PC, stůl, židle, poté i automobil do 40 000 Kč? Musí být tyto movité věci prodány za cenu obvyklou? Jaký daňový doklad je k prodeji potřeba? Lze případně věci do společnosti darovat nebo vložit bezúplatně? Jak by to bylo s účtováním?

Společnost s ručením omezeným vlastní pozemek, který do ní kdysi vložil jeden ze dvou společníků (druhý ze společníků je cizinec), kterým společnost patří. Společnost je v současné době ekonomicky neaktivní. Společník, který pozemek do s. r. o. vložil by pozemek rád daroval nebo prodal svému synovi. Jakým způsobem postupovat z daňového hlediska v případě daru či prodeje a jakým způsobem případně stanovit cenu obvyklou? Pokud by společnost pozemek prodala cizí osobě, může jej prodat za pořizovací cenu nebo za cenu nižší než pořizovací?

Je možné vložit nemovitý majetek do spolku, aby bylo možné tento následně opravovat a rekonstruovat? Jak by se takto vložený majetek účtoval? Je možné, aby vkladatel v případě vystoupení nebo ukončení činnosti spolku mohl požadovat finanční vypořádání ve výši hodnoty vkladu nemovitosti?

Plátce DPH si uplatnil odpočet při stavbě vodovodního řadu. Řad vybudoval a zároveň zkolaudoval v roce 2018. Nyní tento řad chce vložit do obchodní společnosti (a. s.) jako nepeněžitý vklad. Dle § 13 odst. 4 písm. d) zákona o DPH se vložení nepeněžitého vkladu považuje za dodání zboží za úplatu, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil odpočet. Mohlo by se na tento případ vztahovat osvobození dle § 56 odst. 3 ZDPH – osvobození vybraných nemovitých věcí [vodovodní řad je inženýrskou sítí dle § 56 odst. 5 písm. c) ZDPH ], pokud by vkladatel vyčkal na uplynutí 5leté lhůty od kolaudace, nebo musí vždy uplatněný odpočet vrátit?