Odklad podání přiznání

Po dokončení účetní závěrky následuje další krok, a tím je sestavení podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Není to první setkání s výpočtem daňové povinnosti, již do účetní závěrky bylo třeba vyčíslit a zaúčtovat rezervu na splatnou daň. Nyní je však nutné nejen vypočítat definitivní výši daňové povinnosti, ale také správně vyplnit formulář daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Cílem článku je upozornit jen na ty části daňového přiznání a situace, které je možné označit za problematické a se kterými nepomůže žádná softwarová aplikace. Soustředíme se přitom především na správné stanovení základu daně kapitálové společnosti za zdaňovací období kalendářního roku 2020.

Daň z přidané hodnoty má z pohledu státní pokladny celou řadu výhod. Na rozdíl od daní z příjmů u ní odpadají složité, zdlouhavé a nejisté spory o správnosti výše základu daně, výběr daní od mnoha laických poplatníků je starostí nemnoha plátců vesměs znalých daňové problematiky, jedná se o značné peněžní částky, které navíc plní veřejné rozpočty průběžně každý měsíc, případně čtvrtletně. A právě ono správné načasování přesunu částek DPH vybraných (přiznaných) plátci do „kapsy“ státu nás bude tentokrát zajímat nejvíce. Nemilé přitom je, že až na výjimky se uplatňuje účetní princip přiznání DPH již z vyfakturovaných částek. Takže pokud plátce v říjnu 2019 dodal zákazníkovi zboží za 1 milion Kč, musí do 25. listopadu poslat státu 210 000 Kč na DPH z tohoto prodeje, ber kde ber, bez ohledu na to, že mu daný zákazník zaplatí až v lednu 2020 nebo vůbec.

Je možné, aby daňový poradce poskytl plnou moc pouze na odklad daňového přiznání, tj. v plné moci by bylo uvedeno pouze zastupování ve věci odkladu daňového přiznání na červen (nikoliv např. zpracování, zastupování)? A co se stane, pokud má poplatník povinnost podat přiznání do konce března, ale nestihne to a 10. 4. požádá daňového poradce o odklad, aby mohl doručit FÚ – je taková situace možná, nebo FÚ bude postupovat jako by se plná moc 10. 4. nepodala (bude neúčinná)?

I když se v tomto příspěvku zaměřujeme speciálně na přiznání k daním z příjmů – osob fyzických nebo právnických – tak jelikož jde o doménu převážně procesního daňového práva, jsou uvedená pravidla v mnohém uplatnitelná i u jiných daní. Asi každý z čtenářů již někdy listoval značně obsáhlým hmotně-právním zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), který ale kupodivu neobsahuje tak základní informaci, jako do kdy je potřeba podat daňové přiznání. Pro odpověď na tuto otázku je potřeba vyhledat obecný procesní daňový zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “).