Organizace příspěvkové

Jsme SŠ PO zřízená JMK. V současné době probíhá výstavba venkovního multifunkčního hřiště (umělý povrch s běžeckým oválem, uvnitř kterého je hrací plocha, na které jsou branky, vše oploceno). Financování investice je ze tří zdrojů: inv.příspěvek zřizovatele, příspěvek městyse obce, ve které sídlí škola a část z vlastního invest.fondu. Zatím neproběhla kolaudace. Můžeme do ceny pořízení investice zahrnout okolní sadbové úpravy, které přímo navazují na hranici hřiště? Cena 294 000 Kč. Škola také zajistila dovoz zeminy pro úpravu okolí za 6 000Kč. Dále pořízení zahradního domečku pro úschovu nářadí k tomuto hřišti. Cena 43 990 Kč, bude spojen se zemí na zabetonovaných patkách v bezprostřední blízkosti hřiště. Mohou být tyto náklady jako investiční a vstupovat do vstupní ceny hřiště? 

Jsme příspěvková organizace (ZŠ a MŠ) zřízená obcí. Nyní účetně odpisujeme DHM od 40 000 Kč. Je možné požádat zřizovatele o navýšení odpisů majetku až od částky 80 000 Kč?

Příspěvková organizace zjistila fyzický přebytek v ceninách (poukázky Relax Pass) ve výši 100 Kč, kdy jeden zákazník omylem místo jedné poukázky zaplatil dvěma (byly slepené k sobě). Je správné to účtovat na 649-Ostatní výnosy z činnosti anebo to považovat za dar organizaci a účtovat to na účet 672-Výnosy vybraných vládních institucí z transferů? Obdobně, když organizace prodává dárkové poukazy na své služby a ty zákazníci ve lhůtě neuplatní – je správné to účtovat na 672 jako dar, anebo jako mimořádný výnos na 649?

Jako veřejně prospěšný poplatník konkrétně domov důchodců - příspěvková organizace, tj. poskytovatel sociálních služeb zapsaný v registru poskytovatelů sociálních služeb – řešíme dlouhodobě problém se správným způsobem zdanění přijatých příspěvků na péči. Příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám, které jsou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění pomoci, která může být poskytována prostřednictvím sociálních služeb nebo jiných forem pomoci při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Příspěvek je poskytován na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách), a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 505/2006 Sb.). Nárok na příspěvek má v § 4 odst. 1 zákona o sociálních službách osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb. V souladu s § 18a odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů u veřejně prospěšných poplatníků nejsou předmětem daně dotace, příspěvky, podpora nebo jiná plnění z veřejných rozpočtů. Jedná se o příjmy taxativně vymezené a hrazené z veřejných rozpočtů. Jelikož příjem v podobě příspěvku je příspěvek konkrétnímu uživateli služeb, který je pouze vyplácen přímo poskytovali služeb Úřadem práce, jedná se, podle našeho názoru, o příjem za služby pro uživatele a tím se jedná pouze o náhradu za poskytnuté služby hrazené z jiných zdrojů, jedná se o platbu uživatele jiným způsobem. Je naše úvaha správná, že tento příspěvek nelze zařadit do příjmů, které nejsou předmětem daně dle § 18a odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Jedná se o příjem, který nebude předmětem daně pouze za podmínky, že výdaje vynaložené podle zákona budou vyšší než tento příjem (§ 18a odst.1 písm. a zákona o daních příjmů). O tomto příjmu se účtuje jako o službě, a to na účet 602. Nebo lze ze zákona dovodit, jelikož § 18a odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů není vázán na jiný předpis a Úřad práce zasílá domovu důchodců plnění z veřejného rozpočtu, že příspěvek na péči není předmětem daně a není podstatné, že se jedná o úhradu za uživatele sociální služby. Postupujeme správně, když daný příspěvek pohlížíme optikou § 18a odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů?

Příspěvková organizace města, základní škola, dostává peníze na platy od MŠMT UZ 33353, kde jsou rozděleny jednotlivé položky: hrubé mzdy, odvody, FKSP, ONIV, případně OON. Platí i do roku 2024, že z ONIV budou hrazeny náhrady za nemoc nebo již náhrady budou hrazeny z hrubých mezd? Je zde nějaká změna oproti roku 2024?

Jsme příspěvková organizace, správa hřbitovů. Pokud nájemmce, který ukonči pronájem místa a zanechá nám pomník vč. příslušenství,který můžeme použít pro další prodej (tak se děje několikrát v průběhu roku). Jak toto co nejlépe evidovat ve skladové evidenci? Doposud jsme 1× ročně k 31. 12. provedli vlastní ocenění a až na konci roku dali do skladových zásob na účet 132, vždy vlastně až o rok později. Dřívější paní účetní účtovala i přes účet 384, takže máme něco i na účtu 384, ale rádi bychom to sjednotili a účet 384 asi vyčistili, pokud je to možné, nebo jaký postup zvolit?

Než přistoupíme k samotné problematice DPH v souvislosti s nájmem nemovitostí, je vhodné uvést, že pro účely zákona o DPH se pod pojmem „nájem“ rozumí také podnájem, pacht a podpacht. Nájmem se rozumí také zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu, viz § 4 odst. 4 písm. g) zákona o DPH. V důsledku se proto osvobození nájmu nemovitosti od DPH vztahuje také na situace, kdy je nemovitost poskytnuta třetí osobě do podnájmu, pachtu nebo podpachtu.

Příspěvková organizace charakteru sociálních služeb v rámci technického zhodnocení instalovala koupací vanu pro klienty, která se tak stala součástí budovy. U budovy se upravila pořizovací cena a odpisy o tuto částku. Jelikož PO později zjistila, že vanu nevyužívá, rozhodla se ji vyjmout z budovy a o provedené odpisy upravit pořizovací cenu budovy, cenu samotné vany a vrátit ji v zůstatkové ceně zřizovateli. Neměla být vana v souladu s pokynem GFŘ-D-59 a výkladem k § 26 zařazena jako samostatná movitá věc (evidentně není nijak snížena funkčnost budovy)? Je možný tento „zpětný“ postup?

V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku, jehož předchozí části jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2 a 3/2024. Problematiku účetní závěrky uzavřeme zveřejněním a ověřením účetní závěrky a výroční zprávy auditorem, jejich schválením k tomu příslušným orgánem, zveřejněním ve veřejném rejstříku, věnovat se budeme také archivaci. Na konci se můžete těšit na znalostní test.

Jsme střední průmyslová škola, PO zřízená JMK. V roce 2023 jsme využili možnost úročení volných peněžních prostředků na spořících a termínovaných vkladech na BÚ. Tím jsme dosáhli výnosů (SU662) ve výši 420 000 Kč. Srážkovou daň z těchto úroků jsme účtovali na SU 591. Jsou dosažené čisté výnosy z těchto kladných úroků ze spořících účtů a termínovaných vkladů předmětem daně z příjmu PO? Setkala jsem se z názorem, že v daňovém přiznání k dani z příjmu PO za rok 2023 mohu tyto čisté výnosy uvádět na ř. 120 a srážkovou daň, kterou jsem účtovali na SU 591 vyloučit na ř. 101. Tímto způsobem by nebyly kladné úroky předmětem daně z příjmu. 

Může základní škola odprodat na základě kupní smlouvy lyžařský běžecký set? Tento set byl zakoupen před 10 lety v pořizovací ceně 3720 Kč a škola ho už nevyužívá. Zahrnuje lyže, boty a hůlky. Pokud ano, je potřeba, aby cena, za kterou by se odprodal, byla stanovena odborníkem, anebo je možno udělat pouze odhad našimi zkušenými učiteli-lyžaři? Z evidence majetku by se odepsal jako odprodaný majetek?

V následujícím příspěvku vám přinášíme druhý díl seriálu, ve kterém se věnujeme účetní závěrce. V minulém příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2024 na s. 9, jsme se věnovali mj. přípravným pracím, inventarizaci majetku, zaúčtování závěrkových operací, v tomto čísle pokračujeme sestavením účetní závěrky.

Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Na kartách majetku máme historicky evidované nákupy počítačů, které jsou evidované včetně monitorů. Není rozdělené, kolik stál počítač a kolik monitor. Koupili jsme výkonnější počítač, monitor zůstal. Účtujeme jako technické zhodnocení na účet 549. Je to takto možné?

Jsme státní příspěvková organizace (zřizovatel je OSS). Potřebovala bych prosím vědět, jestli při uzavření smlouvy (Auto na operativní leasing mám účtovat na podrozvahu ve výši předpokládaných splátek nebo ve výši ocenění auta? A jakým způsobem se odúčtovává z podrozvahy? Při ukončení smlouvy a vrácení auta leasingové společnosti? nebo při úhradě splátek leasingové společnosti? Stejný dotaz mám k velkému kávovaru, který máme v nájmu a platíme měsíčně nájem. V jaké výši dát na podrozvahu a jak odúčtovat z podrozvahy? 

Konec účetního období je obvykle spojen se sestavením řádné účetní závěrky. Následující článek se proto věnuje souvisejícím činnostem, jimiž jsou přípravné práce, provedení řádné inventarizace majetku a závazků, zaúčtování závěrkových operací, uzavření účtů, sestavení účetní závěrky, její ověření auditorem, schválení k tomu příslušným orgánem, zveřejnění a archivace. V části závěrkových operací jsou zmíněny také příklady konkrétních účetních transakcí.

Územní samosprávné celky mohou zřizovat k plnění úkolů ve veřejném zájmu speciální typ právnické osoby – příspěvkovou organizaci. Tyto subjekty reguluje zejména zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů , ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon obsahuje speciální úpravu týkající se majetkové problematiky příspěvkových organizací a vztahu ke svému zřizovateli. Aktuální příspěvek se zabývá problematikou dispozic s majetkem, který je příspěvkové organizaci svěřen svým zřizovatelem, ale také majetkem ve vlastnictví příspěvkové organizace.

V minulém čísle tohoto periodika jsme se věnovali úpravě peněžních fondů příspěvkových organizací, v dnešním příspěvku bychom na téma navázali a věnovali se účetní oblasti této problematiky.

Jsme příspěvková organizace, neplátce DPH. Na českých internetových stránkách jsme objednali zboží a pak zboží i faktura přišly z Polska od polské firmy. V zákoně jsem našla, že do částky 326 000 Kč, se nestáváme plátcem DPH. Musím někde hlásit tuto skutečnost? Už nebudeme pravděpodobně nakupovat v zahraničí.

Jsme školské zařízení - středisko volného času, příspěvková organizace zřizovaná ÚSC. Od KÚ jsme obdrželi neúčelový dar. Je možné tento dar použít na platy zaměstnanců nad limit stanovený MŠMT a zřizovatelem (město) jako ostatní zdroj?

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Poskytujeme mimo jiné terénní sociální služby a pobytové odlehčovací služby, využívané převážně seniory. Naše pečovatelky pracují v různých režimech. V terénní službě máme standardní režim rovnoměrný osmihodinový 5 dní v týdnu a nerovnoměrný dvanáctihodinový s vyrovnávacím obdobím 3 týdny. Pobytovou službu poskytujeme v nepřetržitém provozu se směnami 11:25 hodin denní a noční s vyrovnávacím obdobím 6 týdnů a rovnoměrný dvousměnný režim se směnami 7:45 hodin se střídáním týden ranní, týden odpolední, po 5 dnech v týdnu (mimo soboty a neděle). Dotaz spočívá v možnosti čerpání dovolené v souběhu se svátkem. Kromě pobytové služby v nepřetržitém režimu, kde čerpání dovolené v den svátku je možné poskytnout na základě § 91 odst. 3 písm. d) zákoníku práce, je možné u všech ostatních směn včetně standardního osmihodinového režimu 5 dní v týdnu posuzovat práci na základě § 91 odst. 3 písm. f) zákoníku práce? Máme za to, že práce smluvně zajišťované pro uživatele v konkrétním čase, dnech a konkrétní službě prací nutnou se zřetelem na uspokojování životních a zdravotních potřeb obyvatelstva jsou. Našim uživatelům při sjednávání sociálních služeb nabízíme práci ve svátek připadající na všední den stejně jako v pracovní dny. Bude rozdíl v čerpání dovolené, poskytnuté v bloku, jehož součástí je svátek, jímž je den, kdy by jinak naše pečovatelka musela poskytovat výše uvedené služby (má na tento den naplánovanou směnu), a v dovolené na jediný den, svátek, jímž je den s naplánovanou směnou naší pečovatelky? Na tuto věc jsme našli více právních názorů, zcela odlišných. V obou případech o dovolenou žádá zaměstnanec, předpokládáme tudíž, že by rozdíl neměl být a v obou případech by se mělo čerpání dovolené započíst jako dovolená, nikoli svátek. Uvažujeme i v této otázce o standardním režimu směn 8 hodin 5 dní v týdnu práce terénních pečovatelských služeb, nejen nerovnoměrných nebo dvousměnném režimu, jak jsou popsány výše.