Organizační složka státu

Organizační složka státu vlastní rekreační chatu, kterou užívá k rekreaci svých zaměstnanců, příp. jejich rodinných příslušníků. Chatu lze užívat pouze v období od dubna do září, jinak je chata zavřená (z provozních důvodů – nemá topení atp.). V pravidlech hospodaření s prostředky FKSP má OSS stanoveno, že z fondu se hradí veškeré náklady na provoz chaty, v případě rekreace pak stanoví dopředu pevnou částkou platbu za ubytování pro zaměstnance a další účastníky rekreace. Vzhledem ke změnám ve financování FKSP od r. 2024, zejm. snížení základního přídělu do fondu, chce OSS využít § 68 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a na konci roku přeúčtovat 50 % nákladů za provoz této chaty z výdajů SR na účet FKSP. Je možné takto postupovat? Chata se k jiným účelům než rekreaci nevyužívá, ani k tomu není uzpůsobena.

Zaměstnanec donesl fakturu za třídenní soustředění (tématicky se týká jeho výkonu práce). Na faktuře je zvlášť položka za ubytování a za stravu. Mohu všechny tři položky zaúčtovat na účet 518? (soustředění, ubytování a stravu). Jsme příspěvková organizace založená OSS. 

Ustanovení § 69 odst. 3 vyhlášky 410/2009 Sb. zní: „Metodu časového rozlišení nepoužije účetní jednotka v případě, pokud náklady na získání informace převýší přínosy plynoucí z této informace a tato informace se nepovažuje za významnou.“  Co konkrétně lze zahrnout do „nákladů na získání informace“ a co je myšleno „přínosy plynoucí z této informace? Jak nejlépe a akceptovatelně stanovit významnost v případě časového rozlišení - např. určitou částkou nebo procentem z obratu nebo procentem z netto aktiv, nebo jiným poměrem, výpočtem? Nebo s ohledem na skutečnost, že jsme OSS, která netvoří hospodářský výsledek podléhající dani z příjmu a značná část takto účtovaných nákladů jsou opakovatelné náklady v obdobných částkách účtované většinou měsíčně, je přípustné nepoužití metody časového rozlišení?

V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku věnovanému účetní závěrce za rok 2019. Tentokrát se zaměříme na další účetní výkazy a přílohu.

K jakým účelům může ÚSC využívat depozitní účet? Hlavně se mi jedná o to, zda se může z důvodu rozpočtové skladby na něj provést „jakoby vyplacení mzdy“, tj. převod finančních prostředků z běžného účtu na depozitní účet a v lednu udělat zpáteční převod na běžný účet a klasicky vyplatit prosincovou mzdu v lednu z běžného účtu. Existuje nějaký právní předpis, který upravuje používání depozitního účtu?

Probíhající reforma účetnictví vybraných účetních jednotek, mezi které patří i organizační složky státu, a přechod na plné akruální účetnictví u těchto subjektů znamenaly ve svém důsledku i povinnost sestavování přehledu o peněžních tocích (cash flow) jako jedné z nových částí účetní závěrky organizačních složek státu. Předpoklad je sestavování tohoto přehledu souhrnně za Českou republiku.

Od roku 2010 jsou organizační složky státu na základě novely zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), zařazeny do kategorie vybrané účetní jednotky. Jejich účetní záznamy jsou důležité pro potřeby státu a shromažďují se v centrálním systému účetních informací státu. Na základě těchto údajů má Ministerstvo financí za povinnost sestavovat účetní výkazy za Českou republiku.