Osoba povinná k dani

V červnu 2024 jsme vystavili fakturu do EU - konkrétně dánskému obchodnímu partnerovi, se kterým trvá spolupráce až dlouhá léta. Při začátku spolupráce nahlásil i své DIČ pro účely DPH. Jedná se o služby poskytované elektronicky na webech (reklama). Vždy jsme fakturovali bez DPH (s přenosem DPH na odběratele EU). Nyní nám volali z FÚ, že v souhrnném hlášení za červen máme chybu, že je tam uvedeno DIČ u dánského odběratele, u kterého DIČ k DPH bylo 1.3.2024 zrušeno. Náš odběratel žádnou takovou událost nenahlásil a naší fakturu přijal a i zaplatil. V případě, že by potvrdil, že platné DIČ k DPH v době naší fakturace už neměl, jaký je správný postup? Stačí vystavit Opravný daňový doklad, přičemž vyčíslíme tuzemskou DPH? A s jakým datumem vystavení faktury? Stejné jakou původní faktury, nebo nyní aktuální datum a jen DUZP té původní faktury? a kde je v tomto případě místo plnění? Stále pracujeme s tím, že místo plnění je u odběratele, ale v případě, že by odběratel nebyl plátcem DPH?

Dle ustanovení § 6i ZDPH „osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou (IO) ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně“. Spolek CZ z.s., neplátce DPH, prodává vystoupení umělců do JČEU. Jedná se o kulturní služby § 61e ZDPH, které jsou osvobozené? Je možné, že kulturní služby budou i v legislativě daného členského státu osvobozeny od daně, a proto se spolek nestane identifikovanou osobou. A pokud už historicky je identifikovanou osobou, tyto služby neuvede do souhrnného hlášení. A obráceně, pokud Spolek CZ nakoupí tyto služby z JČEU, nebude příjem této služby uveden v daňovém přiznání a neodvede se DPH dle § 6h ZDPH (nejde o přijetí zdanitelného plnění). Nebo je místo plnění podle zvláštního pravidla § 10b ZDPH, tj. spolek CZ, který prodává vystoupení umělce se nestane identifikovanou osobou nebo v případě, že už identifikovanou osobou je, tak prodej neuvede do souhrnného hlášení? Ale v případě nákupu musí spolek příjem této služby z JČEU uvést v daňovém přiznání a odvést DPH?

Naše firma je zaregistrovaná k OSS z důvodu prodeje zboží zákazníkům B2C prostřednictvím e-shopu (překročený limit 10 000 EUR) a zároveň uskutečňuje prodeje zákazníkům B2B. Pokud se jedná o podnikatele-plátce DPH, tak tyto prodeje evidujeme v rámci českého přiznání k DPH v ř. 20 (Dodání zboží do jiného členského státu) bez DPH a také v souhrnném hlášení. Jak ale postupovat, pokud se jedná o podnikatele-neplátce DPH? Je pravda, že tento odběratel (např. SK) by se měl do 15 dnů registrovat jako identifikovaná osoba či plátce DPH na FÚ SR, tam obdrží DIČ a my pak vystavíme fakturu v režimu reverse charge (tzn. místo plnění a dodanění náleží SR)? Nebylo by pro zjednodušení možné v našem případě tyto faktury podnikatelům-neplátcům DPH zahrnovat do OSS přiznání, a tím pádem DPH odvádět do SR?

S. r. o., plátce DPH, zakoupila ČSN normu, byla zařazena do sazby DPH 0 %. Vstoupí tento nákup do přiznání k DPH? 

Odborný příspěvek má za cíl přiblížit specifika dokazování na DPH v případě dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie (dále též „JČS“). Tato oblast je aktuálně odbornou veřejností pečlivě sledována, jelikož v rámci správního soudnictví se řeší otázka, zda je možné při dodání zboží do JČS aplikovat pravidla vyplývající z judikatury vztažené ke vstupům, resp. k přijatým zdanitelným plněním (pozn. jedná o rozsudek Soudního dvora Evropské unie, C-154/20 , ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 9. 12. 2021, dále jen „SDEU Kemwater“, resp. rozsudek NSS, čj. 1 Afs 334/2017-208, ve věci Kemwater ProChemie, ze dne 23. 3. 2022, dále jen „NSS Kemwater“). Judikatura počínající rozsudky SDEU Kemwater a NSS Kemwater položila základy současného pohledu na osobu dodavatele v rámci tuzemských obchodních transakcí. Při určitém zjednodušení je tak možné dojít k závěru, že tuzemský plátce za určitých okolností splní hmotněprávní podmínky nároku na odpočet daně, i když nebude zřejmé, od jakého konkrétního tuzemského plátce obdržel přijaté zdanitelné plnění. V tomto ohledu není překvapením, spíše to bylo otázkou času, kdy tato pravidla „na vstupu“ budou diskutována v soudním sporu, jenž se dotýká „výstupů“. Konkrétně tomu bylo v případě soudního sporu, který nejprve posuzoval Městský soud v Praze ze dne 18. 8. 2021, čj. 14 Af 4/2020-48, ve věci B2 Energy s.r.o. (dále jen „B2 Energy“). Ten dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala dodání zboží jeho konečným příjemcům prostřednictvím příjemců deklarovaných. Následně v reakci na kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky) řeší tento spor NSS, který ve svém usnesení čj. 4 Afs 291/2021-34 posuzoval otázku, zda lze odepřít nárok na osvobození od DPH při dodání zboží do JČS, jestliže není znám skutečný příjemce zboží, v souvislosti s nímž uplatňuje dodavatel nárok na osvobození od daně. Rozřešení této otázky nechal NSS na Soudním dvoru Evropské unie, když mu položil v tomto světle předběžnou otázku. Soudní dvůr Evropské unie na položenou předběžnou otázku odpověděl rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, C-676/22 , ve věci B2 Energy (dále jen „SDEU B2 Energy“). Tento článek se tedy zaměřuje na interpretaci rozsudku SDEU B2 Energy a na další souvislosti vyplývající z přiléhavé judikatury a poskytuje jeho kritickou oponenturu.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na povinnosti příjemce plnění být osobou povinnou k dani, zejména ve spojitosti s dodávkami zboží do jiných členských států EU, a na to, zda lze osvobodit dodání zboží, které převzal jiný subjekt, pokud je tento subjekt osobou povinnou k dani. Další část bude věnována členu představenstva akciové společnosti ve výkonu ekonomické činnosti ve smyslu zákona o DPH a zda je tedy považován za osobu povinnou k dani.

Česká s.r.o., neplátce DPH, přijala IT službu od studenta z Indie. Student vystavil fakturu, ale je prý soukromou osobou. Protože spolupráce se navázala přes reklamu na sociálních sítích, dá se usuzovat, že ekonomická činnost poskytovatelem je vykonávaná soustavně. Přitom není známo, zda indické právo vyžaduje formální registraci fyzické osoby provádějící soustavnou ekonomickou činnost jako podnikatele (třeba v USA nikoliv). Vznikne v tomto případě české s.r.o. povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba podle § 6h a přiznat a uhradit DPH z této přijaté služby?

OSVČ podnikatel neplátce poskytuje služby za inovativní vzdělávání. Služby poskytuje občanům neplátcům a to jak v zemích EU, tak do třetích zemí. Jak je to s povinností stát se osobou povinnou k dani? Předpokládám, že pokud jsou služby poskytované neplátci v EU i do třetích zemí, není povinnost se registrovat k DPH. Jinak by to bylo v případě, že by služba byla poskytnuta osobě registrované k DPH v zemích EU. Tam se stává automaticky osobou povinnou k dani?

  Popis plnění 1. dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny 2. dodání nového zboží vyrobeného za účelem prodeje 3. služby telekomunikační 4. přeprava osobní a nákladní 5. skladování,...

Kongres v Praze pořádá švýcarský podnikatel, který nemá v ČR sídlo ani provozovnu. Jedná se tedy o osobu neusazenou v tuzemsku [§ 4 odst. 1 písm. l) ZDPH]. Tento švýcarský podnikatel je navíc registrovaný jako český plátce u FÚ pro Moravskoslezský kraj (§ 93a odst. 2 ZDPH), jeho DIČ začíná číslem 68. Kongresu se může zúčastnit kdokoliv, kdo se zaregistruje a zaplatí vstupné. Jedná se o oprávnění ke vstupu, místo plnění je v ČR podle § 10b písm. a) ZDPH. Vstupenku si on-line koupí a zaplatí 2 osoby:  fyzická osoba, nepodnikatel (občan ČR),  česká a. s., plátce daně, pro svého zaměstnance. Kdo má povinnost přiznat a odvést českou DPH? Varianta 1. Švýcarský pořadatel z obou vstupenek (§ 108 odst. 1), protože je plátcem v ČR. Varianta 2. Švýcarský pořadatel jen ze vstupenky pro občana (vztah B2C, § 108 odst. 1), protože je plátcem v ČR; DPH ze vstupenky prodané pro a. s. odvede tato a. s. formou reverse charge z titulu nákupu služby od osoby neusazené k dani [vztah B2B, § 108 odst. 3 písm. a) 1] – registrací k DPH v ČR se statut dodavatele jako osoby neusazené v tuzemsku nezměnil. Které ustanovení § 108 má v případě prodeje vstupenky pro a. s. přednost: § 108 odst. 1 nebo§ 108 odst. 3 písm. a) 1 ZDPH?

Fyzická osoba, nepodnikatel, od ledna 2023 pronajímá skladové prostory, nájemné měsíčně činí 100 000 Kč. Dle smlouvy je nájemné účtováno plátcům DPH pro ekonomickou činnost. Dále má příjem za úplatné věcné břemeno 130 000 Kč splatné k 31. 3. 2023. Počítá se do obratu DPH tato úplata za věcné břemeno? Pokud ano, kdy započítat do obratu vystavením faktury, nebo až platbou na účet? Dále příjem za výkon fce jednatele 35 000 Kč/měsíčně. Počítá se tato odměna za výkon fce jednatele do obratu DPH? Jednatel není v pozici zaměstnance, jde o obchodní vztah, jde tu o ekonomickou činnost pro sledování obratu DPH? Počítat tedy odměnu jednatele do obratu DPH? Jestliže ano, počítá se hrubá částka, nebo čistá po odvodech zdravotního a sociálního pojištění? Pak by vyšel obrat za 12 měsíců 1,756 mil. Kč, ale v březnu 2024 by mohlo dojít při platbě věcného břemene k překročení obratu pro DPH? Jiné příjmy by neměly nastat. Je to takto správně? Toto by asi nastalo v ideálním případě pravidelných měsíčních plateb. Jak ale počítat obrat, když by došlo ke zpoždění některé z plateb a došlo by k následnému doplacení? Rozpočítala by se částka na jednotlivé chybějící měsíce, nebo jako jedna částka?

OSVČ, plátce DPH, pravidelně nakupuje pro svojí ekonomickou činnost zboží v Německu. Německý dodavatel, kterému poskytl svoje DIČ, je také plátce DPH. Tato plnění se uvádí na ř.3 a ř.43 přiznání k DPH. V r.2021 nakoupil zboží pro svoji osobní potřebu. O tomto nákupu vůbec neúčtoval. Ovšem doklad byl vystaven se všemi náležitostmi bez DPH. Německý dodavatel tento prodej uvedl v jejich daňovém přiznání jako běžný prodej plátci DPH v jiném členském státě EU. Nyní český FÚ po OSVČ požaduje, aby podal na příslušné období r.2021 dodatečné přiznání k DPH, plnění uvedl na ř.3 a odvedl v ČR DPH. Je postup FÚ správný? 

Klientka, plátce DPH, poskytuje služby finančního poradenství. Plánuje si otevřít menší jógové studio ve svém domě a poskytovat max. 2 veřejné lekce týdně. Pokud by si k této minoritní činnosti neuplatňovala náklady s odpočtem DPH, je možné nezatěžovat cenu za lekci DPH (s DPH by se stala méně konkurenceschopnou)?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 12. 2022 ve věci C-378/21 Finanzamt Österreich (TVA facturée par erreur a des consommateurs finals)

FO, plátce DPH, měla v roce 2022 příjem z podnikání, příjem ze zaměstnání a příjem z pronájmu nebytových prostor z nemovitosti, která není vložena do podnikání. Je nutné uvádět příjem z pronájmu jako osvobozený v daňovém přiznání k DPH?

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), upravuje registraci osoby povinné k dani za plátce. Této problematice je věnován i následující příspěvek.

Slovenský občan vlastní v ČR nemovitost, kterou pronajímá. Je rezident Slovenské republiky a v ČR podává přiznání k dani z příjmů z pronájmu § 9 a není v ČR registrovaný k DPH. Následně si podává přiznání k dani z příjmů na Slovensku, kde podniká a je plátce DPH ze své činnosti na Slovensku. Nemovitost v ČR s podnikáním na Slovensku nijak nesouvisí. Daňovou evidenci mu vede účetní v ČR plátce DPH a fakturu vystavuje s českou DPH. Je to tak správně?

Následující článek se věnuje místu zdanění v případě, kdy bylo zboží dovezeno do Evropské unie bez celního řízení, dále možnosti získání nároku na odpočet u dovozu pomocí fikce dodání a daňovému řešení dovozu do jiného členského státu, než je Česká republika. Posledním tématem je dovozní režim a dovoz zboží nízké hodnoty.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. 8. 2022 ve věci C-267/21 Uniqa Asigurări

Každý měsíc nám fakturuje slovenský zákazník zprostředkování služeb na Slovensku. My jsme plátci DPH, on je neplátce. Jak se to má účtovat v DPH – patří to na řádek 5 a na řádek 43? Je povinné, aby měl na faktuře DIČ? Tvrdí, že ho nemá, ale my to účtujeme takto.