Péče o dítě

OSVČ pečuje o dvě děti do 15 let. Děti mají režim domácí výuky. OSVČ má na zdravotní pojišťovně nahlášenou hlavní činnost. Nyní se dočetla, že při péči o dvě děti do 15 let by měla mít činnost vedlejší nebo nemusela mít dodržen minimální vyměřovací základ, je toto pravda? Pokud ano, lze podat na pojišťovnu česné prohlášení na péči o děti i s tím, že na prohlášení uvede datum od zpětně i několik let a potom podat opravné přehledy OSVČ? Pokud ano, jak dlouho lze toto zpětně provést?

Od října k nám nastoupí na zkrácený pracovní úvazek (2 hodiny denně) zaměstnankyně, která celodenně pečuje o dítě do 7 let věku. Tato osoba byla do konce září 2023 na rodičovské dovolené. Od ledna 2023 podniká jako OSVČ. Nemusíme jako zaměstnavatel u tohoto zaměstnance dodržet minimální vyměřovací základ - viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona o zdravotním pojištění? Až bude vyplňovat zaměstnankyně Přehled za r. 2023 jako OSVČ, může od října 2023 zaškrtnout f), a tím pádem také neplatit minimální zálohu na zdravotní pojištění, viz § 3a odst. a) stejného zákona - tzn. bude platit pojistné ze skutečného příjmu, povinné minimum dodržet nemusí?

Zaměstnankyně bude mít od června do srpna 2023 zkrácenou pracovní dobu 20 hod týdně a nedosáhne minimální mzdu 17 300 Kč. Má jedno dítě do 7 let. Kdy matka nedoplácí zdravotní pojištění z minimální mzdy? Na webových stránkách zdravotních pojišťoven jsou tiskopisy čestné prohlášení o řádné a celodenní péči o dítě. Kdy využije tento tiskopis, musí ho zaslat na svou zdravotní pojišťovnu? A zaměstnavatel nahlásit na zdravotní pojišťovnu s kódem L?

Od 15. 8 2022 je možné žádat o jednorázový příspěvek na pomoc rodinám s dětmi ve výši 5 000 Kč na jedno dítě. Příspěvek je určen pro všechny děti do 18 let s trvalým bydlištěm v ČR, které žijí v rodině, jejíž příjem v minulém roce nepřesáhl 1 mil. Kč hrubého.

Na základě zákona č. 196/2022 Sb., o jednorázovém příspěvku na dítě (dále jen zákon), započaly Úřady práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočka pro hlavní město Prahu vyplácet žadatelům za podmínek stanovených tímto zákonem jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5000 Kč.

V případě narození dítěte se na rodiče vztahují ve zdravotním pojištění konkrétní povinnosti, které je třeba splnit. Péče o dítě ovlivňuje i placení pojistného zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “), je stát prostřednictvím státního rozpočtu České republiky plátcem pojistného za příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Pokud je osoba (muž nebo žena) zařazena u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce v některé z těchto kategorií, má jako zaměstnanec v příslušném kalendářním měsíci vyřešen z pohledu zdravotního pojištění svůj pojistný vztah.

Jednou z problémových oblastí zdravotního pojištění je péče o dítě, kde zaměstnavatelé v přímé souvislosti řeší období mateřské dovolené, rodičovské dovolené a pobírání rodičovského příspěvku, což jsou ve zdravotním pojištění „státní kategorie“. K nim můžeme přiřadit čerpání řádné dovolené po skončení mateřské dovolené, poskytnutí neplaceného volna před opětovným nástupem zaměstnankyně (zaměstnance) do zaměstnání, podmínky celodenní osobní a řádné péče a další.

Zákon č. 159/2020 Sb. o kompenzačním bonusu (dále jen zákon) byl již dvakrát v průběhu krátké doby novelizován. Poprvé to bylo zákonem č. 234/2020 Sb. , který rozšířil uplatnění kompenzačního bonusu osobám samostatně výdělečně činným o druhé bonusové období od 1. 5. do 8. 6. 2020. Druhá novela provedená zákonem č. 262/2020 Sb. především rozšiřuje uplatnění kompenzačního bonusu i pro společníky malých s. r. o. (dále také „s. r. o.“), postižené šířením epidemie SARS-CoV-2, a to ve výši nároku společníka na kompenzační bonus 500 Kč denně za období od 12. 3. do 8. 6. 2020. Celkem tedy jde o podporu ve výši 44 500 Kč, pokud jde o společníka s. r. o., jejíž činnost je omezena v důsledku šíření epidemie SARS-CoV-2 a vládních opatření v souvislosti s koronavirem, a to po celou dobu od 12. 3. do 8. 6. 2020. Tato novela rovněž upravuje některé odstavce vlastního zákona o kompenzačním bonusu ve znění jeho první novelizace.

Jsme příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem a řídíme se nařízením vlády č. 564/2006 Sb. V organizaci pracuje zaměstnankyně, která má 2 děti. První dítě narozeno 25.12.1995, druhé dítě narozeno 5.1.1997. První dítě bylo asi v pěti letech věku uznáno jako zdravotně postižené a zaměstnankyně s ním zůstala doma. Moje předchůdkyně - mzdová účetní započetla dobu péče o dítě této zaměstnankyni pro stanovení započitatelné praxe takto: - 1. mateřská dovolená 19.11.1995-29.10.2000, tj. 1817 dnů. - Druhé dítě 1.12.2000-4.1.2001 - 35 dnů - mateřská dovolená - pokračování - V době od 30.10.2000 do 30.11.2000 zaměstnankyně pracovala (ovšem 5.10.2001-17.1.2002, tj. 105 dnů - péče o zdravotně postižené dítě a 1.9.2002-31.3.2008, tj. 2039 dnů - péče o zdravotně postižené dítě). - V době od 18.1.2002 do 31.8.2002 zaměstnankyně pracovala. Dohromady 3996 dní, tedy skoro 11 let. Domnívám se, že je možné započítat dobu péče o všechny děti dohromady pouze maximálně v délce 6 let, a že této zaměstnankyni byla započitatelná praxe stanovena špatně. Prosím o Váš názor.

Daňové aspekty zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů Ing. Marek Štěpán Dne 4.11.2014 poslanci napotřetí přehlasovali prezidentské veto a do...

Cílem příspěvku je sjednotit právní názory na osvobození služeb dětských jeslí od 1. dubna 2012, případně i na sazbu daně, pokud tato služba není od daně osvobozena. Pojem dětské...

Jiné zaměstnání v době neplaceného volna? Dotaz č. 239/11 JUDr. František Muška Jsem zaměstnancem magistrátu, po rodičovské dovolené - tříleté, jsem si domluvila se zaměstnavatelem rok neplaceného volna. (Který...