Plátce DPH

Společnost s r. o., neplátce DPH, občas nakoupí nějaké zboží na Temu či reklamu z Izraele. Co to pro něj z pohledu DPH znamená? Musí se stát identifikovanou osobou nebo plátcem DPH? A pokud ano, tak jak se bude dané zboží či služba účtovat na který řádek tiskopisu DPH? A lze použít režim přenesené povinnosti? A jsou s tím spojené i jiné povinnosti?

V první části průvodce velkou novelou DPH se věnujeme mimo jiné změnám při registraci plátce, stanovení místa plnění u virtuálních přístupů na akce, zrušené fikci dodání po dovozu zboží a naopak zavedení fikce úhrady daně při pořízení nového dopravního prostředku plátcem. Limit pro registraci plátce se bude počítat za kalendářní rok. Kromě obratu v tuzemsku ve výši 2 mil. Kč bude mít vliv na registraci plátce i obrat v Evropské unii ve výši 100 000 EUR (2 536 500 Kč). Dále se rozšíří důvody vzniku identifikované osoby o situaci, kdy osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, poskytne úplatu, ze které jí vznikne povinnost přiznat daň. Pokud bude fakturována osobě nepovinné k dani účast na akci, která je přenášena nebo jinak zpřístupněna virtuálně, bude místo plnění určeno dle příjemce služby. V případě právnické osoby ve státě jejího sídla, u fyzické osoby ve státě jejího pobytu. Novela ruší fikci dodání, podle níž se za dodání zboží za úplatu také považovalo předání dovezeného zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu, v tuzemsku bez změny vlastnického práva do okamžiku převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. Nové znění § 19c odst. 5 zákona o DPH bude ze strany finančního úřadu považovat DPH z pořízení vozidla za zaplacené, pokud plátce nový dopravní prostředek plně vloží do obchodního majetku, bude u něj mít nárok na odpočet v plné výši, nebude nespolehlivým plátcem a nebude mít nedoplatek na finančním úřadě.

Chystaná novela zákona o dani z přidané hodnoty, o které píše v předchozím článku i kolega Petr Vondraš, přinese významné změny v podmínkách plátcovství, a to jak pro tzv. usazené osoby, tak pro osoby neusazené. Změny se tudíž dotknou nejen českých podnikatelů a obchodních společností, ale i osob povinných k dani se sídlem v zahraničí, které obchodují na území České republiky. Díky sjednocování pravidel v oblasti DPH napříč Evropskou unií vejde v účinnost nový Režim pro malé podniky, který bude od 1. 1. 2025 platný ve většině členských států. Režim má za cíl snížení administrativní zátěže a nastolení rovných podmínek mezi tuzemskými a zahraničními malými podnikateli.

Česká společnost s r. o. – identifikovaná osoba plánuje koupit v jinem členském statě EU vzduchový scaler (dentální hygiena). Podle § 2 odst. 1 písm. c) ZDPH je obecně předmětem daně pořízení zboží z jiného členského státu. V ustanovení § 2a ZDPH jsou uvedeny podmínky, za kterých pořízení zboží z jiného členského státu není předmětem daně. Je zde také uvedeno, že předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč. Společnost má povinnost při nákupu zboží z EU do limitu 326 000 Kč uhradit DPH v ČR nebo ne? Pokud ano, sazba DPH bude 21 % nebo 12 % (pro zdravotnické prostředky)? 

Nerozumím, co v zákoně o DPH § 2a odst. 2 písm. a) znamená věta: „Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud a) celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč..“. Proč je tam „v bezprostředně předcházejícím“? Chápu, že jako neplátce DPH počítám zvlášť každý kalendářní rok, a pokud v něm překročím hodnotu nakoupeného zboží z EU od plátců, stanu se tím dnem překročení identifikovanou osobou. Nemůže se mi tedy stát, že v předcházejícím roce limit překročím a nic neudělám.. Slyšela jsem názor, že se počítají ty dva roky dohromady součtem a platí pro ně hranice 326 000 Kč, ale to se mi zdá špatně. Nesouvisí to sousloví spíš s dobrovolnou identifikovanou osobou podle § 6k zákona o DPH?

Jsme právnická osoba, plátci DPH a prodáváme kosmetiku. Sjednáváme si fyzické i právnické osoby, aby nám propagovaly naše produkty na sociálních sítích. U převážné části nám vystavují faktury za propagaci, ale když to tak není, vytvoříme mezi námi smlouvu o dílo, kde je specifikováno, co má pro nás udělat a za kolik. Tato částka ve smlouvě má být s DPH anebo bez DPH? Když je to na fyzickou osobu anebo na právnickou osobu? 

Spol. s r.o. prodala osobní automobil po třech letech, při pořízení si uplatnila plný nárok na odpočet DPH. V řádném DP jsem na ř. 60 dodanila dle § 78 2/5 uplatněné DPH. V dodatečném přiznání k DPH jsem tuto částku zase odečetla – dle textu § 78e zákona o DPH se DPH úprava odpočtu prování v případě ztráty, zničení nebo odcizení, které nejsou řádně doloženy, tj. při prodeji se úprava odpočtu provádět nemusí. Paní z FÚ mi volala a chtěla dodatečné přiznání k DPH zrušit, protože v řádném přiznání k DPH byla úprava provedena správně. Má pracovnice FÚ pravdu a úprava odpočtu se provádí i v případě prodeje auta do pěti let od pořízení? V roce 2023 jsem měla paušální daň, v roce 2024 budu zdaňovat příjmy a uplatňovat paušální výdaje. Faktury vystavené v roce 2023 a zaplacené v roce 2024 budou zdaněny v roce 2023 v rámci paušální daně? A obráceně – pokud v roce 2024 budou uplatňovány paušální výdaje a v roce 2025 budu mít zase paušální daň, faktury vystavené v roce 2024 a zaplacené v roce 2025 budou zdaněny v roce 2024 (neuhrazené pohledávky k 31. 12.)?

Jak dlouho firma, plátce DPHm povinnost archivovat doklady (roky, desetiletí)? 

Dotaz se týká fakturace od polského dodavatele služby ( plátce DPH v Polsku, na území ČR nemá stálou provozovnu ani zde není registrován k DPH), který poskytne pouze službu - dodání vyrobených protihlukových panelů ( v metrech ) s tím, že česká firma mu poskytne výrobní halu s výrobní linkou a materiálem. Je nutné, aby se polský dodavatel registroval k české DIČ? 

Společnost nakupuje obědy od externího dodavatele, které vydává zaměstnancům ve své jídelně. Do 31. 12. 2023 účtovala 55 % z ceny oběda bez DPH do daňově uznatelných nákladů účet 527, část oběda si hradil zaměstnanec účet 335 a z této částky byla odváděno DPH. Pokud správně chápu změnu od roku 1. 1. 2024, daň uznatelná je částky do výše 70 % horní hranice stravného 5-12 hod., tj. 116,20 Kč, za předpokladu dalších ustanovení mimo jiné odpracování alespoň 3 hodin; tzn. že pokud částka obědy bez DPH, kterou nám fakturuje externí dodavatel nepřevýší tuto hranici (116,20 Kč), je celá daňově uznatelná a pokud společnost zaměstnanci oběd prodává za například 30 Kč ( z této částky samozřejmě odvádí DPH 12%), tak pak bude účtovat: Příklad fa od externího dodavatele 100 Kč za oběd (účet 321) bez DPH 89 Kč(účet 527) DPH 12% vstup tj. 11 Kč(účet 343). Prodej oběda zaměstnanci 30 Kč (335) částka bez DPH 27 Kč (účet -527) DPH 12% výstup 3 Kč (343). Je toto účtování správné? 

Klient, právnická osoba, neplátce DPH, s obratem nad 2 mil. Kč vykonávající činnost mimoškolní výchova a vzdělávání, uskutečňuje pouze příjmy osvobozené od DPH dle § 57 odst. 1 písm. b) ZDPH. PO by chtěla pořídit nemovitost. Horní část - byty, by sloužila k pronájmu běžným občanům, spodní část by sloužila k vlastní podnikatelské činnosti, nepronajímala by se dalším osobám. Neohrozí souběh těchto příjmů osvobození dle výše uvedeného a PO se nestane plátcem DPH?

Náš francouzský partner měl platné DIČ (plátce) do 30/6/2023. V prosinci ale část zboží, které mu bylo vyfakturováno jako reverse charge před 30/6/2023, vrátil. Jak vystavit na toto vrácené zboží daňový doklad? Předpokládám, že s nulou. Do jakého řádku daňového podání DPH půjde tato vratka? Bude se tento doklad evidovat v souhrnném hlášení pod již neplatným DIČ? 

V roce 2023 jsem z příjmů z podnájmu dle § 9 ZDP přesáhl částku 2 mil. Kč. Musím se registrovat jako plátce DPH? 

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) ukládá v souvislosti s podáním daňového přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku plátcům daně řadu povinností. Některé z těchto povinností jsou spojeny s uplatňováním odpočtu daně. Vedle ročního vypořádání kráceného nároku na odpočet daně podle § 76 zákona o DPH je uloženo plátcům daně, kteří uplatňují odpočet daně v poměrné výši podle § 75 zákona o DPH , provést případnou opravu odpočtu daně, pokud v průběhu kalendářního roku uplatňovali odpočet daně v poměrné výši na základě poměrného koeficientu, který byl stanoven kvalifikovaným odhadem.

Nemovitost je vlastněna dvěma spoluvlastníky, neplátci DPH, ideální polovinou. Opravy a výstavba nového křídla probíhá tak, že veškeré doklady dle dohody obou spolumajitelů, jsou vystavovány dodavateli stavebních prací na jednoho spolumajitele, nakupuje tedy tyto stavební práce svým jménem a na svůj účet. Tento spolumajitel posléze provede vyúčtování druhému, který mu i svou příslušnou částku zaplatí. Spolumajitel, který přeúčtovává přijaté stavební práce, je zároveň OSVČ dle § 7 ZDP (tato činnost nesouvisí se stavební činností). Nemovitost není zařazena v obchodním majetku. Po její přestavbě budou některé jednotky dle zájmu prodány, a některé budou pronajímány - § 9 ZDP. Je výše uvedené přeúčtování předmětem ZDPH, nebo se jedná o přeúčtování, tak jak ho vykládá MF ČR - § 36 odst. 11 ZDPH? Jak tato situace ovlivní vznik plátcovství u tohoto spolumajitele?

OSVČ s trvalým pobytem v ČR se přestěhuje za svou ženou a rodinou do Belgie. OSVČ je plátcem DPH a také zaměstnancem české s.r.o. (zaměstnání malého rozsahu, bez odvodů na SP a ZP ). Podniká v oblasti webdesignu, služby poskytuje převážně přes internet, zčásti zajišťuje zprostředkovaně tisk reklamních materiálů. OSVČ se tedy stane daňovým rezidentem Belgie. Nicméně kvůli jazykové bariéře nepředpokládá změnu ve zdrojích příjmů (nyní 95 % plyne od zákazníků v ČR, malé procento zákazníci z jiných členských zemí EU). 1. OSVČ si nepřeje být plátcem DPH v Belgii (protože jeho čeští zákazníci – neplátci by se stali identifikovanou osobou), zároveň by si přála zachovat status plátce daně v ČR. Je toto možné? 2. Jak bude OSVČ danit svoje příjmy pocházející z ČR? Jde tedy o příjmy podle § 7 a § 6. Bude podávat daňové přiznání v ČR a v Belgii také? Nebo nebude příjmy podle § 6 vykazovat v Belgii, protože budou řešeny zaměstnavatelem? (V Belgii vzhledem k nízkým příjmům by OSVČ po uplatnění osobní slevy žádnou daň neodváděla, v ČR ano). 3. OSVČ je nyní sociálně i zdravotně pojištěna v ČR. Protože ale ze zaměstnání malého rozsahu odvody neplatí, zdravotní pojištění bude platit zde, předpokládám. Z hlediska nároku na důchod, jak je toto řešeno? Bude se přihlašovat zde a v ČR se odhlásí? Bude se mu započítávat odpracovaná doba? 4. OSVČ má dále příjmy z pronájmu, které v současné době daní dle § 9, uplatňuje výdaje skutečné (odpisy). Nemovitost je v SJM. Bude moci jeho žena (pracuje pro Evropskou Komisi, příjmy nepodléhají zdanění ani v ČR, ani v Belgii, jsou daněny podle speciálního režimu) podávat daňové přiznání k dani z příjmů z pronájmu podle § 9 stávajícím způsobem i s uplatněním odpisů (do současnosti toto přiznávala OSVČ)?

Většina plátců má v obchodním majetku pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) automobil. Při pořízení automobilu jako dlouhodobého majetku vzniká plátci nárok na odpočet daně za splnění obecných zákonných podmínek. Častou situací je, že plátce pořízený automobil používá jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely, tj. svou osobní potřebu nebo osobní potřebu zaměstnanců. V článku jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která platí i v případě pořízení automobilu do obchodního majetku plátce. Návazně jsou vysvětlena pravidla pro uplatnění odpočtu v poměrné výši, je-li plátcem pořízený automobil využíván jak pro účely uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely, dále také pravidla pro uplatňování odpočtu u nákladů spojených s provozem takového automobilu. V závěrečné části textu jsou vysvětlena pravidla pro úpravu odpočtu daně v případě změny rozsahu použití automobilu pro účely uskutečněných plnění.

Fyzická osoba, neplátce DPH, provádí fotografické služby. Fotí různě po světě dle zadání odběratele. Fotky poté zpracuje, upraví atd. a následně vyfakturuje. Odběratelé jsou mimo ČR i firmy v Anglii (třetí země). Může se poskytováním těchto služeb stát plátce DPH nebo identifikovanou osobou mimo ČR? A jak by to bylo v případě poskytování do EU?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2022, čj. 10 Afs 513/2021-48

Zejména v souvislosti se snížením limitu pro povinnou registraci osoby povinné k dani jako plátce DPH na 2 mil. Kč lze očekávat značné rozšíření podávání žádostí o zrušení registrace plátce DPH podle § 106b ZDPH . Mnoho takových žádostí již bylo podáno do 8. 12. 2022 a budou postupně správci daně vyřizovány, někteří současní plátci podání žádosti o zrušení registrace v této lhůtě nestihli a budou své žádosti podávat v průběhu února 2023, případně později. Nebudeme se zabývat procesem a podmínkami podání žádosti, ani datem, ke kterému byla či bude registrace zrušena, ale následky, které zrušení registrace plátce přinese, a to nejen do samotné daně z přidané hodnoty, ale zejména do účetnictví či daňové evidence a následným vlivem na daň z příjmů.