Pojištění zdravotní

Zaměstnavatel hradí za zaměstnance pojištění odpovědnosti. Je mé tvrzení správné, že se jedná o daňový výdaj z hlediska zaměstnavatele a z hlediska zaměstnance o příjem ze závislé činnosti, který je zdaněn a spadá do vyměřovacího základu pro výpočet výše sociálního a zdravotního pojištění a tento příjem ovlivňuje průměrný výdělek? A jaké je následné účtování tohoto nepeněžního příjmu a předpisu pojistného?

1) DPH. OSVČ je čtvrtletní plátce DPH. OSVČ vždy na zimu přerušuje svou živnost (a nahlásí se na úřadu práce). Např. 10. 12. do 31. 3. přeruší živnost. V posledních 12 měsících, tj. od 9. 12. 2023 - 10. 12. 2024 má příjmy 1 400 000 Kč (jeho obrat) - počítá se obrat správně za 12 měsíců, byť od 9. 12. 2023 - 31. 3. 2024 měl přerušenou živnost? Nebo se počítá 12 měsíců, kdy živnost přerušenou něměl, tj. obrat by se počítal 09. 08. 2023 - 10. 12. 2024 (protože od 10. 12. 2023 - 31. 3. 2024 měl přerušeno)? Pokud by OSVČ za 12 předcházejích měsíců nepřekročila obrat 2 000 000 Kč - může požádat FÚ o zrušení registrace? Jaké jsou lhůty a kdy může požádat, resp. od kterého měsíce by již nemusela podávat přiznání atd.? Vyplatí se být neplátcem DPH? 2) Daň z příjmů. Pokud má OSVČ přerušeny některé měsíce činnost, uvedene do přiznání počet přerušených měsíců a uvede činnost např. 8 měsíců? Vždy se do činnosti počítají celé měsíce činnosti, tj. pokud např. od 10. 12. jde na úřad práce, počítá se do činnosti i prosinec nebo nikoliv? 3) Zdravotní pojištění a sociální pojištění. Pokud OSVČ přeruší živnost (v době přerušení bude nahlášena na úřadu práce) 10. 12. 2024, musí za prosinec odvést povinnou výši zdravotní a sociálního pojištění? Tj. pro rok 2024 částku 2 968 Kč a 3 852 Kč? A naopak pokud začně činnost např. 10. 03. 2025, pak za březen již odvede také povinnou částku odvodů? Do přehledu za rok 2024 se pak uvede (kdyby měla v roce 2024 pouze přerušeno od 10.12.2024), že vykonávala činnost pouze 11 nebo 12 měsíců?

1. Zaměstnavatel zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením. 2. Zaměstnavatel uplatňoval slevu na zdravotní pojištění zaměstnance, který předložil v lednu 2024 platné potvrzení o pobírání invalidního důchodu druhého stupně. 3. Rozhodnutím ČSSZ ze dne 15.8.2024, které nabylo právní moci 4.9.2024 byl invalidní důchod zaměstnanci odejmut z důvodu přiznání starobního důchodu a starobní důchod mu byl přiznán zpětně od 7.11.2019. Je platné uplatnění slevy na zdravotním pojištění (viz. bod 1.) do doby nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání starobního důchodu (bod. 3.) nebo musí zaměstnavatel pojištění zpětně doplatit? Zaměstnavatel jednal a odváděl pojištění v souladu s platnými přepisy, vztahuje se na něj retroaktivita rozhodnutí o zpětném přiznání starobního důchodu?

Zaměstnanec má pracovní smlouvu na dobu určitou do 30.11.2024. Pokud nebude pracovní smlouva prodloužena, k jakému datumu se ukončí pracovní poměr, když datum 30.11.2024připadá na sobotu? Zaměstnanec je PN, pokud jeho nemoc bude pokračovat i po tomto datumu, zaměstnavatel může podat odhlášení na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu?

S.r.o. má pouze dva zaměstnance. Zaměstnanec A je invalidní 2. stupně a má úvazek 40 hodin týdně. Zaměstnanec B není invalidní a má úvazek 30 hodin týdně. S.r.o. nemá s Úřadem práce Dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (tzv. chráněná dílna). Můžeme u tohoto s.r.o. brát, že více jak 50% zaměstnanců je invalidních a počítat odvody zdravotního pojištění u invalidního zaměstnance až nad částku 15.440,- Kč? Nebo je vyměřovacím základem u invalidního zaměstnance skutečně dosažený příjem za měsíc?

Od 1. 1. 2024 byla fyzická osoba zaměstnancem na Islandu - odhlášena z českého sociálního a zdravotního pojištění, vše hrazeno tam. Od 15. 9. skončilo zaměstnání na Islandu a fyzická osoba obnovila živnostenský list v ČR, přihlásila se znovu k platbám záloh na SP a ZP jako OSVČ. Kde bude zdaňovat celosvětové příjmy za rok 2024, když více než půl roku pracovala v zahraničí? Rodina byla po celou dobu v ČR a poplatník za ní celou dobu jezdil. Pokud bude podávat DPFO v ČR, jaký doklad bude třeba jako potvrzení o příjmu na Islandu? Příjmy z Islandu budou zahrnuty formou vynětí nebo zápočtu? 

Základní povinností zaměstnavatele je odvádět pojistné ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec aktuálně pojištěn. Pokud příjem zaměstnance na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zakládá účast na zdravotní pojištění, přihlíží zaměstnavatel dle situace i k tomu, zda musí nebo naopak nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Jestliže pracovněprávní vztahy na sebe plynule (tj. bez přerušení) navazují, pak zaměstnavatel žádné oznámení neprovádí. Při zaměstnávání osob ze států postupujících podle koordinačních nařízení Evropské unie je důležité, zda je při souběhu zaměstnání ve dvou státech doručen českému zaměstnavateli zahraniční formulář A1.

Zaměstnavatel, malé s. r. o, nemá odbory a nyní nemá zakázky. Zaměstnává 2 zaměstnance a od 1. 10. 2024 by jim chtěl dát 60 % mzdy, protože nemá práci, ale od ledna 2025 by jí zase měl mít. Zaměstnanci pracovat nebudou. Jeden má ale ještě OSVČ, jako vedlejší činnost. Jak to bude v měsíci 10 + 11 + 12/2024, když nebude mu sraženo na sociálku aspoň z minimální mzdy? Bude mít tyto měsíce OSVČ jako hlavní činnost?

Plátci zdravotního pojištění jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů, přičemž stát hradí pojistné za tzv. státní pojištěnce. Zaměstnavatelé musí odvádět pojistné do 20. dne následujícího měsíce, zatímco OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů mají povinnost provádět platby do 8. dne následujícího měsíce. OSVČ mimoto ještě hradí po podání Přehledu o výši daňového základu doplatek pojistného, pokud to bude povinností podle dosaženého daňového základu a při případně zaplacených zálohách. Zdravotní pojišťovny jsou povinny vymáhat dlužné pojistné a penále v případě opožděných nebo nesprávných plateb. Pro vymáhání nedoplatků i vracení přeplatků platí ve zdravotním pojištění desetiletá promlčecí doba. Prominutí penále je možné po uhrazení dlužného pojistného a včasným podáním žádosti, přičemž pojistné nelze prominout, toto musí být v plné výši uhrazeno.

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. ). Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (18 900 Kč), musí zaměstnavatel odvést v roce 2024 za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. ), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima a v této souvislosti také například bez ohledu na to, zda zaměstnání trvalo pouze část kalendářního měsíce, přičemž se nepřihlíží k období případné nemoci, k dohodnutému neplacenému volnu či vykázané neomluvené absenci apod.

Je možné, aby měl zaměstnanec dvě dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele (jednu na úklid na druhou na administrativní práce)? Jak je to s odvodem sociálního a zdravotní pojištění? Limit 10 000 pro odvod pojištění platí pro obě dohody samostatně nebo pro každou zvlášť? Pokud je to možné, budu hlásit na OSSZ každou zvlášť?

Společník a jednatel v s. r. o. má uzavřenou smlouvu o jednatelství, na jejímž základě pobírá mzdu. Ke konci roku tuto mzdu přestane pobírat, jelikož od příštího roku začne podnikat jako fyzická osoba přihlášená k paušální dani. Jednatelem společnosti zůstane nadále, ovšem bez nároku na mzdu. Je potřeba ho v případě ukončení smlouvy o jednatelství někde odhlásit - zdravotní pojišťovna, sociální správa, finanční úřad, nebo zda se jen přestanou platit na uvedené instituce všechny odvody?

Když si studentka vysoké školy (19 let) studující v prezenčním (denním) studiu zároveň přivydělává na základě standardní pracovní smlouvy (cca 15 hodin týdně) má nějaké výhody, co se týče odvodů sociálního, zdravotního pojištění a daně? Nebo odvádí vše ve stejné výši jako běžní (nestudující) zaměstnanci? A mohou si rodiče na ni stále mohou uplatňovat slevu na studenta, i když částečně pracuje na základě pracovní smlouvy?

V rámci oddělení nemocnice vypisuje primář dopředu rozpis nočních služeb lékařů. Někteří lékaři nechtějí noční služby sloužit, proto nabízejí kolegům, že pokud primáři nahlásí, že dobrovolně vezmou noční službu místo nich, dají dobrovolníkovi jako poděkování 2 000 Kč. Jeden z těchto dobrovolníků takto získal v roce 2023 42 000 Kč a v roce 2024 to bude obdobnét, a to od různých kolegů v průběhu celého roku. Jak má dobrovolník tyto finance zdanit pro roky 2023 a 2024 a má z nich platit také odvody sociální a zdravotní? Lze tyto příjmy považovat za ostatní příjmy [zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., § 10 odst. 1 písm. q)]?