Pojišťovny zdravotní

Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr se zaměstnankyní dohodou k 31. 10. 2024. V termínu ji řádně odhlásí. Protože částečně splnila nárok na kvartální odměny za 4.Q/2024, chtěl by jí v lednu 2025 poskytnout dodatečně jednorázovou odměnu ve výši 15 000 Kč. Bude nutné zaměstnankyni v lednu přihlásit a odhlásit? K jakému datu, jakými kódy na OSSZ a zdravotní pojištovnu?

Společnost s r .o. zvažuje přijmout důchodkyni na DPP (šlo by o její jediný pracovní poměr). V současné změti změn je popravdě nepřehledné, jaké povinnosti by s tím byly spojeny? Její příjem se předpokládá okolo 7,5 tis měsíčně, bude tato částka zatížená nějakými odvody? O nutnosti měsíčních hlášení ČSSZ víme, pojily by se s tímto i nějaké další povinnosti? Případně existuje nějaká jednodušší varianta ve smyslu méně povinností vůči státu vs minimum odvodů z její mzdy?

Máme zaměstnance, kteří pracují v naší společnosti na dohodu o provedení práce, nikdy nepřesáhnou 10 000 Kč měsíčně a zároveň pracují v naší druhé společnosti také na dohodu o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč. Kromě těchto dohod mají v jiné společnosti hlavní pracovní poměr, kde odvádí sociální a zdravotní pojištění. Jak je to od 1. 7. 2024? Sčítají se příjmy, i když se jedná o jinou společnost, a musíme za ně sociální a zdravotní pojištění odvádět i u dohod na DPP, i když jejich příjmy nepřesáhly 10 000 Kč?

Moje dcera ukončila bakalářské studium na VŠ, které úspěšně završila složením bakalářské zkoušky, a to dne 6. 6. 2024. Ve studiu již nebude pokračovat. Prosím o informaci, do kdy / do jakého měsíce je z pohledu sociálního a zdravotního pojištění ještě považována za studenta, za kterého hradí pojistné stát? 

OSVČ pečuje o dvě děti do 15 let. Děti mají režim domácí výuky. OSVČ má na zdravotní pojišťovně nahlášenou hlavní činnost. Nyní se dočetla, že při péči o dvě děti do 15 let by měla mít činnost vedlejší nebo nemusela mít dodržen minimální vyměřovací základ, je toto pravda? Pokud ano, lze podat na pojišťovnu česné prohlášení na péči o děti i s tím, že na prohlášení uvede datum od zpětně i několik let a potom podat opravné přehledy OSVČ? Pokud ano, jak dlouho lze toto zpětně provést?

Česká společnost AAA s.r.o., která není plátce DPH a ani není identifikovaná osoba, potřebuje vystavit faktury na zahraniční zdravotní pojišťovnu, která má sídlo v Německu a má VAT číslo. Společnost AAA s.r.o. se zabývá zdravotní péčí (zubní ordinace), má klienty, kterým zahraniční zdravotní pojišťovna proplatí zubní péči. Jakým způsobem společnost AAA s.r.o. vystaví faktury: služby budou osvobozeny od DPH nebo poskytnuty v režimu přenesení daňové povinnosti (řežím reverse charge)?

Jsem rezident ČR, příjmy mám pouze ze zaměstnání v ČR. V zahraničí vlastním nemovitost a v roce 2023 jsem měl i příjmy z krátkodobého pronájmu této nemovitosti (airbnb). Tyto příjmy byly již v zahraničí zdaněny. Musím tyto příjmy zdanit i v ČR podle paragrafu 7 nebo 9? Pokud mám povinnost příjmy zdanit podle paragrafu 7, tak je nutné si založit živnost? Bude se z příjmů odvádět i zdravotní a sociální? 

OSVČ, neplátce DPH uplatňuje výpaje paušálem z příjmů. Má neřemeslnou živnost - 60% paušál. 15.10.2023 přerušil činnost, kterou do podání daňového přiznání neobnoví. Poslední fakturu vyfakturoval 15.10.2023, příjmy mu na účet přišly ještě v listopadu a v prosinci 2023. Může i k těmto příjmům uplatnit 60% paušální výdaje? K 31.12.2023 má již všechny vydané faktury zaplacené, nemá žádnou pohledávku. Na přehledu OSSZ a ZP bude uplatňovat 10 měsíců hlavní činnosti, uvede zde všechny příjmy, které mu přišly za rok 2023 + 60% výdaje. Je tento způsob správný?

V účetnictví účtujeme zdravotní pojišťovnu podle doložených dokladů, mimo jiné do výnosů dle vydaných faktur pro zdravotní pojišťovny. Pojišťovny často uznají jen část fakturovaných částek. Některé pojišťovny informují lékaře o neuznání části výkonů dost pozdě nebo tuto skutečnost zjistíme až při konečném vyúčtování roku. Máme rozdíl mezi přiznanou a fakturovanou částkou zúčtovat interním dokladem? Některé účetní firmy účtují údajně jen podle banky jako příjem zálohy na výkony a do výnosů zahrnují až při předloženém vyúčtování od zdravotní pojišťovny. K vydaným fakturám zdravotního zařízení nepřihlížejí. Nám se to nezdá správné. Jaký je názor odborníka na toto specifikum?

Nejen na přelomu let vycházejí zaměstnavatelé primárně z právní úpravy zdravotního pojištění, dané především zákony č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Protože však zdravotní pojištění nepůsobí izolovaně, ale je navázáno na další právní předpisy, jsou důležitými například zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, nebo zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, všechny zákony ve znění pozdějších předpisů. Na které problémové oblasti zdravotního pojištění by se měli zaměstnavatelé na přelomu let 2023/2024 zaměřit?

Ráda bych se zeptala, zaměstnavatel uvedl do dohody o ukončení pracovního poměru odstavec „Odstupné“ ve znění: „smluvní strany se dohodly na odstupném ve výši poměrné části mzdy za neodpracované dny měsíce června“. Vzhledem k tomu, že se nejedná o zákonný důvod poskytnutí odstupného (byla učiněna dohoda), bude celé odstupné podléhat odvodům zdravotního a sociálního pojištění a dani z příjmu? 

Zaměstnanci v současné době často žádají o přiznání předčasného důchodu zpětně od 31. 12. 2022 bez výplaty s tím, že jeho výplata začne až v den, kdy mu vznikne nárok na řádný starobní důchod. Zaměstnání zároveň nadále trvá. K jakému datu má zaměstnavatel na zdravotní pojišťovnu oznámit zaměstnance jako důchodce kódem D? K datu 31. 12. 2022 nebo až ve chvíli, kdy mu vznikne nárok na starobní důchod a bude mu vyplácen?

V 4/2023 OSVČ podala Přehled za rok 2022 na OSSZ a ZP. Dle Přehledů jí vyšla minimální výše záloh. Může zaplatit na celý rok (12 záloh) dopředu na důchodové i zdravotní pojištění? Kdyby se rohodla od r. 2024, že půjde do paušálního režimu může také zaplatit všechny zálohy na r. 2024 najednou dopředu?

Jednou ze základních povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen „Přehled“), kdy tento Přehled podává OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je její samostatná výdělečná činnost jediným nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním, či vedlejším zdrojem příjmů; pojištěnec podnikal po celý kalendářní rok 2022, nebo jen po jeho část.

Zaměstnavatel zaměstnává dva zaměstnance na plný úvazek. Z toho je jednomu přiznán invalidní důchod 2. stupně. Předpokládám, že u tohoto zaměstnavatele není splněna podmínka, že má více než 50 % osob se zdravotním postižením a proto nemůže u invalidního zaměstnance snížit vyměřovací základ o vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Jak by to bylo v případě, že by zaměstnavatel měl pouze jednoho zaměstnance, který by byl invalidní? U tohoto zaměstnance by se snižoval vyměřovací základ zdravotního pojištění? Musela by být v tomto případě uzavřena písemná dohoda s Úřadem práce? Nebo lze snížit vyměřovací základ i bez uzavření jakékoliv dohody s Úřadem práce?

Jedním ze základních práv pojištěnce ve zdravotním pojištění je právo na změnu zdravotní pojišťovny. Toto právo mohou uplatnit nejen osoby s trvalým pobytem na území České republiky, ale i zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele, pokud charakterem pracovněprávního vztahu nebo dosaženou výší příjmu účast na českém zdravotním pojištění vznikne. Pokud se zaměstnanec rozhodne pro změnu zdravotní pojišťovny, musí vzít v úvahu, že tento jeho počin není pouze soukromým rozhodnutím. Změna zdravotní pojišťovny má přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem v tom směru, že zaměstnavatel musí přesměrovat platby pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec přestoupil.

Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění k datu 1. 1. 1993 zaujímala specifickou roli problematika placení pojistného zaměstnavatelem v souvislosti s poskytnutím pracovního volna bez náhrady příjmu (neplaceného volna) nebo při vykázané neomluvené absenci zaměstnance. Do konce roku 2014 platilo, že v případě poskytnutí neplaceného volna se pojistné na zdravotní pojištění odvádělo (navyšoval se vyměřovací základ zaměstnance podle počtu kalendářních dnů trvání neplaceného volna), výjimky byly taxativně vyjmenovány v tehdy platném ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) – c) zákona č. 592/1992 Sb. , o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 592/1992 Sb. ). Při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci byl zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli celou částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil neboli pojistné z důvodu neomluvené absence platil prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši absentující zaměstnanec, a to vždy, bez výjimky.

Systém veřejného zdravotního pojištění permanentně potřebuje přísun finančních prostředků od plátců, neboť zdravotní pojišťovny musejí průběžně platit poskytnuté a vykázané hrazené služby, zajišťované poskytovateli na základě smluvního vztahu. Z tohoto důvodu soustřeďují zdravotní pojišťovny svoji metodickou a kontrolní činnost zejména na zaměstnavatele, kteří se rozhodující měrou podílejí na naplňování příjmové stránky a tím i na dlouhodobém fungování celého systému.

Jedním ze základních úkolů zdravotních pojišťoven je trvale zajišťovat dostatek zdrojů pro financování systému veřejného zdravotního pojištění. Pro naplňování této funkce mají zdravotní pojišťovny potřebnou legislativní oporu včetně provádění kontrolní činnosti, jejímž důležitým aspektem je mj. vyměřování a v případě nezaplacení vymáhání evidovaných pohledávek tak, aby nedošlo k jejich promlčení. Na zajištění bilanční vyrovnanosti systému se významnou měrou podílejí i platby státu za „státní pojištěnce“. Takže je namístě otázka, kdo a za jakých podmínek je povinen provádět v právních podmínkách roku 2022 platby pojistného zdravotním pojišťovnám? Pojistné, resp. zálohy na pojistné u OSVČ platí v podstatě těchto pět subjektů.

K 1. 1. kalendářního roku přináší legislativní proces tradičně změny i do oblasti zdravotního pojištění. Tyto změny mají přímý vliv na placení pojistného jednotlivými skupinami plátců, kterými jsou ve zdravotním pojištění (mimo státu) hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance) a samoplátci, mezi které řadíme osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. S účinností od 1. 1. 2022 dochází ke změně v platbách u všech skupin plátců pojistného.