Povinnosti zaměstnavatele

Chystáme se přijmout zaměstnance trvale žijícího na Slovensku. Práci bude provádět v ČR i na Slovensku. Jaké mu můžeme dát místo výkonu práce, aby podléhal odvodu SP, ZP a daní v ČR? V jakém případě ho musíme hlásit na ÚP?

Zaměstnanec pracoval na dohodu o provedení práce od 1. 4. 2024 do 30. 9. 2024. Přihlášení a odhlášení zaměstnance bylo provedeno prostřednictvím Výkazu příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce. Částku odměny 10 000 Kč překročil poprvé v měsíci září. Bude v tomto případně nutné vyplnit za měsíc září také přihlášku, event. odhlášku, tiskopisem Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)?

Zaměstnanec požádal o výplatu mzdy za 6/2024 na pokladnu firmy, skončil pracovní poměr a mzdu si nevyzvedl. Není k sehnání, telefon nebral, na sms nereagoval a po několika našich pokusech telefon vypnul a už je nedostupný, na adrese se nezdržuje. Jak máme postupovat dále? Mzda je účetně proúčtovaná, vše odvedeno. 

Společnost uzavřela se zaměstnancem DPP od 2. 1. 2024 do 31. 12. 2024 na úklidové práce s odměnou do 10 tisíc/měsíčně. Zaměstnanec bude pro společnost pracovat na základě DPP i v roce 2025 za stejných podmínek, na stejné pozici. Musí zaměstnavatel odeslat k 31. 12. 2024 hlášení VPDPP, odhlášení DPP a k 2. 1. 2025, kdy zaměstnanec nastoupí do práce, odeslat hlášení VPDPP nástup na DPP, nebo může pokračovat pracovní vztah bez odhlášení a následného přihlášení? Jak by se řešilo odhlášení a přihlášení DPP, kdyby zaměstnanec nastoupil do práce 6. 1. 2025? Může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci, aby si v prosinci 2024 vyčerpal dovolenou za rok 2024, kterou zaměstnanec v průběhu roku nečerpal?

Společník a jednatel v s. r. o. má uzavřenou smlouvu o jednatelství, na jejímž základě pobírá mzdu. Ke konci roku tuto mzdu přestane pobírat, jelikož od příštího roku začne podnikat jako fyzická osoba přihlášená k paušální dani. Jednatelem společnosti zůstane nadále, ovšem bez nároku na mzdu. Je potřeba ho v případě ukončení smlouvy o jednatelství někde odhlásit - zdravotní pojišťovna, sociální správa, finanční úřad, nebo zda se jen přestanou platit na uvedené instituce všechny odvody?

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě místo výkonu práce obec A (pobočka zaměstnavatele). Dále má sjednanou dohodu o výkonu práce na dálku, kde domácím pracovištěm zaměstnance rozumí jeho trvalé bydliště (obec B). Mohou být cesty firemním vozidlem mezi zaměstnancovým domácím pracovištěm a místem výkonu práce považovány za služební (nikoliv soukromé)? Zaměstnanec má kancelář s administrativou v domácím pracovišti, ale technické věci má na pobočce. Tak vznikají situace, kdy některý den pracuje dopoledne doma, odpoledne ve firmě a naopak. Pro tento účel využívá na cestování firemní vozidlo jako služební cestu. Je pro tento účel nutné, aby i přímo do pracovní smlouvy se uvedlo další místo výkonu práce jako jeho trvalé bydliště? Zaměstnavatel to spíš nepreferuje mít přímo v pracovní smlouvě, protože dohodu o práci na dálku může lépe měnit a zrušit, tak by místo trvalého bydliště preferoval nechat pouze v dohodě o práci na dálku.

Společnsot s r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví. S. r. o. jako zaměstnavatel a pojistník uzavřela pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu povolání. Pojištěný-oprávněná osoba je zaměstnanec. Lze cenu pojistného zahnrnout do daňově uznatelných nákladů s. r. o.? Nebude nutné zahrnout cenu pojistného v měsíci úhrady pojištění do základu daně z příjmů dle § 6 ZDP a do vyměřovacího základu na odvod zdravotního a socíálního pojištění jako příjem zaměstnance? V případě zahrnutí do příjmů zaměstnance lze se tomu vyhnout způsobem, že nám cenu pojistného zaměstnanec uhradí hotově nebo běžný účet?

Uzavřeli jsme se zaměstnancem DPP od 2. 1. do 31. 12., ale nyní v srpnu zaměstnanec již odpracoval všech 300 hod a vyčerpal dle zákona dovolenou. Ke 30. 8. skončil a již u nás tento rok pracovat na DPP nebude. Je možné s ním uzavřít dohodu o rozvázání DPP ke 30. 8., abychom ho mohli ke 30. 8. odhlásit na OSSZ, kam se měsíčně posílá výkaz příjmů? Již tento výkaz zasílat nebudeme. Nebo odpracováním a vybráním si dovolené tato dohoda automaticky končí a nemusíme žádný dokument sepisovat, resp. uzavírat dohodu o rozvázání DPP? Zaměstnanec nechce, tedy ani mi jako zaměstnavatel z důvodu administrativy dále zasílat výkaz příjmu k DPP za každý měsíc na OSSZ. 

Zaměstnanec je nemocen pouze 7 dní. V tomto případě musí zaměstnavatel také zasílat na OSSZ Hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti? Pokud ano, do jaké doby, pokud po ukončení nemoci zaměstnance není ihned zaměstnavatel schopen toto hlášení zaslat? Jaký plyne postih při pozdním zaslání tohoto hlášení?

OSVČ má uzavřené dohody o provedení práce s jinými, jen pro případ, že by byli pracovně „potřeba“ na nějaký úkon, ale zatím tato situace nikdy nenastala, tedy zatím nikdy OSVČ na tyto dohody nevyplatila ani korunu. Dohody tedy nejsou nijak aktivní. Musí se i tato OSVČ registrovat jako zaměstnavatel a hlásit výkaz s nulou? A pokud ano, od kdy je zaměstnavatel, když dohody jsou uzavřeny již více let, ale skutečná práce a ani platba nikdy nenastala? 

Jak se má správně postupovat při přechodu práv a povinností dle hlavy XV (§ 338–345a) zákoníku práce z pohledu zdravotního a sociálního pojištění a daně? K přechodu dochází uprostřed měsíce (tedy ne k 1. dni měsíce).  Jakým způsobem by se měli přecházející zaměstnanci přihlásit a odhlásit vůči ČSSZ a zdravotním pojišťovnám?  Jak by se měly správně vypracovat ELDP? Za každého zaměstnavatele samostatně, kdy původní zaměstnavatel vypracuje ELDP za období od 1. 1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje ELDP za období ode dne převodu do konce roku? Maximální vyměřovací základ u sociálního pojištění (§ 15a zákona č. 589/1992 Sb.) se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně nebo má přebírající zaměstnavatel zahrnout vyměřovací základy zúčtované od počátku roku u původního zaměstnavatele do svého výpočtu a od 48násobku průměrné mzdy sociální pojištění nepočítat? Jak je to s nemocemi či dalšími dávkami? Pokud ke dni převodu trvá nemoc převáděného zaměstnance, tak má v ní nový zaměstnavatel pokračovat, jak kdyby nemoc vznikla u něj? Tedy např. pokud ke dni převodu nemoc trvala 10 dní, tak původní zaměstnavatel vyplní náhradu mzdy za 10 dní a přebírající zaměstnavatel pak bude platit náhradu mzdy po následující 4 dny?  Jak je to s přílohami k dávkám (§ 97 zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)? Má přebírající zaměstnavatel při vytváření přílohy zahrnout údaje potřebné pro výpočet nemocenského od původního zaměstnavatele? Tedy uvést především vyměřovací základy a vyloučené doby z předchozích 12 měsíců, i pokud v tyto měsíce byli zaměstnanci ještě u původního zaměstnavatele? Mzdové listy by také měl každý zaměstnavatel vypracovat sám za sebe? Tedy původní zaměstnavatel je vypracuje od 1.1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje mzdové listy za období ode dne převodu do konce roku? Při výpočtu průměrného výdělku (hlava XVIII zákoníku práce) by přebírající zaměstnavatel měl vycházet z dat od původního zaměstnavatele a zahrnout např. i roční bonusy vyplacené rok zpětně u původního zaměstnavatele? Dovolená se posuzuje také za celý rok z dat u obou zaměstnavatelů, jak kdyby byl zaměstnavatel jeden? Tedy přebírající zaměstnavatel by měl od původního zaměstnavatele získat odpracované a neodpracované hodiny, proběhnuté změny úvazků během roku a spolu se svými vlastními daty pak vypočítat finální nárok na dovolenou, od kterého odečte dovolenou čerpanou během roku u obou zaměstnavatelů? V případě daní by měly výpočty také probíhat u každého zaměstnavatele samostatně? Tedy hranice pro progresivní daň bude hlídána u každého zaměstnavatele samostatně nebo by měl přebírající zaměstnavatel započítat zdanitelný příjem od původního zaměstnavatele a v případě přesažení limitu uplatnit daňovou progresi? Slevy by měly být uplatněny jen u původního zaměstnavatele? A jak postupovat v případě příjmů, jejichž osvobození je stanoveno celoročním limitem, např. § 6 odst. 9 písm. d) – benefity) či § 6 odst. 9 písm. m) –produkty spoření na stáří zákona o daních z příjmů? Má přebírající zaměstnavatele při výpočtu limitů zahrnout částky zúčtované původním zaměstnavatelem, nebo si limity hlídá každý samostatně?

V jakých případech může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr se zaměstnancem s okamžitou platností a bez 2měsíční výpovědní lhůty?

Každá chyba má své větší či menší důsledky a její závažnost je (nebo alternativně může být) důvodem k uplatnění sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny. Chybu – nejen ve zdravotním pojištění – udělá čas od času každý, tedy i mzdová účetní či příslušný specialista, což nevidí rád ani zaměstnavatel, ani zdravotní pojišťovna. V následujícím textu se mj. zaměříme na charakteristiku a praktický způsob řešení vzniklé chyby. Pokud není chyba důsledným postupem odstraněna, projeví se její důsledky později a často s mnohem většími dopady, ke kterým by jejím včasným odstraněním nedošlo.

Zákoník práce uvádí v § 313 zákoníku práce povinnost při skončení pracovního poměru vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání. Část věty „Při skončení“ znamená, že je nutné dokument vystavit a vydat právě v den skončení? To spojení mi není jasné, to spojení chápu tak, že v souvislosti se skončením pracovního poměru je potřeba vydat dokument. Pokud by zákon vyžadoval vydání nejpozději ke dni pracovního poměru, tak by se tak v zákoně psalo. Chápu to správně? Je slovní spojení „vydat zaměstnanci“ To se u nás samozřejmě děje a je zvyklostí, že při skončení zaměstnanec přijde na personální a tam obdrží i další dokumentaci. V zákoně se nikde nepíše, že předání má být proti podpisu. Píše se „vydat“, proto respektujeme zákon a vydáváme. Přesto se nám stalo, že tuto praktiku nám vytýká OIP a vyžaduje potvrzení o převzetí. Domnívám se, že je to nad rámec zákona. 

Zaměstnanec je od 26. 1. 2024 na DPN (mozková mrtvice-stav vážný). Lékař chce k 23. 7. 2024 tuto neschopenku ukončit (180 dnů trvání DPN, bez předpokladu zlepšení zdravotního stavu). Rodina bude pro zaměstnance vyřizovat invalidní důchod 3. stupně. Jak má zaměstnavatel po ukončení DPN postupovat? Zaměstnanec není ve stavu, že by mohl cokoliv podepsat. Zaměstnavatel by mohl dát výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Ale zaměstnanec se k závodnímu lékaři dostavit nemůže. Má mu rodina předat např. lékařskou zprávu podle které by mohl vydat lékařský posudek? A poté odeslat výpověď poštou s tím, že bude použita fikce doručení a od té se bude počítat dvouměsíční výpovědní doba? Budeme vykazovat překážky na straně zaměstnance bez náhrady mzdy? Nevíme, jak se v takovém případě postupuje. Jak máme ukončit pracovní poměr a co do jeho ukončení vykazovat v docházce?

Nově přijatý zaměstnanec od 2. 5. 2024 do 31. 12. 2024 se zkušební dobou do 2. 8. 2024 se osvědčil jako nespolehlivý, a od včerejšího dne má vystavenou neschopenku z kontrolou u lékaře až za 3 týdny. jak prosím můžeme postupovat ohledně ukončení pracovního poměru ve zkušební době? Prodloužíme zkušební dobu o 14 dnů a patnáctý den můžeme zaměstnance odhlásit z pojištění? Stačí ho o ukončení pracovního poměru ve zkušební době informovat pomocí SMS nebo nejsme povinni mu informaci podat?

Máme zaměstnankyni na DPP, která mi nepravdivě vyplnila formulář, zda na ni je vedena exekuce nebo insolvence. Bohužel jsem celou mzdu poslala na účet zaměstnankyně a neprovedla jsem srážku ze mzdy, následně jsem zjistila, že je na ni vyhlášena insolvence. Zaměstnankyně pak podává insolvenčnímu správci přehled příjmů a odvod si provede ona, nebo jak v tomto případě mám postupovat?

Jaké datum vzniku zaměstnavatele je potřeba uvést do přihlášky zaměstnavatele, který zaměstnává pouze DPP s příjmem do 10 000 Kč. DPP vznikla 2. 1. 2024, zaměstnavatele tedy přihlásím s datem vzniku 2. 1. 2024 a přihlášku podám do 31. 7. 2024? Zaměstnance na DPP taky přihlásím s datem 2. 1. 2024?

Zaměstnavatel – společnost A zanikla fúzí sloučením s rozhodným datem 1.1.2024, s tím, že k výmazu společnosti A z obchodního rejstříku došlo 30.4.2024. Společnost A ale I v roce 2024 plnila povinnosti jako zaměstnavatel a odváděla srážkovou a zálohovou daň za dohody o provedení práce a zaměstnance (z mezd). 1) Podává se Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti? a. Je to na formuláři pro rok 2023? b. Je tam kod J formuláře? c. Do kdy se podává – do 31/5/2024? d. Jak je to s vyúčtování za r. 2024 (celý) za nástupnickou společnost – zahrnou se do ní i údaje za zaměstnance, které jsou již ve vyúčtování za 01-04/2024 (pokud se tedy podává)? 2) Podává se Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně? a. Je to na formuláři pro rok 2023? b. Je tam kod J formuláře? c. Do kdy se podává – do 31/5/2024? d. Jak je to s vyúčtováním za r. 2024 (celý) za nástupnickou společnost – zahrnou se do ní i údaje za zaměstnance, které jsou již ve vyúčtování za 01-04/2024 (pokud se tedy podává)? V obou případech – jaká je sankce za pozdní podání? Je možné podat bez sankce o pět pracovních dní později. 

V 5/2024 nám zemřel zaměstnanec. Výplatu dostával vždy v hotovosti . V době smrti žil ve společné domácnosti pouze s družkou. Jak máme nyní a komu vyplatit výplatu za květen?