Právní nástupnictví

Řada důvodů může vést k tomu, že společníci s ručením omezeným již nechtějí nebo nemohou pokračovat ve své podnikatelské činnosti (viz článek autorky Umění odejít aneb zánik účasti společníka v s. r. o. v č. 3/2020 Účetnictví v praxi). To však nemusí znamenat konec obchodní korporace jako právnické osoby. Může však nastat situace, kdy dojde k dobrovolnému nebo nucenému zrušení společnosti s ručením omezeným bez právního nástupce, anebo s právním nástupcem (přeměna). Jestliže se nejedná o zrušení společnosti s právním nástupcem, s výjimkou řešení úpadku konkursem, musí vždy následovat likvidace.

Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, dále také „obč. zák.“) nebudou moci všechny osoby shodně postupovat. Při výkladu právních jednání (právní jednání nahrazuje dosud vžitý pojem právní úkon) budeme totiž muset lišit jednání v právním styku podnikatelů.

Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 340/2015 Sb. , o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), který přinesl mimo jiné povinnost některých subjektů zveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.