Předmět daně

Zaměstnanci (řidiči) mají soukromé telefony a zaměstnavatel by jim chtěl přispívat měsíčně 200 Kč za případné služební hovory. Jak správně postupovat a podléhá tento příspěvek dani z příjmů, sociálnímu a zdravotnímu pojištění?

ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) přistoupila k ověřování pdf dokumentů autorizovanými osobami digitálně, tedy časovým razítkem. Tato časová razítka jsou logicky vždy vydána pro konkrétní osobu. Jedná o zaměstnance, který si časová razítka pořídil výhradně pro autorizování dokumentů, které zpracoval jako zaměstnanec pro zaměstnavatele. Potřebuji vědět, jak má k těmto platbám přistoupit firma. Za daných podmínek - v rámci výkonu závislé práce - by mělo být daňově uznatelné. Můžeme zaměstnanci tyto náklady proplatit jako daňově uznatelné, i když na dokladech bude jméno konkrétního zaměstnance?

OSVČ, plátce DPH pořídil před několika lety nemovitost (RD), kterou nevyužíval pro svou ekonomickou činnost a nevedl ji v obchodním majetku (pro účely DPH ani jako OSVČ). Tuto nemovitost začal následně přestavovat (na základě stavebního povolení) na bytový dům s 9-ti bytovými jednotkami. Ze žádných přijatých faktur si neuplatňoval odpočet DPH. Nyní se rozhodl nemovitost prodat firmě (s.r.o.), která celý projekt dokončí a bytové jednotky prodá. Typ živnosti u OSVČ je zcela odlišný od stavebních činností. Bude prodej pozemku jehož součástí je nedokončená stavba bytového domu u OSVČ mimo předmět DPH nebo se tato aktivita bude považovat za jeho ekonomickou činnost (ačkoliv stavba není zahrnuta v jeho obchodním majetku) a musí z prodeje odvést DPH?

Za jakých podmínek může mateřská společnost (100% vlastník dceřiné společnosti) obdržet půjčku od své dceřiné společnosti? Lze poskytnout tuto půjčku i bezúročně?

Uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu se řídí obecně platnými pravidly, která vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček) byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V článku je nejprve vysvětleno základní vymezení předmětu daně a místa plnění u služeb v oblasti kultury a sportu. V dalším textu jsou vymezeny podmínky, za nichž se na tyto služby vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a podmínky, za nichž jsou zdanitelným plněním. V závěrečné části textu jsou podrobněji vysvětlena aktuálně platná pravidla, za nichž se od 1. 1. 2024 u služeb v oblasti kultury a sportu, jsou-li zdanitelným plněním, uplatní snížená sazba daně ve výši 12 %.

Společnost s r. o. zakoupila v 3/2020 vozidlo do svého obchodního majetku od neplátce DPH. V době pořízení vozidla byla s.r.o. neplátce DPH a zhlediska DPH poskytovala pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet (pronájem nemovitostí). V 1/2021 se společnost stala plátcem DPH, nyní uskutečnuje pouze plnění podléhající DPH s nárokem na odpočet. Vozidlo po celou dobu využívá k podnikání. V případě, že nyní spolenost prodá výše uvedené vozidlo, bude prodej vozidla podléhat DPH?

Naše společnost, plátce DPH, vyrobila zákazníkovi, rovněž plátci, zboží na zakázku. Naší vinou se stalo, že během přepravy se na zboží nalepily obaly - kvůli špatně zaschlému lakování, čímž zákazníkovi vznikla škoda, kterou si ve vlastní režii opravil (přelakoval). Nyní nám přišla od zákazníka na tuto škodu faktura, ale i s DPH. Je to v pořádku? Máme za to, že s odkazem na § 2 toto není předmětem daně, neboť se nejedná ani o dodání zboží, ani o poskytnutí služby. 

Dva bratři nabyli před 10 lety v rámci dědictví dva domy včetně přilehlých pozemků, a to v poměru každý ideální polovinu na obou domech. Každý z bratrů tak vlastnil polovinu obou domů a polovinu k nim přilehlých pozemků. Nyní se rozhodli, že si na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bratři své poloviny prohodí tak, aby po vypořádání každý z nich byl výlučným vlastníkem jednoho domu a k němu náležících pozemků. V dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo stanoveno, že si každý z bratrů polovinu nemovitostí, které touto dohodou pozbývá, oceňuje na 8 500 000 Kč. V témže roce jeden z bratrů, který na základě výše uvedené dohody nabyl do výlučného vlastnictví dům a přilehlé pozemky, tyto nemovité věci na základě směnné smlouvy vyměnil za bytovou jednotku a peníze. Ve směnné smlouvě bylo stanoveno, že dům a pozemky, které jsou pozbývány, jsou oceněny částkou 8 500 000 Kč. Za to jeden z bratrů obdržel bytovou jednotku, jejíž hodnota byla smlouvou stanovena na 5 000 000 Kč a k tomu doplatek 3 500 000 Kč. U první transakce, tj. transakce, kdy bratr, který následně provádí směnu nemovitých věcí, nabyl tyto nemovité věci do svého výlučného vlastnictví a pozbyl určitou část nemovitých věcí, má dle našeho názoru tento nepeněžní příjem z pozbytí osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. b zákona č. 586/1992. Sb., o daních z příjmů (ZDP). U následné směny je dle našeho názoru příjmem hodnota nabývané nemovité věci (bytové jednotky) a částka 3 500 000 Kč. Přitom zdanitelná je pouze jedna polovina pozbývané nemovité věci, neboť druhou polovinu vlastnil tento bratr historicky a bude tak uplatněno osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Může se u nabývané bytové jednotky pro účely ocenění nepeněžního příjmu použít cena stanovená ve směnné smlouvě či musí být jednotka oceněna podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (zákon o oceňování) a související vyhlášky? Oproti tomuto příjmu se podle § 10 odst. 5 ZDP může uplatnit nabývací hodnota pozbývané nemovitosti, tzn. domu s přilehlými pozemky. Může touto hodnotou být hodnota stanovená v dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo musí být pozbývaná nemovitost opět oceněna podle zákona o oceňování a související vyhlášky?

Na daních zajímá lidi obvykle nejvíce pouze to, jak se jim vyhnout. U daní z příjmů placených přímo poplatníky – příjemci předmětu zdanění – je patrně nejčastější strategií jejich nepřiznání, a tedy zneviditelnění zdaňovaných příjmů. I když pomineme „drobnost“, že to není legální, pak ve vztahu k našemu předmětu zájmu (prodej pozemku, stavby či jiné nemovité věci) to dost dobře ani nelze utajit. Správce daně totiž má volný přístup do katastru nemovitostí, kde je takovýto převod velmi dobře patrný – a na prověření případného opomenutí zdanit příslušný příjem má berňák obecně čas nejméně tři roky. Daleko bezpečnějším způsobem je vyhnout se zdanění zcela legální cestou – prostřednictvím splnění podmínek pro osvobození těchto příjmů od daně. V této oblasti došlo od roku 2021 k několika významným změnám, které v různých dílčích aspektech tuto možnost jak znevýhodnily, tak ale i zvýhodnily.

Tento článek je zaměřen na dosavadní výklad pojmu „výroba“ vybraných výrobků pro potřeby aplikace zákona o spotřebních daních tak, jak jej reprodukují v dnešní době soudy, a má za cíl poukázat na to, že tento výklad je lidově řečeno „mimo mísu“, chcete-li chybný, či popisuje něco, co již několik let neplatí. Je až absurdní, jak si soudy ulehčují práci a místo toho, aby danou problematiku zkoumaly v čase, přitom opisují bezhlavě to, co někdo vytvořil, a co je, vlastně bylo, poplatné zákonu, který již více jak patnáct let neplatí.

Otevíráme nový seriál článků věnovaný problematice DPH, která je předmětem jednání Koordinačních výborů (dále jen „KOOV“). Pozornost zaměříme na příspěvky, které mají dopad na aktuální problematiku DPH u územních samosprávných celků (dále jen „USC“) a jimi zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“). Upozorňuji, že části některých KOOV, se kterými budeme pracovat, již nejsou díky změně legislativy aktuální. Na tuto skutečnost se budu snažit u jednotlivých příspěvků upozorňovat, abyste případně určité části neaplikovali chybně (v rozporu se současnou legislativou), pokud byste studovali celé znění příslušného příspěvku. V první části se budeme věnovat problematice vymezení plnění, která jsou předmětem DPH, dotkneme se i otázky místa plnění a okamžiku pro přiznání k DPH.

Fyzická osoba (daňový resident v ČR) vlastní likvidní akcie společnosti (např. Apple), které se obchodují na americké burze. Koupila je před dvěmi lety, takže ještě neprošly tříletým časovým testem. Neeviduje je v obchodním majetku. Aktuálně jsou akcie v zisku, který samozřejmě není realizovaný. Pokud fyzická osoba akcie vloží do fondu kvalifikovaných investorů jakožto nepeněžitý vklad (tzn. za své akcie dostane podílové listy ve fondu), bude muset dosud nerealizovaný zisk zdanit, nebo nikoliv (např. protože se jedná o přeměnu formy majetku)?

V následujícím článku je nejprve vysvětleno základní vymezení předmětu daně a místa plnění u sportovních a kulturních činností. V dalším textu jsou vymezeny podmínky, za nichž se na sportovní a kulturní činnosti vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a podmínky, za nichž jsou zdanitelným plněním. V závěrečné části textu jsou podrobněji vysvětlena pravidla, za nichž se od 1. 7. 2020 u vymezených kulturních a sportovních činností, jsou-li zdanitelným plněním, uplatní druhá snížená sazba daně ve výši 10 %.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále již jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Do skupiny majetkových daní patří především daň z nemovitých věcí, dobře známá všem vlastníkům nemovitostí, ale i daň z nabytí nemovitých věcí, která je spojena se změnami vlastnického práva k nemovitostem. Daň z nemovitých věcí má oproti jiným daním poměrně stabilní právní úpravu, zatímco daň z nabytí nemovitých věcí prošla častějšími změnami. Daň z nemovitých věcí je každoroční povinností, zatímco daň z nabytí nemovitých věcí přichází ojediněle v průběhu času a vypořádává se každý případ změny vlastnického práva jednotlivě, jednorázově.

S blížícím se koncem roku začíná být opět aktuální problematika silniční daně a daně z nemovitých věcí, protože v průběhu ledna 2020 bude nutné podat daňové přiznání k silniční dani za rok 2019 a daňové přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2020. Proto v následujícím příspěvku připomeňme úpravu těchto daní a zrekapitulujme základní povinnosti související s těmito daněmi.

Za účelem přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob se budeme v několika pokračováních zabývat výkladem těchto ustanovení se zaměřením na nejčastější chyby, které se v aplikaci těchto ustanovení vyskytují.

Plocha byla zpevněna takto: podloží je štěrk, písek a na něj byla položena zámková dlažba, kterou lze sice kdykoliv rozebrat, ale je ohraničena obrubníky, aby se dlažba nerozjížděla. Jedná se v tomto případě jen o opravu pozemku, kdy budeme účtovat 511, nebo se jedná o majetek, kdy bychom náklady na úpravu plochy měli zařadit do majetku? Musíme platit daň z nemovitých věcí? Pokud bychom účtovali jako opravu, tak se domníváme, že nikoliv a předmětem daně z nemovitých věcí úprava pozemku není.

Osoba samostatně výdělečně činná má doma pekárnu, kde peče dorty. Má povolení od stavebního úřadu, hygieny atd. Provozovna tvoří asi 1/3 z podlahové plochy celého domu. Je nutno z této plochy platit zvýšenou daň z nemovitých věcí?

Na výpisu z katastru nemovitostí je uveden údaj zastavěná plocha a nádvoří o určité výměře, součástí je stavba bez č. p. – garáž. Uvádí se do přiznání pouze údaj o zastavěné ploše bez stavby nebo se stavbou? V případě uvedení stavby nemáme údaj z katastru o výměře. Uvedeme tedy údaj podle skutečnosti bez doložení výpisem z katastru nemovitostí?