Předmět daně z nabytí nemovitých věcí

Je možné pronajmout v domě jednatele konkrétní místnost jeho firmě? Reálný stav je, že jednatel má ve svém RD kancelář (i sídlo firmy) a reálně z kanceláře vykonává ekonomickou činnost. (Jednatel je také majitelem RD jako FO, dům není v obch. majetku). Před RD parkuje na pozemku náležejícímu k domu (zastavěná plocha - dlažba) firemní automobil. Jaké má toto dopady na daň z nemovitých věcí? A řeší se z hlediska daně z nemovitosti např. i zmíněná zastavená plocha u domu, která je využívána smíšeně - pro parkování firemního automobilu i druhého osobního automobilu rodiny?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2020, čj. 4 Afs 89/2020-44

V ČR je největší počet podnikatelů na metr čtverečný ve střední a východní Evropě. Nejsou to vždy jen osoby, které podnikají primárně, tzn. že mají podnikání jako hlavní zdroj svých příjmů. Spousta lidí má podnikání jako svou sekundární činnost, tedy vedlejší činnost kromě svého zaměstnání. Vesměs se jedná o služby, prodejní činnosti, překládání, psaní publikací apod., kdy lidé tyto činnosti vykonávají nad rámec svých běžných pracovních povinností svého hlavního zaměstnání. Někteří lidé dokonce využívají všech 3 forem výkonů profesí, tj. jako zaměstnanci, FO i PO. Jaká je motivace k takovému pracovnímu vypětí, co vede řady lidí ke kombinaci právních forem výkonů profese, pomineme-li takové vlastnosti jako je pracovitost, nebo touha dosáhnout úspěchu. Budeme se zabývat pouze ekonomickými podněty proč lidé zakládají nebo nakupují podniky a podnikají.

O co se vlastně jedná v případech nových bytů v rodinných domech, jejichž první úplatný převod nebyl osvobozen od daně z nabytí nemovitých věcí? Jedná se o nespravedlnost vůči poplatníkům, opomenutí při tvorbě zákona nebo záměrnou legislativní úpravu? Pro vysvětlení je třeba náhled do vzniku a aplikace zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. (dále „zákonného opatření)“.

Vigilantibus iura scripta sunt – známá zásada římského práva „právo svědčí bdělým“ opět našla své naplnění. Od ledna 2014 platilo, že se při koupi nemovitosti od plátců DPH do výpočtu daně z nabytí nemovitých věcí započítává i daň z přidané hodnoty. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2017, čj. 4 Afs 88/2017-35 ovšem vyplývá něco docela jiného.

Asi každý z nás se alespoň jednou setkal s tím, že prodával nebo kupoval například byt nebo pozemek či garáž, někoho třeba takový krok čeká v nejbližší době. Pojďme se proto společně podívat, jaké novinky přináší novela zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí. Právní úprava této majetkové daně je obsažena v zákonném opatření Senátu č. 340/2013 Sb. , o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „zákonné opatření“). Dnem 1. listopadu 2016 nabývá účinnosti zákon č. 254/2016 Sb. , kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. , o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „zákon č. 254/2016 Sb. “). Jde o první novelu tohoto právního předpisu.

Novela daně z nabytí nemovitých věcí Ing. Zdeněk Morávek daňový poradce V současně době byla schválena novela zákonného opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále...