Předmět daně z příjmů právnických osob

Osoba koupí 100% podíl v s. r. o. Převezme s ním veškerý majetek, závazky atd. V účetnictví na účtu 365 je závazek vůči společníkovi, jedná se tedy o kdysi vložené zdaněné finanční prostředky pro fungování společnosti. Může si nový společník společnosti tento závazek postupně vyplatit, aniž by ho musel danit?

Jsme střední průmyslová škola, PO zřízená JMK. V roce 2023 jsme využili možnost úročení volných peněžních prostředků na spořících a termínovaných vkladech na BÚ. Tím jsme dosáhli výnosů (SU662) ve výši 420 000 Kč. Srážkovou daň z těchto úroků jsme účtovali na SU 591. Jsou dosažené čisté výnosy z těchto kladných úroků ze spořících účtů a termínovaných vkladů předmětem daně z příjmu PO? Setkala jsem se z názorem, že v daňovém přiznání k dani z příjmu PO za rok 2023 mohu tyto čisté výnosy uvádět na ř. 120 a srážkovou daň, kterou jsem účtovali na SU 591 vyloučit na ř. 101. Tímto způsobem by nebyly kladné úroky předmětem daně z příjmu. 

Společnost vystavuje tzv. přednabité karty na čerpání služby, kterou poskytuje (samoobslužná automyčka). O nabíjení karet, jakéhosi kreditu, účtuje jako o jednorázovém poukazu a DPH odvádí v okamžiku úhrady - je známa sazba DPH budoucího plnění i plnění samotné včetně místa plnění = tuzemsko. Problém nastává ale v tom, že v rámci reklamních akcí dostávají zákazníci 10% z přednabité částky jako bonus. 1. Z pohledu DPH: DPH je odváděno ze skutečně uhrazené částky bez ohledu na cenu nominální. Toto je, myslím si, v pořádku. 2. Jak ale účtovat o nominální hodnotě poukazu (karty) v případě, že karta je nabita na částku vyšší než kolik bylo uhrazeno? Např.: karta nabita na 550 Kč bez DPH, zákazník ale hradí jen 500 Kč bez DPH, tedy v okamžiku úhrady společnost eviduje na účtu 324 pouze 500 Kč, ale zákazník čerpá služby až do výše 550 Kč. Kam tedy zaúčtovat ten rozdíl 50 Kč?

Mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí, má příjmy od Ministerstva školství, od svého zřizovatele a vybírá školné. Zjednodušeně: škola přijala od Ministerstva školství v roce 2022 3 000 000 Kč na mzdy, které do koruny utratila právě na mzdy. Od zřizovatele přijala částku 300 000 na provoz, za rok 2022 vybrala na školkovném 60 000 Kč od dětí. 1) Jiné příjmy školka neměla a celkově dosáhla ztráty za provoz 20 000 Kč - při součtu příjmů: 300 000 + 60 000 - náklady na provoz 502, 511, 518 atd. Má povinnost podat daňové přiznání? 2) Pokud by dosáhla zisku: příjmy (300 000 + 60 000) - náklady by byly v plusu, pak je povinna podat přiznání? Jedná se o to, zda se automaticky vyloučí příjem od Ministerstva a příjem od zřizovatele jako příjem, který není předmětem daně, a následně se „vypočte“ ztráta nebo zisk z příjmů ze školkovného - 502, 518, 501. Samozřejmě pokud by to bylo takto, jako druhý krok výpočtu, pak byl byl vždy výsledek záporný, neboť např. pouze náklady na energie vždy převýší vybrané školkovné (a tedy v daném případě vždy byla ztráta z hlavní činnost, a pak by tyto příjmy na školkovné nebyly předmětem daně), nebo se musí sečíst vždy automaticky příjem od zřizovatele + školkovné a následně odečítat všechny náklady? Jaký je správný postup stanovení příjmů, které nejsou předmětem daně u školky?

Dotaz k účtování a zdaňování plateb od vlastníků do společenství. Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku podle podílu na společných částech. Dále podle odst. 2 přispívá na odměňování osoby, která dům spravuje a podobné platby každý vlastník jednotky stejně. Zákon 586/1992 Sb. , o daních z příjmů v § 18 odst. 2 písm. f bod 2 vyjímá z předmětu daně příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku. Rozumí se tím příspěvky podle § 1180 odst. 1 a odst. 2 občanského zákoníku ? Pokud nikoliv, jak se pak příspěvky podle odst. 2 účtují a zdaňují?

Nejčastěji skloňovaným termínem posledních březnových dnů je v naší odborné praxi samozřejmě „daňové přiznání k dani z příjmů“. Lhůta pro podání daňového přiznání pro poplatníky, kteří k této povinnosti nezplnomocnili daňového poradce, uplynula dnem 3. 4. 2018. V procesu přípravy daňových přiznání se poplatníci museli vypořádat s mnoha novinkami, jež přinesla novela zákona o daních z příjmů a jež mohly být aplikovány již ve zdaňovacím období roku 2017. Podáním přiznání je sice „uzavřeno“ příslušné období, avšak bdělost v legislativní změti připravovaných aktualit by měla být stále na místě, neboť jde ruku v ruce s přípravou na bezchybné posouzení případů, se kterými se v praxi častěji i sporadicky setkáváme. Čtenářům je tímto článkem podán přehled novinek souvisejících s výkonem odborné profese.

Některé činnosti, které má obec zajišťovat, mohou být pro obec samotnou neefektivní, nákladné či přímo nerealizovatelné. Za tímto účelem umožňuje zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon obcích“), sdružování obcí a jejich kooperací v určitých činnostech. Zákon o obcích upravuje několik forem spolupráce obcí. Výslovně však vylučuje, aby se na spolupráci obcí užila ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), o spolku a o smlouvě o společnosti. Jednu z forem spolupráce představuje dobrovolný svazek obcí.1) Zákon v tomto případě vytváří specifický typ právnické osoby veřejného práva.

Český právní řád nezakazuje, aby právnické osoby označované běžně jako neziskové či nevýdělečné organizace, tedy založené za jiným účelem, než je podnikání, nebo výkonem jiné výdělečné činnosti, nemohly výdělečnou činnost vykonávat vůbec. Tuto výdělečnou činnost (nebo také vedlejší hospodářskou činnost) ovšem nesmí vykonávat jako činnost hlavní. Jak již označení těchto aktivit napovídá, nesmí je vykonávat jako činnost hlavní, ale pouze jako činnost vedlejší, tedy sloužící k podpoře hlavní činnosti (k naplňování jejich poslání). Právní teorie i praxe zná několik typů vedlejší hospodářské činnosti – podnikání, jinou výdělečnou činnost a tzv. nepřímé podnikání. Právě o třetí formě této činnosti pojednává následující příspěvek.