Přemístění zboží

Společnost se sídlem v ČR, plátce DPH, uskutečníla dovoz z Číny. Zboží bylo vycleno ve Slovinsku, kód celní procedury 4200. Následně bylo zboží přemístěno společností do ČR. Jaký doklad máme použít k zaúčtování přemístění zboží? Máme k dispozici fakturu od čínského dodavatele a MRN z celního úřadu ve Slovinsku. Jak máme zaúčtovat faktury za dopravu, která je osvobozena od DPH při dovozu, pokud tedy budeme vykazovat v přiznání k DPH a kontrolním hlášení přemístění zboží?

Firma, plátce DPH, pořídila zboží ze 3. země, zboží bylo procleno v EU, ale v SK, kde bylo vyměřeno SK DPH, které firma uhradila. Uvede firma dovoz zboží do ř. 7 a zároveň do ř. 43 přiznání k DPH? (zboží je určeno pro ekonomickou činnost firmy).

Česká právnická osoba (s. r. o.), plátce DPH, odeslal zboží na Slovensko (slovenskému plátci DPH), aby na něm provedl nezbytnou opravu. Po převzetí zboží slovenská společnost zjistila, že zboží je neopravitelné, resp. oprava je nerentabilní. Česká společnost se slovenskou společností domluvila, že zboží se nebude vracet zpět do ČR, ale slovenská společnost zajistí jeho likvidaci na Slovensku (ekonomicky výhodnější varianta, než vrácení zboží zpět do ČR). Jaké je správné řešení z pohledu DPH pro českou společnost, když zboží zůstává na Slovensku a tam se likviduje, tj. není splněná podmínka pro vrácení zboží do ČR, aby se nejednalo o přemístění zboží (§ 4 odst. 6 zákona o DPH). 

Jsme CZ společnost, plátci DPH. Na Slovensku máme organizační složku , která je také plátcem DPH. Od dodavatelů na Slovensku pořizujeme stroje a vybavení, které se bude nyní využívat na stavbě na Slovensku, kterou realizujeme prostřednictvím organizační složky. Kupujícím je společnost CZ, prodávajícím společnost SK. Na kupní smlouvě bude uvedeno buď 1) IČ CZ a DIČ SK organizační složky, předání stroje bude na Slovensku, tam se bude i nyní využívat, na organizační složce se uplatní nárok na odpočet, prodávající uplatní na výstupu DPH nebo 2) IČ i DIČ CZ , stroj by byl převezen do ČR a následně ihned přemístěn na Slovensko, prodávající by tedy uplatnil RCH. Měli bychom nárok na odpočet DPH v ČR, pokud budeme stroj ihned přemísťovat z důvodu jeho použití na Slovensko? Jsou možné obě varianty koupě?

Spolu se sesterskou organizaci sídlící ve třetí zemi jsme si objednali nádoby (dodavatel sídlí v téže třetí zemi jako naše sesterská organizace) , do kterých plníme vyrobené materiály pro naše dodávky a pro dodávky, které vyrábíme pro naší sestru. Fakturace nádob proběhne tedy dle objednávky z části na nás a z části na sestru. Místo dodání všech nádob bude Česko. Dopravní podmínka EXW. Dopravu budeme platit i organizovat my. Nádoby patřící sesterské organizaci zůstanou pod dobu výroby v Česku a my je budeme opakovaně používat pro materiály, které vyrábíme pro její odběratele z celé Evropy. Předpokládám, že u nádob, které jsou vyrobeny a fakturovány naší sestře (s národní daní třetí země), dovezeny do ČR by měli být na ní i vycleny (přemístění majetku do CZ). Sesterská organizace má registraci k dph i v Čechách (CZ68…). Jak bude tento dovoz a použití nádob vypadat z pohledu celních předpisů a DPH?

Existuje situace, kdy by ve výše uvedeném případě nešlo o přemístění majetku? A šlo by o: „dočasné použití tohoto zboží po dobu nepřekračující dvacet čtyři měsíce na území jiného členského státu, v němž by na dovoz stejného zboží z třetí země pro dočasné použití bylo možní uplatnit režim dočasného dovozu s úplným osvobozením od daní při dovozu". Je hlavním důvodem že jde o přemístění majetku skutečnost, že majetek bude účetně evidován na organizační složce? Pokud by majetek (stroje, vozidla, zařízení staveniště, kancelářský nábytek, počítače...) nebyl evidován v účetnictví složky a převezen jenom na slovenskou stavbu, kterou sice realizujeme prostřednictvím naší organizační složky, ale doba použití na Slovensku by byla do 24 měsíců , a tento majetek by byl jenom interně dočasně pronajat/převeden na stavbu na SK z jiné stavby z ČR. Pak by se vracel po uplynutí lhůty zpátky do ČR. Spadal by tento případ pod výjimku z přemístění a tento přesun obchodního majetku by se nepovažoval za dodání zboží? Nebo platí, že když máme na Slovensku organizační složku, jejímž prostřednictvím realizujeme stavbu, tak vždy jde o přemístění majetku, i kdyby majetek nebyl účetně veden na složce? Jako majetek přesouváme velké množství vybavení, jednorázově i 90 položek různého majetku, a to třeba jenom na dobu trvání stavby např. 5 měsíců a pak vše opět pojede zpátky na stavbu do ČR. Nechceme se vyhnout DPH, ale je to po všech stránkách velké vykazování. Je potřeba vše vykázat na ř. 20 (26?) DPH, SH, Intrastat, kdy nám tímto přesunem roste objem. Dále musíme zaevidovat vše do účetnictví složky, a pak po 5 měsících opět stejný proces při vrácení majetku do ČR. Bylo by řešením interní normou stanovit, že o přemístění majetku se bude jednat až v případě, že bude zřejmé, že majetek bude na Slovensku využíván po dobu delší než 24 měsíců, a majetek se tedy přemístí na složku, zaeviduje se do účetnictví složky, bude vystavena faktura na dodání zboží – do té doby se bude jednat o interní pronájem?

Jsme společnost ČR, plátce DPH. Na Slovensku máme organizační složku (OS) , také plátce DPH. Na OS na Slovensku jsou přemístěny naše stavební stroje i osobní vozidla a to za účelem jejich využití na stavebních zakázkách, které na Slovensku prostřednictvím OS realizujeme. Na OS bude osobním vozidlům přidělena slovenská CCS karta na nákup PHM, spotřeba PHM i opravy budou v nákladech OS po celou dobu přemístění. Pokud jsou stroje a vozidla přemístěny na OS , kdy nedochází ke změně vlastnictví, a budou po ukončení zakázky vráceny do ČR , tak se nebude jednat o dodání zboží. Přemístění strojů a vozidel tedy nebudeme vykazovat v DPH na základě §4 ZDPH . Náklady na odpisy a leasing budeme mít v ČR a na OS budeme účtovat interní pronájem těchto strojů a vozidel. Je potřebné splnit podmínku využití na Slovensku po dobu 24 měsíců, nebo lze je využít na OS i déle? Co je potřebné doložit o jejich přemístění na Slovenskou organizační složku?

Hlavním tématem dnešní části seriálu bude režim skladu. Dále se budeme věnovat přemístění obchodního majetku a zdanění pořízení zboží z jiného členského státu. Režim skladu je sice evidenčně náročnější, ale ušetří registraci a plnění daňových povinností ve státě, kde se nachází sklad, do něhož je zboží v tomto režimu dodáváno.

Je třeba nějaké povolení ke skladování vlastních zásob na Slovensku? Nevznikne stálá provozovna na Slovensku? Je to čistě z ekonomického hlediska, protože nájem skladovacích prostor na Slovensku je výrazně levnější než ČR. Firma je plátce DPH v ČR. Pokud si vyřídím registraci k DPH na Slovensku, bude nákup zboží v ČR od plátce DPH s dodáním do skladu na Slovensku v režimu reverse-charge (dodání na slovenské DIČ)? Pokud si převezu ze skladu na Slovensku zboží do menšího skladu v ČR, budu tento převoz vykazovat v přiznání DPH jako přemístění zboží?  

Pro účely zákona č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), je třeba přemístění zboží do jiného členského státu chápat v souladu se Směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) jako transakci, při níž osoba povinná k dani přemístí obchodní majetek z jednoho členského státu do jiného členského státu pro účely uskutečňování svých ekonomických činností. V dřívějším znění zákona o DPH nebyla definice pojmu „přemístění zboží“ výslovně uvedena. Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 343/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti s implementací předpisů EU, ve znění pozdějších předpisů, do § 4 zákona o DPH , ve kterém jsou vymezeny základní pojmy pro účely DPH, bylo doplněno, co se rozumí přemístěním zboží.

Generální finanční ředitelství zveřejnilo materiál s názvem „Informace k novele zákona o DPH s účinností od 1. září 2020", a to v souvislosti s novelou zákona o DPH č. 343/2020 Sb., která nabyla účinnosti 1. září 2020 s výjimkou ustanovení týkajících se zvláštního režimu pro cestovní službu uvedených v § 89 odst. 3 až 20 zákona o DPH, jež nabývají účinnosti až od 1. ledna 2022.

V článku jsou vysvětlena s využitím příkladů novelizovaná pravidla pro režim skladu, podle nichž mohou plátci postupovat již od 1. 1. 2020. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy nezbytné pro aplikací režimu skladu a následně jsou vysvětleny základní principy tohoto zvláštního režimu, včetně případů, kdy dojde ke změně podmínek při uplatnění tohoto režimu. V závěrečné části textu jsou vysvětlena pravidla pro vedení evidence po účely DPH o přemístění zboží v režimu skladu a navazující úprava pravidel pro podávání souhrnného hlášení. Při obchodování se zbožím mezi členskými státy Evropské unie je často využíván zvláštní daňový režim označovaný neoficiálně z angličtiny jako režim „call-off-stock“. Tento zvláštní režim byl v minulosti využíván v řadě členských států, včetně České republiky, ale nebyl upraven ve Směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V zákoně č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), byl upraven, ale nejasně a nejednoznačně. Pravidla pro tento zvláštní režim byla do směrnice o DPH doplněna její novelizací, která byl provedena s účinností od 1. 1. 2020 Směrnicí Rady (EU) 2018/1910 , kterou se mění směrnice o DPH , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel pro obchod mezi členskými státy. Navazující změny byly provedeny také novelizací nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“).

V létě 2019 schválila vláda České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti s implementací předpisů EU, jehož součástí je také novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “ či „ZDPH “). Tento návrh je projednáván Poslaneckou sněmovnou jako tisk č. 572 s původně navrhovanou účinností od 1. 1. 2020 v návaznosti na změny směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“). Návrh zákona však nebyl včas projednán a schválen a jeho účinnost se o několik měsíců posune. Novelou zákona o DPH , která je součástí tohoto zákona, se budou do zákona o DPH promítat zejména změny vyplývající ze směrnice Rady (EU) 2018/1910 , kterou se mění směrnice o DPH , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel pro obchod mezi členskými státy. Tato novela tedy přinese prakticky zejména změny v pravidlech při uplatňování DPH u intrakomunitárních obchodů se zbožím. V období od 1. 1. 2020 do nabytí účinnosti výše uvedené novely tedy bude přicházet v úvahu, za splnění stanovených podmínek v oblastech, které se touto novelou mění, přímý účinek směrnice o DPH , je-li postup podle této směrnice pro daňové subjekty výhodnější než postup vyplývající z aktuálně platného znění zákona o DPH .

Dodáním zboží do jiného členského státu se podle zákona č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “ či „ZDPH “) rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Dodání zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně za podmínek stanovených v § 64 ZDPH . Za dodání zboží do jiného členského státu se považuje také přemístění zboží do jiného členského státu. Jedná se o transakci, při níž osoba povinná k dani přemístí obchodní majetek z jednoho členského státu do jiného členského státu pro účely uskutečňování svých ekonomických činností. Novelou zákona, kterou předložila vláda koncem srpna 2019 Poslanecké sněmovně, která ji projednává jako tisk č. 572, budou doplněna pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží v řetězci a upřesněny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu, včetně přemístění zboží z tuzemska do jiného členského státu. Tato novela by měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2020 v návaznosti na změny směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“).

V dnešním příspěvku bych se rád věnoval obchodním modelům v podnikání, které v určitém stupni rozvoje „překročí“ hranici uplatňování tuzemské daně z přidané hodnoty a vtáhne podnikatele do registrace v jiném členském státu.

Český plátce daně z přidané hodnoty (DPH) může mít kromě české registrace k DPH v rámci Evropské unie (EU) dalších 27 registrací pro účely DPH v jiných členských státech EU. Podle podmínek EU totiž není vždy nezbytné si v jiném členském státě EU zakládat pro výkon podnikání samostatnou entitu, ale lze podnikat v jiném členském státě EU jakožto zahraniční společnost. Analogicky tedy na území České republiky (ČR) mohou působit společnosti založené v jiném členském státě EU. Registrace k DPH však může daňovému subjektu vzniknout z různých důvodů (nejen kvůli založení společnosti v daném státě) a v takovém případě je tento daňový subjekt povinen dodržovat pravidla legislativy daného členského státu EU. V případě, že je jeden daňový subjekt registrován k DPH (nebo mu povinnost registrace k DPH právě vzniká) ve více členských státech EU a přemisťuje svůj obchodní majetek mezi určitými členskými státy EU, tak z hlediska DPH provádí přemístění vlastního majetku, což je za splnění zákonných podmínek plnění osvobozené od DPH s nárokem na odpočet DPH a v dané zemi určení se obvykle samovyměřuje DPH a případně uplatňuje nárok na odpočet DPH. Přemístění vlastního majetku se tedy vykazuje v příslušných přiznáních DPH. Tento článek se zabývá vybranými pravidly pro přemístění vlastního majetku v rámci EU a obsahuje také praktické příklady.

Český plátce si přemístí zboží do jiného členského státu za účelem jeho přepracování a následného vývozu do třetí země. V jiném členském státu není požadována registrace k DPH. Jak má tento plátce uvést přemístění a následný vývoz do daňového přiznání? Striktně dle § 13 odst. 6 zákona o DPH došlo k fikci dodání zboží za úplatu, ale protože plátce není schopen podle § 64 odst. 4 prokázat, že „zboží bylo přemístěno do jiného členského státu a bylo předmětem daně při pořízení zboží v tomto členském státě“ (není v tomto jiném členském státu registrován pro účely DPH a nikomu zboží v tomto jiném členském státu neprodává), nemůže uplatnit osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu, třebaže tam fakticky zboží přepravuje. Musel by přemístění zboží podrobit dani (ř. 1 nebo 2) a následný vývoz osvobodit podle § 66 (ř. 22 daňového přiznání)? Přiznal by tedy celkem dvě plnění. Bylo by to ale zřejmě proti principům fungování DPH v rámci EU. Nebo lze na případ vztáhnout § 13 odst. 7 písm. e), přestože je zboží v tomto jiném členském státu přepracováno a fikce dodání podle § 13 odst. 6 se neuplatní? V daňovém přiznání by pak plátce uvedl pouze vývoz ve smyslu § 66 (ř. 22 daňového přiznání)?

Českému plátci poslal slovenský zákazník, plátce na Slovensku, zboží, které mu bylo dříve tímto českým plátcem dodáno. Nyní nešlo o prodej, dodání zboží nefakturoval, zboží přišlo jen s dodacím listem. Na zboží má být provedena úprava v SRN firmou, která je plátcem s SRN. Český plátce poslal proto zboží za tímto účelem do SRN. Německý plátce po provedené úpravě vrátil upravené zboží zpět českému plátci do tuzemska. Ten jej vrací zpět plátci na Slovensko. 1) Jak posoudit přemístění zboží ze Slovenska do tuzemska, když předmětné úpravy na zboží nebyly provedeny v tuzemsku? 2) Lze zaslání zboží z tuzemska do SRN posoudit podle § 13 odst. 7 písm. f)? Jednalo by se tedy o přemístění zboží bez fakturace. Při navrácení zboží do tuzemska by německý plátce fakturoval pouze úpravu zboží? 3) Jak daňově ošetřit návrat takto upraveného zboží na Slovensko slovenskému plátci? Fakturovat provedené opravy ve smyslu § 9 odst. 1 a upravené zboží vrátit zpět rovněž jen s dodacím listem?

Zaměstnanec (není invalidní, ani není veden na Úřadu práce), má jediný pracovní poměr na DPČ 4h/den, 20h/týdně, hrubá mzda 4 500 Kč - zaměstnavatel odvádí SP + ZP z této částky, má zaměstnanec povinnost doplácet na SP a ZP do nějaké částky?

Je dočasný dovoz přístroje z jiné členské země zdanitelným plněním? Naší firmě byl za účelem vystavování dočasně na 6 měsíců zapůjčen zdravotnický přístroj. Proformafaktura byla vystavena 23. 3. 2006 s označením „zboží nebude placeno - dočasný dovoz“, přístroj dorazil do ČR v dubnu 2006. 1. Musím o tomto přístroji účtovat? 2. Podléhá tento dočasný dovoz stejnému režimu DPH jako pořízení zboží? Předpokládám, že v obou otázkách je odpověď ne a že se ani nepromítne v přiznání k DPH. Najdu odpověď v zákoně o DPH v § 13 odst. 7 písm. h)?