Přeprava

Český dodavatel, plátce DPH, v ČR dodá zboží českému odběrateli, také plátci DPH v ČR. V kupní smlouvě je však uvedeno místo plnění Bulharsko, dopravu zajišťuje dodavatel (DAP Bulharsko). Bude se jednat o osvobozené plnění, pokud je místem dodání Bulharsko, kupující není registrovaný v Bulharsku a poskytl pouze české DIČ? Jakým způsobem bude dodavatel i odběratel uvádět v přiznání DPH, souhrnném hlášení? Nevznikne odběrateli povinnost registrace k DPH v Bulharsku?

Při uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) u přepravy zboží a osob je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o DPH “) a výkladů k němu. Pro správné uplatnění daně je klíčové vymezení místa plnění a smluvní podmínky, za nichž jsou tyto služby poskytovány. V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění, a to jak u přepravy zboží, tak i u přepravy osob. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy zboží, a to jak v tuzemsku, tak i u přepravy zboží mezi členskými státy a přepravy spojené s dovozem a vývozem, na kterou se vztahuje osvobození od daně podle § 69 zákona o DPH . V závěrečné části textu jsou vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy osob, a to jak v tuzemsku se zaměřením na změny sazeb daně, které byly provedeny novelou zákona o DPH , jež je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , a které nabyly účinnosti od 1. 1. 2024, tak i pravidla, za nichž se uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně u mezinárodní přepravy osob, která vyplývají z § 70 zákona o DPH .

Společnost s r. o. s obchodní činností (nákup a prodej zboží), jednočlenná společnost, jediný společník je současně jednatel, žádní zaměstnanci nejsou, veškerá potřebná firemní činnost je vykonávaná jednatelem + externě účetnictví), má v majetku automobil vhodný m.j. i pro dopravu zboží prodaného odběratelům. Většinou se pro tuto dopravu využívá externí přepravce, ale někdy zboží odveze odběrateli jednatel firemním autem. Je potřeba tyto přepravy námi prodaného zboží nějak extra zohledňovat v účetnictví, tj. účtovat něco jako aktivaci dopravy vlastním autem? Doposud jsou tyto cesty jednatele zachyceny jako ostatní pracovní cesty jednatele, tedy v rámci „cesťáku“ PHM, stravné - proti tomu je výnos z fakturace zboží (ceny jsou kalkulovány vč. dopravy). Je toto dostačující?

Kdy je doprava, (pojištění, balné) součástí ceny zdanitelného plnění a kdy je samostatným zdanitelným plněním? S ohledem na to, že fakturujeme a zároveň máme faktury přijaté na různé zboží, setkáváme se s různými způsoby fakturace a rádi bychom si upřesnili, které ze způsobů jsou správné: Dodávka zboží – obvykle balíček (jeden) či více, přičemž obvykle z e-shopu – doprava a balné vyčíslena zvlášť, DPH se řídí podle základního pravidla § 36 odst. 3 a 4, tzn. spadá-li zboží do 12% sazby – např. doplňky stravy – DPH na vše 12 %, jsou-li to knihy s 0% sazbou – DPH na vše (vč. dopravy) 0 %? Ta samá dodávka zboží – viz výše, ale kombinace – knihy, doplňky stravy a např. elektronika – obvykle je DPH na dokladu dle sazby DPH u zboží, které má nejvyšší sazbu DPH – tzn. 21 %. Předpokládám, že je to princip opatrnosti ze strany dodavatelů – účtovat raději vyšší DPH, když není zákonem určeno, teoreticky by dle nás mělo být rozpočítáno poměrem dle cen za jednotlivé základy daně. Dodávka na více paletách vícero vozy – jedna faktura s dopravou – dle našeho názoru má být doprava rovněž součástí ceny zboží. Dodávka na více paletách vícero vozy – jedna faktura za zboží a druhá faktura na jeho dopravu – dle našeho názoru má být doprava rovněž součástí ceny zboží, ale přístup se různí – je možné použít i základní sazbu u této dopravy, pokud se fakturuje doprava zvlášť? Pokud zobecníme, že když je doprava na faktuře za zboží = jedno zdanitelné plnění. Pokud je doprava fakturována zvlášť – více zdanitelných plnění – různé sazby – je to „přefakturace“ – je možné takto zjednodušit?

Přijímáme faktury za dopravu od dopravců. Datum vystavení je 3. 3. a DÚZP 29. 2. Na této faktuře je jak české plnění s českou daní (řádek 40-41 v DPH), tak i plnění s nárokem na odpočet (řádek 07-08 v DPH). U české daně je nárok na DPH až v momentě přijetí fakturu, čili nejdříve 3. 3., ale u druhého plněné, které se týká dovozu, je už 29. 2. Uvažuji správně? Samozřejmě, že je zde nárok s odpočtem, takže daň je na vstupu i výstupu. A můj dotaz, když mi přijde faktura, která má datumy na přelomu měsíce a faktura obsahuje tyto dvě plnění. Kdy mám dát fakturu do DPH? V únoru nebo v březnu? Máme 100% koeficient, nic nekrátíme.  Doplnění: Plnění je buď za přepravu anebo clo, celní poplatky. Například Schenker vystaví jednu fakturu, kde má částku za dopravu z Polska do ČR (kde je vyčíslené české DPH), tak to dávám do přiznání DPH na řádek 40 a pak je zde druhé plnění, také doprava, ale nyní z Velké Británie do ČR (kde DPH vyměření není) a tuto dopravu dávám do řádku přiznání DPH č. 7 a 43. A z jakého důvodu dopravce fakturuje na jedné faktuře obě plnění, netuším. Ale sem tam nám taková faktura přijde. Kdo realizuje dovoz: my objednáme přepravce a ten nám zboží doveze k nám do skladu.

Český dopravce, plátce DPH, přepravil zboží z ČR do Francie pro francouzskou, neziskovou organizaci (z Prahy do francouzského Denain). Nezisková organizace uvádí, že není plátce DPH (nemá VAT/TVA), poskytuje pouze tzv. francouzské SIRET číslo. Nezisková organizace z Francie tak nemá DIČ, avšak ani IČ (v rámci posouzení/názvosloví v ČR). Řešíme, jakým způsobem bude vhodné za přepravu zboží za českého dopravce vyfakturovat (v EUR), zejména v rámci DPH. Zamýšleli jsme fakturovat za přepravu zboží s českou DPH ve výši 21% (přeprava započata v ČR pro osobu nepovinnou k dani), ovšem předmětná fr. nezisková organizace nám sdělila, že dle jejího názoru jí máme fakturovat v režimu reverse charge, což nás zmátlo. Napadlo nás, že se jedná u fr. neziskové organizace o osvobozenou osobu, která má v jiném členském státě postavení stejné jako v České republice neplátce a v rámci reverse charge by teoreticky šlo plnění vyfakturovat, ovšem pouze formálně - měli jsme totiž doposud za to, že režim "reverse charge" slouží pouze pro plátce DPH. Žádáme o přesný postup, jak plnění vyfakturovat (ZD + česká DPH, provést RCH či jiné?)? Dále prosíme o sdělení, kam plnění uvést v rámci formulářů - tzn. do jakých řádků v přiznání DPH + odd. kontrolního hlášení (pokud do KH uvádět vůbec)? Případně, kam toto plnění uvést i v souhrnném hlášení (zde by ovšem nebylo co vyplňovat do "DIČ pořizovatele zboží", navíc celkově tento formulář dle našeho názoru k účelům shora uvedeným neslouží). Dle našeho názoru by se plnění mělo vyplnit pouze do přiznání k DPH (ř. 24, popř. 26 či ještě jiný?) a kontrolní + souhrnné hlášení by se již následně nemělo vyplňovat.

Jsme česká společnost - plátce DPH. Exportujeme své výrobky do mnoha zemí EU a také do Švýcarska. Nyní nám jeden český automobilový dopravce (plátce DPH) vezl zároveň dvě zakázky. A to jednu pro zákazníka v Německu (plátce DPH), kterou tam také vyložil a následně pokračoval dále do Švýcarska, kde švýcarskému zákazníkovi vyložil zbytek nákladu-druhou zakázku. Dopravce nám za tuto dopravu vystavil jednu fakturu s "českou" DPH. Jaký by měl být v tomto případě správný postup stanovení DPH, když část dopravy spadá pod základní pravidla § 9 odst. 1 ZDP a část je služba spojená s vývozem osvobozená dle § 69 ZDP? 

Do ČR by bylo námi dovezeno zboží ze třetí země, které my bychom proclili a uložili u nás do skladu. Ke zboží bychom měli od dodavatele fakturu pro potřebu clení a toto zboží bychom zavedli do našeho stavu skladu. Dále uvádím, že jsme plátci DPH.Výrobce by si pak toho zboží postupně sám rozprodával svým obchodním partnerům v EU, tzn. fakturoval by jim jej jako taiwanská firma s dodáním ze skladu v EU, oni by mu za ně platili a on by nám vydával pokyny k jeho distribuci zákazníkům. Nám by pak náležela za provedené služby úhrada nákladů dovozu (na dovoz do EU, vyclení, clo) – ta by byla uhrazena hned po dovozu a dále sjednaná smluvní provize a případné náklady na zaslání zboží zákazníkovi po EU (pokud bychom to zajišťovali).Výrobce by si tak v okamžiku prodeje zboží od nás zpět „koupil“ a vzájemně bychom si započetli toto „koupené“ zboží proti části původní faktury z dovozu. My bychom mu pak vystavili fakturu na provedené služby a naši odměnu. Otázkou je, jak bychom v této chvíli měli postupovat s DPH a to v případě, že: - Koncovým příjemcem by byl EU plátce DPH - Koncovým příjemcem by byl EU neplátce DPH Při zpětném „odprodeji“ zboží z našeho skladu výrobci bychom měli, dle výše uvedeného, účtovat fakturu bez DPH či s DPH? Doplňuji popis transakce: Výrobce se sídlem mimo EU a bez zřízené pobočky v EU (dále jen „výrobce“) hledá subjekt, který pro něj zajistí skladování zboží v EU a jeho další distribuci (dále jen „distributor“). Přičemž je záměr s ohledem na administrativní náročnost nevyužít statusu celního skladu a tedy zboží při dovozu do EU přímo vyclít tak, aby bylo zaplaceno clo a DPH nebylo placeno (respektive bylo vráceno protože skladujíci subjekt (distributor) je plátcem DPH. Z této logiky tedy patrně musí být administrativně distributor vlastníkem předmětného zboží, ač fakticky jej nebude výrobci hradit a nebude mít právo s ním samostatně nakládat. Distribuovat jej bude moci jen na pokyn výrobce. 

S. r. o., plátce DPH, nakupuje a prodává krmné obilí. Pokud bude základ daně do 100 000 Kč, sazba DPH bude 12 %? Další položkou na faktuře je přeprava tohoto obilí, jaká u ní bude sazba DPH? Tuto přepravu zajišťujeme soukromým přepravcem, na jeho faktuře je sazba DPH 21%. Pokud základ daně překročí 100 000 Kč a bude použit režim přenesené daňové povinnosti, s jakou sazbou DPH bude přeprava?

OSVČ, plátce DPH, dopravce fakturoval službu firmě v Arménii, vezl zboží z Čech do polské Lodzi. Jak zařadit tuto službu v přiznání k DPH? Faktura se vystaví do 3. země. 

Společnost s r. o., plátce DPH, nakoupí materiál - konkrétně kovový odpad, šrot - ve třetí zemi (Bosna a Hercegovina) a je přepraveno odtud přímo do JČS (Itálie plátce DPH), přeprava zajištěna společností z Bosny a Hercegoviny. V jakých řádcích přiznání k DPH se vykáže nákup/pořízení (společnost z Bosny a Hercegoviny vystavuje pro českou společnost) a následně prodej/dodání (česká společnost vystavuje pro italskou). Pokud by přepravu zajišťovala česká firma, byl by postup stejný?

Dodáváme zboží do EU. Náš odběratel si nechá zboží přeposílat jím zmocněnou třetí osobou. V případě, že přepravu uskutečňuje kupující, musíme mj. prokázat přepravu zboží a požadujeme o dodání písemného potvrzení od kupujícího, že zmocnil třetí osobu k přepravě. Jsou k dispozici vzory potvrzení s uvedením, jaké náležitosti musí potvrzení obsahovat?

Dodavatel ze 3. země dodal zboží do tuzemska. Dodací podmínka DAP. Dodavatel hradil náklady na přepravu. Na JSD dokladu je ale uvedena podmínka FCA. Přepravce na JSD uvedl cenu přepravy, kde částku rozdělil na přepravu mimo EU v EU a v tuzemsku. Vstupuje cena přepravy do výpočtu daně, i když byla přeprava hrazena dodavatelem? 

S. r. o., neplátce DPH, má živnostenský list na „Silniční motorovou dopravu - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“. Provádí svoz cizích zaměstnanců pro jednotlivé firmy (továrny) podle předem určeného jízdního řádu, který není pro veřejnost. Příští rok se stane plátcem DPH. Jaká bude sazba, jestliže bude schválen konsolidační balíček? Další náplní činnnosti této s. r. o. je doprava osob (manažerů) jednotlivých firem na určená místa v rámci Evropské unie. Musí jako tuzemský neplátce řešit DPH, když příslušný úsek, kdy realizuje tuto dopravu, je mimo tuzemsko? Jak to bude, když se stane plátcem DPH? Doklad vystaví bez DPH (ř. 26 DAP) – přeprava uskutečněná na území jiných členských států? Je povinen mimo tuzemsko se registrovat k DPH v některých členských státech?

Účetní jednotka), plátce DPH, poskytuje služby, které spočívají v zajištění přepravy prostřednictvím jiné osoby. Účetní jednotka má objednávku na přepravu od zákazníka, ve které je specifikována přeprava – datum a místo nakládky, vykládky, cena a dále požadavek přiložit k faktuře potvrzený dodací list, záznam o době řízení vozidla, potvrzení CMR. Nebudou-li zmiňované doklady přiloženy k faktuře, zákazníkem nebude faktura akceptována, bude neproplacena. ÚJ uzavře objednávku s přepravcem, který bude za stanovených podmínek dopravu realizovat. Po skončení přepravy vystaví přepravce na účetní jednotku fakturu + požadované přílohy. Je-li vše dle uzavřené objednávky, ÚJ uhradí fakturu přepravci. V okamžiku, kdy má účetní jednotka od přepravce požadované doklady dle objednávky od zákazníka, tj. potvrzený dodací list atd., vystaví daňový doklad + přílohy na zajištění přepravy na zákazníka. Na daňovém dokladu účetní jednotka uvede datum uskutečnění zdanitelného plnění služby, den, kdy účetní jednotce došly požadované přílohy od přepravce, které požadoval zákazník. Domníváme se, že toto datum je v souladu s § 21 odst. 3 zákona o DPH, neboť v tento okamžik mohla účetní jednotka splnit svůj závazek z uzavřené objednávky se zákazníkem. Den, kdy byla provedena přeprava, je dnem uskutečnění zdanitelného plnění pro samotného přepravce, který přepravní výkon uskutečnil a nikoliv pro účetní jednotku, která zajišťovala přepravu. Je to tak?

Firma pořizuje zboží od dodavatele, který má sídlo na stejné adrese jako daná firma. My objednáme přepravu tohoto zboží k zákazníkovi. Je tato přeprava považována za dodatečný náklad související s pořízením daného zboží od dodavatele a má být účtována na účet 50400, nebo se jedná o službu pro zákazníka a má být faktura za přepravu účtována na účtu 518000?

OSVČ, plátce DPH zprostředkovává pro svého objednavatele A (plátce DPH ve Velké Británii) dopravu různého zboží (doprava se koná např. Itálie -->VB, Německo --> ČR atd.). Tuto dopravu objedná u svého přepravce B (někdy je to plátce v ČR, jindy ORD z Německa atd.). Plátce dostane fakturu např. s datem DUZP 25.08. datum vystavení 02.09. Tuto fakturu obdrží a zaplatí ze svého účtu 10.09. - např. zadá platbu 1 000 EUR a z jeho účtu odejde 26 200 Kč. Bez ohledu na zaplacenou částku z účtu musí přepočítat platbu 1000 EUR správným kurzem k DUZP? 1) Může všechny své transakce přepočítávat jednotným kurzem k 1.1. (ale není účetní jednotkou, vede daňovou evidenci) nebo pokaždé jiným denním kurzem k DUZP? Fakturu pro svého objednavatele ve Velké Británii vystavuje bez DPH. 2) Je povinen na faktuře uvést "daň odvede zákazník" pokud je faktura vystavena do VB? 3) Jaké datum DUZP uvede na faktuře – může/musí být uvedeno datum DUZP, kdy se o částce dozvěděl, resp. o skutečné spotřebě, tj. kdy mu faktura od přepravce dorazila nebo na faktuře musí být původní DUZP od přepravce (v tom případě by někdy nemusel stihnout přiznat plnění ve správném měsíci) - jaké ustanovení zákona pro tuto situaci platí? 4) OSVČ s objednavatel A nemá žádnou smlouvu, vše funguje přes e-mail, objednavatel je také spediční firma, a proto neosvobozuje v případě dovozu/vývozu tyto služby, vždy je to zdaněná transakce, resp. v reverse charge. V případě vývozu je to jasné, není zde splněna podmínka vazby na vývozce (OSVČ není přímý dodavatel služby vývozci). V případě dovozu však nemá přístup k žádným dokladům, potvrzením, že by dovozce (dovozce ani nezná, nekomunikuje s ním, komunikuje pouze se spediční firmou z VB) zahrnul cenu dopravu do základu dováženého zboží, a proto daň přiznává – je tento postup správný?

Daňový doklad od přepravní společnosti obsahuje pro datum uskutečnění zdanitelného plnění následující text: „V případě více přeprav považujte tento doklad za souhrnný DUZP - poslední den v měsíci. Služba se považuje za poskytnutou dnem vystavení faktury.“ V konkrétním případě je datum vystavení faktury: 2. 1. 2023, na faktuře vyúčtováno více přeprav započatých a ukončených v měsíci prosinci 2022. Jaké je správné datum uskutečnění zdanitelného plnění?

Objednali jsme si od české firmy dovoz zboží ze Švýcarska na Slovensko, dopravce uplatnil osvobození podle § 69 zákona o DPH. Je to správně? Pokud ano, pak tento přijatý doklad nebude uveden na žádném řádku DPH. Je to tak? Nejsme registrováni k DPH na Slovensku. Nejsme dovozce, jsme přepravní služba, která si objednala subdodavatele (jiné přepravní služby), ale dovozce je zákazník, který si u nás přepravu objednal. Bohužel nevím, jestli a jak bylo zaplaceno clo.

Naše firma (plátce DPH) nakoupila zboží od firmy v Nizozemí (plátce DPH). Vše fakturováno na jedné faktuře. Ale část tohoto zboží jela přímo k zákazníkovi do Německa. Dopravu jsme zařizovali my, CMR je odesílatel firma Nizozemí, vykládka firma v Německu (plátce DPH). Toto by měl být třístranný obchod. Zbytek zboží jel z Nizozemí k nám do firmy CZ. Tady se přeložilo a postupně se prodávalo zákazníkům do Německa (plátce DPH) – vývoz do JČS. Jak správně postupovat v DPH? Když první fakturaci, která jde přímo k zákazníkovi, dám na řádek č. 31 – třístranný obchod, tak mi k tomu chybí nákup na řádku č. 30, protože došlou fakturu z Nizozemí bych asi dala na řádek č. 3, protože část zboží jela k nám do firmy.