Přeprava nákladů

OSVČ, plátce DPH, dopravce fakturoval službu firmě v Arménii, vezl zboží z Čech do polské Lodzi. Jak zařadit tuto službu v přiznání k DPH? Faktura se vystaví do 3. země. 

OSVČ, plátce DPH zprostředkovává pro svého objednavatele A (plátce DPH ve Velké Británii) dopravu různého zboží (doprava se koná např. Itálie -->VB, Německo --> ČR atd.). Tuto dopravu objedná u svého přepravce B (někdy je to plátce v ČR, jindy ORD z Německa atd.). Plátce dostane fakturu např. s datem DUZP 25.08. datum vystavení 02.09. Tuto fakturu obdrží a zaplatí ze svého účtu 10.09. - např. zadá platbu 1 000 EUR a z jeho účtu odejde 26 200 Kč. Bez ohledu na zaplacenou částku z účtu musí přepočítat platbu 1000 EUR správným kurzem k DUZP? 1) Může všechny své transakce přepočítávat jednotným kurzem k 1.1. (ale není účetní jednotkou, vede daňovou evidenci) nebo pokaždé jiným denním kurzem k DUZP? Fakturu pro svého objednavatele ve Velké Británii vystavuje bez DPH. 2) Je povinen na faktuře uvést "daň odvede zákazník" pokud je faktura vystavena do VB? 3) Jaké datum DUZP uvede na faktuře – může/musí být uvedeno datum DUZP, kdy se o částce dozvěděl, resp. o skutečné spotřebě, tj. kdy mu faktura od přepravce dorazila nebo na faktuře musí být původní DUZP od přepravce (v tom případě by někdy nemusel stihnout přiznat plnění ve správném měsíci) - jaké ustanovení zákona pro tuto situaci platí? 4) OSVČ s objednavatel A nemá žádnou smlouvu, vše funguje přes e-mail, objednavatel je také spediční firma, a proto neosvobozuje v případě dovozu/vývozu tyto služby, vždy je to zdaněná transakce, resp. v reverse charge. V případě vývozu je to jasné, není zde splněna podmínka vazby na vývozce (OSVČ není přímý dodavatel služby vývozci). V případě dovozu však nemá přístup k žádným dokladům, potvrzením, že by dovozce (dovozce ani nezná, nekomunikuje s ním, komunikuje pouze se spediční firmou z VB) zahrnul cenu dopravu do základu dováženého zboží, a proto daň přiznává – je tento postup správný?

Pokud je zboží dodáváno do jiného členského státu EU, neuplatňuje se DPH na výstupu, přičemž je zachován nárok na odpočet DPH z pořízení tohoto zboží na vstupu. Tato skutečnost může svádět k podvodům, kdy zboží není fakticky do zahraničí přepraveno, ač je tak deklarováno. Na druhé straně nemusí nutně vždy k vědomým podvodům docházet, a přesto může mít daňový subjekt problém s prokázáním přepravy do zahraničí, protože jeho obchodní partneři nemusí vždy plnit své povinnosti či se stanou nekontaktními. Zajímavým rozsudkům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

Doprava představuje v oblasti daně z přidané hodnoty významný prvek ovlivňující místo plnění při dodání zboží, dovozu zboží a vývozu zboží, ale i při poskytnutí některých druhů služeb. Samotný zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “), hovoří terminologicky o „přepravě“, přičemž přepravu lze chápat jako přemístění zboží či osob z jednoho místa na druhé, popřípadě na jakékoliv další místo za použití dopravního prostředku. Tímto dopravním prostředkem může být nákladní i osobní automobil, vlak, letadlo, autobus a jiné.

Ve firemní praxi nejvýznamnějšími dodáními zboží osvobozenými od daně z přidané hodnoty (DPH) s nárokem na odpočet daně jsou: dodání zboží do jiného členského státu a vývoz zboží z území Evropské unie (dále jen „EU“). Jednou z podmínek těchto osvobození je, že dodávané (prodávané) zboží je přepraveno z Česka pryč – do jiného státu EU nebo do třetí země. Jenže, jak praví klasik, „Šedivá je teorie, barevný strom života“. V českých ani unijních předpisech o DPH se nedočteme, jestli je podmínka přepravy zboží nějak časově omezena. Třeba když dodávané zboží z nějakého důvodu dlí delší čas u nás nebo „usnulo“ někde po cestě. Rozborem této a související problematiky se zabývá tento příspěvek.

Český dopravce, plátce DPH, uskutečňuje přepravy související s vývozem a dovozem zboží (nejčastěji CZ–CH, CH–CZ). Tyto přepravy dosud fakturoval v režimu osvobození podle § 69 zákona o DPH a uváděl na řádek 26 přiznání k DPH. Od 1. 3. 2018 musí dopravce respektovat nový výklad tohoto zákona, který je zveřejněný na stránkách Finanční správy. Jak má správně český dopravce fakturovat přepravu z CZ do CH spediční firmě - plátce DPH se sídlem v Německu? Spedice není vývozce, dovozce, odesílatel ani příjemce zboží. Jak má správně český dopravce fakturovat přepravu z CH do CZ spediční firmě – plátci DPH, která má sídlo v Rakousku? Tato spedice rovněž není vývozce, dovozce, odesílatel ani příjemce zboží.

Český přepravce, plátce daně, bude přepravovat zboží pro německého plátce do Kazachstánu, tedy mimo EU. Německý plátce zboží nakoupil v České republice a toto zboží pro něj český přepravce naloží zde v České republice a odveze přímo do Kazachstánu. Faktura bude vystavena na německého plátce. Jakým způsobem se bude tato služba posuzovat od 1. 3. 2018 ve vztahu k DPH?