Příjmy z převodu podílu

Matka na základě smlouvy o převodu obchodního podílu prodá svému synovi svůj podíl v s. r. o., který vlastnila déle než 5 let. Je nutné v případě úplatné smlouvy o převodu obchodního podílu mezi matkou a synem postupovat podle ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů? Může správce daně u této smlouvy dodanit případný rozdíl mezi správcem daně stanovené obvyklé výši úplaty a cenou sjednanou ve smlouvě?

Syn dostal darem od matky obchodní podíl v s. r. o. Tento podíl se následně rozhodl prodat (cca do 3 měsíců od nabytí darem). Bude moci syn při prodeji obchodního podílu, který tedy nebude osvobozen od daně z příjmů, uplatnit nabývací cenu podílu? Jak bude tato nabývací cena stanovena? Odhadem znalce jako v případě nemovitosti? A je cena obchodního podílu stanovena pouze hodnotou základního kapitálu (tedy nesplaceného vkladu), nebo rozdílem mezi aktivy a pasivy firmy? 

Jednatel společnosti s r.o. prodal společnost. Společnost nebyla plátcem DPH, v posledních letech nebyla aktivní, neměla žádný hmotný majetek, pohledávky ani žádné závazky. Příjem z prodeje zdaní v přiznání z dani z příjmu za rok 2024? Má jednatel společnosti ještě nějaké jiné povinnosti vyplývající z prodeje společnosti?

Společnost s r. o. – 4 společníci fyzické osoby (A, B, C, D), všichni zakládající společníci, podíly postupně narůstající, ale od r. 2005 25 % každý, splacený vklad 30 000 Kč každý. V 2/2022 umírá společník A, spol. smlouva nepřipouští dědění podílu, 3/2023 vyplacen vypořádací podíl dědicům v celkové výši 5,4 mil Kč (před zdaněním), zdaněno srážkovou daní. V 10/2023 nová společenská smlouva – snížení ZK na 90.000 Kč (ze 120 000 Kč), zánik uvolněného podílu, nově společníci B, C, D podíl 1/3 každý, splacený vklad zůstává 30.000 Kč každý. Plán prodat s. r. o. novému majiteli ve 2/2024 za 27 mil Kč. Dle smlouvy o převodu podílu každému společníkovi náleží 9 mil. Kč, ale celá částka 27 mil. Kč bude uhrazena na 1 bankovní účet (jednoho ze společníků, např. B). Společníci si následně částku rozdělí a zde jsou 2 varianty: Rovným dílem, tj. společník B pošle společníkům C a D každému 9 mil. Kč na jejich bankovní účet Kdy vznikne společníkům C a D příjem? V momentě převodu 27 mil. od prodávajícího na účet společníka B, nebo až převodem peněz od B na účty C a D? Nevznikne společníkovi B příjem ve výši 27 mil. Kč, když peníze přijdou na jeho účet? Osvobozená bude pouze část příjmu připadající na část podílu vlastněného déle než 5 let, zbytek (cca 24 % z kupní ceny připadající na každého společníka) se zdaní v § 10 ZDP. Je to tak? Jako výdaj lze použít poměrnou část splaceného vkladu? Společníci zvažují „vyrovnání/vypořádání podle zásluh na společném podnikání“ dle ústní dohody, neexistuje k tomu písemná smlouva, s tím, že B si ponechá 9,5 mil. Kč, C dostane 8,9 mil. Kč a D 8,6 mil. Kč – takto částky rozešle společník B na účty C a D. Jaká je výše příjmu jednotlivých společníků a jak ji zdanit/osvobodit? Smlouva o převodu podílu vyčísluje každému kupní cenu na 9 mil. Kč, ale fakticky každý obdrží jinou částku.  

Darování několika podílových listů mezi manžely učiněné na základě jednoho právního titulu, v jeden čas, mezi stejnými osobami a se stejným záměrem, představuje jednorázový převod majetku. Zvýšení majetku na straně obdarovaného představuje jeho příjem, který je od daně osvobozený. Pokud ale takový příjem překročí zákonnou hranici pro oznamování osvobozených příjmů, pak je příjemce povinen tento příjem oznámit správci daně. Není významné, že hodnota žádného z dílčích podílových listů tuto hranici nepřekročila.

Společnost nabyla v r. 2016 podíl v jiné společnosti ve výši 30%, čemuž odpovídal splacený vklad do kapitálu 30 000 Kč. Podíl pořídila úplatně za částku 1 155 000,- Kč. V roce 2023 podíl prodala (Smlouva o převodu podílu) za cenu 2 000 000 Kč. Příjem z prodeje podílu je tedy osvobozen od daně z příjmu. Výnos je na účtu 661 (výsledkový daňový). Jak se osvobození zahrne v daňovém přiznání, aby nebylo zahrnuto v základu pro daň? 

Bude se po platnosti limitu osvobození 40 mil. se toto osvobození vztahovat na platbu, nebo na kupní cenu? Příklad: Držitel podílu prodá svůj podíl, který má v držení více než 10 let za 150 mil. Pro vysokou cenu se dohodl s kupujícím na splátky 30 mil. po dobu 5 let. Lze uplatnit každoroční osvobození, nebo bude potřeba daň vypořádat v roce prodeje?

Společník A vlastnil od 01/1997 podíl v s. r. o. ve výši 100 %. V 07/2022 daroval 50 % svému synovi. Nyní, tedy v 07/2023, zamýšlí společník A úplatný převod svého 50% podílu na 3. osobu. Doba 5 let pro posouzení osvobození prodeje podílu od daně podle § 4 zákona č. 586/1992 Sb. se v případě společníka A posuzuje od 01/1997, test 5 let pro osvobození je tedy splněn a bezúplatný převod části podílu na syna v 07/2022 na tuto skutečnost nemá žádný vliv? 

Lékař si v roce 2020 založil s. r. o. na svoji lékařskou praxi. Na počátku roku 2022 tuto s. r. o. prodal jinému lékaři. Částky byly rozděleny za prodej s. r. o. a vybavení ordinace. Pokud správně chápu § 4 ZDP odst. 4, jde o zdanitelný příjem FO prodávající, jelikož od založení s. r. o. neuplynulo 5 let. To, že dříve lékař vedl stejnou praxi jako FO mnoho let na tom nic nemění. Pokud by s. r. o. v majetku prodávajícího lékaře existovala více než 5 let, pak by osvobozeným příjmem FO byl pouze prodej s. r. o. a vybavení ordinace by podléhalo zdanění? 

Druh s družkou si založili v 1/2018 s. r. o. Obchodní podíl 50 % vlastnil druh (vklad 5.000 Kč) a 50% vlastnila družka (vklad 5.000 Kč). Celkem Základní kapitál 10.000 Kč. V 12/2020 družka svůj 50% podíl bezúplatně převedla na svého druha. Dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 2 ZDP tento bezúplatný příjem byl osvobozen. Do obchodního rejstříku byly zapsány dva obchodní podíly ve výši 50 % (vklad opět 5.000 Kč dvakrát) na jméno druha. Druh tedy nyní vlastní dva 50% podíly a oba dva by chtěl nyní v 6/2022 prodat celkem za 3 mil. Kč. Předpokládáme, že prodej nebude osvobozený. Jaká bude nabývací cena obou podílů? Jak by se měl ohodnotit darovaný podíl (znalcem)? Jaká částka ze 3 mil. by byla předmětem zdanění kdyby se oba podíly prodaly v 2/2023?

Společník se rozhodl prodat svůj obchodní podíl ve společnosti , byla sepsána smlouva o převodu podílu a současně byla sepsána smlouva o důchodu dle § 2701 NOZ, s tím, že po svém odchodu mu bude společnost vyplácet po dobu 10 let měsíčně částku 20 tis. Kč. Bývalý společník bude tuto částku danit dle § 10ZDP a tato společnost bude účtovat tento náklad jako nedaňový nebo jaké budou daňové souvislosti smlouvy o důchodu dle § 2701 NOZ ?

Poplatnice se stala v únoru 2015 členkou stavebního bytového družstva a na základě dohody (o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu) zaplatila 725 tis. Kč převádějící straně za bytovou jednotku 2+1. Byt kompletně zrekonstruovala (nová okna, zárubně, dveře, koupelna, kuchyňská linka), platila měsíční nájemné a v bytě bydlela její matka a měla zde trvalé bydliště. V létě 2019 si již nastěhovala matku k sobě do svého domu a bytová jednotka 2+1 byla 08/2019 prodána, resp. opět byl převeden družstevní podíl v bytovém družstvu na základě smlouvy o převodu, a nabývající straně byla vyplacena částka 1 100 tis. Kč a bytovému družstvu zaplacena částka 26 tis. Kč za převod bytu. V tomto případě nejde o nákup a prodej bytové jednotky ve svém vlastnictví, ale o nákup a prodej družstevního podílu v bytovém družstvu a doba mezi nákupem a prodejem nepřesahuje dobu pěti let. Musí tedy poplatnice zahrnout příjem z tohoto prodeje do svého daňového přiznání do § 10 a lze za výdaj uplatnit částku zaplacenou převádějící straně v době nákupu, tj. v únoru 2015?

I. Při daňověprávní kvalifikaci soukromoprávních jednání nelze opomenout jejich hospodářskou podstatu a účel a je nutno je posuzovat ve vzájemných souvislostech. II. Pokud ze smlouvy o smlouvách budoucích vyplývá vůle účastníků (zde fyzických osob) uzavřít sérii na sobě závislých převodů obchodních podílů, na jejichž konci dosáhnou transformace uspořádání vlastnických vztahů v jimi vlastněných obchodních společnostech (jakési vícestranné „směny“ obchodních podílů), avšak bez získání jakýchkoliv skutečných příjmů kýmkoli z nich nad rámec toho, co měli před provedením transformace, nelze zpravidla nahlížet na jednotlivé převody obchodních podílů v takovéto sérii izolovaně a považovat každý z nich jednotlivě za zdroj příjmu bez zohlednění převodů ostatních. III. Teprve v případě, že by hodnoty jednotlivých „směňovaných“ obchodních podílů byly takové, že po provedení výše popsané komplexní transakce spočívající v provázaném systému převodů obchodních podílů by některý z účastníků transakce na jejím konci měl majetek ve vyšší hodnotě než na začátku, připadalo by v úvahu zdanění takovéhoto nárůstu majetku v podobě nepeněžního příjmu fyzické osoby podle § 3 odst. 1 ve spojení s § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992Sb., o daních z příjmů.